"Věda" jako předsudek (citáty o vědě)

6. listopadu 2011 v 22:35 | Misantrop


"Věda" jako předsudek. - Svět, který má mít svůj ekvivalent a svou míru v lidském myšlení, v lidských hodnotových pojmech, "svět pravdy", do nějž by člověk nakonec dokázal proniknout svým malým neohrabaným lidským rozumem - jakže? chceme si opravdu nechat takto ponížit bytí na počtářské cvičení zápecních matematiků?

¤

Přestali se snažit všechno zničit a všechno pokořit. Smísili dohromady umění, vědu a náboženství, protože v základě není věda ničím jiným než zkoumáním zázraku, který nikdy nemůžeme vysvětlit, a umění je výkladem toho zázraku. Nikdy nedopustili, aby věda zmrzačila estetiku a krásno.

¤

Posuzujeme-li střízlivě lidské názory, shledáváme k svému překvapení, že i ve věcech, které lidé považují za nejdůležitější, jen velmi zřídka používají zdravého rozumu, to jest toho způsobu usuzování, který dovoluje poznat nejjednodušší pravdy, zavrhnout nejnápadnější nesmysly a pozastavit se nad nejzřejmějšími nesrovnalostmi. Příklad poskytuje nám teologie, věda, které si váží většina smrtelníků za všech dob a ve všech zemích a která je považovaná za nejdůležitější, nejužitečnější a nejnezbytnější pro blaho společnosti. Dáme-li si práci a zkoumáme zásady, o něž se tato zdánlivá věda opírá, přesvědčíme se, že zásady, jež jsme považovali za nepopíratelné, jsou jen odvážné dohady, vymyšlené nevědomostí, hlásané z nadšení nebo z neupřímnosti, přijímané s rozpačitou důvěřivostí, zachovávané ze zvyku, který není nakloněn úvahám, a vážené pouze proto, poněvadž jim nikdo nerozumí.

¤

Debilové! A jak si zakládají na svojí inteligenci! Přitom nic kloudného nikdy nevymysleli, všechny ty úžasné vynálezy jenom okopírovali od přírody - a ještě k tomu špatně! Nejsou schopni pochopit ani ty nejzákladnější skutečnosti a pojmy. Za příklad nám může posloužit třebas taková filosofie nebo věda. I ti nejuznávanější myslitelé a výzkumníci byli a jsou nutně blbí, protože to je ta ohromná většina průměrných lidských blbů, která je vynesla na piedestal. Kdyby byli chytřejší než ostatní masa idiotů, nikdy by se nestali slavnými, protože by je ti blbci ani nepochopili, neměli by ani tušení, o čem to vlastně hovoří!

¤

Přísně vzato neexistuje vůbec žádná věda "bez předpokladů", myšlenka takové vědy není myslitelná, je paralogická: vždy tu musí být nejprve nějaká filosofie, nějaká "víra", aby z ní věda mohla čerpat směr, smysl, mez, metodu, právo na existenci. Pravdivý člověk, v tom opovážlivém a posledním smyslu, jak jej předpokládá víra ve vědu, přitaká jinému světu, než je svět života, přírody a historie; a pokud přitaká tomuto "jinému světu", jakže? nemusí právě tím jeho protějšek, tento svět, náš svět - popírat?... Ale což jestli právě toto bude stále méně věrohodné, jestli se už nic neukáže jako božské, leda snad omyl, slepota, lež, - jestli se bůh sám ukáže jako naše nejdelší lež?

¤

Abú Raihán al-Bírúní, učenec a cestovatel z Chórezmu (zemřel r. 1048), který strávil v Indii téměř čtyřicet let a věnoval se za sultána Mahmúda z Ghazny studiu indické filosofie a náboženství, si ve svém arabském díle trpce stěžuje na hinduistickou uzavřenost: "Všechen jejich fanatismus je namířen proti těm, kteří k nim nepatří, proti všem cizincům. Říkají jim mléččhové, to jest nečistí, a zakazují mít s nimi jakékoliv styky, ať už je to smíšený sňatek a jiný druh příbuzenského vztahu nebo sezení, jídlo a pití s nimi, protože si myslí, že by se tím poskvrnili... Věří, že žádná jiná země není jako jejich, žádný národ jako jejich, žádní králové jako jejich, žádná věda jako jejich. Jejich nadutost je taková, že když jim vyprávíš o nějaké vědě nebo učenci v Chorásánu nebo Persii, myslí si, že jsi hlupák a lhář."

¤

Věda slepě pochoduje vpřed bez ohledu na skutečný prospěch lidstva a bez ohledu na jakékoli jiné normy, poslušná pouze psychologickým potřebám vědců a vládních úředníků a zástupců korporací, kteří poskytují fondy na podporu výzkumu.

¤

Věda mě nezajímá. Zdá se mi nadutá, analytická a povrchní. Nebere v úvahu sen, náhodu, smích, cit a rozpor, všechny ty věci, kterých si vážím. Vybral jsem si své místo, je v záhadě. Nezbývá mi než ji respektovat.

¤

"Tu jsou, kdož vědí, kdož mohou, v jichž rukou je věda, jež by v okamžení zničit mohla všechny idioty, všechen hnus a neplechu lidstva zlomyslnou, ale ve své temnotě bezmocnou, a kteří z nízké zbabělosti, pro zbytečnou ženskou... na noc, prodají divochům svou sílu, nechají svět na pospas vepřům."
(M. P. Arcybašev: Lidská vlna)

¤

Obávám se, že mi nakonec někdo odpoví, že všechny ty velké věci, znalosti, umění, věda a zákony byly lidmi moudře vynalezeny jako spásný mor, aby se předešlo přílišnému rozmnožení druhu, ze strachu, že svět, který nám byl určen, se stane pro své obyvatele příliš malým.
(J. J. Rousseau: Pojednání o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi)

¤

Většina lidí dnes soudí, že patří k živočišnému druhu, který je schopen řídit svůj vlastní osud. To je víra, ne věda. Nikdy nemluvíme o tom, že jednoho dne se velryby nebo gorily stanou vládci nad svým vlastním osudem. Tak proč lidé?

¤

Věda je založena na poznatcích, které získala z jednoho kousku vesmíru. Možná, že to neodpovídá celému vesmíru, který neznáme, který je mnohem větší a který nemůžeme prozkoumat.

¤

A vezme-li se to rozumně, je to vlastně náramné štěstí!... Vždyť bychom byli za chvíli na této planetě namačkáni hůře než slanečci v době tření! Přitom, jak se rychle množíme, bylo by to zde přímo nesnesitelné. Zaručené předpoklady našich národohospodářů by se splnily v čase co nejkratším: důstojný Polyp lidský zašel by překrveností - a - až by se dospělo k poznání, že ani občasné války a epidemie nejsou dostatečným ventilem - nezbylo by lidem nic jiného než se na potkání zabíjet, budou-li mermomocí chtít dýchat nebo se jakžtakž pohybovat po této zeměkouli - na tomto světě, kde, jak nám Věda dokazuje svými vzorci, jsme při tom všem pouze dočasný a obtížný hmyz.
(Villiers de l'Isle-Adam: Kruté povídky, Přístroj na chemický rozbor posledního vzdechu)

¤

Ideologie je věda nejen nudná, ale přímo drzá. Něco jako člověk, který by nás zastavil na ulici a navrhl nám, že nás bude vyučovat chůzi. "Copak nechodím už dvacet let," odpověděli bychom mu, "a nechodil jsem velmi dobře?" To ovšem nic nemění na skutečnosti, že tři čtvrtiny lidí chodí špatně a tak, že se brzy unaví. Lidé, kteří by odmítli s největším rozhořčením drzou nabídku, jsou ti, kteří chodí nejlépe a kteří vynalezli pro svou vlastní potřebu jakýsi nedokonalý způsob dobré chůze.

¤

Podle theorie učených lidí vědy dají dělníci přednost životu ve městě, uprostřed kamení a komínů, - před životem vesnickým, na volném prostranství, uprostřed rostlin a domácích zvířat, dají přednost jednotvárné, strojové práci podle sirén, před rozmanitou rolnickou prací, zdravou a svobodnou.

¤

Co je knězi po vědě! Stojí na to příliš vysoko! A dosud kněz panoval! - Určoval pojem "pravdy" a "nepravdy".

¤

"Zbraně neposkytnou bezpečí, vlády nebudou schopny pomoci, věda nenajde odpovědi. Ta bouře bude zuřit, až všechny květy kultury budou zašlapány a všechno lidské bude v obrovském chaosu srovnáno se zemí. Takové vidění jsem měl, když jméno Napoleon nebylo ještě známé; a takové vidění mám nyní a každou hodinu je zřetelnější. Můžete říci, že se mýlím? Věk temna, který má přijít, zakryje černým příkrovem celý svět; nebude úniku, nezbudou žádná útočiště, až na ta, která jsou tak skrytá, že je nelze najít, nebo tak skromná, že nestojí za povšimnutí. A Šangri-La smí doufat, že na ně budou platit oba tyto předpoklady."

¤

Každý hlupák věří tomu, co mu říkají jeho učitelé, a svou důvěřivost nazývá vědou nebo mravností s právě takovou jistotou, s jakou to jeho otec nazýval božským zjevením.

¤

Podle všech učení církevních přijde konec světa, podle všech učení vědeckých je totéž nevyhnutelno. Co je tedy podivného v tom, že z učení mravního vyplývá totéž?

¤

Věda činí bohorovným, - je konec kněžím a bohům, stane-li se člověk vědeckým! - Morálka: věda je vtělení všeho zakázaného, - jedině ona je zakázána. Věda je první hřích, zárodek všeho hříchu, dědičný hřích. I vzejde starému bohu poslední rozhodnutí: "Člověk se stal vědeckým - nic naplat, musíme ho utopit!"...

¤

Věda se podobá prudké bouři, která letí bez počátku a cíle, všechno ohýbá, rozhýbává, strhává s sebou.

¤

Ekologie jako věda je sice pěkná věc, jenže bez drastického snížení lidské populace je úplně nanic. Cože! Máme se donekonečna uskromňovat ve všech možných i nemožných oblastech života, jen v tom hlavním a nejdůležitějším: v rozmnožování se nemusíme nijak mírnit a ještě nás naopak pobízejí k dalším a dalším reprodukčním výkonům? Vždyť je to postavené na hlavu! Takže od nich žádné překvapení pro mne.

¤

Vedle nepovšimnutých předobjevů se však Schopenhauer dopouští i očividných nesmyslů, sice v jeho době tradovaných, jako že například choleru způsobuje nepatrná změna v chemickém složení vzduchu, což potomní věda (Pasteur, Semmelweis) osvětlila lépe; i když ještě v dnešní době se promovaná doktorka medicíny, lékařka mojí matky, vyslovuje doslova v tom smyslu, že "je cosi špatného ve vzduchu", což už není jen pouhé tmářství, nýbrž i učená debilita.

¤

Žádná skeptická věda - jen další lež, jen další klamavá reklama na Rakovinu.
Správná věda musí sdělovat i nepříjemné nálezy. Padni komu padni. Musí jít s pravdou ven za každou cenu, i kdyby ta pravda měla zabíjet. Jenže to je právě ono: Člověk, jako biologický druh, přežívá jen díky nekonečnému sebeklamu a náhlé vystavení nepřipraveného člověka skutečné pravdě bez příkras by ho zcela jistě zabilo. Proto ty těžké šibeniční tresty pro každého, kdo kdy hlásal pravdu! Neboť společenská nebezpečnost jejich činů je na úrovni hrdelních zločinů; nejen úkladný vrah, ale i hlasatel pravdy za sebou zanechávají hromady lidských mrtvol.
Takoví "vědci", jako je např. věřící (!) astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, nebo apologeta mediokrity a génius průměrnosti v jedné osobě, neuropatolog František Koukolík, lékař, který tvrdí, že umělci mají defektní mozek, takoví "vědci" jsou přesným prototypem nepoctivého a lživého lživědce. Na vlastní uši jsem slyšel Grygara vyznávat se z jeho "kréda věřícího vědce", které spočívá v přesvědčení, že kdyby věda objevila něco, co by ohrozilo morálku, bylo by její morální povinností tuto skutečnost zatajit!

¤

Vášniví amatéři mají tu výhodu - nebo spíše přednost -, že se nebojí žádné sebefantastičtější myšlenky. Druhou věcí ovšem zůstává, je-li ta myšlenka v zásadě správná. Ale hlavní přínos těchto soukromých badatelů spočívá v těch možnostech, jež nastínili - a v kladení otázek. Oficiální věda trpí přílišnou zkostnatělostí.

¤

Kdybych býval nazval člověka lidoopem a obráceně, celá církev by mě uvrhla do klatby. Možná, že jako přírodovědec jsem to měl udělat.
(Carl Linné)

¤

Skutečný vědec musí znát přírodu lépe díky tomu, že je pro to vhodněji uzpůsoben - musí mít lepší čich, chuť, zrak, sluch a hmat než ostatní. Jeho zkušenosti musí být hlubší a kvalitnější. Neučíme se úsudkem a dedukcí či tím, že bychom na filosofii aplikovali matematiku, ale přímým stykem a soucítěním.
(H. D. Thoreau: Přírodopis státu Massachusetts)

¤

"Věda bude jednou ovládat naše těla, naši inteligenci. Stvoří dokonce novou rasu lidí. Násilníky, aby za nás válčili. Poslušné lidi, aby za nás pracovali. Peklo na Zemi. A já... Já nic z toho nechci."

KONEC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm