Genialita je svou vlastní odměnou

1. srpna 2012 v 18:50 | Misantrop

Každý je génius se svou neopakovatelně originální a samostatnou bytostí. Genialita a inteligence však nemusí mít nic společného.

*

Toto jsou zápisky Misantropovy.
Je to na pohled docela obyčejný člověk. Na jeho postavě nebo na jeho obličeji není nic natolik zvláštního: černé vlasy, o kterých kdosi tvrdil, že jsou jako obarvené, rovný nos, blbé oči, prozrazující podprůměrnou inteligenci atd.
A přece je na něm něco, co u ostatních budí nepřemožitelnou nenávist vůči němu. Obecně se tomu říká "protistátní ksicht". Jako by ta verbež uhodla, v čem právě spočívá jeho genialita: v nesmiřitelné nenávisti vůči nim!

*

Bible a Dostojevskij kontra moje knihy - čím tlustší knihy, tím víc stojí za hovno. Není umění popsat tisíce stránek líčením nejtitěrnějších podrobností, s pomocí obsáhlých, nadbytečných a opakujících se frází. Genialita spočívá v něčem jiném: v mistrném umění zkratky, v takovém způsobu vyjadřování, které minimálními prostředky dosahuje maximálního účinku. V hudbě je to např. punk rock.

*

Genialita je svou vlastní odměnou: neboť tím nejlepším, čím kdo je, musí být nutně pro sebe sama.

*

Genialita a génius (v humaniorech) se nesnášejí se zralostí a dospělostí, jak jim rozumí banální společnost. Mozart musel zůstat po celý život nedospělý. Jako vnitřní pružina pnulo se v něm nesmrtelné mládí. Genialita a ustaraná, vráskovitá dospělost se vylučují.

*

Lidé, ani jeden z vás nesnese samotu, ale tím už řečeno vše: samota a "genialita" jest jedno a totéž.
(Klíma, Lidská tragikomedie)

*

Genialita ženy spočívá v její úloze užitečné tiché služky, jako rodička, matka, jako objekt erotického zájmu. Dejte jí nějakou užitečnou práci někde stranou, u dětí, u prádla, u úklidu, kde může klevetit s ostatními ženskými - a bude spokojená a šťastná tím nízkým štěstím nízkých tvorů. To je její "parketa", to jí jde nejlépe, to ji baví, v tom se může realizovat dost a dost. Jenom ať nemá čas myslet! Z toho pošly v dějinách vždy největší hrůzy a revoluce. Nemají rozum ti, kdož ženským vnukají nereálné vyhlídky a touhy. Chtějí ženskou ovšem "osvobodit". Jenže od čeho, nebo koho? A hlavně: k čemu?

*

Zajímalo mě, jak vypadal Villiers de l'Isle-Adam; zda se jeho umělecká genialita zračí také v jeho tváři, jistě oduševnělé. A věru jsem se nezklamal, když na mne z internetové Wikipedie vykoukla tato podobizna zasněného básníka s trochu šibalským pohledem, opírajícího svou těžkomyslnou hlavu o loket podložený jakousi knihou. Jaká kniha to byla? To už se asi nedozvíme.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm