Nepřátelé pravdy spílali jí do pornografie

1. srpna 2011 v 16:15 | Misantrop

V předmluvě k českému vydání 120 dnů Sodomy z roku 2009 píše MUDr. Radim Uzel, CSc. mimo jiné toto:
"Sadomasochistická pornografie by měla být nesporně zakázaná v těch případech, kdy ji může divák vnímat jako útok na lidskou důstojnost."
Tak takovéto zaprděné a umrněné humanistické věty učených hlupáků, prořeknuvších se rádoby liberálů, mě přímo baví vyhledávat! Doktor Uzel, kandidát věd, to zase jednou zauzloval! Co tím chtěl říct? Zřejmě toto: Mrdejte si mě jak chcete, przněte si mě, jakkoli vám libo, osahávejte - ale na mou lidskou důstojnost mi nesahejte!
Směšné.
Ostatně už to, že vydavatel (nakladatelství XYZ) svěřil předmluvu k tomuto románu právě učenému hlupákovi z oboru sexuologie, je samo o sobě známkou naprostého nepochopení obsahu Sadova veledíla. Neboť to není román pornografický, nýbrž filosofický, dokonce misantropický! A ještě víc než skutečnou pornografii připomíná spíš výtečnou satirickou komedii. Alespoň Já jsem se při četbě této nebeské travestie báječně bavil a smál se jako bláznivý. Již léta jsem nečetl tak mimořádně povedený a zábavný román! A onen zmíněný "útok na lidskou důstojnost", jenž by měl být zakázaný, podle učeného hlupáka dr. Uzla, kandidáta věd, tak tedy právě onen "útok na lidskou důstojnost" je v románu 120 dnů Sodomy ústředním motivem k sepsání! A podle Uzla by měl být tudíž asi zakázán! Neboť popisy nejrůznějších druhů lidských perverzit, úchylek, zvráceností, hnusných oplzlostí a nechutností, nad nimiž se misantropovi zvedá žaludek, odporností vykonávaných hlavně těmi nejctihodnějšími a nejváženějšími autoritami doby druhé poloviny 18. století, jako jsou zvláště chlípní mniši, kteří by ze všech nejvíc měli zachovávat cudnou čistotu pohlavní, dále různí šlechtici, soudci, církevní hodnostáři, poslanci parlamentu, notáři, lékaři, předsedové, finančníci, profesoři náboženství a morálky, výběrčí daní, vysocí královští úředníci, důstojníci, pachtýři a jiní - zkrátka pilíře lidské společnosti -, takovéto pornografické popisy obscenit a perverzit, jimiž lidé běžně vyjadřují svou lásku a sexualitu, nesvědčí právě o autorově lidumilnosti a úctě k lidské důstojnosti. Román 120 dnů Sodomy je tedy bezesporu útokem na lidskou důstojnost!
Markýz de Sade psal román 120 dnů Sodomy aneb Škola libertinství během svého nedobrovolného pobytu v Bastile, uvězněn za mnohem nevinnější projevy libertinství, než jaké popisuje. Byl tedy řádně naštvaný na pokrytectví lidstva a měl dost času a nespoutané fantazie. Výsledkem je toto jeho misantropické veledílo, jež bylo od počátku jeho uveřejnění obviňováno právě z nelidskosti, z rouhačství a pornografie. A právě pornografické formě tohoto arcidíla světové antihumanistické literatury vždy byla a je věnována největší pozornost, zákazy a zášť, a to tím větší, čím podobnější choutky kdo kdy ze samozvaných cenzorů měl a má. Ti největší chlíváci vždy byli a jsou také těmi, kdo svůj věrný obraz v tomto díle poznali, a proto jej zakazovali a trestně stíhali.
Leč pro tuto pornografickou formu zůstal zcela opomenut filosofický přesah díla i hluboké myšlenky, jež občas vytanou mezi vším tím pitoreskním výčtem hnusných, odporných a nechutných stránek lidské přirozenosti.
(z Misantropovy předmluvy k výpiskům ze 120 dnů Sodomy markýze de Sade)

*

Ale našli se nepřátelé pravdy a spílali jí do pornografie. Já však volám:
"Nechte ji! Ona se v šatech dusí! My můžeme žít lépe bez iluzí! Růžové brýle nám vadí ve výhledu!"
Ano, jsou to nepřátelé pravdy, ti, kteří nás chtějí nejdřív oslepit, aby nás potom mohli snáze řídit!
Nahá pravda je smrtelným nebezpečím pro nepřátele pravdy, kteří, příliš slabí, aby ji unesli, nebo příliš v zajetí démona vůle k moci, vyhánějí ji jako pornografii do pokoutních míst, nepřístupných hlavně dětem, a to vše ze strachu před ní a z hrůzy před tím, že by děti zavčas objevily fakt, že člověk, zrovna tak jako ostatní zvířata, mrdá, sere a chčije!

*

Zatímco tygr se spokojí s poměrně malým honebním revírem, člověk zvrhle požaduje celý svět. Jeho zvrhlá panovačnost stvořila pornografické pomůcky nejtvrdšího kalibru, jaký předtím svět nepoznal: klece, obojky, lásku a také bohy, kteří tomu všemu blahosklonně kynou.

**

*V dřívějších dobách bylo přílišné zdůrazňování sexu považováno za nemravné. Nyní již není předmanželský sex, prostituce, pornografie, ipsace a homosexualita v takové míře hříšná ani trestná, jako tomu bylo dříve, ale to neznamená, že nastaly svobodnější časy. Tak daleko to nechtějí nechat dojít. To si nemohou dovolit, chtějí-li i nadále fungovat jako jednolitá společnost uprostřed své globální koncentrační vesnice. Lidstvo je jen poučenější a chytřejší. Lidé vědí moc dobře, že závislost na sexu a milostných vztazích zotročuje jejich aktéry spolehlivěji než pokrytecké morální příkazy a zákazy. Daleko účinnější metodou, jak někoho ujařmit, je neúměrně jitřit jeho erotickou fantazii, než ho nutit k umrtvování přirozených sexuálních pudů. Je to geniální nápad. Člověk vyhazuje peníze za své okovy nejpevnější a ještě má pocit, že je to zábava! Nikdo jim neunikne! Předmanželský sex? Co na tom, když se mají mladí rádi. Všechno se dá výhodně zpeněžit. Zavedeme jim "Svátek Zamilovaných" a prodej dárkového zboží vzrůstá. I z lásky se dá vytřískat kapitál. Stala se z ní významná burzovní komodita. Obchod s "bílým masem"? Proč ne. Zatížíme ho daněmi a zase na tom všichni vydělají. Teploušové už jim taky tolik nevadí. Může se jim i vystrojit pěkná svatba. Vyděláme na tom a ještě budou pod kontrolou úřední evidence. Vidíte? Zase objevili další oblast pro svou expanzi. Těžko jim uniknout.

*

Na kuchyňském stole leží několik fotografií z jakési rodinné oslavy číchsi narozenin. Barevné snímky přiopilých, lesknoucích se mastných ksichtů, křenících se v zátiší stolu, zarovnaného cukrovím, chlebíčky a chlastem, snímky napuchlých matek, babiček a dědečků, držících v náručí kojence v povijanu, jakož i momentky, zachycující samce, otce a hlavy rodin, kteří se uculují buď s cigaretou nebo s láhví piva v ruce do objektivu, jakoby je stihnul psotník. Hnusnější pornografii jsem v životě neviděl.

Ani trochu nepřeháním, když říkám každému knězi inkvizitor a každému politikovi gestapák. Všechno, co má nějaké naděje na zmasovění, vede potom zákonitě k totalitě. To je případ toho, kam až to dopracovala morálka a kam postavila pornografii, i když ta jediná je u mě na prvním místě v umělecké činnosti.

Když chtějí lidi zakázat pornografii, znamená to jedno: že mají nějaké nevyjasněné sexuální problémy. Pokud lidi říkají, že pornografie uráží ženu, pak uráží vždy jen ty ženy, které mají potíže se sexem nebo sní o tom, že budou rodit z neposkvrněného početí po políbení od prince z pohádky. Pornografie neuráží ženu-samici, ale ženské úchylky a sny. Pak ale zakažte nejdřív realitu! To chce udělat morálka. Dále lidi říkají, že pornografie kazí děti a škodí jim. Já si zase myslím, že ve věku, kdy by dětem mohla uškodit, ji děti nevnímají, a ve věku, kdy ji vnímají, jim neškodí, ani je nekazí. Spíš si myslím, že zpřístupnění pornografie dětem, škodí nejvíc jejich pokryteckým rodičům, kteří se bojí ztráty autority. Rodiče, kteří chtějí autoritativně vládnout nad svými dětmi, nesmí totiž připustit, aby byli viděni nazí (i obrazně) při dělání "prasečinek", jak to sami nazývají. Pak už by nemohli kázat o morálce.
Nevím, proč by se nemohla zobrazovat činnost, nebo proč bránit někomu v pohledu na činnost, kterou provozuje téměř každý a dost často. Proč nemůže být soukromí uveřejňováno? Jestli to jsou pro někoho oplzlosti a ohavnosti, jak si potom ten dotyčný počíná tehdy, když on sám mrdá, onanuje, líže kundu, kouří čuráka nebo po vysrání si vytírá prdel? A jak vůbec může provádět hygienu svého pohlavního orgánu? To zavírá oči, nebo zakazuje svému poetickému a mravnímu mozku vnímat? To by to dopadlo! Ale takhle to dopadá se světem!
Zakazováním se nezmění ani realita, ani lidské choutky. Diskriminace a kriminalizace pornografie není ani dobrodiním, ani zábranou před vulgarizací lidského rodu. Přátelé poezie nemusejí mít strach. Ani milovníci pornografie nemusejí mít strach. O svoje záliby nikdy nepřijdou. I kdyby byla v převaze a ve většině pornografická vulgárnost, vždycky se najdou poetické duše, které budou hledat romantiku a růžovou lež. A i když světu vládnou panovační a pokrytečtí mravokárci, vždycky se najdou nekulturní barbaři, kteří budou hledat realitu a hrubou pravdu.

Nenávist žen vůči pornografii plyne namnoze ze snahy zneškodnit konkurenci na erotickém poli. Tam, kde mají ženy nějakou moc, je taky proto zrušena polygamie.

*

Celé televizní vysílání je pak jen jakási nevkusná reklama na lidstvo. Značnou část tvoří pornografie. To jsou reklamy na páření, v nichž účinkují rádoby nadržené, roztoužené a milostně vzdychající kurvy jako vábničky pro neopatrné samce v neutuchající říji. Odporná pakáž, tohle lidstvo.

*

Opravdu skvělý nápad: Oni nemají dost peněz, aby si mohli pořídit posraný dětičky a Já to musím zacvaknout! Co je mi po tom! Co je mi po jejich nízkých pudech! Já když si chci něco pořídit, tak na to musím poctivě dřít a ušetřit si na to; oni dostanou na svoje orgie přidáno - z mých peněz! Je sice pravda, že moje zájmy a způsob života příliš nepřispívají ke stabilitě jejich posranýho fašistickýho státu, ale co na tom? Furt jsem ještě oproti těm otrokům volný jako pták. A když se jim čím dál častěji nedostává spermií, tak podplatí kdejakého úchyla, aby si nad pornočasopisem vyhonil péro do zkumavky! Na všechno se najde řešení, ať je jakkoli odporné. Nevadí, účel světí prostředky. Žádný ufuněný lidomrd se ani nestydí; není za co, vždyť ty jejich nečisté dělohy jsou veřejným majetkem, a ten zasoplený uřvaný hnus, jenž z jejich lůn a beder leze, jakbysmet! Každý (a hlavně každá) má mezi nohama jen levnou výrobnu na další pracovní sílu, na další účetní položku, na dalšího potenciálního voliče, na dalšího daňového poplatníka, na dalšího otravu a otrapu, na kterého budeš na každém kroku celý život narážet a jehož se nezbavíš, na dalšího ouřadu, který bude přidělovat dalším a dalším budižkničemům jejich sociální dávky. Tak nechť se kouří z komínů továren! A ať je již zdálky pěkně vidět ten kouř! Nemáme se za co stydět. OMNIA VINCIT STULTITIA! (nade vším vítězí hloupost).

Nezměrností šírou bylo jim životodárné moře, z něhož vzešli, jsouce ošklivou pěnou jeho vln vzdouvavých. Měli již svou vlastní vyspělou kulturu; vzdělanost a osvícenost rozumu byla tehdy již na takovém vysokém stupni, že se jí dlouho nemohla žádná pozdější doba rovnat. I dnes, kdy máme celosvětovou komputerizovanou informační síť, je pro některé z nás starověká zaujatost vědou a věděním nedostižným ideálním pravzorem. Máme sice world wide web, ale valná většina toho, co se tam nachází, je beztak jen odpad, porno nebo podřadná zábava. Stejně jako u tiskovin, rozhlasu a televize.

Přírodopisné filmy jsou také takovou "reality show". Ale zatímco na zvířata je radost pohledět, člověk v záběru skryté kamery budí jen děs a opovržení. Kdyby se měly dokumenty ze života lidí natáčet stejně nepokrytým a surovým způsobem jako se točí filmy ze života zvířat, nebylo by možné takovýto typ pořadu ani odvysílat, protože co by divák uzřel, bylo by jen pro otrlé oči pornografických sadomasochistů a cenzura by takovou hrůzu ostatně ani nepovolila. Zakazují se i daleko přívětivější a umírněnější náhledy na lidskou realitu. Namátkou zmiňme např. hysterii, jaká se strhla kolem Pasoliniho filmu Saló aneb 120 dnů Sodomy. Zděšeni na nejvyšší míru bychom byli i kdybychom jen hypoteticky srovnali satelitní snímky povrchu Země z pravěku s těmi dnešními. Mimozemšťan, neznalý pozemských poměrů, by si nejspíš pomyslel, co za zhoubnou nemoc se to tady šíří. A měl by bohužel pravdu.

A přitom pokrytecky tu a tam jakoby "mýtí" pornografii jako něco dětem škodlivého, co se jim nesmí dostat na oči, aby jim to proboha snad neublížilo. Nikdy jsem neslyšel nějaké dítě si stěžovat, že by mu pohled na sex zkazil život. Zdrojem dětských potíží a frustrací bývá spíše neustále tak vychvalovaná škola nebo ústavy sociální péče, kam milé dítko starostlivé úřednice zavřou, protože jeho rodiče ho nenahlásili, neudali úřadům nebo mu zvolili špatné jméno, nekoupili televizor, cokoliv! Nebo jsou to vposledku sami rodiče, kteří nejvíc trápí a traumatizují své děti, pohlavně je zneužívají (střízlivé odhady hovoří o tom, že každé desáté dítě je pohlavně zneužito rodiči!) a až v padesáti případech za rok je dokonce i zabijí!

Děti a porno: Stále to zpuchřelé monoteistické strašidlo "zlého" sexu v protikladu k "dobré" lásce. Zvířata a animisté obojí neoddělují, obě věci patří přirozeně k sobě, jako duše a tělo. Když se páří dva sloni, shromáždí se kolem nich celé stádo, včetně mláďat, a zvědavě je okukují. Je to podobné tanci novomanželů, přirozená věc! A není známo nic o tom, že by to mělo negativní dopad na psychický vývoj slůňat. Učebnice lásky, slavná Kámásútra, mohla vzniknout jen v polyteistickém prostředí, kde člověka nevyvyšují nad přírodu. Ale náš mravní člověk se zkrátka musí odlišovat za každou cenu. On se odlišuje - ale jen svou hnusotou, ničím dobrým! Konečné znechucení člověkem. Nabaženost Rakovinou. To je to, co si přeji vidět.

*

Ostatně, když už jsme u těch zločinů proti přírodě, plně souhlasím se Schopenhauerem a starými mudrci starověku, že prvotním hříchem či vinou člověka je již jen to, že se narodil, lépe řečeno, že ho nějaký lidský nemyslící dobytek sobecky poživačně zplodil v úchylném pornografickém hekání rozkoše a zasemenil svým nečistým séměm panenskou Zemi.

Pojmy, jako "bulvární" kontra "seriózní", jsou zcela mimo jakékoli odlišné hodnocení: všechno to jsou v podstatě stejné pornografické plátky - stačí se jen lépe podívat!
(Misantrop: der Wandervogel)

*

Nyní čtu Černé slunce, román o markýzi de Sade od Františka Kožíka.
Zatím se to čte dobře: není to nic složitého a osoba "božského markýze" mě zajímá; méně už jeho dílo, jež má pověst pornografickou.
Jednou jsem četl Justinu. Byl to takový samizdat s vlepenými pornografickými fotografiemi. Moc velký dojem to na mne neučinilo. Jiné jeho spisy dosud neznám. Buñuel a Černé slunce (ten výraz prý pochází od Bretona) mě třebas navnadí na další Sadovy knihy.

Kromě Justiny jsem nalezl na internetu v češtině ještě jeho Juliettu, ale to je totéž nesmyslné a bezduché porno navršené z hromad nechutností, násilností a zvráceností jako v Justině. Autor psal tato "díla" vyloženě pro lůzu a pro její pobavení, to jest pro peníze, to je z nich poznat. Snad to i markýze bavilo také a sám měl ty zvrhlé lidské sklony v sobě, ale rovněž jistě věděl, čím se sprosté lůze zavděčí. Inu - zavděčil se jí, jak patrno, a strefil se do jejího nevkusu, jen co je pravda! Avšak pro misantropa je to možná jen dobrá a poučná sonda do psychologie a sexuality člověka, ale jinak, například duchovně nebo filosoficky, jsou to díla naprosto bezcenná, určená skutečně jen a jen pro mrzkou lůzu.

Samozřejmě i Já se dovedu potěšit pohledem na krásnou mladou dívku; proč bych to zapíral, jsem koneckonců zdravý, silný muž, třebaže jiný, vyšší druh člověka. Je-li ta dívka zcela nahá, v přírodě, například v lese nebo ve vodě, s dlouhými rozpuštěnými vlasy, líbí se mi ten pohled. Musí to však být jednoznačně nahota cudná, přirozená, to jest bez vyzývavých erotických póz a bez jediného kouska oděvu. Roztažené nohy a názorný detail vagíny mě pouze odpuzují. Také mužská krása musí splňovat tato náročná kritéria. Jakékoli chlípné náznaky, jež obyčejně lidé spojují s nahotou, naprosto odmítám. Sadomasochistické porno je pouze odporná lidská zvrhlost, přesně souhlasící s lidskou povahou. Nevidím v tom nic vzrušujícího, jen hnus. Dívám se na krásné nahé lidské tělo nikoli jako na předmět sexuální touhy, ale stejně jako na každé jiné krásné zvířecí tělo. Ale je tak těžké splnit tyto požadavky! Nahý člověk je nejohyzdnější zvíře, co znám. Hlavní nedostatek nahého lidského těla - a možná též hlavní důvod, proč se odívání ujalo i v horku a dokonce jako morální povinnost - spatřuji v nestejnoměrném ochlupení a v celkové tělesné ochablosti civilizovaného člověka. Zatímco dlouhé vlasy jsou ozdobou každého nahého člověka, včetně vousů mužů, naopak ostrůvkovitý porost v ohanbí, v podpaží a na prsou je kaňkou na této kráse. Buď by měl být člověk zcela holý, nebo celý osrstěný, jako jiná zvířata. Kůň však zůstává krásný, i když má jen dlouhý ohon a hřívu. Takováto estetická nestejnoměrnost je u člověka odporná. I lidoop s olysalým zarudlým zadkem a obrovskými plandavými varlaty je krásnější než průměrný nahý člověk! Není divu, že se lidé za svou nahotu veřejně stydí a zakazují ji všem. Mají věru proč. Lidská nahota má být také sterilní. Nesmí z ní být patrné nic sexuálního; nic, co by upomínalo na pravý účel sexuality: tedy na prostředek k zhoubnému množení lidí. Jak je to zhoubné přitom kromě jiného vidíme už v tom, že zatímco všechna mláďata ostatních zvířat jsou na pohled hezká a roztomilá, mládě člověka je odporný, oteklý, brunátný, věčně posraný, vřeštící parchant, kterého by měli hned po narození raději utopit. -
(Misantrop: Vanaprastha)
*
Porno!
Je to levnější než s někým chodit!

*

*

*

*
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm