Zkoumání ďábla

28. prosince 2012 v 14:50 | Misantrop

RYTÍŘ: Láska? Ó, já byl taky toho slova pln!
FAUST: Co? Je snad ďábel sentimentální?
RYTÍŘ: Dřív možná byl. Teď směje se té frašce. Ta jeho nevýslovná nenávist musela vzejít z neskonalé lásky! Železo přece změkne ve výhni, než promění se v ocel.
(Ch. D. Grabbe, Don Juan a Faust)


Ďábel byl vytrvale a bez zábran napadán lidmi oddanými Bohu. Na rozdíl od mluvčích Pána spravedlivých neměl Kníže temnot nikdy možnost vyjádřit svůj názor.


Existuje-li ďábel, pak je jím člověk rodu Hovno Sapiens. Hovno rozumné!


Tvrdí se nám, že ďábel je otcem lží a lhářem byl od počátku, takže vynález lhaní je bezesporu starý.
Ačkoliv je ďábel otcem lží, přesto jako ostatní velcí vynálezci zřejmě přišel o značnou část reputace vinou všech možných vylepšení, s nimiž po něm přicházejí jiní.
(Swift, Umění, jak lhát v politice)


Kdysi za vlády církve byl užitečným strašákem ďábel, na nějž se sváděla existence "zla" na božím světě, nyní se straší čertem komunismu - a satanáš socialismu zatím vesele vládne!


Nenávidím všechna "bílá" náboženství, protože Bůh znamená porobu, ďábel svobodu a život věčný je smrt.


Kdo jiný než sám ďábel zvolal "Hou!" na lidstvo?
(Thoreau, Chůze)


"No tak, kolik z vás tu chce se mnou zůstat a vztyčit americkou vlajku na čertově domě a bojovat za svobodu?"
(všichni se hrnou ven, strkajíce ve spěchu jeden do druhého...)
"Chacha! Ať žije ďábel!"
(G. B. Shaw, Čertovo kvítko)


Týmž instinktem, jímž poddaní zuboží svého boha na "ztělesněné dobro", škrtají z boha svých přemožitelů dobré vlastnosti; mstí se na svých pánech tím, že jejich boha učiní ďáblem. - Dobrý bůh, stejně jako ďábel: oba výplodem dekadence.


Ďábel ve mně byl dlouho zavřen v kleci - vyřítil se z ní zuřivý.


ďábel, že by mě těšilo, kdyby nad vůdci ohnivých protestních shromáždění náhle vybuchlo pár tříštivých granátů.


Hlavním zdrojem nejvážnějšího zla, které člověka potkává, je člověk sám: homo homini lupus. Kdo správně pochopí tuto tezi, uvidí svět jako peklo, které převyšuje peklo Dantovo tím, že ďáblem musí být jeden druhému, k čemuž je ovšem jeden vhodnější než druhý. Před všemi pak stojí arciďábel v podobě někoho vyššího.


Není žádný Ďábel, který by lidem kazil jejich šťastný život. Žádná legenda ani žádný mýtus nevyvrátí jednoduchý fakt, že člověk nemůže nikdy překročit svůj vlastní stín a být někdy lepší než ve skutečnosti je.


Moje náboženství spočívá v přesvědčení, že vy máte choré mozky a Já že jsem božská bytost vyššího řádu, jíž člověk říká odnepaměti Ďábel, ohnivý čert, der Feuerteufel!


Pokud existuje ďábel na této zemi, pak je to člověk, který žal způsobuje a dopouští. Zdá se mi více než nekonsekventní nesplácet nenávistí tomuto ďáblu, "člověk" zvanému.


Víš to dobře: tvůj zbabělý ďábel v tvém nitru, jenž by rád ruce spínal, ruce skládal v klín a pohodlněji žil - ten zbabělý ďábel ti namlouvá: "Bůh jest!"


Na světě je všecko už tak skrze ďábla pomíchané, že by ďábel mohl být docela dobře v mém těle jako všude jinde. Ale řeknu vám, když se tak podívám na tu naši kouli nebo lépe řečeno kuličku, myslím si kolikrát, že ji Bůh svěřil nějaké lotrovské bytosti.


Duch - ďábel; příroda - toť hřích;
a pochyba je dítě jich.


Nic a nikdo již nevzkřísí dávno mrtvého ducha té nádherné antiky. A kdyby se o to zase někdo pokoušel, opět nějaký velký muž a velký státník jako byl Hitler nebo Solón nebo Sparťan Lýkúrgos, nikdo by to nechtěl a všichni by kvičeli jako čuňata na jatkách: "Diktátor! Nelida! Ďábel! Masový vrah!" A po všechny časy už budou všichni hloupí, nevzdělaní a tudíž špatní lidé toto úzkostné kvičení bezduše opakovat, aniž by se nad tím byť jen nakrátko zamysleli nebo si sami zjistili, jak to vlastně doopravdy bylo s tím údajným "ďábelským plánem na ovládnutí světa" a kdo skutečně nyní ovládá svět totálněji než nejtotálnější totalita.


Ó lampo se stříbrným hořákem, potřebuješ prokazovat služby lidem, kterým nejsi ničím povinna? Nech sloupy basilik pohrouženy do noci, a když závan bouře, v níž víří ďábel, zbloudí v prostoru a vnikne s ním do svatyně šířit tam hrůzu, tu místo abys odvážně bojovala proti úderu vichřice zamořené knížetem temna, náhle pod jeho horečným dechem zhasni, aby si mohl neviděn vybrat své oběti mezi věřícími, kteří tam klečí.


Kdyby zvířata věřila v Boha, ďábel by vypadal jako člověk.


Varuj se bestie Člověka, neboť on je spřeženec Ďábla.


Voltaire říkal, že k tomu, aby měl někdo úspěch v umění, musí mít ďábla v těle.


Pracující blb vrací se utahán znovu jako v začarovaném kruhu zpět před hypnoticky blikotající obrazovku své posvátné "bedny", u níž sedě či leže modlí se touto svou postmoderní modlitbičkou před spaním, vzývaje démona lidských bezcenných "hodnot", jež stvořily ďábla civilizace.


Nechávám ďábly stranou. Nechávám dobro uvnitř a zlo venku. Jediné, co vidíte, je zlo, chápete? Kam patříte vy? Ponoříte se do nádoby dobra, nebo do nádoby ďábla?


Na obranu ďábla: musí se uvážit, že jsme slyšeli jen jednu stranu pře; všechny knihy totiž zatím psal jen Bůh.


DIABOLUS ANTE PORTAS (Misantrop, Reinlebensborn 20.4.41)
Ďábel před branami
Srov.: Den je lepší. Neviděl bych spoustu zvláštních výjevů, jako třeba toho černého kocoura, ležícího před vstupním portálem do kostela. Ďábel před branami. DIABOLUS ANTE PORTAS (tamtéž). → Hannibal ad (ante) portas. → Catilina ante portas (v.t.).


Související články:

Ohledávání Boha

Jděte ke všem čertům!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm