Lidstvo nemá budoucnost - 3.

27. května 2011 v 20:53 | Misantrop
Pustá budoucnost

Kdyby se jen člověk neodvažoval něco slibovat do budoucnosti! Ani nejmenšímu slibu nemůže dostát, natož významnému!
(Johann Wolfgang Goethe: Viléma Meistera léta učednická)
*
Nedávno jsme hovořili s Danielem o tom, jak bude vypadat komunistický člověk.
A shledali jsme, že se kolem té věci vytvořil neuvěřitelně zhovadilý názor, že člověk budoucnosti se bude podobat andělům.
Hrome, to je největší nedostatek marxismu, že se o tyhle věci nestará! Zmocnily se jich staré panny v sukních i kalhotách a vytvářejí tak růžovosladký obraz, že to je k blití. I ten nejvzdělanější, nejrozumnější komunista začne blekotat křesťansko-humanistické nesmysly, když má mluvit o morálce, vztazích a člověku budoucnosti.
Pochopil jsem, že tato země pomalu a jistě zaniká, že se její dějiny pohybují stále zpět a zjevil se mi fantastický obraz budoucnosti, v níž tečou otrávené řeky, v níž budeme dýchat zkažený vzduch, v níž budou padat domy a střechy budou propouštět déšť, v níž se lidská řeč stane nesrozumitelnou a věci ztratí veškerý smysl, v níž po demolovaných silnicích zarůstajících travou se budou krokem sunout rozpadávající se auta, v níž špína se stane čistotou a všichni lidé budou krást a lhát, v níž přestanou existovat peníze, protože ztratí cenu.
Viděl jsem, že svět, v němž žiji, je ošklivou, surovou karikaturou světa.
Takže, jestli mi jednou budeš dobře rozumět, nakonec jsem dospěl k názoru, že jsou mi milejší pověsti o strašidlech než pověsti o zázracích budoucnosti. Neboť svět, v němž na paloučcích za měsíčního světla tancujou víly, je zřejmě mnohem a mnohem lidštější a srozumitelnější než tento současný a budoucí, v němž je spousta krásných a zázračných vynálezů, jenomže stále víc a víc lidí nešťastných, vězněných, mučených, manipulovaných - a co nejhoršího: stále víc a víc hladových a negramotných.
(Pavel Juráček: Deník)

*

Horší se všechno. Za pět set let - bude-li tu ještě smrdět lidstvo (doufám, že ne!) - to zde bude vypadat jako ve filmu Absurdistán (v originále "Idiocracy" - zas to nemístné a nesmyslné přejmenovávání! Název "Idiokracie" - vláda idiotů - by byl možná lepší): lidáci budou už tak zdegenerovaní, že dnešní největší tupci by byli budoucností považovaní za největší mozky. Poslední mezi prvními. Já už v tom absurdistánu žiji léta.
Je také změřeno, že průměrné lidské IQ klesá pravidelně a nezadržitelně o jeden bod u každé následující generace. To znamená, že ve víceméně blízké či vzdálené budoucnosti lidstvo buď zahyne na degeneraci, neboť nebude už schopno plodit mladé, nebo zhloupne natolik, že se jednoho krásného dne zařadí někam za opice.
(Misantrop: der Weltabwender)

*

Je možné, že v budoucnu budou lidé dobrovolně odcházet ze světa spolu s jinými lidmi, tedy částí společnosti, jež je nesporně hlavním viníkem sebevražd.

*

Je nesnadné si představit, že by celá společnost ze dne na den mohla přejít na vegetariánství, tím méně na veganství, i když je to možné, ba pravděpodobné, že se jedná o způsob výživy lidstva v budoucnosti.
(Prof. MUDr. Kinga Wiśniewska-Roszkowska: Vegetariánství)

*

Nehodlám se zabývat žádnými vedlejšími věcmi, jako je minulost nebo budoucnost. Minulost pro mne musí přestat existovat, aby nebránila novým dojmům v usídlení se v přítomnosti. O budoucnost není třeba se starat, jestliže je vždy postaráno o přítomnost. No past, no future!
Jsou lidi, kteří se ustavičně motají v bludném kruhu utrpení. Nežijí v realitě, ale buď v minulosti, nebo v budoucnosti, čímž si připravují sami sobě utrpení, z něhož se pak utěšují zase útěkem z reality.
Moje přítomnost není založena na starostech o peníze a když se nezměním, pravděpodobně nebude taková ani moje budoucnost.
Nejsem ani mučedník budoucnosti, nehodlám položit život za šťastný zítřek budoucích pokolení. Jednak proto, že na ně kašlu a za druhé proto, poněvadž nejsem tak naivní, abych nevypozoroval, že lidstvo, když něčeho usilovně dosáhlo, přálo si ihned zase pravý opak dosaženého.
Když myslím na svoji budoucnost, stáčí se můj pohled k jihu.
S lidmi jsem definitivně skončil. Unavilo mě reorganizování a reformování společnosti, což znamená obětovat se budoucnosti národa a hrát úlohu spasitele, který musí denně umírat, aby jiní mohli žít; který musí prohrát, aby jiní vyhráli.
Žít je třeba teď a naplno a pak třeba chcípnout, ale je úplně vedlejší živořit pro nějakou pomyslnou budoucnost, která ani nemusí přijít.

*

Člověk, který se vyhýbá zbytečné bolesti, nebude asi příliš ochoten podstupovat riziko, nepříjemnosti nebo dokonce oběti o vlastní újmě pro něco "vyššího", jako je třeba stát, vlast, budoucnost lidstva... Tento logický důsledek epikureismu Cicerovi asi nejvíc vadí.
Vůbec by mě totiž netěšilo, že mě lidstvo, ta zparchantělá verbež, uznává! Znamenalo by to, že jsem jako oni a že mají ze mne prospěch; že pracuji pro ně a pro jejich budoucnost.
Dnes žije v Anglii 47 miliónů, to jest dvaapůlkrát víc za pouhých dvě stě let, v Americe, s nynějšími 272 milióny, to je za tu dobu dokonce více než sedmadvacetkrát víc! Úděsná čísla! A tato čísla ještě dále rostou! Za dalších dvě stě let ať si ctihodný čtenář doplní soudobá čísla sám. A z nich ať věští budoucnost!

*

Nic není naší situaci podobnější než zasmušilá Amerika: jedině ona nám může poněkud objasnit naši budoucnost. Tam za vodou je despotou obhroublá prostřednost, jíž je nutno se kořit, aby nebyl člověk ostouzen na ulici. V New Yorku by se La Fontaine neodvážil říci:
Jak nenávidím sprostý dav!
(Stendhal: V roce 1836 není komedie možná)

*

Nepřekvapilo by mě, kdyby někdy v budoucnu, v ten krátký čas, který lidstvu ještě zbývá, vyhrálo hitparádu nějaké přitroublé psí štěkání.
Zřejmě se naši ekologičtí technokrati zhlédli v homeopatických metodách léčení stejného stejným. Budou tedy pít žluč a moč a navrch postaví nebezpečnou jadernou elektrárnu, která svým radioaktivním odpadem zamoří planetu na další stovky tisíc let. Nebo se budou opájet idiotskou nadějí, že se všechno v budoucnu vyřeší týmž prostředkem, který všechno způsobil - totiž technikou.
Jsem teď v takovém absurdním postavení, že si víceméně přímo pěstuji bandu svých dalších nepřátel. Nebo si snad myslíte, že mi ti parchantíci nechtění budou v dospělosti a v budoucnu něčím prospěšní?
V růstu se skrývá již budoucí sešlost, ve vítězství je již obsažen zárodek budoucí porážky.
Orwellův 1984, Huxleyův Překrásný nový svět, jakož i jiné antiutopie, popisující totálně regulovaný, polidštěný svět budoucnosti, napsané a zamýšlené jako varování, se dnes čtou (pokud vůbec) jako romány ze současnosti. Je to tak současné, co se v nich najde!
Určitě se ještě někdy v budoucnu dočkáme nějaké obdoby permanentního stanného práva, půjde-li to takhle dál. (A ono to dál půjde!) Ale to už opravdu nebude svět pro mne! Já si těžko zvykám přijmout i to, co vzniklo v okruhu organizovaných lidských tlup před desítkami tisíc let, natož abych akceptoval dnešek a najmě nějakou nic dobrého nevěštící budoucnost!
Čím dál proti proudu času, tím to bylo lepší (a vice versa). Nikdy nebylo studium historie tak poučné a ve srovnání s dneškem nebo s vizemi budoucnosti tak skličující.

*

Otázka, již položí světu budoucnost, bude znít jinak: Kterým směrem půjde budoucnost? Přikloní se k přírodě, nebo k lidstvu? Někteří říkají, že budoucnost bude buď zelená, nebo žádná. Jak pro koho žádná budoucnost. Svět nepotřebuje lidstvo. To bude nanejvýš jednou vyhlazeno a postupně nahrazeno nějakou novou misantropickou rasou divokých, vysoce kultivovaných lidí, ke každému jinému než k člověku mírných a nenásilných, samotářských a málo početných, tak jako kdysi v dávnověku vyhladil a nahradil člověk kromaňonský primitivního neandrtálce. Dnešní lidstvo je také příliš primitivní a také příliš překáží v cestě přírodní evoluci. Tak to končí se všemi nepodařenými zmetky, jež jsou nebezpečné sami sobě, přírodě, jež jsou brzdou přirozeného výběru. Každá slepá ulička má svůj konec a ti, kdož se po ní ubírají s nadějí na pokračování, nebo jen proto, že jednoduše není cesty zpět, dojdou jednou na konec. Lidstvo skončilo na této planetě. Již je vlastně mrtvé, jen si to dětinsky dosud odmítá přiznat. Nu, jen se porozhlédni kolem sebe, člověče, a pokus se již dnes uhodnout mezi svými bližními zástupce a první výhonky té vyšší misantropické rasy! Poznáš-li je, budeš je jistě nenávidět, tak jako oni nenávidí tebe. Ano, nejprve zanikne láska k člověku - možná, že pro lásku k přírodě - a potom zanikne i samo lidstvo.
Jednou se příroda lidstva zbaví a ožije znovu do krásy! Jinak to snad ani nemůže být. Jinou budoucnost si představit neumím a ani nechci. Takhle to prostě nemůže a nesmí zůstat! To zde chci přísahat těmto posvátným skalám, těmto svatým lesům i těmto ušlechtilým zvířatům. Přísahám jménem génia, jenž oživuje mé tělo a mého misantropického ducha, génia, jenž vidí věci budoucí a dál, než kdy kterýkoliv člověk dohlédl svým krátkozrakým pohledem.
Svěř blbovi do pazour křovinořez a je konec se základní podmínkou života, jíž je ticho, klidná důvěra v budoucnost bez blbů s uřvanými motorovými křovinořezy.
Že by zase mezitím bez mého vědomí i souhlasu zavedli pracovní soboty? To snad ne. Někdy v blízké budoucnosti to tak jistě bude, někde to tak už prakticky je, i v neděli se leckde pracuje, ale zatím snad - oficiálně - nejsou ještě zavedeny pracovní soboty. Jsou to prostě otroci. To je jediné vysvětlení. Otroci, jejichž jedinou náplní života je jen práce a zase práce.
V jistém smyslu by lidstvo chtělo mít všechny živé tvory, ať lidské či nelidské, takto ujařmeny, poníženy a využitkovány pro lidské účely, jež jsou vždy chorobné, zvrácené a zlé. Víme, že právě toto je pravým smyslem veškerých lidských dějin a že svět pod jejich nadvládou neodvratně směřuje k celosvětovému koncentráku a celosvětovým jatkám. Víme to a děsí nás to, poněvadž my jasnozřiví, my předvídaví to už víme dávno dopředu. Předvídáme ve svých živých snech, v náznacích a střípcích současnosti, že budoucnost bude velmi zlá. Nyní ještě žijeme v poměrně idylických časech; stále ještě mohou být někteří z nás vyvolených svobodní a divocí a šťastní a stále ještě můžeme najít pro sebe kousek toho, co zbývá z přírody. Ale je to stále obtížnější. Také my, divocí lidé, jsme vymírajícím druhem. Z nás povstanou již jen lidé misantropičtí, neboť i my už jsme misantropy...
(Misantrop: Vanaprastha)

*

Počasí na den dopředu odhadnout nedovedou, při vší té technice, ale na fantazírování o světlé budoucnosti lidstva někde na jiných planetách, až zalidní a zničí Zemi, na to je užije. Až se prý vypořádají se všemi vnějšími i vnitřními nepřáteli lidstva, se všemi mikro- i makroskopickými škůdci člověka, nastane prý kosmický ráj humanity. Doufám, že se mezitím něco vypořádá s nimi.
Nic nevadí. Je dobře, že prožívám každou "dlouhou" chvíli tak intenzivně. Není kam spěchat, tak to má být. Budoucnost není. Čeká nás jen potupná práce a pak neodvratná smrt. Nyní však žijme!
Jímá mě z toho všeho hrůza; z toho zmaru, odumírání, z té zimy, z lidí, z práce, z budoucnosti, která bude ještě strašnější než současnost.
Dnes je politická situace daleko horší, pokročilejší, a zotročení celého světa mnohem rafinovanější. Není obrana, není naděje, není budoucnost. A pak: nelze být svobodný v miliardovém davu lidí. To je prostě vyloučeno.
Rakouský císař František Josef I. je mi sympatický jedině tím, že nesnášel industrializaci. Proto ji odsouval co nejvíc z Rakouska do Čech, za což se mu dneska blbě blahořečí, v souhlase s komunisty, kteří spatřovali ve čpavém čmoudu továrních komínů až téměř mystický dým delfských kadidelnic, věštících sladkou, optimistickou budoucnost.
Někdy si už myslím, že to nevydržím; že se vzdám života, jenž mě stejně netěší; že si někam zalezu, lehnu, zavřu oči a jednoduše zemřu hlady a vysílením, nebo v mrazu usnu navěky. Stejně nemám žádné zářné vyhlídky do budoucího života, žádné další pracovní plány.
(Misantrop: Reinlebensborn)

*

Nevěřte, nevěřte, vy svobodní a divocí, prolhaným slovům člověka! Zadívejte se jako do křišťálové koule do ustrašených očí druhů, jež spatřily člověka, a z nich můžete věštit budoucnost a osud, jež vás neminou! Tam, v těch očích, vizte pravdu o "mravním vývoji člověka", ne v přetvářce člověka, jenž je hoden jen nenávisti, nikoli důvěry!
(Misantrop: Divoká svoboda)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm