Ašóka - z dobyvatele rozvážný vladař

11. listopadu 2012 v 15:15 | Misantrop

Ašóka - z obávaného dobyvatele a nemilosrdného kata nepřátel - z Čandašóky (krutého Ašóky) - se stal náhle rozvážný vladař plný mírnosti a soucitu se všemi živými tvory - Dharmašóka (spravedlivý Ašóka). Začal horlivě pečovat o všechny poddané své obrovské říše. Na jeho příkaz byly podél cest vysazovány ovocné stromy, jež skýtaly unaveným poutníkům stín i potravu, byly kopány studně v určitých vzdálenostech od sebe a začaly se pěstovat léčivé byliny pro potřebu lidí i zvířat. Budoval i nemocnice, v nichž bylo poskytováno ošetření lidem i zvířatům. Své příkazy dával Ašóka tesat na hlazené balvany nebo na kamenné sloupy a tyto nápisy rozmisťoval po celé říši, zejména na jejích hranicích. Jsou prosty slohové květnatosti a nabubřelých frází, jimiž pozdější, často bezvýznamní panovníci oslavovali především sami sebe. Hovoří-li Ašóka o sobě, užívá stereotypně označení "bohům milý, milostivý král" a vybízí poddané ke skromnému a zbožnému životu, jaký vede on sám na svém dvoře. Hlavním příkazem mělo být zachovávání ahinsy, neubližování živým tvorům. Slavnosti, při nichž bylo zabíjeno mnoho zvířat, radí nahradit zbožnými poutěmi na posvátná místa. Přes všechny nejasnosti i pochybnosti, jaké můžeme chovat vůči některým Ašókovým slovům a úmyslům, je zřejmé, že to byl jeden z největších vladařů v dějinách starověku. Svou rozvážnou politikou položil základy k novému pojetí náboženské i občanské tolerance, jaká nemá u jiných kulturně vyspělých národů starověku obdoby. -


AŠÓKOVY
ZÁSADY A VLÁDA

"Zde nesmí být zabit ani obětován žádný živý tvor..."
"Všude v říši bohům milého krále Prijadaršina zajistil bohům milý král Prijadaršin dva druhy lékařské péče - ošetření pro lidi a pro zvířata. Dal dovézt a zasadit léčivé rostliny prospěšné lidem i zvířatům všude tam, kde se nedostávají. U cest dal zasadit stromy a vykopat studny pro užitek zvířat i lidí."
"Bohům milý král Prijadaršin takto praví: A na cestách jsem dal zasadit banánovníky. Budou poskytovat zvířatům a lidem stín. Nechal jsem zasadit háje mangovníků. Každého půl króše jsem dal vykopat studně a nechal jsem udělat odpočívadla a rovněž mnoho vodních stanic na různých místech k užitku zvířat a lidí..."
Opětovně varuje Ašóka ve svých ediktech před prudkostí, krutostí, hněvem, domýšlivostí a závistí, které "vedou ke hříchu a pádu", a využívá i své vladařské moci, aby omezil zabíjení zvířat a vypalování lesů.


AŠÓKŮV
VÝZNAM

Ašóka patří bezesporu k největším postavám indické historie. Poprvé sjednotil pod svou osvícenou vládou většinu území indického subkontinentu a zajistil svému rozsáhlému impériu celá desítiletí míru a pokojného vývoje, jaká Indie ve svých tisíciletých dějinách zažívala jen velmi zřídka. Na jeho velikosti nic neubírají ani úvahy některých indologů, kteří poukazují na to, že Ašókovy ušlechtilé lidské i vladařské zásady byly pravděpodobně motivovány spíše politickou strategií než etickými pohnutkami - že k trvalému míru a humánní vládě se přihlásil až potom, kdy už dobyl téměř celou Indii a potřeboval svou moc stabilizovat a upevnit. Vždyť pro tak mocného vladaře, jakým byl Ašóka, by jistě nebylo nijak zvlášť obtížné připojit k říši i nevelká samostatná jihoindická království a případně také pokračovat ve výbojích mimo indické uzemí. Nic takového však neudělal. A skutečnost, že ani při svých osvícených názorech nepropadl naivnímu pacifismu - nezrušil nikdy armádu ani trest smrti - svědčí o vladařské prozíravosti, mající na zřeteli především rozkvět království a blaho poddaných.


Spotřeba masa se postupně snižovala. Už císař Ašóka, který vládl v letech 273-233 před n. l., v jednom ze svých skalních nápisů hlásal omezení masa na dvorním stole: "Doposaváde byly v kuchyni bohům milého milostivého krále denně zabíjeny statisíce zvířat k přípravě pokrmů. Ale nyní se zabíjejí jen tři - dva pávi a jedna srnka, a srnka nikoli pokaždé. A posléze se nebudou zabíjet ani tato tři zvířata."


Zaujalo mě vyprávění o osvíceném buddhistickém panovníkovi Ašókovi z poloviny třetího století před současnou érou. Něco takového, podobný jev, stejný způsob osvíceného vládnutí, jaký ztělesňoval král Ašóka, je v dějinách naprostý unikát, lidužel však unikát neopakovatelný. Pravý filosof na trůnu. V Indii požívá Ašóka dodnes zasloužené úcty, ale jinde, například u nás, toho o něm není mnoho známo. Takový výjimečný monarcha by měl být přitom neustále zmiňován a dáván za vzor. Nepamatuji se, kupříkladu, že bychom se o něm učili ve škole. Ale to u takové zapšklé instituce, jako je povinné školství, nepřekvapuje.


Mnich: "Ty nejsi odsud. Kdo jsi?"
Ašóka: "Já? Já jsem obyčejný poutník."
Mnich: "Skutečně? Slunce zůstane sluncem, i když je za mraky. Tvůj osud říká, že v žádném případě nejsi obyčejný."
Ašóka: "Ano? A v čem spočívá můj osud? Že jsem princ? Hm? Budu jednoho dne korunován? Budu jednoho dne císařem?"
Mnich: "I císařové jsou obyčejní. Tvůj osud je větší než koruna."
Ašóka: "Ale přece: čí osud předčí osud císaře?"
Mnich: "Poutníkův - když dojde na konec své cesty."

(citace z filmu Ašóka 2001)


Největší a nejvýznamnější indický panovník v dějinách ve značně zkresleném úhlu pohledu. Opět, jak už to bývá u historicko-životopisných filmů. Vůbec nebyla věnována pozornost tomu nejhlavnějšímu, čím císař Ašóka především vynikl a co z něj teprve udělalo velikána: tedy pozdějším létům své vlády, kdy šířil buddhismus. Viděli jsme jen nudné mocenské boje, nekonečné válčení a milostné vášně, tedy to nejobyčejnější, leč lidužel pro masy zároveň i to nejpřitažlivější. - Indické filmy jsou jinak pro Zápaďana ohromná exotika: tu příjemná, tu méně stravitelná. Nejlepší z celého filmu jsou snad ty vložené hudební klipy. Nadšení vyznavači indické kultury, k nimž patřím i Já, si možná ani nepřijdou na své.


Se jménem krále Ašóky se pojí i jeden indický strom s červenými květy (Jonesia asoka - viz obrázky níže), o němž se nejméně dvakrát zmiňuje Sómadéva v Oceánu příběhů:

"Princi, spatřil jsem nedaleko odtud pod ašókovým stromem jakousi dívku, jež sestoupila z nebe a ozařuje svou krásou svět."

V té době šel se král Kanakavarša potěšit se všemi obyvatelkami svého harému do jarních zahrad, kde rudá roucha jeho žen překonávala krásu ašókových stromů a písně krasavic zpěv kókilů a včel.
(tamtéž, O velké lásce Kanakavarši a Madanasundarí)

Jonesia asoka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm