Cestování - pro i proti

21. června 2012 v 14:56 | Misantrop

PRO:

Nevím, jak to přišlo - ale najednou mě jala stará chuť po cestování: všechna ta bývalá touha, radost a velké očekávání. - "Ne," zvolal jsem, "musím pryč odtud, jen pryč a tak daleko, kam až sahá modré nebe!"

*

Na zemích Mignon zřejmě nezajímalo nic jiného, než jsou-li teplé či studené. Věděla znamenitě, jak je to s točnami zemskými, že je tam hrozitánská spousta ledu a že tepla přibývá, čím víc se od nich vzdalujeme. Když někdo někam odjížděl, vyzvídala jen, zda jede na sever či na jih, a snažila se, aby na svých mapičkách našla cestu, kudy pojede. Zvláště když Vilém mluvil o cestování, dávala bedlivý pozor, a bylo jí toho zřejmě vždycky líto, když řeč přešla k jinému tématu.

*

Nejvíc mě na cestování baví právě ta nadějná možnost, to svůdné pomyšlení, že ta cesta může být poslední, najdu-li někde přívětivé podnebí, rajské liduprázdno a zdroj potravy; že se tam můžu jakoby "ztratit" a víckrát se už nevrátit k nenáviděnému životu mezi lidáky.


INTERMEZZO:

Dokonce při značně podobném stupni vzdělání se konverzace mezi velkým duchem a někým obyčejným podobá společnému cestování muže na bujném oři s člověkem, který jde pěšky. Oba jsou brzy velmi unavení a na dlouho to není možné. Na krátké cestě sice může jezdec sesednout, aby s druhým šel; ačkoli i potom má hodně co dělat s netrpělivostí svého koně. -

*

Vyprávění pošetilce je jako cestování s břemenem.
(Bible: Sírachovec)


PROTI:

Nechápu ty nákladné a ne příliš bezpečné a pohodlné výpravy našich novodobých euroatlantických cestovatelů proti proudu času do tropických džunglí mezi nedůvěřivé a nevypočitatelné divochy. Proč tak daleko?, ptám se. Když chcete pořádný vzrůšo a setkání s nebezpečnými primitivy bez abstraktního myšlení a s odpornými zlozvyky, stačí jít kousek za roh do první zaplivané putyky nebo se nechat na čas zaměstnat jako dělník v nějaké špinavé fabrice. Naši cestovatelé se arci cítí obohaceni tímto setkáním dvou "odlišných" kultur. Nicméně tak odlišní, jak by se mohlo na první pohled zdát, ani zdaleka nejsou. To jen ti civilizovaní jsou uneseni tím, že divoši jsou ještě "nevinní"; ještě nestačili svůj prales tak masivně zničit. Mohou mít tedy ještě čisté svědomí ze svého ničení. Takový luxus si už civilizovaný člověk nemůže ve své vlasti dovolit. Proto to má tak rád. V civilizovaném světě již není takřka co dál ničit, kdežto v džungli má člověk slastný pocit, že to "zelené peklo", to "srdce temnoty", je nezničitelné, ba že je potřeba ho ničit! To je pro civilizovaného člověka opojný, osvobozující pocit. Tam v té divoké neprostupné džungli může dát svému destruktivnímu pudu konečně volný průchod a netíží jej špatné svědomí ani ho neomezují žádné zákonné mantinely. Náhle se může zběsile ohánět mačetou a sekat větvoví, jako by to byly hlavy nepřátel. Za pár dní to v té dusné "prádelně" zase doroste, člověk odletí zpátky domů, sejde z očí, sejde z mysli; báječné vzpomínky, fotky a filmy však zůstávají. A ještě se dá na nich vydělat! Proto má vyslanec civilizace rád tyto dobrodružné mise. Ze stejného důvodu vítá i každou válku. Je to pro něj vytržení ze stereotypu, vyvlečení se z pout, jež mu civilizace nasazuje v rámci zachování pořádku.
Zbytečné nákladné cestování, náročné na čas a vyřizování cestovních formalit. Podobné zážitky zajistí i obyčejná demonstrace, tábor lidu či sportovní zápas za pár šupů a odbyté je to raz dva.

*

Ach bože, pomyslel si, jaké jsem si to vybral namáhavé povolání! Den co den na cestách. Zlobení s prací je mnohem víc než přímo v obchodě doma, a k tomu ještě ten kříž s cestováním, starosti o vlaková spojení, nepravidelné, špatné jídlo, stále se střídající známosti, jež nikdy nenabudou trvalosti, srdečnosti. Aby to všechno čert vzal!

*

Lidský život je všude tvořen několika stejnými věcmi a stejnými jednoduchými vztahy a je zbytečné cestovat kvůli tomu, abychom v něm objevili něco nového. Dokonce i růst květin se vyznačuje větší různorodostí než život člověka.
(H. D. Thoreau, Výprava na horu Wachusett)

*

Konec cestování. Konec hledání tropického ráje. Nic takového neexistuje. Všude je to stejné, všude žijí lidé...


Související článek:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm