Už není žádné vysoké umění

14. května 2013 v 14:17 | Misantrop


I lidstvo má své denní doby. Dnes se to zdá neuvěřitelné, ale i tato Rakovina, kdysi dřímající a v současnosti chronicky nevyspalá, prožila své svěží období ranní zasněnosti. V časech snění byli lidé ve svých jeskyních duchovnější, niternější a umělečtější, než kdy potom. Pravěké jeskynní malby zvířat, hliněné figurky a neumělé otisky dlaní mají větší duchovní rozměr a vyšší výpovědní hodnotu, než jakákoli pozdější díla slavných umělců baroka či renesance. Ve srovnání s pravěkem, byla renesanční, resp. barokní vyumělkovanost jen bláznivou arteterapií šílenců, posedlých biblickými motivy; terapií, která bohužel nikoho nevyléčila z jeho nadpozemských bludů, ale ještě více je v nich naopak utvrdila. A dnešní postmoderní mazanice a literární výplody grafomanů jsou oproti paleolitické kultuře pouhým nočním třeštěním opilců na hlučné diskotéce. Už není žádné vysoké umění, je jen bezduchá zábava pro bandu dyslektických kreténů.

*

"Muž, který neví nic o literatuře, hudbě a umění, není než zvíře bez zvířecího ocasu a rohů." (staré indické přísloví)

*

Pohleď, má nenávist k lidskému rodu je krásným uměním, pravým uměním nelidské poezie a moudrosti! Teprve jako umělecké dílo je tato nenávist posvěcena, povznesena, posilněna - a nakonec i vítězna! A Já chci teď celý svět učiti vysokému umění této krásné nenávisti!

*

Věřím v pravdu jediného, nedílného umění; - věřím, že toto umění pochází z Boha a žije v srdcích všech osvícených lidí; - věřím, že ten, kdo jen jedinkrát vznešených slastí tohoto velikého umění okusil, mu musí být věčně oddán a nikdy je nesmí zapřít; - věřím, že skrze toto umění budou všichni spaseni, a proto že je každému dovoleno, aby pro ně umřel hlady. - Věřím v poslední soud, kde budou strašlivě zatraceni všichni, kdož se opovážili na tomto světě lichvařit se vznešeným a čistým uměním, kdož je pro špatnost vlastního srdce a z hnusné hamižnosti hanobili a zneuctívali. - Věřím, že věrní učedníci výsostného umění budou oproti tomu vyneseni do nebeského přediva sluncem prozářených, vonných libozvuků a navěky spojeni s božským zřídlem věčné harmonie.

*

Von Leiden kann ja bei der Kunst keine Rede sein.
(Kde jde o umění, nemůže přece být řeč o utrpení).

*

Každé umění si troufá odehnat smrt, vést člověka do nebe; ale tam, kde Filištíni jsou kolkolem na stráži, postává s ostříhanou hlavou a pokořeno.

*

Beethovenovy životní příběhy jsou zavaleny románovými prvky. Jeho umění je třeba od nich očistit. Ať byly události jeho života sebedojemnější, skutečné drama génia se odehrávalo nad těmito příhodami, tam, kde kul své umění a kde sváděl gigantický boj ducha s živelnou podstatou svých představ.

*

Oni věděli, jak každodenní život promísit uměním, a o to se Američané nikdy nestarali. Umění je pro ně něco, co má člověk nahoře v pokoji u bláznivého syna.

*

Když se v lidnatých městech dívám na ty tisíce, jak procházejí kolem s výrazem sklíčenosti nebo chvatu, říkám si vždy znovu, že se musí cítit špatně. Pro ně pro všechny je tu však umění jen k tomu, aby se cítili ještě hůře, ještě sklíčeněji a nesmyslněji nebo ještě uchvátaněji a chtivěji.

*

Půjde-li to tak dál, stane se z umění jakási jalová nicotnost. Cílem umění - ano, jeho cílem! - je uvádět nás v nadšení zcela neosobní, a toho cíle nedosáhnete drobnými díly přese všechny své finty v provedení. Notáři to kupují za dvacet tisíc franků; myšlenek je v tom za tři sou.

*

Bez umění je každý člověk cítit hrubostí.

*

Poslední budou stejně zbaveni všeho a tupí, jako byli lidé první. Zapomenou veškerá umění.

*

Ženy nemají skutečného a pravého smyslu ani pochopení ani pro hudbu ani básnictví ani výtvarné umění, nýbrž je to jen opičení, podporující jejich touhu líbit se, když takové vlastnosti uměle předstírají a navenek horlivě projevují. V tomto významu se vyslovil Rousseau (v Listech d'Alembertovi): "Ženy obecně neusilují o žádné umění, nerozumějí žádnému a nejsou genie."

*

Voltaire říkal, že k tomu, aby měl někdo úspěch v umění, musí mít ďábla v těle.

*

Jaký druh poznání sleduje to vlastně jediné podstatné světa? - Je to umění, dílo génia. Věda se podobá prudké bouři, která letí bez počátku a cíle, všechno ohýbá, rozhýbává, strhává s sebou; umění pak pokojnému slunečnímu svitu, který protíná cestu této bouře, od ní zcela nepohnut. První se podobá nesčetným, nuceně se pohybujícím kapkám vodopádu, které se stále střídají, neodpočívají ani na okamžik; druhý je na tomto běsnícím spěchu tichá, klidná duha.

*

Všechna umění jsou výnosná v obráceném poměru k jejich užitečnosti a nejpotřebnější se stanou nakonec nejvíce zanedbanými.

*

CVIČENÝ MEDVĚD
Cvičený medvěd prchl na svobodu
a do lesa se vrátil zpět,
na zadních tlapách vytáčet
začal tu tanec svému rodu.
"Hle," volal, "umění, jež svět nám umí dát.
Zkuste to po mně, chce-li se vám snad
a můžete-li!" Starý medvěd bručí: "Ne,
tvé umění, aťsi je obtížné,
aťsi je třeba velké ceny,
říká nám, jak jsi nízký a jak zotročený."

*

S láskou k přírodě opět přirozeně - pro taoistu - souvisí láska k umění. Pro něho není umění nápodobou nápodoby, jako je platónikovi - umění je spolutvorba s přírodou. Jako by příroda v nás vytvářela námi své nové přírodní dílo. Proto je umělec současně filosof a "světec"; skutečný umělec se rozplynul v přírodě, stal se jedním s přírodou, proto může umělecky tvořit. Námětem převážné většiny uměleckých děl je u taoistů příroda, ale vždy tam někde v koutku či v náznaku jedné metafory je přítomen i konkrétní člověk.

*

Na každé umění, na každou filosofii lze hledět jako na léčivé a pomocné prostředky ve službách rostoucího, zápasícího života: vždy předpokládají utrpení a trpící. Avšak existují dva druhy trpících, jednak ti, kdo trpí přemírou života, kdo vyžadují dionýské umění a rovněž tragické nazírání a poznání života, - a potom ti, kdo trpí chudobou života, kdo v umění a poznání hledají klid, ticho, nepohnuté moře, vykoupení od sebe sama, nebo na druhé straně opojení, křeč, otupení, šílenství.

*

Touha po penězích způsobila tuto dekadenci, neboť v dřívějších dobách, kdy ještě platila ryzí poctivost, kvetla ušlechtilá umění.My však jsme tak oddáni vínu a smilství, že se ani nedovedeme povznést k poznání hotového umění.

*

Hloupý člověk je duševní mrzák. Má pět tělesných smyslů (zrak, sluch, čich, hmat a chuť), někdy má, jako my zvířata, i šestý smysl (intuici), ale naprosto postrádá další, sedmý smysl, jímž jsem vybaven Já: Smysl pro umění.

*

Třebaže mě každé umění těšilo už od mládí, teď je tento zájem každý den vážnější, snad proto, že zralý věk má větší sklon k rozvážnosti, i proto, že tato doba je tak bohatá na špatnosti, takže nic jiného nedokáže sejmout z duše tíhu.

*

Všichni jsou mými nepřáteli! Jejich nádherná hudba, jejich dojemné básně, jejich tklivé umění, které mne tak nevýslovně uchvacuje a přináší mi ty nejskvělejší duševní prožitky - i tyto milované květy na jejich zapleveleném záhonu lidství slouží v konečné instanci jen k mému dalšímu zotročení. To proto, poněvadž nikdy nejsou zadarmo! Pánové umělci a dámy umělkyně vyžadují náležitý plat! Abych si je mohl dovolit, musím si je koupit, to znamená: musím se kvůli nim do jisté míry zaprodat. I nejsladší plody pak notně ztrpknou. Asi bych je měl nenávidět a odvrhnout je.

*

Dějiny umění učí, že nejvyšší výkony ducha byly zpravidla přijímány s nelibostí a v nemilosti zůstaly tak dlouho, než přišli duchové vyššího druhu, jimž měly co říci.

*

Příroda a umění - zdánlivě se míjejí, a přesto se nalézají blíže, než bychom se nadáli.

*

Umění jest ubohé, jako vše lidské. Možno, ať uměleckým ať jiným způsobem, vyjádřit jen obstojně jen věci nízké, jen věci lidské. Velké Tajemství ne.
(Klíma: Utrpení knížete Sternenhocha)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm