Člověk se marně snaží najít mír - 2.

15. září 2012 v 20:29 | Misantrop
PŘÍSPĚVEK K MEZINÁRODNÍMU DNI MÍRU (vždy 21. září)


"Nevím kudy kam, jsem vším, co neví kudy kam" - vzdychá moderní člověk... Touto moderností jsme stonali - shnilým mírem, zbabělým kompromisem, vší ctnostnou nečistotou moderního Ano a Ne.


Žádá se klid. Mír. Nezatěžujte svými problémy ostatní. Anebo ještě líp: hoďte je do spalovací pece.


Ašóka patří bezesporu k největším postavám indické historie. Poprvé sjednotil pod svou osvícenou vládou většinu území indického subkontinentu a zajistil svému rozsáhlému impériu celá desítiletí míru a pokojného vývoje, jaká Indie ve svých tisíciletých dějinách zažívala jen velmi zřídka. Na jeho velikosti nic neubírají ani úvahy některých indologů, kteří poukazují na to, že Ašókovy ušlechtilé lidské i vladařské zásady byly pravděpodobně motivovány spíše politickou strategií než etickými pohnutkami - že k trvalému míru a humánní vládě se přihlásil až potom, kdy už dobyl téměř celou Indii a potřeboval svou moc stabilizovat a upevnit. Vždyť pro tak mocného vladaře, jakým byl Ašóka, by jistě nebylo nijak zvlášť obtížné připojit k říši i nevelká samostatná jihoindická království a případně také pokračovat ve výbojích mimo indické uzemí. Nic takového však neudělal. A skutečnost, že ani při svých osvícených názorech nepropadl naivnímu pacifismu - nezrušil nikdy armádu ani trest smrti - svědčí o vladařské prozíravosti, mající na zřeteli především rozkvět království a blaho poddaných.


Většinou mírumilovní a humanističtí vegetariáni tzv. "válečného zločince" Adolfa Hitlera ovšem odmítají (nebo snad pouze "zapomínají") mezi sebe řadit, byť určitý způsob nenávisti, ať k nepřátelským národům, nebo k celému lidstvu, je rozhodně mnohem důslednější a implicitnější postoj než humanismus ve spojení s láskou ke zvířatům.


Už nikam mimo posvátný okrsek Reinlebensbornu nejdu. Radši zalezu do stanu a budu si číst, spát a poslouchat ptáky. Kam bych se hnal, když je všude jen samý lidský ksindl? Nejlepší je najít si odlehlé lesní zákoutí a nechat přírodu samu vejít do zmučené duše tuláka. Ona přijde; nebo vyšle jako posla dobrých zpráv kosa, který se usadí na vrcholku blízkého stromu a jen tak zanotuje sobě i misantropovi pro radost. V srdci se opět rozhostí klid a mír a šťastná blaženost.


Člověku se daří v podmínkách, které morálka odsuzuje. Mír a blahobyt jedné generace stojí na nespravedlnostech generací předchozích; křehký jemnocit liberálních společností je plodem válek a bezohledné nadvlády. Totéž platí o jednotlivcích.


Nabírám vodu do láhve, piji (výtečná voda!) a usedám na protější břeh. Vzájemně se s kachnami pozorujeme, kachny jsou posléze zcela klidné, Já zcela spokojený. Opravdu jako kdesi u tropického napajedla v džungli, kde spolu pijí v míru všichni tvorové.


Žádný smír s nikým; právě tak proti komunismu jako proti kapitalismu, přesněji právě tak proti komunismu jako proti fašismu, jako proti západní demokracii; docela přesně: proti všem fašismům. Ale právě tak proti domovníkovi jako proti činovníkovi, právě tak proti příteli jako nepříteli; s kým tedy vlastně? Sám se sebou? Právě tak proti sobě jako se sebou samým. Ba ne, mýlíte se: to není návod protispolečenského postoje, to není cesta k autismu; kam to je cesta, nevím, nejsem věštec; jen tuším, že jen tudy vede cesta.


Protože kořist je téměř jedinou příčinou zápasu mezi masožravci a protože býložravci žijí mezi sebou ve stálém míru, je jasné, že pro lidské pokolení by bylo lepší, kdyby patřilo k těm posledním.


Ve věčném boji lidstvo vyrostlo - věčným mírem zaniká.


Pécuchet vidí budoucnost lidstva černě:
Moderní člověk ztratil na významu a stal se strojem.
Konečná anarchie lidského rodu (Büchner, sv. II.).
Mír není možný (tamtéž).
Všeobecné hulvátství.


Zdálo by se, že každý chápe pohrdání, které vzbuzuje u druhého; pohnutka poměrné důstojnosti nás vede k tomu, že se snažíme neuvést svého protivníka v omyl; každý zůstává na své straně a není mu tajno, že nebude možné vyhlášený mír zachovat.


Náboženský vůdce hlásá lásku a mír, avšak pravý mudrc a filosof hlásá vždy naopak nenávist k lidem a totální válku proti všemu lidskému, to jest proti všemu špatnému a hloupému.


Což v pergamenu jsou ty svaté zdroje,
z nichž doušek věčný mír ti dá?
Ne, navždy zbudeš bez úkoje,
když z tebe, z tebe netryská.


Zlý modlil s děsnou horlivostí žene
na moudré lidi blázny pomatené
a Zisk, ten vladař bídný, nepokojný,
pro který dělává se mír i vojny,
zachmuřen prodává tu z kapsy svojí
čin nejkrutější těm, kdo nejvíce se bojí.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm