"Floccinaucinihilipilification" je nejdelší anglické slovo. Nejdelší české slovo je "přáníotcemmyšlenkismus".

28. srpna 2011 v 8:42 | Misantrop

Víra v nesmrtelnost je typický lidský přáníotcemmyšlenkismus. Lidský duch si staví z karet osudu vzdušné zámky, kde se hodlá ubytovat po smrti, ale když nastane nebezpečí "stěhování", bojuje o život tak, jako se bojuje o nenahraditelný majetek. Bojuje a v nastalém chaosu se vynořuje jediná jistota: teď a nikdy dřív pak člověk nevidí zřetelněji, že tento život je poslední naděje, o kterou tu jde. A vzdušné zámky? Ty se hroutí jako domeček z karet, když hrozí nebezpečí, že život by se mohl odebrat do místa, po kterém je neslušně pojmenovaná tato hra s kartami... Všude, kde jsem potkal něco živého, bránilo se to smrti. Určitě by to tak nebylo, kdyby měl život tak nepatrnou hodnotu - jen jako přechod na druhý břeh. Každý, kdo věří v lepší posmrtný "život" tedy vlastně dokazuje, jak málo si váží pozemského života. Život mu musel strašně ublížit! Ale je to vždycky jenom jeho chyba: Proč nežije lépe, proč nevychutnává život (jediný život!) plnými doušky; proč neužívá všech rozkoší, jež i na bolest dávají zapomenout? Ach, žít je velké umění! Pohleďte jen na zvířata, jak milují život! A milují ho stejně, i když přijdou o nohu, i když jsou smrtelně raněna! V okamžiku smrti každý prohlédne a náhle vidí zázračně, průzračně čistě, že jeho víra byla pouhým klamem; náhle se probudí ze strašného, nebezpečného snu a již nikdy si nesplete noční můru s bděním. Každému, koho napadne tato chorobná myšlenka na "život po smrti", bych doporučil toto: Jdi se projít ven do lesů, zadýchej se, nadýchej se čerstvého vzduchu, sedni si do větví mohutného stromu a pozoruj přírodu. Zaposlouchej se do zvuků ticha lesní samoty a jsi-li dost vnímavý ke krásám světa, jeho ohyzdnosti ti nebudou ničím a ty se zastydíš ve skrytu své duše, ohlédneš se, jestli tě někdo poťouchlý a zvědavý nepozoruje a se slovy: "To jsem byl ale blbec!", si vrazíš takovou facku, že se rázem ještě jednou probereš!
(Misantrop, Z poustevníkovy lesní moudrosti: O víře v nesmrtelnost)

*

Jsem přesvědčen, že za vírou v osud se skrývá podvědomé přání nechat si od někoho nalinkovat život. Tohle přání vzchází ze strachu ze svobody, z toho těžkého břemene odpovědnosti za svůj vlastní osud. Není divu, že tyhle vlastnosti byly zbožněny! Jak to říká Bible? "Břemena druhých noste!" Na oněch vlastnostech stojí všechna náboženství. V tom ohledu si jsou všechna náboženství až nehorázně podobná. Pro názorný příklad stačí nahlédnout do Bible; zjistíme, že Bůh vlastně užívá na potrestání provinilců, přestoupivších boží zákony, ustanovené boží autoritou, kolektivní tresty! Patří sem zatížení lidského rodu dědičným hříchem, zničení Sodomy a Gomory atd. atd. A aby toho nebylo málo, je tu vyděračská teze o Ježíšově vykupitelství za nás za všechny! - Vidíme, jak dobrá polovina lidstva se modlí k tomuhle zbožněnému kolektivismu a zbytek dělá totéž, jenže nevědomě. Věřící mumlají ve zbožném zanícení prosby, jež splývají v jednu jedinou: "Zbav nás svobody, ó pane náš, abychom byli svobodni!" Totéž prakticky chtějí i ostatní: nechtít svobodu, ale namlouvat si svobodu!

*

Nejsměšnější na celé věci je to, že Grygar se svým spolkem Sisyfos na jedné straně bojuje proti tzv. "pavědám", jako je třeba astrologie, ale sám není a nehodlá být o mnoho poctivější než jiní mystici a eskamotéři s fakty. Podvodník mýtí podvodníka. Nic víc. Nevěřím nikomu a ničemu lidskému, zvlášť ne, pokud je za tím humbukem nějaká jejich nutnost, nemoc, resentiment, znouzectnost, přání-otcem-myšlenkismus, nějaké to podle-sebe-soudím-tebe, nějaké jejich žluklé máslo na hlavě, kostlivec ve skříni, nějaké to jejich "protože to by jinak nešlo, to by byla anarchie". Takový přístup k vědění přímo nesnáším! To Já mám jiné krédo: "Pravdu za každých okolností, i kdyby se měl zbortit svět! Přirozenost až po nejzazší mez, i kdyby mělo lidstvo vyhynout!" FIAT VERITAS, PEREAT MUNDUS, PEREAT HOMINES!

*

Povždy jsem ostatně tvrdil a co budu živ tvrdit nepřestanu, ba i po smrti ústy mých spisů budu tvrdit a neustále opakovat, že jediná skutečně účinná ochrana přírody záleží v plánovité snaze přivodit nějakým způsobem zánik lidstva na Zemi. Nesmí se nechat naživu ani jeden lidský pár, ani jeden muž a žena, jinak se spolu ti dva zločinní spiklenci slasti spáří a celý ten šílený kolotoč začne znovu od Adama až po Misantropa. Maximálně bych se možná spokojil s tím, že by lidstvo bylo jednou uvrženo do nějaké kruté existenční bídy, odkud by se už nikdy nevyhrabalo a kde by v malých roztroušených skupinkách živořilo až do skonání věků. Co by tento nanejvýš vítaný pád člověka způsobilo a jak, to už bych nechal na moudrosti přírody. Ono to stejně nastane, dříve či později, i bez mého zásahu a bez mých vroucích přání.

V jedné epizodě Krkonošských pohádek si Trautenberk usmyslil stáčet vodu ze studánky do lahví a prodávat ji; přesně tutéž vodu, jíž se až doposud mohl každý kolemjdoucí po libosti a zadarmo občerstvit. Dostal samozřejmě za tuto chamtivost opět od Krakonoše řádně za vyučenou. V podobě potopy! Ale tuto epizodu již nyní neuvidíte. Stáhli ji. Smazali z paměti. "Pozapomněli" na ni! Opravdu, na mou duši! Důkazy pro to nemám, ty ostatně sám pro sebe ani nepotřebuji, ale vsadil bych se o co chcete, že "vyjmout" tento díl z vysílání bylo neodmítnutelným "přáním" některého z "výrobců" minerálních vod, jinak tzv. "sponzora pořadu"! Nějaký marketingový stratég zřejmě usoudil, že zařazení tohoto dílu by mohlo možná uškodit podniku a snížit prodej balených vod, kdyby je lidé, děti, nastupující generace!, měla, nedej bože, ztotožnit a srovnávat s jakousi směšnou a odsouzeníhodnou figurkou nemorálního malokapitalisty z Večerníčku! Já osobně bych jim ten krach přál. Za tu ekologickou katastrofu, kterou způsobili těmi nevratnými PET lahvemi, jež se všude povalují a jež tu budou v nezměněném stavu ještě za tisíc let, by si to plně zasloužili. "Mattoni už není! Člověk se musí přece něčím živit. A víte kolik lidí by mohlo přijít o práci?" - Jako bych to slyšel. Paranoidní jako svého času komunisti!
Dost možná, že si vymýšlím a že to není pravda, mám ten díl ostatně natočený z televize na kazetě, ale ono by se to mohlo stát! Autoři antiutopií si přece také vymýšlejí a fantazírují - a stejně se jejich přehnané paranoidní vize nakonec uskutečňují! Mám prorocké nadání. Moje předpovědi se do puntíku splňují.

Neustále se mi vrací jeden přenádherný sen. Je to vidina tak jasná a živá, že vždy po probuzení hledám v paměti a v mapách, kde jsem ten idylický obrázek viděl, abych se tam, do té vysněné krajiny mých horoucích přání, mohl zase vrátit a zmizet v ní napořád. Zdává se mi o zapomenutém koutku přírody, kam dosud lidská noha nevstoupila. Zdává se mi o ztraceném světě uprostřed rozbouřených vod, kam člověk nemůže. Všude rozeklané skály s doširoka rozevřeným výhledem, členitý zalesněný terén s mnoha přirozenými úkryty - a pokoj a ticho a klid a samota. Vlastně je to místo velice podobné pevnosti, středověkému hradu. Je to taková má soukromá nedobytná pevnost. Pevnost Misantropa. Opustil jsem tedy krví zbrocenou pláž nenáviděné Novastošny a Lukanonu, abych zde nalezl neporušený ráj. Užaslí cestovatelé i dnes stále ještě nacházejí skrytá pralesní údolí, kde dosud nepoznaná zvěř žije v nevinnosti a beze strachu z člověka. Jen věčné snílkovství a hledačství má ještě nějaký smysl v tomto přelidněném totalitním světě. Je konec února, přilétají první skřivani a slunce již má třpytný svit blížící se vesny. Nuže, veď mě, mysl má, veďte mě mé mořské krávy k útesům neznámým! A lidé? Ti ať chcípnou!

*

Zdál se mi sen, v němž jsem zabil čokla, jenž mě kousnul. Ubodal jsem ho velkými kancelářskými nůžkami na stříhání papírů a provázků, jež používáme v lisovně. Předtucha věcí příštích, nebo kompenzace za nesplněná přání?

*

"Ó ty," řekl jsem si v duchu, "který nemáš jediného útočiště pro své sny, a jemuž se po daleké cestě pod chladnými hvězdami nezjevuje země Kanaan se svými palmami a živými vodami, ty, poutník tak veselý před odjezdem a nyní tak zasmušilý, ty, srdce stvořené pro jiná vyhnanství, než jsou ta, jejichž trpkost sdílíš s nehodnými svými bratry - popatř! Zde je možno usednout na kámen melancholie! - Zde procitají mrtvé sny, než zapadnou zase do hrobu! Je-li tvým přáním skutečně zemřít, přistup: zde tě tvář nebe uchvátí do zapomnění!"

*

I ten nejklidnější a nejvycvičenější čoklík se změní v lítou bestii, potká-li na chodníku nebo v plenéru Moji Výsost. Určitě zaváním víc po smole a prsti než po člověčině. Člověk, který mne potká, si řekne jen, že jsem "nějakej divnej", ale pes vidí a cítí a má se mnou okamžitě jasno: "Hle, divoké zvíře! Ulovit a přinést páníčkovi!" Marně psisko jeho pán volá k sobě. Neboť pes nerozumí lidské řeči, rozumí jen tónu jeho hlasu. A ten vyjadřuje jeho skryté, leč zbabělé přání "ulovit". Přede mnou je pes sice pokrytecky a alibisticky jakoby okřiknut, aby se neřeklo, ale Já i ten čokl vnímáme více než jasně tu intonaci v páníčkově hlase, který říká jediné: "Vem si ho!" Ví to pes, ví to ten šufťák na druhém konci vodítka, vím to Já.

*

Moje teze jest, že všechny hodnoty, v nichž lidstvo nyní shrnuje, co je hodno všech přání, jsou hodnoty dekadenční.
(Friedrich Nietzsche, Antikrist)

*

My víme, že svět, v němž žijeme, je nebožský, nemorální, "nelidský", - příliš dlouho jsme si jej vykládali falešně a lživě, avšak podle přání a vůle naší úcty, to jest podle jisté potřeby. Neboť člověk je zvíře uctívající!
(Friedrich Nietzsche, Radostná věda)

*

Být "mimo sebe", to je přání všech slabých a sebou nespokojených.
(Friedrich Nietzsche, Vůle k moci)

*

Kdyby se mi mohlo splnit přání, chtěl bych být feudálem. Mít zámek nebo hrad a o nic, ale skutečně o nic se nestarat. Vykašlal bych se na statky, na úrodu, na organisování majetku; bylo by mi to srdečně jedno. S největším klidem bych se nechal okrádat a šidit - to je mé nejtajnější přání: být nad TOHLE povznesen - jen kdybych si mohl zachovat naprostou nezávislost na vnějším světě.
(Pavel Juráček, Deník)

*

Asketický ideál ukazuje tolik mostů k nezávislosti, že se filosof při naslouchání příběhům těch odhodlaných, kteří jednoho dne řekli Ne vší nesvobodě a odešli do nějaké pouště, neubrání niternému jásotu a potlesku: filosof v takovém ideálu s úsměvem vítá optimum podmínek pro nejvyšší a nejsmělejší duchovnost, - on jím nepopírá "bytí", naopak jím přitaká svému bytí, a to možná do té míry, že není dalek zavrženíhodného přání: pereat mundus, fiat philosophia, fiat philosophus, fiam!...
(Friedrich Nietzsche, Genealogie morálky)

*

Nechci být ve vleku dění, chci podrobit svět svému přání.

*

Zcela soukromě a tajně si myslím, že osvobození země od lidského hnusu nebude tak dramatické, jak si to najmě oni osobují ve své zpupné pýše pána tvorstva. Lidstvo je totiž nic, pouhé lusknutí prstů, které záhy odezní. Svět se zotaví dokonce rychleji než tvrdí nejfantastičtější a nejhrozivější prognózy lidí. Neboť ještě i katastrofický scénář jim musí splňovat jejich drzá přání ničitelů země, že bez nich to nejde. Ale ono to právě bez nich půjde lépe! V tom je ten vtip!

Na kopci nad vesnicí, zvanou Pfang jsem se zastavil, abych si na lavičce trošku poseděl a pokochal se tichou nocí plnou hvězd. Jednu jsem viděl padat. Nic jsem si však nepřál, neboť všechna má přání jsem již mnohokrát vyřkl - co vyřkl: nenávistně vyplivnul! Zvláště pak to jedno, univerzální: aby lidstvo vymřelo.

A na závěr zápisků k dnešnímu dni, světe podrž se, neboť Já sám jsem si z toho sednul na zadek: neskutečná, zahanbující blamáž! Ty domnělé "asteroidy", za které jsem považoval ty podivné svítící koule na noční obloze, nebyly asteroidy, nýbrž Mezinárodní kosmická stanice! No to je tedy trapas! To se mi ještě nestalo! A mně to vrtalo hlavou tak dlouho, až jsem si to nakonec zjistil na internetu. Je mi trapně. Zatracené mašiny! Kdo by to byl řekl! "Asteroid"! Vážně to tak vypadalo! Neskutečná blamáž. I Já jsem omylný. Asi zafungovalo pověstné přání otcem myšlenky. Ale ono to sem stejně jednou spadne. Na tom se nic nemění. Tentokrát jsem posla zkázy lidstva trapně zaměnil za Mezinárodní kosmickou stanici, ale armageddon stejně přijde. A Já ho s nadšením uvítám.
(Misantrop, Reinlebensborn)

Padá hvězda - přej si něco...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm