Zkurvený vánoce!

17. prosince 2011 v 20:38 | Misantrop

Byl jeden den před vánoci. Jako mnoho vánoc předtím, neposílal ani nedostával dárky nebo přání. Pro něj byly vánoce jen další den. Jenom další den, po kterém bude následovat další. Věděl, že jsou to zmrdi, protože potřebují speciální den v roce na to, aby byli jeden na druhého hodní. Nemohou prostě takoví být; k tomu, aby vylezli ze svých děr a byli lidskými bytostmi, potřebují příležitost. Takoví to jsou shnilí zmrdi. Tohle věděl. Vždycky to pro ně nakonec skončilo u peněz. Nebylo úniku. Život byl prostě čekáním na začátek další směny.


V lese bylo dost přelidněno: dva lidáci tam cosi rvali - zřejmě chvojí na hrob, nebo dřevo do kamen. Příště zas budou škodit přírodě před vánoci oškubáváním stromků. Furt něco. A pokoje nedají.

"Málo lásky"? Jaképak "málo lásky"? Mezi lidmi je naopak málo bojů a násilí a nevraživosti a hněvu! A proč? Protože hrají divadýlko a snaží se od věků namluvit sami sobě, že jsou něco víc než příroda. U sebe se jim to možná daří - vždycky tak kolem těch posraných vánoc. U mne to však nepůjde, holánci.

Sluníčko svítí, je polojasno, bez sněhu, ale teplota sotva nad nulou. Zmrzlé listí křupe pod nohama. V lese se opět vídám s několika srnami. Panuje vzácné ticho. Na placaté kameny pod křížem položila nějaká dobrá duše nadílku pro zvířátka: malá červená jablíčka a jednu velkou fialovou kedlubnu. Tu nevím, kdo si na ní pochutná... Snad jedině zajíc by ji mohl ukousat, srna těžko. Té by přišla vhod spíš voňavá otýpka sena, ale tu najde v blízkém krmelci. Koneckonců, když všechno nepokrývá sněhová závěj, nějaká ta zelená rostlinka k snědku se vždycky najde. Ta snůška zvířátkům, položená tak trochu neobratně na ploché kameny pod křížem u stezky, mi připomíná oltář pohanskému božstvu. Nebyly to tak úplně špatné zvyky. Rozhodně lepší než vánoční orgie nakupování, uklízení, šílení a přežírání, homofilie a zkaženého televizního programu. Nesnáším vánoční náladu, "vánočního ducha"! Letos to bylo naposledy, co trávím celé vánoce doma! Je to strašné. Rodiče mě otravují a ostatní lidáci mě štvou taky, ježto mají volno a jsou tím pádem rozlezlí všude po venku.


Mnoha lidem by jako četba na celý život úplně stačily vánoční nabídkové katalogy.


Vánoce. Ty Já ovšem neslavím, pouze si připomínám den zimního slunovratu. Nejlépe procházkou v přírodě. Ještě že je obleva a nemrzne! Lidi mají zkaženou idylku zasněžených vánoc - to mě těší! Nebýt alespoň takovýchto dílčích radostí, strávil bych snad život ve stavu trvalé sklíčenosti. Zatím je však teprve den slunovratu. Lidsky řečeno "vánoce". Nezajímají mě ty jejich odporné zlozvyky! To každoroční masové šílenství, to vyvražďování zvířat a ryb, proti kterému byl holocaust Židů pouhou nezajímavou epizodkou v předlouhé krví nasáklé historii lidského druhu, této sentimentální bandy hrdlořezů. Takže když vím, co jsou zač, nemůže po mně nikdo chtít, abych jeden den v roce uvěřil v jejich unylou lásku a falešnou štědrost. Ať s tím jdou do prdele! Nevěřím lidem, ani když přinášejí dary. Zvláště, když přinášejí dary! Jen další jejich válečná lest! Dnes jsem byl ostatně, ó mí Trójané, obdarován darem cennějším než jejich nejskvostnější a nejtřpytivější danajské dary: Hle, viděl jsem v bukovém mlází společně poskakovat tři plaché srnky! Už asi vím, odkud se berou všechny ty líbezné pověsti o tančících lesních žínkách! A lidi lítají jako blázni po přecpaných tržištích a nervózně shánějí dárky, povinováni jakýmsi hloupým zvykem a nazývají to "vánoční pohodou". Rvou v lese mladé stromky jako šílení a říkají tomu "poezie vánoc". To je otřesné! Jak se dokážou takhle synchronně domluvit? To nechápu. Kdyby byli svobodní jako Já, nikdo z nich by nedělal něco, co si sám nevymyslel nebo co dělají všichni ostatní! Vánoce jsou jako malá ekologická katastrofa! O tom masakru zvířat bych se jen opakoval, tady neočekávám žádné zlepšení, když si v tom tak libují a chutná jim to, ale s těmi stromy to je fakticky hrozné.


Nechápu to. Takto se projevují jen naprostí ignoranti a blbci. Na schůzi s vedoucím je nejvíc ze všeho zajímalo, jestli bude i letos tradiční vánoční podniková žranice. "Hurá, bude, tak je to dobrý!" Řekl jsem, že se mi tam nechce. Pravý důvod jsem takticky zamlčel - že se na ně nechci dívat i po práci a zvlášť na to, jak se cpou řízky a nalévají se laciným vínem. Však prý co: stejně nám to strhnou z platu, tak ať se aspoň pomějem'. Ubohost.

Teda, poučil jsem se již dávno, že není radno chodit do města na nákup v předvánočním šílení, ale ukazuje se, že ani po internetu není možné si nic koupit již od začátku prosince. Neboť to je jedním slovem chaos. Blázinec chorých hlav nyní panuje úplně všude a ve všem. To bylo letos naposledy, co jsem si něco objednával v internetovém obchodě před vánoci! S Telemannem byly potíže s dodávkou, přičemž Setherial ztratili či nenašli, a s mými dvěma objednanými filmy a jedním stolním kalendářem se to má zrovna tak. Když po těch blbcích něco chcete, tak jsou blbí jako tágo, ale běda, když nezaplatíte: to jsou najednou chytří a vynalézaví až hrůza!


Vánoce. Pro nás, myslící zvířata, jen obchodnický trik, jak prodat nepotřebné harampádí a udržet světovou ekonomiku v rukách nadnárodního kapitálu. Navíc je to svátek, spojený s těmi nejodpornějšími zlozvyky. Např. pokrytecké vystavování lásky k bližnímu na odiv, přecpávání se, nakupování pro nakupování, hromadné vybíjení ryb, drůbeže a dalších zvířat, plenění lesů kvůli získání vánočních stromků, a to, jak "legální", tak i "nelegální"... Každý, kdo si uvědomuje, že nežijeme v normálním světě, nýbrž v blázinci, si jistě doplní sám další zvrhlosti, jež se dějí na počest svátku, který brzy dobude svět jako McDonaldovy laciné vývařovny. Židokřesťanskými vánocemi byl ostatně nahrazen celkem nevinný pohanský svátek zimního slunovratu - konec vlády temnoty. Namísto toho oslavujeme životní pouť kdejakého židovského podvodníka!

Při pouhém projití náměstím v době předvánočního šílenství hledá našinec málem mačetu, aby si mohl proklestit cestu.


Vánoce - každoroční masový záchvat infantility.

Moje přání k vánocům a k Novému roku: vše nejhorší všem lidem dobré vůle!

Na Silvestra je povinností být veselý, chlastat, střílet rachejtle; o vánocích je povinností být unylý, laskavý, rozdávat dárky; o velikonocích je zase povinnost chodit po koledě a mrskat ženské - už jen samotný výčet těch různých masových šílenství, jež pravidelně zachvacují lidstvo, se mi protiví, natož abych se jich účastnil, a abych si nechával vnucovat z nich vyplývající, již uvedené povinnosti!

Televizi vypínám, jakmile zaslechnu slova "láska", "peníze", "rodina", "náboženství", "vánoce", "politika"...


Mám teď vánoční prázdniny; dvanáct celých dní celozávodní dovolené! Na co mi je však takové volno, když je krajina zamrzlá a nevlídná?

Vánoční prázdniny byly dlouhé, ven se jít nedalo a pořád k nám chodily nějaké návštěvy příbuzných, jimž jsem se již úplně odcizil, a dole furt hulákala čubka... Byl to opruz.


Související článek:

Zkurvenej silvestr!

 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm