AQUA MAGNA - velká voda, povodeň

3. června 2013 v 14:04 | Misantrop

AQUA MAGNA
Velká voda, povodeň


V Čechách, i jinde ve světě, jsou záplavy, i s mrtvými. Dřív byly povodně tak jednou za sto let; ještě před deseti lety přišla potopa nejvýš jen jednou za rok; v současnosti vyplaví vzedmutá voda lidácké příbytky už ne jednou, nýbrž hned několikrát za rok, pokaždé když trochu zaprší. Kdo máš rozum k přemýšlení, zamysli se. Jen naprostý blbec, blbý tak, že si svou blbost ani neuvědomuje, by mohl popírat, že se cosi neblahého děje a že cosi horšího se ještě dít bude. A nemohu říct, že bych z toho neměl upřímnou radost; že by mě to nenaplňovalo nadějí na brzký zánik lidstva nebo aspoň civilizace.


Srpen 36: Zase povodně. Sdělovací prostředky mají opět "téma". Sotva někomu nateče do bot, už se z toho dělá kdoví co. Přitom tato přírodní reakce nezavdává žádnou příčinu k nějaké hlubší analýze a o jakékoli reflexi už vůbec nemůže být řeči. Jen ať pochcípaj, jen ať platěj, jen ať makaj, až se z nich kouří, stejně nevědí, proč a nač! A i kdyby to věděli, nebylo by jim to k ničemu. Je mi líto jenom zvířat, neboť ta za nic nemohou... Ačkoliv stačí jediná pitomá malá bouřka a zhasnou světla, přesto se ta lidská verbež bije do prsou, jací to jsou kabrňáci. Ten proklatý ani živočich ani mrtvá hmota, ani ryba ani rak, tedy co vlastně? Tato rakovina Země, tento svrab, tento lidský virus, ničící a škodící už jen tím, že existuje, znovu má možnost při potopách světa plout na hladině jako kus hovna a prokazovat svého "nezdolného ducha", svou lidskou solidaritu, jež už v dějinách napáchala tolik zlého, v boji proti té "zlé" přírodě, jež nechce stále pochopit jejich perverzní výlučnost. Myslíte si, že to je hrozné, co se stalo, co se děje a co se dít bude? Každý rok katastrofální záplavy? To je prd, vám povídám! Vy si zasluhujete daleko víc! Konečně vám dává někdo na prdel! Konečně začíná svět vypadat podle mého gusta! Ničit a deptat tu hnusnou lidskou sebranku! - V zoo(!) "utratili" (rozuměj zavraždili) topícího se slona. Prý to nešlo jinak. Kecy! Řeknu vám jedno: Kdyby se tam topil ten nejposlednější podělanej lidskej debil, taky by ho "utratili"? Prdlajz! To by se kvůli němu mohli posrat, ale ušlechtilé zvíře jim, parchantům, nestojí za námahu. Oni to zvíře do toho srabu dostali, oni se měli postarat! Kdežto lidi si tohle způsobili sami. Proto srát na ně! Znám jenom jednoho tvora na světě, který by se mnou souhlasil. Ostatní by mě lynčovali za moje názory. Řekli by, že jsem zrůda, ale on i Já víme, že zrůdy jsou oni.


Nedojímají velké, a přece jen vzácné, pohromy světa, povodně, odplavující vaše vesnice, zemětřesení, pohlcující vaše města. Mně užírá srdce všestravující síla ukrytá v celé přírodě, která nestvořila nic, aby to souseda, aby to sebe neničilo.


pondělí, 29. června 43
Týden lije a bouří, potopa se šíří zemí, zahubivši již celkem dvanáct lidáků. Dobře jim tak, to mají za všechno. Hůř jsem na tom Já, jenž jsem kvůli tomu deštivému počasí zůstal uvězněn doma. Naštěstí mám stále co dělat a čím se bavit; leč po přírodě se stýská...


Střední cesta nikam nevede
a auto bez nafty nejede;
po nás ať si přijde potopa,
už si nevážíme života.


"A kdyby v zimě někoho unášela kolem řeka a on by vztahoval ruce a prosil, abych ho za ně chytil, i toho je třeba strčit po hlavě, aby se potopil, tak aby se už nemohl vynořit. Tak by se jim dostalo stejné odplaty. Návrh zákona přednesl Tímón, syn Echekratidův z Kolyttu, sněmu jej dal odhlasovat týž Tímón. Platí, tak námi budiž rozhodnuto a na tom zmužile setrvejme!"


Pozoruhodná je legenda o potopě světa, v níž sehraje roli biblického Noema praotec lidstva Manu; božská malá rybka mu prozradí, že svět bude zaplaven dešti, a vyzve ho, aby si připravil loď a ji samu uchránil před většími rybami ve džbánu, a až povyroste, v rybníku. Na svět skutečně přichází potopa, při níž ryba, která už zatím dorostla obří velikosti, táhne Manuovo plavidlo, dokud nezakotví u hory, kde přečká záplavu.


sómavár, 24. května 44
Letos není zatím dobrý rok. Pořád prší. Všechno je pod vodou, nasáklé vodou, půda se změnila v bahno. Dole na Moravě jsou samozřejmě zase záplavy. Deset dní a nocí téměř nepřetržitě lilo, bylo chladno a až teprve nyní jsem konečně znovu spatřil slunce a měsíc. Sucho však přesto nenastává. Ještě dnes brzo ráno se přihnala bouře a znovu zaplavila svět, jako kdyby kdovíjak dlouho žíznil. Počasí je nestálé, oblohou se prohánějí přeháňkové mraky. Také rybník Svarg vypadá sklíčeně jako archa Manuova po potopě světa. Od každého druhu zvířete je tu jen jeden pár. Jen člověk tu chybí. Avšak komu? Mně tedy určitě ne. Ostatně, a jen tak mimochodem, v arše to museli být z páru lidáků bratr se sestrou, jinak by pokolení lidské nebylo se tak zvrhlo.


A jestliže kdy přijde na svět mor, hlad nebo válka, propadání země, potopa, převraty, neštěstí, nepřisuzujte je, nepřičítejte je zlopověstným spojením planet, zlořádům dvora nebo ukrutnosti pozemských králů a knížat, pokrytectví licoměrníků, falešných proroků, obmyslnosti lichvářů, penězokazů, ani nevědomosti, nestoudnosti, zpozdilosti lékařů, ranhojičů, mastičkářů, ani zkaženosti cizoložných žen, traviček a vražednic dětí; přisuzujte to vše jejich nesmírné, nevyslovitelné, neuvěřitelné a neocenitelné špatnosti, kterou ustavičně kují a provádějí ve své dílně Kočkorů. A neví se o ní na světě nic více než o kabale židů; proto ji ani nemají lidé v ošklivosti, nemírní a netrestají ji, jak by se slušelo. Ale jestliže se jednou zřejmě a jasně projeví před lidem, pak není a nenašel se ještě tak výmluvný řečník, který by to svým uměním potlačil. Jejich vlastní děti, Kočkořata, a ostatní příbuzní se jich děsili a ošklivili si je. Proto také, jako Hannibal dostal od svého otce Hamilkara za slavnostní a posvátné přísahy rozkaz pronásledovat Římany, pokud bude živ, tak i já mám příkaz, abych tu přebýval tak dlouho, dokud tady hrom do nich neuhodí a neobrátí je v popel, neboť lidé jsou tak zatvrzelí, že nevzpomínají, necítí a netuší zlo, které od nich přišlo, přichází nebo přijde, anebo cítíce je neodvažují se, nechtějí ani nemohou je vyhladit.



V jedné epizodě Krkonošských pohádek si Trautenberk usmyslil stáčet vodu ze studánky do lahví a prodávat ji; přesně tutéž vodu, jíž se až doposud mohl každý kolemjdoucí po libosti a zadarmo občerstvit. Dostal samozřejmě za tuto chamtivost opět od Krakonoše řádně za vyučenou. V podobě potopy!


Jediným důvodem, proč bůh neseslal další potopu, je to, že ta první nebyla nic platná.


chám = neurozený, sprostý člověk; biblický Chám byl jeden z lidí, kteří - lidužel - přežili potopu světa.


Tradiční podání nám říká, jak si v prehistorických dobách bůh-stvořitel uvědomil svůj omyl, že vytvořil lidi, a spláchl je potopou ze světa, ale jak ve slabé chvilce ušetřil jednu plodnou rodinu. Jejda! (Genesis 6:5-6).


Ani kdyby se lidi dokázali uskromnit, nemůžou se uskromňovat donekonečna kvůli narůstající populaci. Nemůžou zastavit oteplování atmosféry, a tím i roztápění ledovců na pólech a následné zvedání hladiny moří a zaplavování přímořských zemí a nepředvídatelné klimatické změny, protože jejich život je uzpůsoben tak, že musejí vyrábět stále víc tepla pro stále víc domovů.


Globální znečištění, globální oteplení. Paráda! Já budu mít mírné zimy, jako je ta letošní, moje devětatřicátá, takže můžu chodit do lesa, a oni budou mít záplavy a jiné přírodní katastrofy. A bude hůř! Jen konečná zkáza lidského rodu usmíří můj hněv!


"Záplavy na Loiře jsou způsobeny výstřelky novin a zanedbáváním nedělních pobožností."
(Bernardin de Saint-Pierre, Harmonie přírody)

Podobné citáty ukazující všechny možné formy lidské hlouposti sbíral po celý život slavný francouzský spisovatel Gustave Flaubert.


Já jsem to,
já jsem ten, jenž povstal ze záplavy
a jemuž byla poskytnuta hojnost.


I vzejde starému bohu poslední rozhodnutí: "Člověk se stal vědeckým - nic naplat, musíme ho utopit!"...


Inženýr Pánek: "Vždyť ta regulace přinese lidem dobro!"
Ryba: "Ta regulace zničí poslední kousek krásný boží přírody. Však ona se jednou příroda vymstí za to věčný opravování!"
Anči: "Nebudou povodně a záplavy, tatínku."
Ryba: "To si ještě povíme, jestli budou nebo nebudou. Když to Hospodina jednou dopálí, sešle na zem takovou povodeň, že se nezachrání ani blecha!"


Zeus se nad tím zamyslil, odložil blesky, jež mu ukul Héfaistos se svými pomocníky, obry Kyklópy, a rozhodl se pro opačný trest.
Místo ohně použije vody. Zatopí celý svět potopou, vyhladí pokolení lidské a svolí, aby jen dva nejspravedlivější, nejzbožnější lidé na zemi se zachránili.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm