John Milton: Ztracený ráj (výpisky)

26. března 2010 v 19:14 | Misantrop |  Četba
Ztracený ráj

Mdlít ve práci či muce - bídno vždy!

Duch sobě sídlem vlastním:
z pekla on můž' nebe,
z nebe peklo vytvořit.
Což na tom, kde,
jen jsem-li pořád týž.
Líp v pekle vlást,
než sloužit v nebesích.

Sklál jen zpola soka,
kdo jej mocí sklál.

Ten tam je mír -
neb kdo můž' vzdání chtít?
Tož musí boj.

Než být menší,
dychtil spíš nebýti vůbec;
dychtěním tím
strach v něm vymizel.

Pád i sestup hnusny nám.

Mstu zoufalou i boj všem zhoubný,
kdož jsou míň než bůh,
zrak jeho hlásal.

Na zoufalství svou staví odvahu.

Ký trud,
tak věčnost trávit
ctěním onoho,
jenž nenáviděn!

V sobě hledejme spíš dobro,
žijme sobě ze svého,
ač v širé jámě té,
tu bez účtů a volni,
přednost davše před snadným jhem
robské slávy tuhé svobodě.

Mne neznat -
dí Satan zhrdy pln -
toť sám také neznám být
a v tlupě posledním.

Kdež jest, kdo má strast svou rád?
Kdož moha, nechtěl by být pekla prost,
ač zaklet tam? -
Vzbuďte se a vstaňte -
nebo věčný buď váš pád!

Šíj chcete chýlit,
pružné koleno vhod sklánět vám?
Ne, není, dobře-li znám vás,
dřív rabi nikoho,
a byť ne rovni vesměs,
volni přec.

Křivdou zveš poutat volné zákonem
a rovnému dát,
by vlád' rovným.

Duše rabské,
z mdloby většinou chtí sloužit.



(Miltonův Ztracený ráj v prvním českém překladu z roku 1843 od Josefa Jungmanna

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm