Kde je nevinnost? (citáty) - 1.

16. ledna 2012 v 17:16 | Misantrop

Lidé spěchají soudit, aby nebyli souzeni sami. Proč by ne? Nejpřirozenější lidská myšlenka, zrozená v člověku bezděčně a jakoby z jeho nejvlastnější podstaty, je přesvědčení o vlastní nevinnosti.

Nevinnost nemůžeme osvědčit nikomu, kdežto vinu určitě můžeme dokázat všem. Každý dosvědčuje zločiny všech ostatních, to je má víra a má naděje.

K vraždě člověka jsou vždycky důvody. Zato je nemožné ospravedlnit, že žije. Proto si najde zločin vždycky obhájce a nevinnost jen někdy.

Spravedlnost je už definitivně odloučena od nevinnosti.

Nikdy nikomu neuznávat žádné omluvy, to je moje výchozí zásada. Popírám dobrou vůli, čestnou mýlku, neprozřetelný krok, polehčující okolnosti. U mne se požehnání ani rozhřešení nedává. Prostě se sčítá, a pak: "Dělá vám to tolik a tolik. Jste zpustlík, cynik, hochštapler, pederast, umělec atd." Takhle stroze. Ve filosofii i v politice jsem pro každou teorii, která člověku upírá nevinnost, a pro každou praxi, která počítá s jeho vinou. Máte ve mně osvíceného přívržence nevolnictví.

*

Tedy mi přece vynajděte spravedlnost, která nevinným prohlásí každého, vyjma toho, kdo soudí!

Neprchli jste vy mně ani já neprchl vám: svou nevěrou jsme si vzájemně nevinni.

Kde je nevinnost? Tam, kde je vůle k plození. A kdo chce tvořiti nad sebe sama výš, ten má mi nejčistší vůli.

Věru, je žehnáním, a ne rouháním, hlásám-li: "Nade všemi věcmi klene se nebe náhoda, nebe nevinnost, nebe znenadání, nebe bujnost."

Nechte náhody přijíti ke mně: nevinná jest jako maličcí!

Kdybyste alespoň jakožto zvířata byli dokonalí! Ke zvířeti však třeba nevinnosti.

*

Úřední osoby ke mně zjevně vábí nějaké pižmo vydávané mým organismem. Koho jiného by obtěžoval policista, když ve vší nevinnosti čeká na svou matku před obchodním domem?

*

Vše je plné zločinů a neřestí; je pácháno víc zla, než lze vyléčit trestáním; probíhá obrovský zápas ničemnosti o to, kdo bude větší ničema; touha po páchání hanebností je den ode dne větší, byl vypuzen ohled na to, co je lepší a spravedlivější, bezuzdnost se žene, kamkoli se jí zachce, a zločiny už nejsou tajné: vystavují se zrakům všech, ničemnost byla vypuštěna na veřejnost a tak zesílila, že nevinnost není jen vzácná, ale takřka neexistuje.
(Seneca: O hněvu)

*

Všichni se chtějí v hudbě vyjadřovat rozumně; (a je právě vlastností hudby, že začíná tam, kde přestává rozum). Jsou toho mínění v plné dobré víře a nevinnosti. Ale který hudebník si může zachovat dostatečnou nevinnost a čistotu, aby cítil (a vyjadřoval) jen to, co je dobré?

*

Nejvlastnějším znakem moderních duší, moderních knih není lež, nýbrž vtělená nevinnost moralistické prolhanosti.

*

"Ubozí, nevinní lidé!" povzdechl sentimentální kolega. -
"To je řečí!" zabručel Vittorio zúmyslně, aby se nezpronevěřil svému zvyku.

*

Vykoupení, blaženství... Tato nevinná rétorika ze světa nábožensko-morální idiosynkrazie ukáže se ihned mnohem méně nevinnou, pochopíme-li, jaká tendence se tu halí v plášť sublimních slov: tendence životu nepřátelská.

Co je židovská morálka, co je křesťanská? Náhoda připravená o svou nevinnost; neštěstí pošpiněné pojmem "hříchu"; zdraví a blaho života nebezpečím, "pokušením"; fyziologická neduživost otrávená červem svědomí...

I při nejskromnějším nároku na poctivost musíme dnes vědět, že se teolog, kněz, papež, každou větou, již vyřkne, nejen mýlí, nýbrž že lže, - že mu už není dáno na vůli lhát z "nevinnosti", z "nevědoucnosti". Také kněz ví, jako kdo jiný, že už není "boha", není "hříšníka", není "vykupitele", - že "svobodná vůle", "mravní řád světa" jsou lži: - vážnost, hluboké sebepřemáhání ducha, nedovoluje už nikomu, aby o tom nevěděl...

Nepodceňujme totiž křesťana: křesťan, falešný až do nevinnosti, je daleko nad opicí, - vzhledem ke křesťanům stává se známá jedna teorie o původu člověka pouhou zdvořilostí...

Bůh dal svého syna k odpuštění hříchů za oběť. Jak byl najednou konec evangeliu! Oběť za vinu, a to ve své nejodpornější, nejbarbarštější formě, oběť nevinného za hříchy viníků!

Evangelium se četlo co kniha nevinnosti... nemalý to pokyn, jak mistrné herectví tu hrálo.

Svatouškovské plížení, tajuplnost konventiklů, ponuré pojmy jako peklo, jako oběť nevinného, jako unio mystica pitím krve, především pomalu rozdmychaný plamen pomsty, pomsty čandalů - to opanovalo Řím, týž druh náboženství, proti němuž v jeho preexistenční formě již Epikúros zdvihl válku.

*

Mravní smysl. Onen smysl, který odlišuje člověka od zvířete a staví ho nad zvíře. Místo toho, aby ho stavěl pod zvíře - našinec by předpokládal, že právě tam by patřil, neboť má stále plnou hlavu špinavostí a je vinen, kdežto zvíře má v hlavě čisto a je nevinné.

První povinností křesťanské matky je pošpinit mysl svého dítěte, a ona tuto povinnost nezanedbává. Její klouček vyroste, stane se misionářem a vydá se k nevinným divochům a civilizovaným Japoncům, a špiní zase jejich mysli.

V zemích obývaných nevinnými divochy si jemná evropská dáma brzo zvykne na domorodou totální nahotu a přestane se nad ní pohoršovat.

Vzteklina ve srovnání se smyslem pro morálku je nevinná choroba.

A tak zjišťuji, že jsme degenerovali směrem dolů z nějakého vzdáleného prapředka - z nějakého mikroskopického atomu, který si možná pro své potěšení vandroval mezi mocnými horizonty kapky vody - od hmyzu k hmyzu, od živočicha k živočichovi, od plaza k plazovi, stále dolů tou dlouhou cestou neposkvrněné nevinnosti, až jsme se dostali do nejspodnějšího stadia vývoje - kterému říkáme lidská bytost. Pod námi - už není nic.

*

Je prý správné, zahyne-li jeden za všechny. Řekne-li se však, že vládě má být dovoleno obětovat jednoho nevinného člověka pro blaho mnoha lidí, považuji tuto zásadu za jednu z nejzlořečenějších, kterou si kdy tyranie vymyslela, za jednu z nejnebezpečnějších, kterou kdy možno připustit.

Což je třeba společnost zničit a vrátit se k životu v lesích mezi medvědy? Ó vy, kteří neslyšíte nebeský hlas a neznáte pro svůj rod jiné určení než skončit v míru tento krátký život, vy kteří můžete nechat uprostřed měst své neblahé zisky, svého neklidného ducha, svá zkažená srdce a své bezuzdné tužby, přijměte znovu, neboť to záleží jen na vás, svou starobylou a prvotní nevinnost. Odejděte do lesů a ztraťte z očí a z mysli zločiny svých současníků a nebojte se, že zhoršíte svůj druh, odřeknete-li se své osvěty, abyste se odřekli svých nectností.

Bylo by pro nás smutné, kdybychom museli doznat, že tato odlišná vlastnost, téměř neomezená, je pramenem lidského neštěstí, že nás vyvedla během času z toho původního postavení, v němž bychom trávili dny klidné a nevinné, že časem rozvinula naši osvětu i naše chyby, naše ctnosti i nectnosti a učinila nás nakonec tyrany sebe samých i přírody.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm