Děti jsou zrůdy! (citáty o dětech)

15. listopadu 2011 v 16:17 | Misantrop

V roce 1954 vyhlásily Spojené národy na každý 20. listopad Všeobecný den dětí.
U nás figuruje mezi významnými dny 1. červen jako Mezinárodní den dětí.
Zde je malá vonička citátů o dětech.

*

Nikdo neví, zda jsou děti zrůdami, nebo zrůdy dětmi!
(H. James)

*

Ne radost, odpor cítí, zří-li děti své.

*

Zdravé a dobře živené malé dítě je v jednom roce svého věku tou nejjemnější, nejvýživnější a nejzdravější potravou, a přitom vůbec nezáleží na tom, zda je podáváno dušené, rožněné, zapečené nebo uvařené, a já sám vůbec nepochybuji, že se rovněž může servírovat v podobě frikasé nebo ragú.
(Swift, Skromný návrh)

*

Že děti nevědí, proč mají vůli, v tom jsou všichni veleučení školometi zajedno. Že se však také dospělí, podobni dětem, potácejí po zeměkouli, že jako ony nevědí, odkud přišli a kam jdou, že ani oni nejednají z pravých pohnutek, že také jimi vládne rákoska a cukrátko, tomu jaksi nikdo nevěří, ačkoliv se mi zdá, že to rukama hmatáme.

*

Děti zabíjejí ubohé tvory, nechají je mučit s utrhanými krovkami, křídly a nohami v parném letním slunci a nejinak barbarsky počínají si i proti rostlinstvu.

*

Necháváme svěřené dítě v útlém věku chytat a mačkat komáry, mouchy, vytrhávat pavoukům nohy, vybízíme naopak děti, aby zašláply housenky, žížaly a červy.

*

Vyprávěj něco dětem, dopovíš do konce, a přece se pořád ptají: a dál, a proč?
Děti jsou jediní odvážní filozofové. A odvážní filozofové jsou bezpodmínečně dětmi. Zrovna tak to vždycky má být, jako to dělají děti: a co dál?

*

Nahá pravda je smrtelným nebezpečím pro nepřátele pravdy, kteří, příliš slabí, aby ji unesli, nebo příliš v zajetí démona vůle k moci, vyhánějí ji jako pornografii do pokoutních míst, nepřístupných hlavně dětem, a to vše ze strachu před ní a z hrůzy před tím, že by děti zavčas objevily fakt, že člověk, zrovna tak jako ostatní zvířata, mrdá, sere a chčije!

*

Pouze v hloupých románech se píše, že ti dva se milovali po celý život. A pouze děti tomu mohou věřiti.

*

Zdejší ženské jsou strašně nenávistné. Šílené, šílené a kruté. A samozřejmě nevědí vůbec nic o malthusiánském školení, o lahvích, dekantacích a podobných věcech. A tak mají pořád děti, jako čubky. Je to odporné.

*

Fíkovník rostl vedle jilmu; když viděl, že listnaté větve jilmu bez plodů berou nezralým fíkům slunce, řekl mu vyčítavě:
"Jilme, nestydíš se mi stínit? Ale počkej, jen co mé děti dospějí, uvidíš, kde budeš."
Když pak jeho děti dozrály, přišla k fíkovníku rota vojáků, ti začali trhat fíky a celý strom přitom oškubali, orvali a polámali. Když jilm uviděl zmrzačený fíkovník, řekl mu:
"Fíkovníku, uznej, že lépe je zůstat bez dětí, než dostat se kvůli nim do tak zuboženého stavu!"
(Leonardo da Vinci, Jilm a fíkovník)

*

Táta - rovný! -
- Děti - hrbci! -
- Táta - slavný! -
- Děti - blbci...!
(J. L. Procházka, Tak to bývá...!)

*

Mít a chtít děti může jen někdo, kdo je určitým způsobem slepý. "Plánovaného rodičovství" je schopen jen životní optimista, člověk, který věří, že to s Životem jako takovým skončí dobře. Jenomže to je zřejmě iluze. A zplodit potomka proto, abych Já měl pokračovatele po mé vlastní smrti, je sobecké a nesmyslné. Proč? Kochat se hemžením malé havěti, která nese mé jméno a v lepším případě i mé zředěné vlastnosti, to může jen člověk s určitými, ne právě lichotivými kvalitami. Čím nepodařenější člověk je, tím má větší potřebu "zkusit to znovu a jinak". Jinými slovy: "Co se nepodařilo mně, podaří se snad mým dětem." Kdo je sám se sebou v podstatě a vnitřně spokojen, i když stále "bojuje", stále na sobě cosi ne vylepšuje, spíš jen variuje vlastní dekorace, nemá tu zoufalou potřebu vkládat své titěrné ambice do svých dětí. Mnohdy to je tak, že člověk si při plození užije třicet vteřin slasti, a pak se musí třicet let dívat na to, co se mu zase nepovedlo.

*

Rodit děti je hrozně nudná, špinavá, bolestivá a nesmyslná záležitost.
(Arcybašev, Sanin)

*

Děti, vychovávány bezmasou výživou, jsou mírnější, snadněji se zvládnou, vychovávají. Mají více rozvinutý morální smysl se sklonem k soucitu a obětavosti. Jsou rovněž vytrvalejší v duševní práci a lépe snášejí fyzické nesnáze.

*

Nikdo, komu zbylo jen trochu zdravého rozumu, děti nemá!

*

Za pěstounky a vychovatelky dětí hodí se ženy právě tím, že samy jsou dětinské, titěrné a mají omezenější rozhled, zkrátka po celý život veliké děti. Jakýsi střední stupeň mezi dítětem a mužem, to jest pravým člověkem.

*

Chudák Bernard, v jistém smyslu. Co tak může v životě dělat? Kupovat si cédéčka? Chlápek jako on by měl mít děti; kdyby měl děti, mohlo by se z toho hemžení malých Bernardků ještě něco vyloupnout. Jenže není ani ženatý. Ztracený případ.

*

Mojžíš praví Židům, že nebudou-li zachovávati jeho obřadů, nejen dostanou svrab, ale že i matky snědí své děti.

*

Imponuje ti, že máš ženu, děti, celou tu posranou rodinku
Mrdej starou, třískej parchanty, užívej si tu tvoji mdlou idylku

*

O ničem nejsem víc přesvědčen než o nutnosti neměnit zaměření svého života podle vašich názorů. Klidně si veďte ze všech stran obvyklé řeči: nebudu si myslet, že mě tupíte, ale že fňukáte jako malé děti, když jim něco je.

*

Nezapomínejme, že když se ona Svatá Potratářka rozhodne odsoudit své děti k smrti, stane se tak! Ona je matkou nutnosti. Je nevěstou bez ženicha, která přechází přes most mezi světy a nese na druhý břeh duše potracených dětí. Jako Lilith je milosrdně okrádá o dech.

*

Vdala se a má tři děti. Hodně přibrala a každýho nazývá svým přítelem. Co se to s těma lidma děje?

*

"Nechte děti přijít ke mně. Neboť jejich jest království nebeské." - Váš dr. Mengele.

*

Velmi brzy jsem se přenesl přes chiméry náboženství, protože jsem se přesvědčil, že existence Stvořitele je odporná absurdita, ve kterou nevěří už ani děti.

*

"Proč jsi plodil ještě děti? Může ten, kdo vystoupil na vrchol Montblancu, stoupat ještě výš? Potomci velkých mužů byli přece skoro vždy úplná prasata."
(Klíma, Utrpení knížete Sternenhocha)

*

Dnešní společnost se nás snaží socializovat daleko více než kterákoli předchozí společnost. Dokonce nám experti radí, jak jíst, jak cvičit, jak se milovat, jak vychovávat děti a podobně.

*

Jsme jen děti náhody, Země a vesmír by mohly pokračovat bez nás až do zkázy věků.

*

Péče o blaho dětí se zlepší, pokud jich bude méně. S ohledem na budoucí svět, jejž vytváříme pro budoucí generace, je dnešní naše další množení jako pronájem pokojů v hořící budově - a ty pronajímáme našim dětem.

*

Děti nic netuší a dožívají se věku, kdy mají žít samostatně, s páskou na očích i na duchu, o rubu života nic neznají, nevědí, že si lidé myslívají něco jiného než říkají a jednají jinak než mluví; nevědí, že musíme žít s ostatními lidmi jako ve válce nebo alespoň v ozbrojeném míru; neuhodnou, že člověk je neustále klamán, když je naivní, obelstíván, když je upřímný, a že je bit, když je dobrý.
(Maupassant, Odpuštění)

*

Primitivní divoši své děti uškrtili hned po narození, obávali-li se, že se budou muset uskromnit, nebo, že se stane něco tak nevídaného, jako to, že budou mít hlad.

*

Jednou odpoledne koncem prvního léta, když jsem si zašel do Concordu k ševci pro spravenou botu, mě zatkli a vsadili do vězení, protože, jak jsem to už jinde vylíčil, jsem nezaplatil daně státu, jehož autoritu jsem neuznával, neboť tento stát přímo před vraty svého senátu kupuje a prodává muže, ženy a děti jako dobytek.

*

Není snad zámožného člověka, kterému by chtiví dědici, a často i jeho vlastní děti, nepřáli tajně smrt!
(J. J. Rousseau, Pojednání o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi)

*

Nikdy se neoženit, nikdy nemít děti. Představte si, že by mi někdo říkal tati. Ani omylem.

*

Žena, děti, přátelé - ti všichni se mu v jasném, čirém světle jeho logiky jeví jako šalba a klam.
(J. London, Démon alkohol)

*

Podle Bouvarda a Pécucheta nejsou děti ničím povinny svým zploditelům, ale rodiče naopak mají povinnost je živit, dát jim vzdělání, pečovat o ně, prostě jsou jim povinni vším.

*

Abys důkladněji pochopil, co znamená mít malé nebo velké nároky, uvědom si, že děti potřebují více než dospělí, ženy víc než muži, nemocní víc než zdraví, zkrátka slabší má větší potřeby než silnější. A proto tedy bohové nepotřebují vůbec nic a lidé s nejnižšími nároky jim stojí nejblíže.
(Lúkiános, Kynik)

*

Nepřijmeš jařmo chtíče, nebudeš líhnout děti, rozrazíš předsudků krunýř.

*

Hra je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zjednodušit život. Přesně to jsme dělali jako děti, ale v dospělosti jsme si hrát zapomněli.

*

Když byl tyran Dionýsios vyhnán ze Syrákús, učil v Korintě děti: natolik mu bylo poroučení nepostradatelné.

*

Nechť zrno ze země
se nerodí ni děti z matek: ne,
ať nynější ta rána morová
je zahladí neb sudba ještě horší!
(Sofoklés, Král Oidipús)

*

Helena:
Proč se přestaly rodit děti?
doktor Gall:
Protože je člověk vlastně přežitek.

*

SVĚT: "Škola je průpravou do velkého světa dospělých. Říkají, že je určená na to, aby naučila děti číst, psát, počítat a jiným vědomostem, ale hlavním cílem školy je vygumovat mozek."

*

"Chci dědice," tak dí všechno, co trpí, "chci děti, nechci sebe," - ale slast nechce dědiců, nechce dětí - slast chce samu sebe, chce věčnost, chce návrat, chce na věky všechno stejné.

*

Některé děti se tam ale ke mně chovaly stejně hnusně jako všude jinde. Hned zkraje, snad rovnou druhý nebo třetí den mého pobytu v Opařanech, mě strašně zbily za to, že si prý o sobě moc myslím."

*

Děti nedodrží, co slíbí; mladí lidé velmi zřídka, a když oni slovo dodrží, nedodrží jim je svět.
(J. W. Goethe, Spřízněni volbou)

*

Komunismus, to je takové lízátko pro hodné děti, příslib zahalený do tajemné jednoduchosti primitivních představ o štěstí.

*

"Když hospodář spatří na sobě vrásky a šediny a uviděl již děti svých dětí, nechť odejde do lesů," praví Manuův zákoník.

*

Jen děti se mohou domnívat, že přátelským, mravným chováním a trvalým zdůrazňováním mírových úmyslů, se dostanou ke svým banánům "v mírovém soutěžení národů", jak se tak krásně a barevně žvanilo; tedy aniž by se muselo sáhnout po zbrani.

*

Zásadně nejdříve jedí muži. Ženy a děti jedí buď později, nebo někde v ústraní. Jen dospívající a dospělí synové se mohou zúčastnit jídla s muži.

*

Ženy dokonce i vypadají jako děti. Tedy hlavně co se obličeje týče. Ty jemné linie, velká kukadla, vzbuzující dojem bezelstnosti a naivity... I jejich hlas je naladěn na stejnou tóninu, jako děti. Vše je dobře zařízeno, aby si ženy rozuměly s dětmi.

*

Ženit se a vdávat se a mít rodinu a děti může v dnešní zfašizované době a v dnešním přelidněném a zdevastovaném světě jen úplný blbec a kretén. Kdybych jim to řekl, měli by mě za nelidskou stvůru, za zvrácence, který "nemá rád děti". Natolik jsou svými nečistými "pudy", nebo co to mají, odtržení od reality! Vidím-li někde těhotnou ženskou nebo matku s dětmi, vždy je to na pohled primitivní osoba, hovado, jemuž se ve tváři nezračí žádná vyšší myšlenka, kromě myšlenky na hrubé plození čili "touha po miminku", jak tomu ony eufemisticky říkají. Zachraň se kdo můžeš! Hloupost se chce stát nesmrtelnou a ještě se chce rozmnožovat! Nebo je ta "touha po miminku" jen touhou vzdorovitého klacka po živé hračce.

*

Chtít mít děti? Copak o to - ale rozhodnout se mít dítě, tady může hrát prim jen nevědomost předem zločinná - znovu souhlasit, aby v horizontále bylo zopakováno tisíckrát prozkoušené nedochůdné, ovšem i aby prvotní čirost byla ztřísněna, aby nicnetušící bylo z hlubin jistoty vytaženo na krvavou palubu vědomí a pak zrazeno ve všem všudy, a to zrazování aby trvalo půl sta let! Ale když se dítě narodí, zevšad se rojí pečovné ruce, voní květiny a lidé kolem se zaradují, ano, oni se opravdu zaradují i radují. Jaké strašné tajemství, svatý, pekelný koloběh. Oč tu běží?

*

Když už nechtějí mít děti, což samozřejmě přijímám s potěšením, otravují alespoň tím, že si pořizují psy. Dětský pláč a křik tak jenom střídá psí štěkot.

*

I ti blbci ve fabrice, jak si vzpomínám, uznávali ve skrytu svých tupých nevědomých myslí, že se svět řítí do propasti, ale za minutu na všechno zapomenou, laškují a smějí se jako nevědomé děti. Dál chodí do práce, dál tím znečišťují svět, dál plodí další haranty a dál tím vším zamořují svět.

*

DON JUAN: Kdy ten pán už začne mluvit o plášti, čapce, o penězích, statcích a o plození dětí, o výchově? - Ten bude s citem houpat v náručí ty loutky, Octávky, ty řvoucí svědky své cudné vášně. - Havěť mizerná!
(Ch. D. Grabbe, Don Juan a Faust)

*

Konečně nenáviděl ze všech sil nových generací, plodů hnusných hulvátů, pociťujících potřeby mluviti a smáti se nahlas v hostincích a kavárnách, vrážejících do vás na chodnících, aniž požádají za prominutí, vjedoucích vám, aniž vůbec se omluví, aniž vůbec pozdraví, koly dětského vozíku na nohy.

*

Letos se hemží pod mými zoufale, avšak marně utěsňovanými okny nějak moc parchantů. Ano, parchantů; užívám tento pejorativní název pro děti záměrně, třebaže všechny mají jistě jak náleží své právoplatné a zákonité otce. Fuj, pakáž jedna chlévská přemnožená!

*

Nikdy by mě nenapadlo, že budu jednou platit alimenty na cizí děti, když nota bene nechci ani svoje vlastní! Do jakého hrozného světa bych je to přivedl? Do tak hrozného světa, do kterého bych se Já nikdy býval nehrnul, kdybych to býval věděl a měl možnost volby. Mít děti, k tomu musí být člověk bytostně spokojený se světem a naopak bytostně nespokojený sám se sebou. Což u mne neplatí ani v jednom bodě této obžaloby. Navíc nejsem člověk.

*

Postrádám jedno základní naučení, jež by se mělo vštěpovat všem a všude: CHRAŇTE PŘÍRODU - NEMĚJTE DĚTI!

*

(Dcera pozoruje spolu laškující rodiče):
"Ne aby vás napadlo mít ještě děti!"
Otec: "Co ty víš!"
Dcera: "Rozum na to nemáte oba dva."
Matka: "Copak bych nemohl mít ještě děti?"
Dcera: "Mohla..., ale já bych se musela ve škole hanbou propadnout."
Otec: "Než půjdeš spát, tak si umej nohy!"

*

(pláčou děti)
"Zatracení parchanti!"
"Mám je snad zabít?"
"Při tom, co je čeká... V nebi by jim bylo líp."

*

Tak jako děti připadají pošetilé dospělým, tak lidé připadají pošetilí bohům.

*

Chorobní rodiče a chorobní učitelé vychovávají ještě chorobnější děti, dokud se chorobnost nestane normou a zdraví odstrašujícím příkladem.

*

Kdyby děti dorůstaly déle, měli bychom samé génie.

*

Když přijdou děti, ospravedlňujeme všechnu svou slabost, kompromisy a snobství, říkajíce: Vždyť je to kvůli dětem.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm