Vyhlásili zákaz kouření

14. března 2011 v 15:31 | Misantrop


Vyhlásili v celém areálu podniku zákaz kouření. Já sice nekouřím (ve fabrice by mi to ani nechutnalo, nebyl by to ten pravý požitek) a kouření nesnáším, ale přesto mi to přijde jaksi nepříjemné, zavánějící kriminálem a bachařinou; ba i v tom vězení mohou jistě kouřit a nemusejí tam nic dělat. Dali nám všem podepsat, že ten zákaz bereme na vědomí, nikoli, že s ním souhlasíme! A nevím nic o tom, že by se na toto téma vůbec diskutovalo. S okamžitou platností a bez diskuze jsme prostě zase o trochu více bezprávnými otroky, i když se ten zákaz netýká - prozatím - přímo mne. A stejně jsem cítil kouř z cigaret na záchodě! Takhle mohou - a budou! - otesávat umělecky a po kouscích naše dosud živé maso, až z nás ze všech budou jednoho dne roboti. Tedy - abych mluvil sám za sebe - někteří už k tomu mají velmi blízko; Já naopak velmi daleko. Hitler chtěl zakázat kouření po vítězné válce, tihle už to zakázali teď. Třeba mají pocit, že vyhráli. Možná to tak je. Ale ten Hitler by mi byl milejší.

Uklízečka hulí tak děsným způsobem, že se až zakuckávám. Zákaz kouření nezákaz kouření, kdybych si Já zapálil, nebo i jen otevřel knížku či diář, hned by z toho byla zase celopodniková aféra, ale ona tady dýme jako lokomotiva (však i tak vypadá), až se z toho rozkašlávám.

Jednou jsem si šel zase lehnout na moji odpočívárnu, ale stanul jsem nemile zdrcen: po zákazu kouření mi tam chodí kuřáci tajně provozovat svůj odporný zlozvyk. Takže i Já, ačkoli nekouřím, jsem postižen tím zbytečně přísným zákazem. Dospělí lidé, ale schovávají se s cigaretou jako nějací školáci z internátu. To se nemůžou ozvat, ohradit se či protestovat jako dospělí lidé a jako plnoprávní občané? Místnost je nyní od nich tak příšerně načichlá tou toxickou směsí tabáku, dehtu, popelu a nikotinu, že nepomáhá ani neustále otevřené okno. Čtvrt hodinky jsem tam vydržel ležet, poněvadž už jsem to potřeboval, ale potěšení mi z toho moc neplynulo. Zkráceně byl to hnus. A Já s tím mám tím pádem Schluss für immer. Nakonec bych tím smradem načichl i Já. Navíc mě tam mohli ti kuřáci najít, protože když jsem šel podruhé kolem, viděl jsem pod prahem světlo a slyšel za dveřmi hovor. Takže jsem měl ještě docela štěstí. Tak to by bylo. Konec zvonec.

Ráno po šichtě je stále ještě tma. U východu z hradební brány leží přes cestu do parku velké hovno. Kouření už konečně zakázali asi po čtyřech stech letech, teď jsem zvědavý, jak dlouho bude trvat, než si zprotiví a zakážou i ty psy.

Co má být zakázáno, to se až nezvykle benevolentně povoluje, ale co nikomu nevadí, je přehnaně ostrakizováno, například zabíjení lidí, drogy, kouření, tancování na loukách...

Mladým kuřákům školou povinným zima nevadí a bafají za školou jako fabriky. Rychle, než jim skončí pětiminutová přestávka; pokoutně a potajmu, aby je nenačapal pedagog! Takové kouření by mě nebavilo. Ostatně kouření je již tak zoufale nemoderní, drahé a zdraví škodlivé, že kouřit může jen hlupák; však hloupost je moderní stále a čím dál víc.

*

Co se týče kouření, jsme denně vystaveni masivní mediální kampani proti odpornému zlozvyku kuřáctví. Nelze si beztrestně zapálit ani na venkovní autobusové zastávce, ale otravovat vzduch stokrát, tisíckrát více a hůř prostřednictvím výfukových spalin motorů, to je blahovolně připouštěno.

*


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm