Evangelium zoufalství (citáty) - 2.

30. ledna 2012 v 14:51 | Misantrop

Tertullianus, teolog, který žil v Kartágu někdy kolem roku 200 n. l., napsal o křesťanství: Certum est, quia impossible (Je to jisté, protože je to nemožné.). Humanisté mají v hlavě poněkud méně jasno, ale jejich víra je stejně iracionální. Nepopírají, že dějiny jsou katalogem nerozumu, ale jejich lék je jednoduchý: lidstvo musí být - a bude - rozumné. Bez této absurdní a jakoby tertulliánské víry je Osvícení evangeliem zoufalství.
(J. Gray, Slamění psi)

*

Měla mě ráda, protože říkala, že oba všechno nenávidíme a víme, že přátelství je čin ze zoufalství.
(H. Rollins, Blues černýho kafe)

*

Pokud bych naslouchal hlasu zdravého rozumu, musel bych strávit zbytek života v zoufalství. To, že tomu tak není, snad dokazuje jen to, že mě pud sebezáchovy nutí hledat útěchu v sebeklamu.
(K. Boye, Kallocain)

*

V něm již není jediného prostého citu. Vše, co vidí, jeho radosti, požitky, bolesti i zoufalství se stávají předmětem pozorování.
(Maupassant, Spisovatel)

*

Všichni jsou chronicky zoufalí. Moralistům, kteří tvrdí, že na zoufalství si nelze zvyknout, namítám, že na zoufalství si zvyknout lze. Ne do pekel, pošlou vás prostě mezi nás. Do pekel? To by se prodražilo.

Neexistují žádné jiné romány, jen ruské romány. Když je čteš opravdu, máš chuť jít se za dvě hodiny oběsit do koupelny; kde i zoufání je plno šťastlivosti, i štěstí plno zoufalství.

Kde a kdy se mašinérie infantilního blbství Modleme se! dává do chodu stejným samopohybem jako Vražděme! Jenže Modlit se je právě tak bezúčelné jako neškodné, jakože Vraždit není dovoleno. Být člověkem je přece žádáno! Leicht gesagt! A přece se člověk v zoufalství dovolává Boha, toho velešaška z papíru, který zmáčknut hrstí prvního policajta nebo vraha je dobrý tak na odhaz.

To není žádná pravda! je výkřik nejopravdovějšího zoufalství, a to i kdyby se jednalo o punčochu kurvy, pohozenou na podlahu bordelu, vždyť v tomto nejpravdivějším výkřiku ozývá se i všechno zoufání i doufání chaosu, přecházejícího v kosmos.
(Ivan Diviš, Teorie spolehlivosti)

*

Často jsou šťastnější ti, které jejich odvaha a sama ctnost vyrvaly životu dříve, než je barbarské násilí přinutilo trávit svůj život ve zločinu a zoufalství! Promiňte mi, rodiče, věčně politováníhodní. Zatrpkl jsem, mám soucit s vaší bolestí.
(J. J. Rousseau, Rozpravy)

*

Kontejnery přetékají odpadky. Jedna píča od vedle s červenými praménky ve vlasech a samozřejmě s čoklem (kde se berou?) háže ze zoufalství svůj pytlíček s vložkami nebo s použitými kondomy nebo s psími výkaly nebo s placentou (nebo s čím) do kontejneru u jiného baráku. Zanedlouho to člověčenstvo budou nosit kam - do přírody?

Po mé první dvanáctihodinové noční směně jsem se probudil a posadil se na posteli s výrazem absolutního děsu a zoufalství. Jsem mrtvý muž. Můj život skončil. A ještě k tomu o tom vím. Uvědomuji si plně svou životní prohru.

*

I kdybych šel světa kraj, alespoň jejich lomoz mě vždycky dostihne, před ním není, zdá se, úniku v dnešním světě. Zvedl jsem ze země ptačí pírko, písařský to brk bezmála. Tak tímhle psávali slavní géniové ducha! Co měli také dělat po večerech, že? Televize nebyla, filmy žádné, ani elektřina. To se to psalo! Žádná rušná doprava. Všude ticho a klid. To se to pak píše a přemýšlí! Jen to vyzvánění zvonic by mi asi vadilo. To bych se v záchvatech zoufalství chytal za hlavu jako Quasimodo a řval: "Ach ty zvony, ach ty zvony! Utište ty zvony v mé hlavě!"

*

Zápisník mrtvého muže. Četba mě baví, třebaže jsem tuto knihu sepisoval ve stavu beznadějného zoufalství ze zimy a z práce ve fabrice. Ale baví mě to, protože teď zpětně vidím, že jakkoli to tehdy se mnou vypadalo nedobře zle, přece mé trápení netrvalo věčně a nyní jsem znovu volný - vítěz nad životem a smrtí. Se vším si vždycky nakonec poradím - a zvítězím. Pozor tedy na mne, lidstvo nehodné!

Musím stále myslet na tu hroznou past, na tu páchnoucí abatoř, již jsem našel včera v lese. Představil jsem si strach, úzkost a hrůzu nebohého tvora, jenž se do ní možná někdy chytil. Představil jsem si ty nekonečné hodiny, dny, možná i týdny mučivé hrůzy a zoufalství, než přišel nějaký člověk, řezník bez kouska slitování, který uchystal tato krutá muka pro prání, pro dýchající bytost, a jenž ji přišel zavraždit, stáhnout snad i z kůže, umučit ji a ukřižovat tím nejstrašnějším způsobem...
(Misantrop, Vanaprastha)

*

Kyparissos procházel lesem s oštěpem v ruce a najednou uviděl v tmavém úkrytu jelena. Nepoznal, že to je jeho miláček. Napřáhl kopí zakončené ostrým hrotem a mrštil jím po zvířeti. Zaradoval se, že se neminul cíle, a rozběhl se za úlovkem. Ale když přišel blíž, poznal s hrůzou, jaký neblahý osud vedl jeho ruku. Klesl v zoufalství na umírajícího jelínka a žalostně plakal. Slzami skrápěl otevřenou ránu a vroucně prosil bohy, aby mu jeho drahého jelena zachránili.
(Starověké báje a pověsti, O nejkrásnějším z bohů)

*

Já vám učiním toto: Navštívím vás hrůzou, úbytěmi a zimnicí, pohasnou vám oči a budete plni zoufalství.
(bible, Leviticus 26:16)

*

Odvrátil jsem se od světa se srdcem plným zoufalství nad vším svým klopotným pachtěním pod sluncem.
(bible, Kazatel 2:20)

*

Kdo neví, čeho se chytit, buď do kláštera, nebo na vojnu běží. Ze zoufalství buď voják, nebo mnich.

*

Ukažte mi dvě města, z nichž jedno je skryté v loubí stromů a plane vší říjnovou nádherou a druhé představuje pouze nicotnou pustinu bez stromů nebo jen s pár stromy pro sebevrahy, a jsem si jistý, že nejvyprahlejší a nejzaslepenější náboženské fanatiky a nejzoufalejší opilce najdete v tom druhém.
(H. D. Thoreau, Podzimní barvy)


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm