Člověk je báječná kuriozita

24. listopadu 2012 v 16:56 | Misantrop

Člověk je báječná kuriozita. Je ztělesněným sarkasmem. A přitom lichometně a naprosto upřímně nazývá sám sebe "Nejušlechtilejším výtvorem Božím". A není to pro něho žádná nová myšlenka, mluví o tom už celé věky a věří tomu. Věří tomu, a v celé jeho rase se nenašel nikdo, kdo by se tomu vysmál.


Každý člověk má taky svůj morální zadek, který ukazuje jen v nouzi a jejž pokud možno přikrývá kalhotami slušného chování.


Nejsem člověk, ale Misantrop - odlišné species od druhu Homo Sapiens Technicus Stupidus Retardia.


Zira nepovažovala mě teď už za nic jiného než za člověka ze své planety, to znamená za zvíře, sice chytré, to snad, ale v žádném případě inteligentní.


Člověk je netvor, který žije na světovém smetišti, stále vyrábí jen odpad, neví, co s ním, kam ho dát, jak ho využít, jak ho neutralizovat; musí se ustavičně v odpadcích přehrabovat, platit za ně, třídit, odvážet, schraňovat, dvakrát si rozmyslet co, kdy, kam a jak vyhodit... - a hromady lidského odpadu se vrší přitom dál a dál! - Není to divné? - Člověk je tvor smetištní, jímž opovrhují i krysy.


Člověk jen sám si štěstí najde
a často si je najde právě tam,
kde jeho druh si peklo vytvořil.


Člověk se nerodí svobodný, ale rodí se již svázaný závazky vůči rodičům, příbuzným, kolektivu, státu a morálce. Malý človíček, jen co vyjde z matčina břicha, už je zaznamenaný v matrice, dostává jméno a číslo a na toto všechno úřední potvrzení. Jen co trochu povyroste, posadí jej do školní lavice a zavalí tolika úkoly, že prostor pro samostatné myšlení je minimální. Potom vlast zavolá do zbraně a nakonec pracovní kolektiv. Všude a po celý život je obklopen lidmi, kteří si bezostyšně činí nárok na jeho osobu.


Když slyším slovo člověk, otvírá se mi kudla v kapse.


Člověk je zvíře, které odmítá přírodu.


Kdo požírá člověka, ten prý dostane prašivinu a vypadají mu zuby.


Člověk se pozvolna stal fantastickým zvířetem, jež ke své existenci potřebuje oproti jiným zvířatům ještě jednu základní podmínku: člověk musí čas od času věřit, že ví, proč existuje, jeho druh nemůže prospívat bez periodické důvěry v život! Bez víry v rozumnost života!


Jako je rozdíl mezi psem a vlkem, mezi kobylkou a sarančetem, mezi krysou a potkanem, tak je rozdíl mezi mnou a lidmi, "člověkem". Rozdíl je tu totiž zásadní: člověk žije jako otrok - Já žiju svobodně. Člověk je tvor společenský - Já jsem tvor samotářský. Člověk je všežravec - Já jsem býložravec.


Hobbes tvrdí, že člověk je přirozeně neohrožený a vyhledává boj. Naproti tomu jeden slavný filozof myslí, že není tvora bázlivějšího, než je člověk v přírodním stavu, který se stále třese a je připraven prchnout, jakmile zaslechne sebemenší hluk nebo zpozoruje nepatrné hnutí.


Oblast od pasu dolů je důvodem, proč se člověk nepovažuje tak snadno za boha.


Nikdo nemůže nenávidět víc než člověk člověka! Udělej kameny lidmi, a ukamenují nás!


Dosavadní úroveň lidského jedince, světa a společnosti je nízká nebo v každém případě nedokonalá. Člověk zůstává většinou, s malou výjimkou několika géniů, na úrovni zvířete, civilizovaný, kulturní člověk dokonce i pod ní, protože potlačil přirozené zdravé instinkty, jimiž se bezprostředně projevuje u zvířete jeho "já", a změnil je sice za projevy vůle, ale vůle chabé, podřadné, orientované k méněcenným, nízkým cílům prospěchářství a požitku.


Člověk je odbytá věc. Něco vyššího! Něco nového! Ať je to například... Ne. Představme si něco, co není podobno člověku. Oddejme se inspiraci. Zamhuřme oči a neomezenou tvůrčí silou si vyvolejme obraz něčeho, co není bídný člověk.


Nezaujatý pohled na přirozenost člověka nás vůbec poučí, že je pro ni bití tak přirozené, jako pro rozdrážděná zvířata kousání a pro skot trkání: člověk je právě bijící živočich. Proto jsme také pobouřeni, když ve vzácných případech zpozorujeme, že jeden člověk druhého pokousal.


Kvůli zmrdanosti byl první člověk všude od okolní přírody bit. Jeho blbý mozek začal vymýšlet různé vynálezy zkázy. Zvrhlost se u něho projevuje lidskou krutostí, světovládcovskými choutkami a nenasytností.


Člověk. Člověk je náš opravdový nepřítel. Odstraňme Člověka a hlavní příčina hladu a přepracování zmizí!
Člověk je jediný tvor, který konzumuje, aniž něco vytváří. Nedává mléko, nesnáší vejce, neutáhne pluh a neumí utíkat tak rychle, aby chytil zajíce! Přesto je pánem všech zvířat. Nutí je pracovat a vrací jim jen tolik, aby je udržel při životě, a zbytek si nechává.


Člověk by neměl být původcem utrpení. Avšak člověk pociťuje jen svou bolest.


Ach, jakou hádankou přírody je člověk!


Z paměti vymazal jsem všechny lidi, a tvrdíš-li, žes člověk, pak i tebe.
(W. Shakespeare, Timón Athénský)


Pohled na člověka už jen unavuje - co je dnes nihilismus, ne-li právě tohle?... Jsme znaveni člověkem...


Člověk je hovádko, které se skrze opici postavilo na dvě nohy, krátce trvající kousek vědomí se silnou zátěží atavistických instinktů.


Člověk nepatří na svět, je omylem přírody a jeho jednání je nesmyslné.


Člověk se obráží ve svých činech; a jaká je to postava, která se jeví v dramatě dnešní doby? Zde zdivočelost, tam ochablost, dvě krajnosti lidského úpadku, a obě sdruženy v jedné době!


Člověk je od přírody podlý. Nečekej od něho nic dobrého a pak tě žádná jeho špatnost nezraní. Jsem proto raději sám...


Člověk se narodil proto, aby buď žil v křečovitém neklidu, nebo v ospalé nudě.


Člověk! - Jakou mystiku si lidé kolem toho slova nevybudovali! Jako by to samo o sobě bylo něco úctyhodného, že člověk je člověk! Člověk! Vždyť je to biologický pojem. A tam, kde je to něco jiného, bylo by nejlepší to co nejrychleji odstranit.


Člověk - protrahovaná muka. Rezignuj na člověka - spasíš se sice v nehrdinském, ale jediném skutečně výsledném smyslu.


Další citáty na podobná témata:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm