Automobilismus je zhouba Země - 1.

16. září 2012 v 15:09 | Misantrop
Příspěvek ke Dni bez aut
(vždy 22. září)


Automobilismus je zhouba Země. Luis Buñuel ho považoval za jednoho z apokalyptických jezdců, spolu s přelidněním. Děsí mě představa světa, v kterém bude mít jednou každý Číňan, každý Ind, každý Křovák vlastní motorové vozidlo, jako je tomu již u nás v Evropě nebo v Americe. Představa, která bohužel nabývá čím dál reálnějších obrysů. Něco se s tím stejně bude muset udělat, protože takhle to dál nemůže a nesmí jít donekonečna. To už by tady bylo úplně nedýchatelno a místa pro přírodu by také mnoho nezbylo. Nechápu, jak může být motorismus vůbec povolen! Já bych auta a benzín do nich zdražil tak, aby si každý musel dobře dvakrát rozmyslet, zda si tu plechárnu koupí a zda má vůbec vyjet či ne. Co se týče jiné škodlivé věci - kouření -, jsme denně vystaveni masivní mediální kampani proti odpornému zlozvyku kuřáctví. Nelze si beztrestně zapálit ani na venkovní autobusové zastávce, ale otravovat vzduch stokrát, tisíckrát více a hůř prostřednictvím výfukových spalin motorů, to je blahovolně připouštěno. A nejen připouštěno, ale i veřejně podporováno; mají na to celá ministerstva s jejich resorty, kde se vládou placení zaměstnanci zabývají v pracovní době a ještě dlouho po ní jen tím, jak to zaonačit, aby se měly přibývající kolony aut stále kde prohánět. Zkoumají se puntičkářsky stavy stávajících cest, zda-li není náhodou potřeba je nově opravit, aby se jejich plechovým miláčkům neopotřebovávaly moc tlumiče a aby se řidičům za jízdy nerozlévalo kafe; prohledávají se katastrální mapy obcí, kudy by mohly ještě v budoucnu vést další silnice a dálnice, podplácejí se starostové, uplácejí se vlastníci pozemků; na ty zatvrzelé, kteří nehodlají prodat svůj nemovitý majetek za žádnou cenu se zalobuje ve sněmovně, aby jim to přikázali "ve veřejném zájmu" tzv. "zákonnou cestou"; najímají se profesionální vymahači dluhů, geodeti, geologové, půdoznalci, hydrologové, méně pak ekologové... - co peněz spolkne takový výzkum pro budoucí "komunikační tepnu"! A k hovnu! Za chvíli jsou ty zbrusu nové moderní komunikace zase přecpané! Vážně nevím, kde to skončí. Už teď aby našinec chodil raději kanály nebo se vznášel - nebo aby si rovnou také pořídil auto, jinak se nikam nedostane! Přejít obyčejnou ulici nebo výpadovku za městem se stává čím dál větším problémem. Brzo nezbude poslednímu vytrvalému chodci než zastavit provoz vhozením klády do jízdní dráhy, aby mohl jako černošský sprinter za hlasitého troubení aut a nadávání řidičů přeběhnout na druhou stranu.


Technologický pokrok, který se nejeví jako ohrožování svobody, ji později začne ohrožovat velmi vážně. Například motorizovaná doprava. Člověk se zprvu pohyboval po vlastních nohách kam chtěl, aniž by sledoval nějaká dopravní omezení, a byl nezávislý na podpůrných technologických systémech. Když byla zavedena motorová vozidla, zdálo se, že jeho svobodu zvyšují. Nebrala chodci žádnou svobodu, nikdo nemusel vlastnit automobil, pokud nechtěl, a každý, kdo si automobil dobrovolně koupil, mohl cestovat daleko rychleji než chodec. Ale zavedení motorizované dopravy brzy změnilo společnost tak, že omezilo svobodu pohybu. Když vzrostl počet automobilů, nastala nutnost intenzivně regulovat jejich užívání. V autě, zvláště v hustě obydlených oblastech, si člověk prostě nemůže jet, kam se mu zachce, svým vlastním tempem. Jeho pohyb je řízen proudem dopravy a dopravními předpisy. Člověk je svazován různými povinnostmi: potřebuje řidičský průkaz, musí projít testy, znovu si obnovovat registraci, pojištění, provádět údržbu kvůli bezpečnosti, platit měsíční splátky. A navíc, používání motorizované dopravy už není dobrovolné. Od dob zavedení motorizované dopravy se změnilo uspořádání měst takovým způsobem, že většina lidí nemůže docházet do práce pěšky, nakupovat či se rekreovat bez auta, takže MUSÍ být závislí na motorizované dopravě. Jinak musí používat veřejné dopravy, v tomto případě mají nad svým pohybem méně kontroly, než když sami řídí auto. Dokonce i chodcova svoboda je dnes velice omezená. Ve městě se musí neustále zastavovat a čekat u semaforů, které jsou seřízeny tak, že slouží především automobilové dopravě. Kráčet po dálnici mimo město je kvůli motorizované dopravě nebezpečné a nepříjemné. (Všimněte si důležitého bodu, jejž jsme ilustrovali na příkladu motorizované dopravy: když je zaveden nový článek technologie, jejž může jednotlivec přijmout nebo ne, záleží pouze na jeho volbě, nemusí nutně ZŮSTAT dobrovolným. V mnoha případech nová technologie změní společnost tak, že jsou nakonec lidé PŘINUCENI ji používat.)


Starý známý ježek mi opět kříží cestu a mizí uvnitř jedné zahrádky. Měl štěstí: chvíli potom se ulicí přehnal nepovolenou rychlostí sportovní automobil značky "vylízanej debil".


Jakmile do lidského života vstoupí technologie - ať je to oheň, kolo, automobil, rádio, televize nebo internet - změní ho způsobem, jakému nedokážeme nikdy plně rozumět. Podle Ivana D. Illiche "typický Američan ujede za 1600 hodin 7500 mil, tedy méně než pět mil za hodinu" - o málo víc, než se dá ujít pěšky.


Na cestě z lágru mě z dálky míjel automobil a lidáci uvnitř na mě čuměli jako na raritu, jako na zvláštní zvíře, které chodí pěšky a samo. Připadal jsem si jako v nějaké té zoologické zahradě, kde zvířata žijí volně a kde návštěvníci mezi nimi projíždějí v autech. Za pár let si mě budou točit na video a fotit si mě jako exotické zvíře.


Střední cesta nikam nevede
A auto bez nafty nejede
Po nás ať si přijde potopa
Už si nevážíme života


Strindberg měl aspoň to dobové štěstí, že ještě nepoznal nevýhody přebujelého automobilismu. Dnes jsem zase málem nepřešel silnici, dělící mne a les od civilizace. Je to strašné. Valí se jedno auto za druhým. Nevím, nevím, jak to tady ještě víc než dvacet let vydržím. Bojím se i toho, jak to tady bude vypadat za deset let, za rok, za dva! Věšet se kvůli tomu nebudu. Počkám. Jsem zvědavý, jak píše Strindberg.


Přelety stíhaček, štěkot a vytí psů, rachocení sekaček na trávu, klepání koberců, automobilový provoz, různé sirény, cirkulárka, dunění vzdálených explozí z muniční továrny, silné, až se otřásají okna atd. atd. - to těm hovadům nevadí. Ale pusťte si muziku o poloviční hlasitosti než výše zmíněné zvuky a hned je to podle nich rušivý kravál.


Jestliže nemoc znamená smrt a jestliže zdraví znamená život, nevychází jiný výsledek, než že obecný průměr je nemocný, zatímco blázen, který nenávidí civilizaci, nechce s ní mít nic společného a ani si nekoupí auto, protože by se i touhle malinkou měrou podílel na ničení, smrti a zániku, je tedy zdravý!


Ráno jsem byl v bance pro kartu do bankomatu. Rázně jsem odmítl všechny další nabízené (vnucované) "výhody", jako jsou různá spoření či pojištění (na tohle slovo už mám alergii). Čůze bankovnické šmelinářské, která se mi zprvu potají posmívala, že nemám mobil, děti ani auto, spadla čelist, ztvrdly jí rysy a prohodila jenom:
"No, jak chcete, to záleží na vás."
Měl jsem sto chutí jí říct:
"To jsem rád, že aspoň něco záleží na mně."

pokračování >>>

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm