Misantrop: Zima v sousedství zlověka - únor 44 - 1.

25. února 2010 v 0:02 | Misantrop |  Zima v sousedství zlověka
Dnové se prodlužují, příroda se probouzí. Poznal jsem to nejprve podle zvýšeného zpěvu ptáků na krmítku kdesi v Estonsku a posléze i u nás podle ptactva na okolních stromech. Slyšet jsou hlavně zvonci. Vzduch už je také omamně voňavý, což možná - jako vždy - cítím z celé lidské rodiny jen Já. Ta sladká předjarní vůně je pro mne něčím podobným jako hmyzí feromon. Ztrácím pro ni hlavu a láká mě ven navzdory sněhu a nízkým teplotám. Opájím se jí, čichaje ji rozšířeným chřípím přezimujícího medvěda, jenž se již neklidně převaluje ve svém zimním brlohu.

Také moje vlasy bují. Už nikdy si je neostříhám. Objevil jsem v anglické verzi Wikipedie skvělý článek o dlouhých vlasech a potvrdil si na jeho základě, že od úsvitu dějin dlouhé vlasy patří ke všemu divokému a vznešenému, zatímco krátké nebo žádné vlasy nosí jen bezectní otroci a vůbec všechen lid poddaný a nízký. Poněvadž česká verze tohoto článku neexistuje, rozhodl jsem se ten článek přeložit a uveřejnit zde na mém blogu. Ostatně s potěšením konstatuji, že mé články, výpisky z četby a má vlastní tvorba se zatím setkávají s docela příznivým hodnocením. Někde mě už i dokonce citují jako nějakého klasika! Je to pochopitelné: když se něco dobře a po pravdě sepíše a uměleckým krásným jazykem zformuluje, hned jsou i antihumanismus a misantropismus mnohem stravitelnější a pochopitelnější než maniakální střílení lidáků v supermarketech nebo harantů ve školách - a ne že bych proti tomu něco měl. Lidstvo ostatně přijme misantropismus i beze mne. Nic jiného se snad ani stát nemůže tváří v tvář přelidnění a lidské zločinnosti na této planetě. Po pravdě řečeno se upřímně divím, že může někdo milovat lidi nebo tvrdit, že má ještě po tom všem lidi rád. Pro mne je něco takového známkou hlouposti, omezenosti a špatnosti.

Čtu na internetu první a druhý díl "Švejka", díly, jež v mé soukromé knihovničce nemám. Mezi třemi lepšími možnostmi jsem si nakonec zvolil ke čtení jeho filologickou verzi na stránkách http://svejkmuseum.cz/Obsah.htm. Bavím se královsky.

"Švejk" ovšem zdaleka není jen skvělý humoristický román; v mnoha pasážích textu humor takzvaně přejde a Hašek nečekaně zvážní, na což ostatně kongeniální Steklého film také nezapomíná. Při čtení Švejkových příhod v Királyhidě jsem si uvědomil, že už jsem to musel kdysi dávno číst, poněvadž jsem to poznával, přičemž z filmu ta vzpomínka nemůže pocházet, poněvadž tam tato pasáž chybí.

Hašek mi byl vždy blízký svým černým humorem, anarchismem, antimilitarismem, provokativními narážkami a téměř neznatelnými psychologicko-filosofickými přesahy ve svém díle a mýlí se ten, kdo to považuje za lehkou múzu nekomplikovaného a čistě zábavného rázu. Sama ústřední postava dobrý voják Švejk je nelehká k posouzení. Psycholog, který by musel udělat jeho psychologický profil, by se z toho asi zbláznil a z učebnic nevyčetl. Švejk je totiž tak blbý, až je prohnaný, ale při své notorické blbosti je pořád chytřejší a moudřejší než všichni dohromady. V životě se nikdo takový nevyskytuje; Švejk je výjimečný doklad Haškovy literární geniality. Mně je ovšem z panoptika Haškových postaviček nejsympatičtější opět někdo úplně jiný, než hlavní hrdina. Já jsem si oblíbil postavu studenta klasické filosofie, jednoročního "dobrovolníka" Marka, který se se Švejkem setkal a skamarádil v regimentsarrestu. Zkopíroval jsem si některé jeho povedené výroky:

Jednoroční dobrovolník si odplivl: "Vidíte, kamaráde, jaká hovada rodí se pod sluncem."

"Oč je šťastnější každý vůl. Toho zabijou na porážce a netahají ho předtím pořád na execírák a na feldschießen."

"Všechno v armádě smrdí hnilobou. Teď se ještě vyjevené masy nevzpamatovaly. S vypoulenýma očima jdou se dát rozsekat na nudle a potom, když ho trefí kulička, zašeptá jen: ,Maminko...' Neexistují hrdinové, ale jatečný dobytek a řezníci v jenerálních štábech."

"Je beztoho moc lidí na světě," pronesl rozvážně, "jeden už se mačká na druhého a lidstvo se rozplemenilo až hrůza."

"Vy za nic nemůžete," chlácholivým tónem mluvil dál jednoroční dobrovolník, "při mnohých rodech a druzích odepřela příroda živočichům všechnu inteligenci, slyšel jste někdy vypravovat o lidské hlouposti? Nebylo by rozhodně lepší, kdybyste se byl zrodil jako jiný druh ssavce a nenosil to blbé jméno člověk a kaprál? Je veliká mýlka, že si o sobě myslíte, že jste nejdokonalejším a nejvyvinutějším tvorem. Když vám odpářou hvězdičky, tak jste nula, která se odstřeluje beze všeho zájmu po všech zákopech na všech frontách."

další část >>>

<<< předchozí část

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm