Existuje už jen fašismus (citáty) - 1.

22. dubna 2012 v 18:41 | Misantrop
Příspěvek ke Dni vítězství nad fašismem
(8. května)


Tak to už je fašismus, tohleto! To je týrání obyvatelstva! Nejenže mi zkazí víkend, to minimální volno, na něž mám nárok, ale ještě budu muset celé to představení absolvovat podruhé nebo potřetí znovu. Ani vlastní oči, které toho už tolik za život musely shlédnout, ani moje vlastní oči už mi nepatří, protože patří státu!
Jsem rozlícen a nepříčetný. Jsem zralý na to odejít do lesa a už nikdy se nevrátit. Máma mě doma chlácholí, že prý je to pro mé dobro. Takže Já navíc ani nepoznám rozdíl mezi dobrem a zlem? Kdyby aspoň držela hubu a nepopuzovala mě ještě víc! Takže Já jsem ten nechápavý, který nic nechápe! To je fašismus! To je velmi křesťanské, velmi lidské, velmi fašistické, velmi civilizované! Vždyť oni se mě takto snaží zcivilizovat! Jako Římané takzvané "barbary", jako křesťané takzvané "pohany" a jako všichni ostatní moderní světoobčané poslední zbytky přírodních národů, takzvaných "divochů"! Ale Já chci být barbar, chci být pohan a chci být divoch! Chci dokonce ještě víc: chci se vrátit ke zvířeti! Chápete to?
Z osvoboditelů se stali noví tyrani. Nepřipomíná vám to něco?
Příště vás budou povinně vyšetřovat na kapavku, nebo se vám budou šťourat v jídle, v řiti, v nose, v mozku, v soukromí; budete podávat zprávu o tom, jak trávíte volný čas mezi prací, examinací u nějakého místního Mengeleho a zase prací? Budete povinně odevzdávat krev, sperma, vzorky ranní moči a stolice, či duplicitní orgány? Už přece odevzdáváme na různých daních a poplatcích polovinu majetku, polovinu výdělku - tak v čem bude rozdíl? Je to fašismus, povídám, spiknutí chorých mozků - a všem se to tak zřejmě líbí, to je to nejhorší. Až jim budou vpalovat do těch jejich chorých mozků čipy na dálkové ovládání, také se to všem bude líbit a také budou všichni říkat, že je to pro jejich pochybné "dobro". Už to mají přece vyzkoušené na domácích zvířatech, která musejí mít čipy povinně, brzy dojde i na lidi. A smíří se s tím, jako se po teroristických útocích muslimů smířili občané hrdého britského impéria s ponižujícími průkazy totožnosti, do té doby neznámými. Cui bono? Cui prodest? Však to víme, komu to prospívá. Až nás všechny pošlou do koncentráku, kde už vlastně stejně jsme, také v tom budou ty choré mozky spatřovat dobro. A mít čip voperovaný do mozku může přinášet i výhody; jen je potřeba lidi dostatečně zblbnout nějakou reklamní kampaní. Ztratí se, dejme tomu dítě, nebo je unesou, a hned se nadhodí žhavá otázka dne, zda by nebylo lepší, kdyby rodiče, policie, úřady mohly pohřešované dítě vysledovat satelitním vyhledáváním pomocí pěkného levného čipu v mozku, a to skoro zdarma! Pohleďte lidé na ty nekonečné výhody! Pověříme ministerstvo zvláštních záležitostí, aby dbalo o to, že toho nikdo jiný nezneužije. A zanedlouho to bude povinné pro všechny. Hlaste se u svého obvodního lékaře! Nástup! No tak, bude to?
Je to fašismus!

Vědění je moc, obrovská moc. Je to jediný majetek, který vám žádná fašistická obec na světě nemůže nikdy vzít. Ani nevědí, že máte v hlavě takové bohatství a v těle takovou ďábelskou moc!

Za komunistů na spoustu věcí lidé kašlali, protože už věděli, kdo je jejich nepřítel. Teď to ještě nevědí. Ale až se jim v těch makovicích prázdných jednou rozsvítí, jako se jim nakonec matně rozsvítilo za komunistů, budou to také sabotovat na všech frontách jako Já a systém se znovu položí. A ode dneška teprve začnu! Na práci jsem kašlal sice už dřív, ale teprve teď začnu pořádně podrývat tu jejich fašistickou mašinérii!

Tancoval jsem šest hodin mazurku u pásového lisu na výrobu kancelářských boxů, to jest jedna krabice po deseti kusech za čtyři minuty. Jsem úplně vyčerpaný, nohy mě bolí, kolena a dokonce i prsty na pravé ruce mám oteklé. Nejradši bych si hmoždil ruce víkem od popelnic jako můj kamarád pankáč Fifi. Nebo bych si usekl prst, abych nemusel do práce, jako tátův kamarád, který se tak chtěl vyhnout totálnímu nasazení. Nacisti mu za to sekání prstů nakonec usekli hlavu. Bodejť, sabotáž ve válečné době není žádná sranda, ale proč Já; proč chtějí současní fašisté moji hlavu?
Ostatní spoluotroci si tu práci ovšem náležitě užívají, každý podle svého hrubého necitu. Všichni jsou tu zabydleni jako v druhém domově a šťastni ve svém zotročeném stavu, takže současnému fašistickému režimu již jen zbývá odstranit z jejich nanicovatých životů jejich poslední vratké rodinné vazby, aby se neměli po práci kam vracet a na co se těšit a mají stádo těch nejposlušnějších otroků, neznajících již více soukromí ani oddech.


Zásluhy náboženství - kopeček, neštěstí jím zaviněná - velehora. Snad je náboženství v nejhlubší podstatě člověkova neschopnost. Má být esencí člověka a v praxi je manifestací neschopnosti skutečné lidskosti. S lidskostí souvisívají ticho, prostota, nápomocné konání při absenci patosu, naopak bengál a ornament souvisejí s vraždou a záludem. Věřící obcují při mši, povznášející pohled, běda však, jaký se naskytne, shluknou-li se pod zástavou náboženství jakožto fantazmatu. Nic není ničivější než fantazma, které se stane reálnou kolektivní silou. Třeštivý fašismus fikce.

Ve světě, kde existuje už jen fašismus jako jediná možná "filosofie" základního obrovského zklamání vším, fašismus jak jedinecký, tak kolektivní, jak veřejný, tak intimní, existuje konsekventně už jen jediný čin, a to je vražda, zabití člověka, zbavení života jako msta za život.

Divide et impera, znovu a znovu postavit intelektuála proti dělníkovi, kanalizovat potenciální fašismy rozeštvaného, domořeného davu vždy v pravou chvíli kydnutým heslem, zásadně preferovat mizeru proti člověku čestnému - a máme to v cajku.

Je typické pro český fašismus, že stačí, aby napadlo víc sněhu, a už se proklínají umělci. Na všem, na obecné znešťastnělosti, rozdrážděnosti, neuvěřitelném zneurotizování národa, který padl pod vlastní stůl, mají vinu právě ti, kteří se jeho neštěstí nejhouževnatěji ode všech dob snažili zabránit.

Svět je dirigován za prvé mocenskými uskupeními v podstatě metafašistické povahy ať "zprava", ať "zleva".

Fašismus není politický pojem, nebo jen a jen politický pojem. Je to nevědomý, vědění se vzpěčující, surový, temný, a především zoufale omezený vztah k životu, nabobtnalé super-ego, trestná výprava proti čemukoli, protože jsme především sami zoufale neschopni cokoli pozitivního vytvořit. Děsivý mindrák, vzpoura hoven.

Muž, který dosud neztratil sám sebe, si musí odplivnout, aby zůstal, čím je: jediným jeho výrazem, budiž, převládajícím výrazem může být jen urputná nasupenost. Žádný smír s nikým; právě tak proti komunismu jako proti kapitalismu, přesněji právě tak proti komunismu jako proti fašismu, jako proti západní demokracii; docela přesně: proti všem fašismům. Ale právě tak proti domovníkovi jako proti činovníkovi, právě tak proti příteli jako nepříteli; s kým tedy vlastně? Sám se sebou? Právě tak proti sobě jako se sebou samým. Ba ne, mýlíte se: to není návod protispolečenského postoje, to není cesta k autismu; kam to je cesta, nevím, nejsem věštec; jen tuším, že jen tudy vede cesta.

Odmítáme kapitalismus, odmítáme fašismus, odmítáme komunismus, odmítáme katolicismus, odmítáme protestanty, odmítáme všechny, kteří se zařazují, shlukují, houfují a připínají si odznaky příslušenství k mocenským uskupením. Rozeznáváme, že neexistuje žádný třetí, ani jedenáctý, ani třiapadesátý model. Existuje první a poslední model, my sami, jeden každý z nás, se svou odpovědností, opuštěností a snahou vyjít z ní pokusem o smysluplnou komunikaci. Nic jiného nemůžeme nasadit, nic jiného nasadit nemá cenu.

Musel jsem se narodit právě do Čech, a to je můj trest a moje doživotní ponížení. Musel jsem se narodit jako Čech, a tedy příslušník národa, jehož ostudnost nemá rovné. Musel jsem se narodit co Čech, a tedy od svých čtrnácti let nést na bedrech kolaborace, fiaska, debakly, po válce fašistické excesy, zděděné po fašistech, pak Vítězný únor, pak vyvlastňování a masové zatýkání, věznice, koncentrační tábory, pak sovětskou okupaci, jejíž panství trvalo jedenačtyřicet let, pak falešnou obmyslnou "revoluci" 17. listopadu 1989, která byla dirigována StB a KSČ, pak bordel a zmatek, zlodějinu, impotenci a diletantismus. Ale pověstný tank na Oujezdě jsme přemalovali na růžovo, to byl náš výkon.

Dvě fatální, ale až smrtelné, chyby člověka jsou dva posuny, jeho dvě úchylky, vedoucí do opakované smrti; za prvé nepoučitelnost; čeho se historicky dopouštěl před pěti tisíci léty, toho se dopouští v moderních válkách, zvěrstvech, genocidách, masovraždách. Za druhé neschopnost tkvět a zůstat při svém neporušeném vědomí; neustálé odskoky; debilní neklid, chroust v uchu, bzikavost. Naprosto nikdo se tomu neubrání; neschopnost zůstat u sebe: slyšíme u kavárenského stolku o trockismu; staneme se trockisty; item o nihilismu; staneme se nihilisty. V nejkratší době podléháme masovým hnutím, i když nám podvědomí napovídá, že jsou masovým idiotismem; staneme se fašisty, komunisty, bolševiky, estébáky, kágébáky, čímkoli. Je to pro neschopnost zůstat sám sebou. A to se stále opakuje. Uslyšíme kázání nějakého blba, staneme se ctiteli Ignáce z Loyoly, atd. A to se stále, od věčnosti do věčnosti opakuje, na celém světě a masově.

Obrovské množství podprostředních lidí se bleskurychle naučilo kraulovat polofašistickým kalem, nalézá v rozhrnování jeho pěny jedinečnou šanci, jak ozvláštňovat svou osobní nicotu, netušíc ovšem, že je ideálním materiálem ovládání beze zbytku, jelikož už na ně nemusí být vynaložena žádná námaha.


"Hospodin je můj pastýř." - To je věta, stvrzující otrockost a stádovost lidstva. Policajtskou náturu a fašistickou přirozenost lidí dokládá, mimo jiné, i idea jejich vševidoucího a všudypřítomného, trestajícího a odměňujícího Boha.

Příklad pro nesprávně pojatou přirozenost nacházím ve státotvornosti a za extrém považuju fašismus.


Voláte "svobodu, už nikdy násilí!"
Ale ten fašistický prvek přetrvává.

Tvrdí, že absolutní svoboda neexistuje
Zkurvený lháři! Svoboda je buď úplná nebo žádná!
Za jejich svatouškovskou maskou s úsměvem buzeranta
Poznávám fašistickou zrůdu.

Vaše pravá přirozenost je fašismus, pokrytci!


Fašismus a náboženství je pravá podstata lidské verbeže, trest', vymačkaná z hnusných lidských povah. Každý stát je ve své podstatě fašistický. Fašistické jsou jeho základy, metody, celá psychologie. Co dělali pánbíčkáři za Hitlera? To, co jiní. Zdvíhali paže a hajlovali. Radovali se, že konečně někdo udělá pořádek a zatočí s těmi proradnými Židy.
Fašismus i náboženství mají společný totalitarismus. Ale chtít, aby byli všichni stejní, je právě tak nemožné, jako chtít, aby všichni vypadali stejně: stejné tváře, stejné pohyby... Fašismus i náboženství ostatně nemají za cíl nějaké zdokonalení světa. Jejich cílem je moc, a to pokud možno moc neomezená, samozřejmě.
A podmínky pro zdárné bujení fašismu a náboženství připravuje kolektivismus.

Takový včelí roj je skvělým příkladem toho nejhoršího: fašismu. Včelí společenství je dokonalý obraz fašistického uspořádání společnosti, v níž jedinec není sám sebou, ale částečkou organismu, která jen plní úkoly.

Jediný prostředek, který přivádí lidskou verbež k "dobru", je strach; to pochopili všichni tvůrci náboženství. Jediné vhodné uspořádání společnosti, které se hodí pro lidskou verbež, je fašistický režim; to uznávají všichni státníci. Proto se kdekdo přiklání k náboženství a k fašismu, ale málokdo chce přestat být verbeží.

Může mi někdo ukázat, co dobrého kdy vykonal sprostý lid, ohloupený inkvizicí; či dělníci, kteří otevřeli dveře komunistům a fašistům?

Kapitalismus čili demokracie je už minimálně sto let v bezvýchodné krizi. Dnešní situace je nebezpečně podobná té v 30. letech našeho století. Další přirozený vývoj společnosti se už možná mlhavě objevuje v rozpadajících se impériích a ve snahách (zatím jen) národů po samostatnosti (rozpad SSSR, snahy Chorvatů, Slováků). V minulosti tenhle vývoj pozastavil fašismus a komunismus; vrátil ho nazpět... ne, ani nazpět ne. Bylo to cosi nového s ambicí společností nejdokonaleji řízených - a zklamaly. - Tehdy se volalo po pořádku, taky dnes se volá po pořádku. Tehdy byli obětními beránky Židi, dnes jimi mají být Cikáni. A dnes, stejně jako tehdy, je demokracie v kritickém stavu.

Demokracie je vláda lidu. Ještěže tady něco takového není, přes všechny hlasité proklamace. Kdyby tady totiž byla pravá demokracie, pak by to byl ten nejotřesnější fašistický teror. Vláda lidu znamená vládu hlouposti. Naštěstí ten lid si nedovede vládnout sám, a aby ho svoboda příliš netížila, vybírá si svoje zástupce. Tihle zástupci - tupci - lidu, jimž se říká posranci... pardon - poslanci, jsou samí vychytralí darebáci, kteří sladkýma řečičkama nejdřív oblbnou to stádo pitomců (tzv. "voliči": slovo odvozeno ze slovního základu vůl; voliti = počínat si jako vůl), důvěřivých jako malé děti a stejně tak nesamostatných a nevychovaných, a potom s tím stádem můžou manipulovat podle libosti jako šachista s figurkami. Výsledná vláda není tedy vláda lidu, ale vláda darebáků. A teď co je lepší...?

Koukám na noční oblohu posetou hvězdami a napadají mě myšlenky na ufóny. Vyslanci civilizace, schopné překonat větší vzdálenost než my, by museli být několikanásobně inteligentnější nebo by jejich společenský systém musel být tak "dokonale" organizován, jak se o tom ještě žádnému antifašistovi nesnilo v blouznění noční můry.

Řeknu ti úplně otevřeně, že chápu fašisty a církev. Lidi jsou verbež a jako s verbeží se podle toho s nimi musí jednat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm