Ctižádost je u mne potlačena

13. července 2013 v 14:37 | Misantrop


Ctižádost je u mne jistými okolnostmi potlačena, ale projevuje se v jiné podobě, protože ctižádost není nic jiného než touha po moci.

*

Pravá ctižádosti podstata jest toliko stínem snů. A ctižádost zdá se mi tak lehká a větrná, že jest jen stínem stínu.
(Shakespeare: Hamlet)

*

"Máte snad ctižádost vykonat ještě to či ono?"
"Nejsem ženatý, mám málo blízkých přátel a netrápí mě žádné ctižádosti."
"Žádné ctižádosti? Jak se vám podařilo uchránit se před tou rozšířenou chorobou?"

*

Všude lidé vstávají a oblékají se, aby se odebrali do nejrůznějších zaměstnání. Kolik plánů, pojatých dnes v noci, se za tento den splní anebo pohasne! Kolik snah vyvolá sobectví, láska a ctižádost!

*

"Zdali se hněvám? Bláhový Egypťane, co já mám s hněvem společného? Hněvám se snad na vítr, že mě mrazí, nebo na noční čas, že mi dává klopýtnout ve tmě? Hněvám se na mládí, že se odvrací od stáří, a na ctižádost, že se vzpírá zotročení?"
(G. B. Shaw: Caesar a Kleopatra)

*

Je tak málo lidí, kteří cítí potřebu něco udělat. Kluci se oženili, mají děti... Já tomu jejich životu nerozumím. Přece musí mít nějakou ctižádost! Jakou? Co chtějí?

*

Neustálé snahy odehnat utrpení nedělají nic víc, než že mění jeho tvar. Tím je původně nedostatek, bída, starost o zachování života. Poštěstí-li se, což se má za tak velmi těžké, bolest v tomto tvaru potlačit, tak se ihned ustavuje v tisíci jiných formách, podle stáří a okolností, jako pohlavní pud, vášnivá láska, žárlivost, závist, nenávist, úzkost, ctižádost, chamtivost, nemoc atd. atd.

*

Velký Řetěz Bytí se přetrhl jako had z příliš mnoha kancelářských sponek pospojovaných uslintaným idiotem; jeho příští sudbou se měly stát smrt, zkáza, anarchie, pokrok, ctižádost a sebezdokonalování.

*

Velkou ctižádost a nedůvěru jsem dosud vždycky viděl pohromadě.

*

Ctižádost se chytá malých duší spíše než velkých, právě tak zachvátí oheň spíše stoh slámy či chatrče než paláce.

*

Říkáte nám, že bez vás si nás podmaní sousední národové, ale my víme, že nám nikdo nehrozí válkou, nýbrž jen vy, vládcové, za nějakými účely nám nepochopitelnými, dráždíte se navzájem a potom pod záminkou ochrany svých národů, přivádějíce nás na mizinu daněmi na vydržování loďstva, na ozbrojení, na strategické železnice, jichž je třeba jen pro vaši ctižádost a marnivost, navlékáte války mezi sebou navzájem.

*

Zneklidňující úvahy o nepostižitelné věci, kterou člověk považuje pro sebe za velmi důležitou, rozrušují ho a vyvolávají v jeho hlavě nebezpečný zmatek. Přistoupí-li k tomuto neblahému duševnímu stavu osobní zájem, marnivost a ctižádost, vede to nutně k rozvratu v lidské společnosti.

*

Nekonečné mejdany, promiskuita, samí teplouši, komouši, perverzní lidé, Židé a položidé, různí zbohatlíci, nekalí kšeftaři, politici, zrady, nevěry, nenávisti, závisti a pomluvy, kolegiální řevnivost, nezdravá ctižádost, intriky, sebevraždy a pokusy o sebevraždu, nechtěná těhotenství, potraty - všechny náležitosti mondénní společnosti jsou zde přítomny ve velkém množství a v míře vrchovaté.

*

Život ve Francii plynul klidně. Ctižádost, závist, tíživá chudoba, jež nás sžírají, nebyly tehdy možné. A já bych již nemyslil na nic jiného než na svou zábavu.

*

Z nařízení vládců se vzdávala úcta i jejich sochám, když je lidé nemohli uctívat osobně, protože bydleli daleko. Proto, aby si osobu jim vzdálenou zpodobili, udělali si viditelný obraz uctívaného krále, a tak nepřítomnému pilně pochlebovali, jako by byl přítomen.
A k rozmachu té úcty i u těch, kteří ho neznali, přispěla ještě ctižádost umělce.
(Bible: Kniha moudrosti)

*

Nezpívám snad pro cizí říše,
nač pro ctižádost ztrácet klid?
Odvážné kousky jsou to spíše.
Překládán také nechci být.

*

Když tedy do svého hradu a do hor jsem unikl z města,
co mám svou satirou dřív a nevzletnou Múzou zde slavit?
Neničí ctižádost zlá mě tady.
(Horatius: Satiry)

*

Čtenář těch textů sám pochopí, že tomuto způsobu myšlení byla bytostně cizí ctižádost vystavět příliš pevnou a závaznou konstrukci filosofických, estetických či náboženských lešení.

*

Hájek v našich myslích je zpustošený - prodaný jako palivo na zbytečné ohně ctižádosti nebo odvezený na pilu.
(Thoreau: Chůze)

*

Ženy jako celek jsou a zůstanou filistry, od nejhlubšího základu a zcela nevyléčitelnými filistry. Proto při naprosto nesmyslném zřízení, že se dělí s muži o stav i titul, jsou neustálé podněcovatelky neušlechtilé ctižádosti.

*

Ach otče, měl jsem tyto vidiny,
daň ušlechtilé ctižádosti mládí!
Být tím, kdo lidi sobě získá si,
být světlonošem národů: to všechno
je za mnou - nesprávně jsem přemýšlel.

*

"Je to otrok," namítneš. Možná, ale je svobodný duchem. Je to otrok! To mu má být na škodu? Ukaž mi, kdo jím není. Jeden je otrokem svého chtíče, jiný lakoty, další ctižádosti, všichni pak otroky strachu.
(Seneca: O vlídném zacházení s otroky)

*

Závist a chamtivost jsou motivačními silami ctižádosti - bez ní by se těžko dalo dosáhnout něčeho významného.

*

Úředník nemůže uchvátit nezákonnou moc bez spoluviníků. Část z ní jim však musí postoupit. Ostatně občané se dají utlačovat jen potud, pokud jsou vedeni slepou ctižádostí. A protože se dívají více pod sebe než nad sebe, mají raději vládu než nezávislost a souhlasí s nošením svých pout, aby je sami mohli dát druhým. Je velmi nesnadné podrobit poslušnosti člověka, který se nesnaží poroučet. I nejobratnějšímu politikovi by se nepodařilo podmanit si lidi, kteří touží jen po svobodě. Zato se nerovnost snadno šíří mezi ctižádostivými a zbabělými dušemi, které jsou vždy ochotné dát v sázku vše a vládnout nebo sloužit skoro lhostejně, podle toho, jak to či ono je pro ně příznivé.

*

Šílející lidská planeta, obývaná krutými duchy, kteří se navzájem vraždí na polích řvoucích bitvami (pokud se nezabíjejí zrádně a potají ve středu měst dýkami nenávisti nebo ctižádosti) a živí se tvory plnými života, jako jsou sami, jenže stojícími na žebříku bytí o několik příčlů níž.

*

Lidé většinou zaslouží hany.
Hle, kohokoli si vyber z davu:
buď lakotou stůně, neb ctižádost bědná ho trápí.
(Horatius: Satiry)

*

Najednou se Faëthón podíval dolů. Ach, v jaké nedozírné hloubce se prostírá země, Faëthón se chvěje, kolena pod ním klesají, potácí se, oslněn sluneční září, už dávno nestojí pevně a nyní se div neskácí. Už ho mrzí jeho ctižádost, už by si přál, aby byl nikdy nevstoupil na otcův vůz! Už by se rád spokojil mít za otce smrtelného člověka, co je mu teď platno, že má důkaz o svém božském původu! A sluneční vůz letí, letí a bez zastávky se řítí oblohou...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm