Ach, ta nuda...!

26. prosince 2012 v 14:38 | Misantrop

Život se mu skládal ze dvou polovin: jedna z nich byla práce a nuda, což pro něho znamenalo totéž, druhá klid a pokojné veselí.


Vstoupil jsem do života, který jsem v myšlenkách už prožil, a zachvátil mě odpor a nuda jako toho, kdo čte špatnou nápodobu dávno známé knihy.


Namísto "věčného boje" zná příroda naopak dlouhé chvíle klidu a míru. To je ovšem pro tak neklidného tvora, jakým je člověk, příliš velká nuda.


Smrt vzchází z nudy. Smrt je jako spánek. Když je nuda, snáze se usíná. Snad jsi někdy taky poznal můj každodenní zážitek, že nemůžeš usnout, když se těšíš na druhý den... Když je nuda, snáze se umírá. Lidi vytrhávají trávu, která měla tu drzost a vyrašila mezi betonovými dlaždicemi betonové totality, protože z nudy nenávidí život. Lidi tráví 90% času plněním povinností a ten zbytek, co jim zbude, věnují na zabíjení nudy. Já neznám povinností. Lidi na mém místě by se ukousali nudou - už tak je deptá těch 10% svobody. Za ničím se freneticky nehoním, a přesto, nebo právě proto, neznám, co je nuda. Dokážu sedět na jednom místě, nebo bezcílně jen tak chodit celé hodiny, pozoruje vzmáhající se divoký život kolem mne nebo ve mně, a neznám nudu.


Nuda však není nic méně než málo povšimnuté zlo: nakonec kreslí do tváře opravdovou hrůzu. Způsobuje, že bytosti, které se vzájemně tak málo milují, jako lidé, se přesto vzájemně velmi vyhledávají, a to se stává zdrojem družnosti. Všude se proti nudě, jako proti jiným obecným kalamitám, podnikají veřejná opatření, již ze státnické chytrosti, protože toto zlo, stejně dobře jako opačný extrém, hlad, může hnát lidi k největším bezuzdnostem: lid potřebuje panem et circenses. Přísný filadelfský trestní systém vytváří prostřednictvím samoty a nečinnosti trestním nástrojem pouhou nudu: a je to tak strašné, že to chovance dovádí až k sebevraždě. Jako je neustálým bičem lidu nouze, pak nuda je bičem příznivého světa. V měšťanském životě reprezentuje neděle to, co pro chudé lidi bída šesti dnů v týdnu.


Válka je hodně špatným druhem turistiky a adrenalinového sportu. Ach, ta nuda! Nejvíc misantropa na připojených fotografiích z té doby a z těch válčišť překvapí rozesmáté, téměř šťastné tváře vojáků, kteří - zvlášť na ruské frontě - šli téměř na jistou smrt. Přesto se, jak vidno, náramně bavili.


Nuda tu existuje jen pro ty, kteří neznali žádné jiné než smyslové a společenské požitky a neobohatili svého ducha a nerozvinuli své síly.


Co takhle malá chatička na kraji světa? Mohl bych si pořídit něco na poslední výspě. Žít celé roky, aniž bych kohokoli viděl. Léta by trvalo, než bych z hlavy dostal všechny toxiny civilizace, ale nakonec by k tomu došlo. Na co bych pak myslel? Mysl očištěná od paranoie zločinu a násilí. Žádná žárlivost, žádná hrozba. Asi by to byla nuda, ale to by s postupem let vyprchalo.


Základní skutečností lidské existence není tragédie, nýbrž nuda.


Nuda, směšnost a ješitnost jsou nejčastější Stendhalova témata. Každá nuda je u něj ovšem "smrtelná" - a to se mi líbí též.


Ó přírodo, jež plodíš rozkoš všecku,
Epikúros tě vzýval v starém Řecku.
Přijď zavolat sem to své mocné Vari!
Ať Nedůvěra, Hádky, Spory, Sváry
a smutná Nuda, nejhorší těch běd,
ta černá Nuda, sprostá, šilhající
se octne někde v pekle pod petlicí!


Ten hloupý zvuk!
Cože to slovo značit má?
Čas minul - Ryzí nic - Ta nuda naprostá!
Co vůbec platno, věčně tvořit!
A stvořené zas do nicoty bořit!


Knihovníkem alexandrijské knihovny byl řecký učenec Kallimachos z Kýrény. Ten věřil, že literatura má být stručná a prostá. "Velká kniha, velká nuda," tak znělo Kallimachovo lakonické rčení.


V moderní době jsou touhy mystiků po nesmrtelnosti vyjádřeny v kultu nepřetržité činnosti. Nekonečný pokrok ... nekonečná nuda. Co může být bezútěšnějšího než zdokonalování lidstva?


Prší bez ustání celý den. Ale i když prší celý den, dokonce i tehdy je to v lese, daleko od všech lidí, lepší než kdekoli jinde v jejich blízkosti. Nedá se kam jít, co jiného dělat, než ležet nebo sedět ve stanu a číst si nebo pospávat, ale ani to není nuda. Neboť hlavou mi víří tolik myšlenek, že se mi ani nechce je všechny zapisovat. Ten vynucený klid na lůžku a ta uzavřenost před světem je dokonce pro zvýšení toku myšlenek nejlepší ze všeho.

Píši svého Vanaprasthu spíše pro osobní svědectví o pravdivém životě lesního poustevníka, nepíši vymyšlený román pro pobavení. Proto se často opakuji, možná i nudím. Ale tak to má být. Klid myšlenek a život v ústraní je koneckonců plný nudy a opakujících se událostí. Ale ta nuda je ušlechtilá, ušlechtilejší než všechny výboje a boje a mravenčení světových událostí. Jen život plný utrpení je opravdu vzrušující. Jenže o takové vzrušení Já nestojím.


Pracovní roky prostě nemůžete tak intenzivně prožít jako léta strávená ušlechtilou zahálkou, kdy si vychutnáváte každičkou vteřinu vašeho bdění, přičemž vás nic nenutí to změnit. Já si vychutnávám i snění: Pouštím si na spaní hudbu v reverzním režimu, ve spánku ji vnímám, zabudovávám do svých snových eskapád a pak mám z toho nádherné múzické sny! A pakliže je to nuda, dlouhá chvíle, pak tím líp! Je lepší se dobře nudit, než se špatně bavit. Já se ale nenudím! Nudil jsem se v práci. Vypínal jsem mysl, aby nevnímala - to jsem většinu času v práci dělal! Jen nějak překlenout pracovní dobu, pracovní týden, a už aby byl víkend. Takhle to jde taky dělat, ale je to ten nejnešťastnější způsob. Na to je však jeden život příliš krátký. Ani dva životy by mi nestačily, pokud nemám být neskromný!


"Žijeme hrozně! Hrozně žijeme! Jano, copak tohle je nějakej život? Takhle sis ho představovala? Vynes odpadky - přines prachy - vyzkoušej děti - odpadky ven - děti domů - jdi do práce - nakup cestou z práce - vydělávej, angažuj se - vynes odpadky. To odporný pinožení se, stereotyp, šeď, nuda, námaha po něčem, co tě vlastně vůbec nezajímá, marná snaha o něco, co je ještě marnější, nervozita. Když jsme byli mladší, tak jsme si představovali, že to bude všechno jinak. Jano, přiznej se, že víc než láska tě daleko víc zajímá maso na svíčkovou a nová polička do kuchyně. Vždyť my už se vůbec nedokážeme spontánně radovat, z blbostí, odvázat se, udělat něco prostě jen tak, bez důvodu, bez příčiny, prostě jen tak, třeba... vylízt na strom!"


Člověk, který si dovolí se nudit, je mnohem hloubavější než nuda.


Dnes jsem se tak nudil, že jsem složil operní árii.


Všestrannou láskou by se svět dříve unudil, než se může všeobecným bojem unavit.


Moudrý se někdy vyhýbá společnosti z obavy před nudou.
(Jean de La Bruyère)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm