Výstřednost, přemrštěnost

26. března 2013 v 13:53 | Misantrop
Salvador Dalí: Vilém Tell (1930)


Výstřednost, přemrštěnost - ta přece odvisí od toho, jaká ohrada vás svazuje. Stěhovavý buvol, který hledá nové pastviny v jiných zeměpisných šířkách, si nepočíná zdaleka tak extravagantně jako kráva, která uprostřed dojení převrhne díži, přeskočí brlení výběhu a pádí za svým teletem.

Vypadám jako povaleč; obývám pevný, světlý a čistý domek, který sotva stojí víc, než obvykle činí roční nájemné za takovou zříceninu; obejdu se bez čaje, kávy, bez másla, mléka i čerstvého masa, a nemusím tedy ani pracovat, abych si ty věci opatřil; nu, a protože moc nepracuji, nemusím ani moc jíst, takže za stravu vydávám jen nepatrně. Jedinou pravou Amerikou je ta země, kde si můžete svobodně zvolit takový způsob života, který vám umožní obejít se bez těchto věcí, a kde na vás stát nijak nevymáhá, abyste podporovali otroctví a válku a jiné zbytečně nákladné extravagance, jež jsou přímo nebo nepřímo důsledkem požívání těchto věcí.

*

Příroda je vždy mytická a mystická a svá díla tvoří s volností a výstředností génia.
(Thoreau: Přírodopis státu Massachusetts)

*

Člověk je přístupný bludu, když oceňuje všechny myslitelné chiméry, které mu někdo namluví, a ty ho mohou pohnout jako motivy chtění k zvrácenostem a pošetilostem každého druhu, k nejneslýchanějším extravagancím, jakož i k jednání odporujícímu jeho živočišné přirozenosti. Vlastní vzdělání, při němž jde ruku v ruce poznání a souzení, může být poskytnuto jen málokterým, a ještě méně jich je schopno ho přijmout. Pro velké davy na jeho místo všude nastupuje výcvik: provádí se pomocí příkladů, zvykání a včasným vštěpováním jistých pojmů, spíše než by tu byly zkušenost, rozvažování a soudnost, které ruší dílo. Tak se naočkují myšlenky, jimiž později nemůže otřást žádné poučování, jako by byly vrozené, jak je často nahlížejí dokonce i filosofové. Na této cestě lze se stejnou námahou vštípit člověku správné a rozumné, ale i to nejabsurdnější, např. zvyknout ho, aby posvátně hleděl k té či oné modle a při vyslovení jejího jména se vrhl do prachu nejen svým tělem, ale i svou myslí; na slovech, na jménech, na obraně nejdobrodružnějších nápadů ochotně stavět své vlastnictví a život; největší čest a největší hanbu libovolně spojovat s tím či oním a podle toho s vnitřním přesvědčením cenit každého vysoko, nebo jím pohrdat; zříci se vší živočišné potravy, jako u hinduistů, nebo vytrhávat kousky těla ještě žijícím živočichům a ještě teplé a cukající je požírat jako v Habeši; jíst lidi jako na Novém Zélandu nebo obětovat své děti Molochovi; kastrovat se, nechat se dobrovolně spálit se zemřelým na hranici - jedním slovem, co kdo chce. Odsud křížové cesty, výstřednosti fanatických sekt, odsud chiliasté a flagelanti, pronásledování kacířů, autodafé a všechno, co nabízí dlouhý rejstřík lidských zvráceností.

Mnoha studentům nelze upřít čistě duchovní úsilí a geniální výstřednost. Příroda sama je však vrátí do svých kolejí: zakuklí se a v mužném věku se vyloupnou jako zarytí šosáci, nad nimiž se zhrozíme, pokud je opět potkáme.

*

Croisenoisovi nechybí nic a bude po celý život nerozhodným člověkem, vždy se vyhýbajícím výstřednosti, člověkem, který bude tudíž všude na druhém místě. Který velký čin není ve chvíli, kdy se podniká, výstředností? Teprve když je vykonán, zdá se obyčejným lidem uskutečnitelným.

*

Jaký zmatek vznikne, když jde o to, rozřešit nerozluštitelný problém! Zneklidňující úvahy o nepostižitelné věci, kterou člověk považuje pro sebe za velmi důležitou, rozrušují ho a vyvolávají v jeho hlavě nebezpečný zmatek. Přistoupí-li k tomuto neblahému duševnímu stavu osobní zájem, marnivost a ctižádost, vede to nutně k rozvratu v lidské společnosti. Proto se tolik zemí stalo dějištěm výstředností několika bláznivých snílků, kteří považujíce nebo vydávajíce své jalové výmysly za věčné pravdy, vzbudili nadšení vladařů a národů a poštvali je, aby bojovali za víru, která, jak tvrdili, je nezbytná pro slávu boží a blaho říší. Viděli jsme mnohokrát, jak ve všech částech světa zaslepení fanatikové si navzájem podřezávali hrdla, upalovali na hranicích, páchali bez výčitek svědomí a jako svou povinnost nejtěžší zločiny a prolévali lidskou krev. Proč? Aby prosazovali, udržovali nebo hlásali drzé výmysly několika blouznivců nebo vzbuzovali důvěru k darebáctví, které provádí několik podvodníků na účet bytosti, která existuje jen v jejich obrazotvornosti a jež se projevila pouze pohromami, rozbroji a šílenostmi, které způsobila na světě.

*

Stačí být přesycený, aby se člověk mohl dopouštět ohavností. Přesycenost vede k libertinství a člověk chce hned všechno vyzkoušet. Je vyčerpaný z jednoduchých věcí, fantazie se vzpírá a vede k výstřednostem.

*

Prostopášní lidé se oddávají výstřednostem, které jim způsobují horečku a smrt, protože duch porušuje smysly a vůle mluví ještě tehdy, kdy příroda již mlčí.
*

Svět naslouchá už jen šestimístným číslům vražd a extremitám, a jako by téměř dokonale zapomněl, že nejrozlehlejší vládu nad námi nade všemi drží nerozborné ticho, nepohnutelný klid a nevyviklatelný střed vznešeného jasu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm