Ztráta iluzí z rodičovství

5. března 2011 v 10:39 | Misantrop


Mít a chtít děti může jen někdo, kdo je určitým způsobem slepý. "Plánovaného rodičovství" je schopen jen životní optimista, člověk, který věří, že to s Životem jako takovým skončí dobře. Jenomže to je zřejmě iluze. A zplodit potomka proto, abych Já měl pokračovatele po mé vlastní smrti, je sobecké a nesmyslné. Proč? Kochat se hemžením malé havěti, která nese mé jméno a v lepším případě i mé zředěné vlastnosti, to může jen člověk s určitými, ne právě lichotivými kvalitami. Čím nepodařenější člověk je, tím má větší potřebu "zkusit to znovu a jinak". Jinými slovy: "Co se nepodařilo mně, podaří se snad mým dětem." Kdo je sám se sebou v podstatě a vnitřně spokojen, i když stále "bojuje", stále na sobě cosi ne vylepšuje, spíš jen variuje vlastní dekorace, nemá tu zoufalou potřebu vkládat své titěrné ambice do svých dětí. Mnohdy to je tak, že člověk si při plození užije třicet vteřin slasti, a pak se musí třicet let dívat na to, co se mu zase nepovedlo. K plození také potřebujete vhodného partnera, kterému s důvěrou předáte svůj genetický materiál. Bytost s vysokými požadavky a neobyčejnými vlastnostmi takového partnera těžko hledá. Je jich totiž jako šafránu. Jen těch obyčejných je všude dost, a o ty není co stát. Pro tvora, jako jsem Já, je lepší zůstat sám, anebo žít s těmi, kteří jsou lepší než Já sám - se zvířaty a se stromy.
(Misantrop: Krev a sperma)




 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm