Lidé - traviči životního prostředí

29. května 2012 v 16:14 | Misantrop
Příspěvek k Světovému dni životního prostředí (5. června)


pátek, 5. června 43
Světový den životního prostředí jsem oslavil odnesením jedné plastové flašky z lesa. Nechal ji tam nějaký dřevák. Obvyklou blbou kupku z chvojí jako vždy s pečlivostí pedanta vyrobil, blbec jeden, ale pak do ní vstrčil vypitou lahev od vody a myslel si, že tím je uklizena, příroda nezhyzděna a nikdo tu flašku neuvidí. Mně tedy padla do oka jako řezavá tříska hned! Však říkám pořád, že největšími škůdci a hanobiteli přírody jsou nejvíc ti, kteří by ji měli chránit, už z funkce svého povolání (viz mé misantropicko-ekologické dílo Reinlebensborn, čtvrtek, 3. května 41). To ocelové lano, které nechali dřeváci pohozené pod křížem, tam snad bude taky ještě za tisíc let, až tudy budu procházet.
Tento systém kromě jiného nezvládl zastavit úpadek životního prostředí.
Na toto téma slyšíme pouze samé žvanění od lidí, kteří mají moc, matou se pojmy a neexistuje žádná jasná, trvalá linie činu a neustále hromadíme ekologické problémy.

Průmyslová revoluce radikálně změnila životní prostředí a způsob lidského života a dá se pouze čekat, že jak je technologie stále více aplikována na lidské tělo a mysl, člověk sám bude změněn tak radikálně jako životní prostředí a bývalý způsob života.
Významný dopad na stav životního prostředí: problémy kolem ekologie nelze dostatečně účinně řešit také z důvodu většího počtu lidí než je počet pracovních míst. Tudíž se nemůže omezit výroba, resp. znečišt'ování prostředí výrobou.
Rozhlédneme-li se kolem sebe - na perspektivu devastace životního prostředí až na samu hranici možnosti přežití - můžeme snadno získat dojem, že život je tak blbý, že nemá a nemůže mít smysl ontologický.
Toto Hnutí představuje spíše povzbudivou alternativu k necitelné exploataci a k celoplošnému ničení pozemského životního prostředí.

Dopad jednorázových dětských plínek na životní prostředí je těžký, ale mnohem déle žijeme jako dospělí než jako děti.

Jak muži, tak i ženy cítí potřebu se o něco starat, a právě péče o jiné "děti" Země se může stát životaschopnou alternativou. Mnohé možnosti nabízí třeba zahradničení nebo ochrana přírody, životního prostředí, lesů a vodních toků.

Když dvojice lidí "nahradí" sama sebe, dopad na životní prostředí se zdvojnásobí - za předpokladu, že životní styl jejich potomků bude stejně ohleduplný k přírodě jako náš, nebudou se chtít rozmnožovat vůbec.
A pak už jenom vzít samopal a udělat něco pro životní prostředí, ne furt donekonečna uklízet po někom jeho bordel! Mysli globálně, jednej lokálně - pal!

Člověk za svoji neoprávněnou existenci na tomto světě, za jediný život, za jedinou generaci dokáže zničit životní prostředí, narušit svým počínáním veškerou biodiverzitu, vyvolat dramatické změny podnebí, rozpoutat ničivé světové války - a sežrat celý vepřín.
Člověče! Lidé! Lidstvo! Vy bídáci! Mizerové! Vy kazisvěti! Ničitelé světů! Ničitelé životů! Vy dravé bestie! Vy nepřátelé divoké svobody! Vy choroboplodní parazité! Traviči životního prostředí! Vy blbci! Vy bludaři! Hlupáci! Vy, jež jsem tak přiléhavě nazval rakovinou na kůži Země! Vy vynálezci zkázy! Stavitelé lotrovin! Namyšlení blázni! Arogantní diktátoři! Vy nemocná zvířata, zapírající a popírající sama sebe, nakažená vzteklinou! Drezéři! Pozéři! Vy pokrytci a lháři! Slyšte!
S lidským kraválem, jenž si někdy říká vznešeně "populární hudba", se to má stejně: čím horší, tím častěji a bezohledněji zamořuje životní prostředí - ne nadarmo se takovéto "hudbě" přezdívá trefně "hudební smog".

A to se ještě stále najdou takoví zaslepení blázni, jimž je toto všechno pořád málo. Dokonce jsou někteří idioti schopni tvrdit, že životní prostředí se zlepšuje! - Jak? V čem? Ve srovnání s jakým obdobím? Leda tak ve srovnání s Černobylem, nebo ve srovnání s oním šíleným záchvatem ničivé průmyslové exploatace minulého století. Ale i tehdy jsme na tom byli líp! Ano, líp! Neboť mimo dosah dusivých dýmů továrních komínů a mimo dosah DDT stále ještě existovaly relativně ne-li velké, tedy určitě oproti dnešku větší a rozsáhlejší kusy nedotčené přírody, kde hojně rostl koukol a kde žila početná hejna koroptví. To všechno už dneska také neexistuje. Vymazali jednoduše celé širé prostory volné krajiny z mapy. Vyhladili a vyhubili mezitím celé rostlinné a živočišné druhy. Za pár let! Ne za několik dekád nebo století, ale za několik let! A je to čím dál horší, pokračuje to čím dál rychlejším tempem. Ani tzv. "ochránci přírody" nejsou lepší. Ti také zbloudili. Vyžívají se naprosto "mimo mísu" v úplně nesmyslných zbytečnostech a odbočkách, v hovadinách typu kroužkování ptáků, označování motýlů nebo v sekání luk, aby náhodou, nedej bože!, nezarostly lesem a "nenarušil se ráz krajiny". To by byla asi ohromná ztráta, kdyby se znovu les vrátil na své původní místo, odkud jej kdysi civilizace nemilosrdně vyklučila. To by byla asi ohromná ztráta, kdyby z krajiny zmizel člověk a už nikdy se do ní nevrátil. Kéž by se tak stalo, to by bylo vysvobození. To je také to jediné, co si lze v souvislosti s člověkem přát.
Povždy jsem ostatně tvrdil a co budu živ tvrdit nepřestanu, ba i po smrti ústy mých spisů budu tvrdit a neustále opakovat, že jediná skutečně účinná ochrana přírody záleží v plánovité snaze přivodit nějakým způsobem zánik lidstva na Zemi. Nesmí se nechat naživu ani jeden lidský pár, ani jeden muž a žena, jinak se spolu ti dva zločinní spiklenci slasti spáří a celý ten šílený kolotoč začne znovu od Adama až po Misantropa. Maximálně bych se možná spokojil s tím, že by lidstvo bylo jednou uvrženo do nějaké kruté existenční bídy, odkud by se už nikdy nevyhrabalo a kde by v malých roztroušených skupinkách živořilo až do skonání věků. Co by tento nanejvýš vítaný pád člověka způsobilo a jak, to už bych nechal na moudrosti přírody. Ono to stejně nastane, dříve či později, i bez mého zásahu a bez mých vroucích přání.
Jedině toto by tedy byla ta pravá záchrana. Jinak jsou všechna ostatní opatření na ochranu přírody bezvýsledná a bezzubá, neboť jsou tu až příliš silné tlaky zcela protichůdné. Jsou tu jednak mocné tlaky ekonomické, neméně silné tlaky politické a vposledku i docela obyčejné tlaky lidské, ježto přece ta nespočetná horda nemyslících lidiček musí někde bydlet, něco žrát, něčím se živit, zabavit se nějakou prací, nějak se přesunovat horečnatě z místa na místo a něčím se zahřívat. To bude vždy prvořadým úkolem humanismu. Ochrana přírody je vždycky až na druhém místě, až po lidech a jen v jejich prospěch. Skloubit obojí dohromady, to byl neuskutečněný sen naivní teorie o tzv. "trvale udržitelném rozvoji". Ta teorie totálně selhává. To je dobře vidět na tom, že i když mají možná někteří somnambulové upřímnou snahu chránit přírodu - ze strachu ovšem z negativního dopadu opět hlavně na sebe, na lidstvo - stále se ta ochrana jaksi nedaří. Mají na to vládní programy, ministerstva životního prostředí, stovky nevládních ekologických organizací - a stejně je to všechno nejen k ničemu (slušně řečeno), ale situace se naopak stále víc zhoršuje. Pustit si dnes hubu na špacír a pronést něco v tom smyslu, jako že se životní prostředí zlepšuje, to je výkon zaslepeného blázna, který neví o čem žvaní. Že totiž pacient přestal krvácet, nemusí hned znamenat, že se uzdravuje; může to být také nezvratnou známkou toho, že pacient zemřel.
Jediné, čeho jsou schopni, je vymyslet zase jen nějaký další umělý regulační projekt, jako je třeba výstavba nějaké nesmyslné hráze nebo rovnou celé betonové přehrady. Zřejmě se naši ekologičtí technokrati zhlédli v homeopatických metodách léčení stejného stejným. Budou tedy pít žluč a moč a navrch postaví nebezpečnou jadernou elektrárnu, která svým radioaktivním odpadem zamoří planetu na další stovky tisíc let. Nebo se budou opájet idiotskou nadějí, že se všechno v budoucnu vyřeší týmž prostředkem, který všechno způsobil - totiž technikou. No to už je úplné šílenství! Nicméně to je jejich univerzální recept na všechno. Přiložit pijavice na chudokrevné tělo. Čímž celý problém nejen nezastaví, ani neumenší, ale naopak ještě více akcelerují. Prostě hovada.
Také všichni ti otravní sousedé, motorizovaní imbecilové, všichni ti ocásci, kteří vás nenechají chvilku o samotě, všichni ti příliš hluční a přemnožení nevychovanci, kteří ničí životní prostředí by byli rázem v ohrožení před náhle legálně ozbrojeným a odhodlaným anarchistou, který si nenechá nic líbit. Ti špatní, jichž je většina, se proto anarchie bojí a rádi by měli klid - klid zbraní, klid na práci a nehybné bezvětří i v mozku.

Všechno to pracné třídění domácího odpadu, všechno to nedůstojné přehrabování se v popelnicích jako šúdrové, všechna ekologická opatření, všecka upřímná snaha o udržení čistého životního prostředí je jen směšný boj s větrnými mlýny, něco naprosto dětinského, dětsky naivního a neúčinného, věčně selhávajícího a věčně kulhajícího za lidskou vynalézavostí a plodností, tak jako zákon kulhá za zločinem, tak jako morálka vždy kulhá za lidskou přirozeností a jako dobro kulhá za zlem. Oni nakonec tento svět zničí. Je naprosto marné snažit se tomu vzdorovat, jakkoli takový defétismus neschvaluji. Pouze se tomuto marnému úsilí, ať o záchranu nebo o šetření Země, cynicky směji. Je totiž úplně jedno, jestli se zadusíme pod horami odpadu vytříděného nebo nevytříděného. Udusíme se stejně. Něco zničit, pošpinit, otrávit je totiž vždy snazší a rychlejší než to pak pracně obnovovat, čistit a ozdravovat. Každodenní ničení životního prostředí, každodenní chrlení tun odpadů a chemikálií, čemuž se říká vznešeně, leč falešně práce, zaměstnání, povolání, dokonce živobytí, to všechno navíc vysoko převyšuje jakékoli dobře míněné práce obrozovací a napravovací. Není naděje. Ať se naivkové dál snaží snížit svou "uhlíkovou stopu", ať se dál přehrabují v kontejnerech a tak dále - stejně to dělají jen proto, aby mohli v co doufat, čemu věřit; aby měli naději, že přežijí a že budou moci otravovat Zemi dál, donekonečna a ve stále větším počtu. Směšné, nic než směšné je jejich počínání a myšlení. Není naděje, leda v brzkém vyhynutí lidstva; jedině v tom zbývá poslední naděje na záchranu planety Země.
Pak jsou tu ještě zločiny proti přírodě a životnímu prostředí. Na jedné straně stát postihuje soukromého tesaře, který vykácí neodborně část lesa, a na druhé straně nepostihuje anti-ekologické reklamy na chemické prostředky pro domácnost, když tyto chemikálie znečišťují vodu; nepostihuje reklamy na osobní automobily, když motorová vozidla svými výfukovými plyny značně a zbytečně přispívají k zhoršení ovzduší v našich velkých městech atd.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm