Jakýsi možný ráj

3. března 2013 v 15:03 | Misantrop


Stejně jednou zničí tento bývalý ráj. Přemění ho v betonové parkoviště před hypermarketem a zbytky zelených ploch budou sloužit psům za latríny.

*

Lidstvo si úspěšně kurví život, a místo aby s tím přestalo, obelhává se falešnou ctí z obětování se státním zájmům nebo vírou v posmrtný nebeský ráj.

*

Jednou jsem viděl napůl shnilé ploty, jejichž konce se ztrácely uprostřed prérie, a nějakého pozemského chamtivce, který se zeměměřičem vytyčoval hranice svých pozemků, zatímco se kolem něj rozkládal ráj.
(Thoreau: Chůze)

*

Věk, v kterém žijeme, je rájem zkaženosti.
Nestojím o lidi. Mám styku s nimi dosti.
(Molière: Misantrop)

*

Dětství je dobou nevinnosti a štěstí, rájem života, ztraceným edenem, po němž se celý svůj život toužebně ohlížíme.

*

Zvířatům, která neznají humanitu a soucit, se nemůže stát, že by byl tento ráj dostatku narušen přemnožením.

*

Komenský napsal Labyrint světa a ráj srdce - stylem plným scholastiky a "Boha" -, ale co takhle, pánové "učenci", labyrint vlastní mysli a ráj přírody!

*

Stále naříkají, že jim někdo jiný kazí jejich pozemský ráj. Neustále musejí proto dozírat jeden na druhého a připomínat mu, aby "se choval jako člověk", a ne jako zvíře (případně jako prase, hyena apod.), aby nezapomněl projevovat svou "lidskost".

*

Představte si - pradávná legenda o ráji... To je přece legenda o nás, o dnešku. Ano! Jen si to vemte. Ti dva v ráji dostali na vybranou: buď štěstí bez svobody - nebo svobodu bez štěstí. Ti ťulpasové si vybrali svobodu - a pochopitelně pak celé věky toužili po okovech. Po okovech, chápete - v tom byl celý jejich světobol. Dlouhá staletí! A teprve my jsme přišli na to, jak znovu přivolat štěstí... Ne, jen poslouchejte, poslouchejte dál! Starověký Bůh a my za jedním stolem. Ano! My jsme Bohu pomohli definitivně přemoci ďábla - vždyť to byl on, kdo lidem našeptal, aby překročili zákaz a okusili zhoubnou svobodu, on - ten jedovatý had. Ale my jsme mu botou rozdrtili hlavu - rrup! Hotovo - zase máme ráj.

*

Máme v moci zničit planetu anebo z ní znovu utvořit ráj přírody.

*

Svět bez nafty se mi zdál a stále se mi zdá jako jakýsi možný ráj v rámci mé středověké utopie.

*

Až se prý vypořádají se všemi vnějšími i vnitřními nepřáteli lidstva, se všemi mikro- i makroskopickými škůdci člověka, nastane prý kosmický ráj humanity. Doufám, že se mezitím něco vypořádá s nimi.

*

Kde nejsou lidi, tam je ráj, tam je plod všech rozkoší!

*

Buďte ujištěni, že za hrobem shledáme se zcela tací, jací jsme byli na zemi. To nás přivede jistě do velikých rozpaků. Tato představa je schopna zkazit nám předem ráj i peklo.

*

Kdo slíbí canailli "ráj ještě dnes", sám je dosud canaille. Sám musí člověk nebe na sebe strhnout.
(Klíma: Egosolismus. Egodeismus)

*

Koně by se mohli znovu volně prohánět po rozlehlé pláni, neobtěžováni nijakým parazitujícím přívěskem v podobě zparchantělého opičáka, jenž si ve své zkurvené touze podmanit si svět zvykl vysedávat na ztepilých hřbetech koní a jenž vyhání z ráje i ostatní zvířata, jako kdysi ztratil ráj on sám vinou náboženství - toho jedině pravého prvotního hříchu člověka.

*

Čím je pro pánbíčkáře iluzorní nebeský ráj, tím je pro Misantropa liduprázdná místnost, ulice nebo krajina.

*

Mrtvé labutě zpěv, ztracený lidstva ráj,
to dětinský můj věk.
(K. H. Mácha: Máj)

*

Život je soustava pekel, kde Ráj je jedním z nich.

*

Tam v máji
v tom lese divém,
v zátiší tom lidem skrytém,
tam cítím se jak v ráji.
A kdybys hledal cestu ke mně,
nenalezneš;
nepostihneš dosti jemně
mé stopy vychládající,
v březovém tom háji,
jenž mi útočištěm byl.

*

Příroda, celá Země se zazelená radostnými ratolestmi míru a bude opět svobodná, zdravá a divoká. A vzpomene-li si nějaké zvíře či strom v tomto nelidském ráji znovu nabytém na člověka, pak jenom ve zlém, jako na šťastně překonané zlo, jež snad ani nebylo skutečné, ale jen noční můrou zažehnanou světlem nového slunného dne.

*

Křesťanská církev učinila z manželství svátost a proto je pokládá spíše za malý očistec než za ráj blaženosti.

*

Pod nepřátelskými, podezřívavými pohledy domorodých lidáků, v nenávistném štěkotu jejich psů, si zase připadám jako štvanec.
Vtom vejdu do lesa - vítr se utišil, ustal, slunce vysvitlo a zahřálo trochu, nekonečná samota a klid se rozhostily vůkol, jen ptáčci švitoří. Ach, to je přece nádhera! Všechno zlo je rázem zapomenuto. Rázem jako bych přímo z pekla lidské civilizace vešel do neporušeného ráje bezdomoví, ba přímo bezokoví.

*

Nic není strašnějšího než dát lidem ráj na zemi!

*

My bychom si mohli zřídit jako ráj toto obydlí své, ale jeden druhému postaví se v cestu a seje křivdu na pole bližního.

*

- Vašku, kde mají ryby ráj?
- Copak vím? Asi v nebi. Slyšel jsem, že je tam veliké akvárium s přepychovou skalkou, kam prý plují po smrti všecky ryby.
- I zlaté?
- Zlaté, štiky, olejovky, žraloci... no zkrátka všecky.
- A nesežerou se?
- Kdepak. V nebi je mír. Tam jsou i lidé pohromadě a nesežerou se.

*

Ráj pln jest lotrů, trůny bídáků.
(G. Carducci: Homér)

*

Související článek:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm