O vegetariánství u různých lidí

7. března 2011 v 15:02 | Misantrop
Seton byl vegetariánem jen jednou, v mládí, a to ze dvou zcela pochybných, směšných a nepříslušejících důvodů. Když měl hluboko do kapsy, nejedl maso ne kvůli zvířatům, nýbrž právě z hrubých finančních důvodů, protože maso bylo tehdy za jeho pobytu v Londýně drahé; přestal je tedy jíst. Druhý důvod jeho dočasného vegetariánství je trapně směšný a úplně neadekvátní: zřekl se masa prý proto, aby zeleninovou stravou potlačil smyslnou žádostivost těla, která se zvýšenou měrou přihlásila v pubertě. To je mimořádně odporný důvod! Já jsem měl také bouřlivou pubertu, ale Já jsem se spíš bouřil duševně než tělesně. Své vzrušené tělesné pudy jsem vůbec nemusel potlačovat, rozhodně ne takovýmto zavrženíhodným způsobem. Vždycky byl v nejhorším nebo v nejlepším po ruce zázrak ipsace. Tu se zřejmě malý puritán Seton neodvažoval využít. Blbec. A vůbec, co tím jeho "vegetariánstvím" má být řečeno a ukázáno? Že vegetářská strava není tak dobrá jako strava masitá? Že je to strava chudá, umrtvující tělo a pudy v něm? Není většího omylu! Naopak! V zelenině a v ovoci jsou všechny nezbytné látky pro život "člověka" - minimálně pro život misantropa. A všechna nejznámější afrodiziaka jsou, pokud je mi známo, rostlinného původu! A víme přece, že když se člověk dobře nají, přepadají ho pak choutky nejrůznější povahy, najmě sexuální! Jestli však něco doopravdy umrtvuje tělo pohlavně vzrušeného mladého puberťáka (a jeho mysl též!), pak je to nepochybně ne strava, z níž se tělo raduje, tedy vegetářská, nýbrž naopak: ohlupující a zatemňující ducha, zlenivějící a zmalátňující tělo je jednoznačně strava masitá! Ledaže by bylo možné, co se povídá a co tvrdím Já, že člověk si opravdu nepochutná na jídle, které by nebylo okořeněno alespoň špetkou zvířecího utrpení a neneslo zápach krve a smrti. Potom by byla vegetářská strava skutečně oproti masité chudá. Chudá jak pro koho. Takže i tato povahová stránka údajného "přítele" zvířat, přírodovědce, umělce a kdesi-cosi, i tato jeho vlastnost je mi nanejvýš odporná.

*

Ten, kdo říká, že nemá rád lidi, kteří jsou vegetariány kvůli zdraví, a ne kvůli zvířatům, je pokrytec, protože kdyby jemu samému záleželo na zvířatech, tak by mu bylo jedno, z jakých pohnutek se jiní lidé neúčastní na zneužívání zvířat, o která mu prý tak jde. - I kdybych se nyní rozhodl vykašlat na zvířata a zapomenout na to, co s nimi ta verbež provádí, stejně bych nezačal žrát žádné živočišné produkty. Nevím, co to je za altruistický nesmysl opomíjet vlastní zdraví. Myslím, že žádný z těch velkohubých altruistů by nepodstoupil dobrovolně vivisekci, ani se nenechal jen tak zabít kvůli masu. Všichni jsme sobci, altruismus je buď choroba, nebo pokrytectví.

*

Vegetariánství - aneb řekni mi, co jíš a já ti řeknu, jaký jsi.

*

V eseji "Němé tváře" se Komárek vůbec odkopal jako naprostý debil, když píše: "Podle některých zlomyslníků je vegetarián ten, kdo neslyší rajčata křičet." Tady opravdu nevím, jak jinak bych ho měl nazvat, nežli debilem, protože tady každý jiný argument selhává a míjí se účinkem. Tohle prostě není nic jiného než projev debila, s nímž nemá cenu vůbec polemizovat. Komárek se v tomtéž eseji také zcela neodpustitelně ukázal jako typický šosácký kantor, který káže morálku zpoza katedry: "...nejmilitantnější ochránci zvířat bývají přes chvályhodnost svých cílů často osoby s narušenou komunikací a vztahem k vlastnímu druhu, což je příznak vždy alarmující."

Tímto humanisticko-moralistním výrokem bych se cítil nejen hluboce uražen, kdyby mě vlastně nechválil, nýbrž i přímo napaden. Týká se totiž mne. "Narušená komunikace a vztah k vlastnímu druhu"? Nebýval jsem takový. To však ze mne udělali právě takoví pokrytci jako je Komárek, kteří se zastávají sadistických vrahů zvířat, ve jménu humanity, ve jménu lidského rodu, a nechápou, jak jsem napsal v Plivanci, že vegan, tím, že nejí maso, přestává být v podstatě typickým člověkem a tudíž není již více člověkem, nýbrž od člověka zcela odlišným živočišným druhem. Neboť ti řezníci, vivisektoři a jejich pomocníci, konzumenti a podporovatelé nemohou být v zásadě veganovi bližní, a proto také nejsou. Člověk není něco, co by se dalo označit jako můj vlastní druh. Z hlediska definice živočišného druhu existuje dokonce přirozená psychologická bariéra, která zabraňuje křížit vegetariána s kanibalem. Vegan se nikdy nespáří s kanibalem. Tyto dva různé druhy lidí mohou mít různé tělesné, povahové nebo duševní odlišnosti; nesmějí se však týkat stravovacích návyků. Odluka od lože může být jakkoli dlouhá, nakonec je jen dočasná; ale odluka od stolu je zásadní propast mezi dvěma lidmi, a proto se nebudou spolu stýkat a jeden druhého vyhledávat ani mimo stůl. Po spáření vegana s kanibalem by následoval neřešitelný spor o to, jakou stravou krmit jejich společné dítě a jakou mu dát výchovu a jaké mu vštípit kulturní návyky, včetně návyků stravovacích. To a mnohé jiné překážky pomalu rozštěpuje dosud násilně homogenní lidstvo v minimálně dva hlavní nesmiřitelné živočišné druhy. Už dnes se mnozí vegetariáni dívají na své kanibalské spoluobčany s opovržením a neskrývaným hnusem jako na primitivní sprostou pakáž, již by patřilo vyhladit. A pak: to, co Komárek v té moralistní větě vyblil, není vůbec konsekventní: Kdo je nejhorším nepřítelem zvířat a vůbec všeho tvorstva? Jedině člověk. A kdo je nejhorším nepřítelem člověka samého? Zase jedině člověk! Tak jak tu za těchto okolností a zřejmých skutečností nemít "narušenou komunikaci a vztah" k člověku, původci všeho zla na Zemi? Komárek je prostě debil. Typický klímovsko-schopenhauerovský "profesůrek filosofie" kázající státem a celým lidstvem podporovanou morálku. Přítel nepřátel Země. Jdi se vysrat, Komárku, vyblitej už seš dost!
(Misantrop: der Wandervogel)

*

Francouzi, což je snad jeden z nejzaostalejších národů západní Evropy, jak se alespoň zdá, vzhledem k jejich odmítavému poměru k vegetariánství a ve vášni střílet na jaře a na podzim protahující stěhovavé ptáky (Wandervogely!), jakož i žrát takové nechutnosti, jako jsou žabí stehýnka, měkkýši nebo lanýže, a zapíjet to zkaženými hroznovými šťávami (tzv. vínem).
(Misantrop: der Wandervogel)

*

Není divu, že se vegetariánství rozmohlo nejvíc právě v zemích, kde je rýže základní potravinou. Pokrmy z rýže skýtají nekonečné množství chuťových variant, nikdy se nepřejí a barevně ladí s jakoukoli zeleninovou přílohou, neboť k bílé barvě rýže se hodí každá barva: kapiová červená, mrkvová oranžová, hrášková, papriková či pórková zelená, fazolová hnědá, i květáková bílá.
(Misantrop: der Wandervogel)

*

Před pár desetiletími by bohatě stačilo jen se zmínit, že jsem vegetarián, a už by na mě čuměli jako na exota z jiné planety. Ještě dnes to ostatně nikde moc neroztrubuji, zvláště ne ve fabrice mezi tou spodinou. Ta by to nechápala ještě dnes, kdy je vegetariánství přece jen o poznání rozšířenější než dejme tomu za komunistů.
(Misantrop: der Weltabwender)

Čti též:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jsi vegetarián?

Ano. 64.1% (25)
Ne. 35.9% (14)

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm