Molière: Misantrop (výpisky)

11. února 2010 v 16:55 | Misantrop |  Četba


Ne, v srdci plném lži o místo nestojím.

Odmítám přátelství a všechnu úctu lidí,
Když nerozlišují a všechno stejně vidí.
Já žádám, aby mě tak trochu lišili.
Mně zkrátka lidé jsou na výsost nemilí.

Je toho přespříliš, co moje zraky mučí.
Nevidím kolem nic, než co mi hýbe žlučí.
...Vždyť já se setkávám jen se lží, s proradností,
se šalbou, zištností a nespravedlivostí!
Pln hněvu, nejsem s to se déle zdržeti,
chci vypovědět boj vší lidské havěti!

Já nemám lidstvo rád a jsem tak zhnusen jím,
že bych byl pohoršen nad jeho uznáním.

Ne, cítím ošklivost k všem lidem bez rozdílu.
K těm proto, že jsou zlí bez možné nápravy,
a k oněm proto pak, že k zlým jsou laskaví,
že nechovají k nim té svaté nenávisti,
jak patří jistě těm, kdo jsou v své duši čistí.
Ta vlídnost bez míry se jeví k netvoru,
se kterým, bohužel, dnes stojím ve sporu.

Mám všech těch okolků s tak zřejmou bezectností,
té laskavosti k ní už, milý pane, dosti
a čím dál častěji si v duchu říkávám,
že prchnu do krajů, kde budu sám a sám.

To ten váš rozvážný, mudrlantský klid
se nedá opravdu již ničím pobouřit?

Když někdo zradí mě a chce mě poškodit,
mám k tomu přihlížet a nechat, lotra, být?

Nevražím na lidi. Ach, ano, zajisté!
Žel, nenávidět je jest vždycky na místě.

Čím víc mám koho rád, tím méně lichotím mu.
Vždyť čistá láska přec je přísná ku bližnímu.

Je trochu podivný, jak jedná, paličák.
Já si ho, přiznávám, snad proto vážím však.
V té přísné přímosti je velká mravní síla,
je velmi statečná a velmi ušlechtilá.
Toť dneska velká ctnost, tu tak hned nevidět.
Kéž by jí jako on měl vůbec celý svět.

Je zcela zbytečné mi, pane, domlouvat.
V tom směru nehodlám dbát žádných cizích rad.
Věk, v kterém žijeme, je rájem zkaženosti.
Nestojím o lidi. Mám styku s nimi dosti.

Ne, utrápil bych se, žít dál v tom světě, pane!
Pryč z toho pralesa, z té stepi na číhané!
Žijete opravdu jak vlci vespolek -
- a já, já jsem se vás, vy zrádci, navždy zřek'.


ALCEST:
V tom zdá se zbytečné mi vnucovat svůj soud!
Co byste mně též chtěl a mohl namítnout?
Měl byste odvahu mi tvrdit bez zardění,
že to, co děje se, nic konec konců není?

FILINT:
Jsem s vámi zajedno a nesouhlasím s vším.
Náš svět je ovládán, žel bohu, sobectvím.
Dnes vítězí v něm lež, před kterou vše se klaní,
a lidé měli by být lepší o poznání.


 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm