Nenávidí vás i sama příroda

3. dubna 2013 v 15:38 | Misantrop


Nenávidí vás nejen filosof, který je nazýván psem, ale i sama příroda.

*

Necítím žádnou potřebu potlačovat své sklony, které se mi líbí. Dala mi je příroda a já bych ji proti sobě popudil, kdybych se jim snažil odolávat. A pokud jsou tyto sklony špatné, pak je to proto, že příroda tak rozhodla. Jsem v jejích rukách jen nástroj, s nímž zachází podle svého uvážení, a není zločin, že jí sloužím, že si od ní nechávám radit a že ji potřebuji. Byl bych hlupák, kdybych se proti něčemu takovému stavěl.

*

Zabíjet, to je zákon, který příroda uložila do srdcí lidí!

*

Přírodovědec říká: "Příroda vybavila kopřivu žahavými listy." Manipulovat tady (v botanice) s pojmem "příroda" je stejně tak nevědecké, jako zabývat se pojmem "bůh" v jakékoli jiné vědě. Jakákoliv sebevětší hloupost je dobrá na odvržení vkrádající se myšlenky, že příroda, nebo Bůh, chcete-li, je jen název pro souhrn jednotlivých vůlí, z nichž se každá rozlišuje od druhých jen svou silou. Nutno podotknout, že stejný bludný názor panuje i v zoologii, tedy i v představách o člověku. Říkat, že příroda vybavuje a bůh obdarovává, je tentýž nesmysl, jako je už dnes nesmysl tvrzení, že vodník stahuje lidi pod vodu. Člověk spadl do vody a utopil se, protože se on nenaučil nikdy plavat, a ne proto, že ho příroda nevybavila schopností udržet se nad hladinou, nebo proto, že bůh ho nenadal plaveckým uměním; a neutopil se ani zapříčiněním žádného dušiček chtivého hastrmana.

*

S děvčaty udělala příroda záměrně to, čemu se na divadle říká "bouřlivý efekt", neboť je vybavila na několik málo let hojnou krásou, půvabem a plností, jenže na škodu všemu ostatnímu jejich životu. Zařídila to totiž tak, aby v těchto několika letech dívky mohly zaujmout mužskou obrazivost tou měrou, že se muži dávají strhnout a odhodlávají se vzíti si je v nějaké podobě na starost - nadosmrti. Zdálo se asi, že by prostá rozumová úvaha nijak nebyla spolehlivou zárukou, že k tomu počinu dojde. Vyzbrojila tedy příroda také ženu jako každého jiného svého tvora zbraněmi a nástroji, kterých potřebuje k zajištění života, a to na dobu nezbytně potřebnou. Počínala si při tom arci zase s obvyklou svou šetrností. Neboť jako mravenčí samička po spáření ztrácí křidélka, nyní již zbytečná, ba pro oplodnění nebezpečná, tak ztrácí též žena svou krásu hned po prvním nebo druhém dítěti. Snad se to dokonce děje z téhož důvodu.

*

Není snad to, co příroda stvořila nejlepšího, společné všem? Slunce svítí pro všechny a měsíc provázený nesčetnými hvězdami i divá zvířata vodí na pastvu. Co možno nazvat krásnějším nad vodu? A přece teče pro každého. Ba věru, nechci mít jiné statky, než které by mi lid záviděl.

*

Prosil jsem toliko za prominutí, když neodhalím ony části, jež nás naučila příroda zakrývat. Pán mi na to odpověděl, že má řeč mu zní velmi divně; nechápal totiž, proč by nás učila příroda zakrývat to, co nám sama dala. On sám ani jeho rodina prý se nestydí za žádnou část těla.

*

Nevidíš, Platóne, jak příroda, či osud, či nezbytnost, či kterákoliv jiná síla, ovládající vesmír, byla a je vždy nepřátelská našemu druhu?

*

Příroda nakládá s lidmi stejně jako nakládal zákon ve Spartě s dětmi občanů: ty, kteří jsou dobré tělesné soustavy, učiní silnými a mohutnými a všechny ostatní nechá zahynout. Tím se liší od naší společnosti.

*

Co si příroda žádá, lze si snadno opatřit, co však je liché, není snadné získat.

*

Lidé ony živočišné úkony, k nimž příroda velí, skrývají za delikátními závoji citu a lásky.
(Maupassant: Horla)

*

Pozitivní ideál, který navrhujeme, je Příroda. To jest, DIVOKÁ příroda; ty aspekty fungování Země a jejích živých bytostí, které jsou nezávislé na lidské správě a prosty lidského zasahování a kontroly. A do divoké přírody zahrnujeme lidskou přirozenost, kterou myslíme ty aspekty fungování lidského jedince, které nejsou předmětem regulace ani organizovány společností.
Příroda je z několika důvodů dokonalým protikladem technologie. Příroda (která je mimo moc systému) je opakem technologie (která nekonečně hledá způsoby rozšiřování moci systému). Většina lidí bude souhlasit, že příroda je krásná; samozřejmě je ohromně přitažlivá. Radikální ochránci přírody UŽ mávají ideologií, která vyvyšuje přírodu a je proti technologii. Kvůli přírodě není nutné vytvářet nějaké chimérické utopie či nějaký nový společenský pořádek. Příroda se o sebe postará sama: Je to spontánní výtvor, který existoval dlouho před lidskou společností. Až s příchodem průmyslové revoluce se vliv lidské společnosti stal pro přírodu skutečně ničivý. K tomu, aby se uvolnil tlak na přírodu, není potřeba vytvářet nějaký zvláštní druh společenského systému, je pouze nutné se zbavit industriální společnosti. Je jasné, že toto nevyřeší všechny problémy. Industriální společnost už přírodě nesmírně ublížila a bude trvat dlouho, než se rány zahojí. Nicméně tím, že se zbavíme industriální společnosti, bude vykonáno mnoho. Uvolní se tím nejhorší tlak na přírodu a rány se budou moci začít hojit. Ať už to bude jakákoli společnost, která bude existovat po svržení industriálního systému, je jisté, že většina lidí bude žít blízko přírodě, protože v situaci, kdy neexistuje vyspělá technologie, nebudou lidé MOCI žít jinak.

*

"Příroda sama vykonala své; je právě tak nebezpečná jako já. Jediný rozdíl spočívá v tom, že příroda rozleptává srdce ponenáhlu, kdežto já naráz."

*

Příroda nezná žádné šaty, skutečný člověk je nahý.

*

Zlatu a stříbru neudělila příroda žádnou možnost užití, abychom se bez něho snadno neobešli. Teprve lidská pošetilost přisoudila cenu něčemu, co se vyskýtá zřídka, kdežto příroda zcela naopak, jako nejshovívavější matka, umístila na dosah ruky právě nejlepší dary, jako vzduch, vodu, ba i zemi, zato věci nicotné a nemající přinést žádného prospěchu uklidila do hloubky co největší.

*

Příroda - a my jsme přírodou - se zatahuje. I to je "pesimismus".

*

Příroda je pravdivá, jen když mlčí. Ticho lesa, neslyšné našlapování zvěře, ztichlost osamělého mudrce, nezvučný pád opeřencova pápěří. Kdo by to svedl popsat tak, aby se jeho líčení neomylně nemýlilo? Pravdivé je to tak, jak to je: nezachytitelné žádným přístrojem ani nástrojem. Nejméně pak lidskou řečí! Okomentuj to - a zkreslils to! Přidej přírodě svůj lidský soud - a znásilněna jest! Člověče, dokud jsi nepromluvil, byl jsi pravdivý jako příroda. U lidí však jsou prolhaní i němí. Všichni lidé lžou. Hrůza: i zvířata lžou! Jak dokáže lhát ta němá tvář, i když mlčí jako ryba! Zvířata lžou gesty, zvuky jejich hlasových projevů dovedou oklamat. Ale lež není zlá. Zlo přilepili na lež hlupáci, kteří se dají snadno napálit. Hra na pravdu a lež je právě jen hrou - bujarou, dovádivou, nevinnou, přirozenou hrou. That is not the Question! Tady jde o to, že zvířata se nemýlí v hodnocení přírody. Tím, že ji neohodnocují jako dobrou nebo jako zlou; jako hezkou nebo jako škaredou; jako cennou nebo jako bezcennou. Zvířata přírodou prostě žijí, a tím jsou pravdivá, zatímco lidé přírodou nežijí, žijí stranou a když se jí pokoušejí přijít na kloub, zákonitě se dopouštějí omylů. Chceš poznat přírodu, chceš proniknout její ledví? Nuže, pak se zcela jistě nedopustíš omylu, budeš-li tiše pozorovat, nikoli komentovat.

*

Rozum nás klame častěji než příroda.

*

Nejen pravá filosofie, ale i příroda dává člověku mnohá znamení, že jeho existence v řádu přírody nemá místo.

*

Zaslechl jsem jednoho vola říkat sousedovi, jak je to špatné pro přírodu, že nemrzne a nesněží. Jo, jasně, vole! Ty a ostatní lidi tomu rozumíte! Vy zrovna. Vy víte, co je pro přírodu dobré a co ne! Jo, vy jste ti praví! Jako kozel zahradníkem! Kdybyste žili v přírodě, slyšeli byste, jak ptáci radostně zpívají za každého teplejšího zimního dne, prozářeného sluncem; věděli byste, že tuhá, krutá zima je velmi těžkým obdobím pro všechna zvířata, která si obtížně hledají potravu ve sněhem zaváté mrtvé zimní krajině. Vy máte, lakomci, plné sýpky s nastraženými pastmi na myši, ale pro zvěř je vaše dojemná ladovská zimní scenérie smrtonosnou pouští. Přírodě byl tento sezónní odpočinek vnucen zimou. Příroda si nepotřebuje odpočinout, ta se jen tak neunaví. Takže se neopovažujte tvrdit, že rozumíte přírodě!

*

Příroda je silnější a mocnější. I kdyby ji zničili, nepřežijí své vítězství. Ona se pak zase prodere z betonového sevření, vstane z popela, ale oni už budou naštěstí mrtví.

*

Není živočicha, který by se nepovažoval za svrchovaný cíl, k němuž směřovala příroda.

*

Čím výše kdo stojí na žebříčku přírody, tím je osamělejší, a sice bytostně a nevyhnutelně. V opačném případě na něho působí obvyklé okolí heterogenních bytostí rušivě, ba nepřátelsky, vylupuje mu jeho vlastní osobnost a nemá mu dát co za náhradu. A potom, zatímco příroda ustavila mezi lidmi ty nejširší rozdíly, v moralitě a intelektualitě, klade je společnost bez ohledu na to všechny na stejnou rovinu, nebo spíše místo přirozených rozdílů zavádí umělé rozdíly, stupně stavu a hodnosti, které jsou často diametrálně odlišné od žebříčku hodnocení přírody. Při tomto uspořádání si stojí velmi dobře ti, které postavila příroda nízko, avšak ti nemnozí, které postavila vysoko, přijdou zkrátka.

*

Knihy pozbyly u mne téměř všechnu cenu, když jsem viděl, že o tom, co mne jedině interesuje, nepoučují mě pranic a že zábavu daleko větší než ony poskytují mně fantazie a příroda.
(Klíma: Lidská tragikomedie)

*

Mit dem Genius steht die Natur im ewigen Bunde; Was der eine verspricht, leistet die andre gewiss.
(Od věčnosti stojí s Géniem máť příroda v spolku, ráda ta též vykoná, ten co přislíbiti směl.)
(F. Schiller: Kolumbus)

*

Související:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm