Pivo - tekutý chléb českého lidu

27. září 2013 v 12:31 | Misantrop
Příspěvek ke dni českého piva (27. září)


Brehm vypravuje o jednom paviánovi, který vášnivě pil pivo a druhého dne ráno míval kocovinu. Že v Německu mnozí studenti navykají psy na pivo, takže tito nemohou si již to odvyknouti, stejně jako jejich páni, je známo.


Pivo čepují v každé zaplivané putyce, ale pro hudbu, která by nebyla jen výplodem zlatokopeckých hitmakerů, ale opravdovým uměním, pro takovou hudbu aby se našinec ponořil až do undergroundu.


Dnešní kultura je v krizi, upadá tak, jako lidstvo samo. Je to pravá guláš a pivo kultura.


Naše parta se poslední noc sesedla v kanceláři nad lahvemi piva. Mne také holky a seřizovač pozvaly, i když jsem se jim o to neprosil. Vnutily mi pivo, třebaže ho nemám rád a není mi po něm dobře. Vnutily mi ten odporný patok, ale musel jsem ho zaplatit! 20 korun mě to stálo! Taková drahota za něco, co nesnáším!
Pivo jsem, budiž, s krajním odporem vypil, aby se neřeklo, že jsem protiva, ale vůbec jsem se u toho a s ostatními nebavil. Akorát mě ještě navíc zbuzerovaly za to, že cvrndám po zemi. Pachuť hořkosti mi zůstala: v ústech po pivu, v duši po spolcích s lidáky.
A co Feuerteufel nechtěl, příští týden se chlastalo zas! Ale toho už jsem se ve vší slušnosti odmítl zúčastnit. Škoda nadarmo hrdlem prolitých dvaceti korun. Škoda každé minuty strávené ve společnosti lidí. Ráno po šichtě jsem měl jít k zubaři a nechtěl jsem, aby ze mne táhlo pivo.

Pak mi ještě vnutili pivo, ale to už jsem vyzunknul docela s chutí. Kdyby mi podali bolehlav, jako Sókratovi, možná bych se také nevzpouzel.


V práci jsem zuřil nad zpackaným životem nevolníka a nechal jsem se ovívat větrákem. Vnutili mi zase pivo, ale tentokrát docela "bodlo"; vyžahnul jsem ho natotata, ježto jsem měl žízeň a kromě toho mě bolela zející rána po vytrženém zubu a potřeboval jsem se nějak omámit, dokonce jsem se chtěl opít z nešťastné lásky k jarní přírodě, po níž se mi stýská.


Já jsem kulatý, ty jsi kulatý
Ty jsi kulatý, já jsem kulatý
Pivo, sekaná, knedlík a zelí
Kulatá móda pro miliony

Sedíš doma před obrazovkou, v ruce pivo, v hubě ňáký žváro
Docela spokojený život, ale není to tak trošku málo?


Srkám horký čaj. Je to nejlepší nápoj v tom vedru. Po sodovce nebo limonádě se člověk zpotí, že z něho tečou potůčky, ale žízeň se tím neuhasí. Pivo - to je neskutečná představa.
Indové hasí žízeň téměř vždy a stále jen třemi základními nápoji: vodou, mlékem a čajem.
Ne, že by neznali silnější nápoje!
Přece však Indové postrádají nějaký přímo charakteristický národní opojný nápoj, něco takového jako Češi pivo.
A přece je v Indii odpradávna nejváženějším nápojem čistá pramenitá voda, tekutina to vzácná. Však také nejrozšířenější všeindické slovo pro vodu, pání, znamená doslovně "to, co je pitné, pitelné, pivé, co je vhodno píti", nikoli pivo.


Poslední dobou pracovních hodin ubylo a mzda vzrostla, ale tento úbytek hodin pracovních a zvýšení mzdy nezlepšily stav dělníků, nemáme-li na zřeteli jejich více přepyšnických návyků: hodinky s řetízkem, hedvábné šátky, tabák, víno, hovězí maso, pivo apod., nýbrž máme-li na zřeteli jejich skutečný blahobyt, tj. jejich zdraví a mravnost a hlavně jejich svobodu.


Žádná požehnaná ani spiklá chvíle pro básníka nebo proti němu; Hašek to psal v hospodě, aby měl na pivo; Dumas to psal pro peníze, Balzac pro peníze, Dostojevskij převážně pro peníze.


Vystavovali tady prý nějakou Formuli 1, nebo co. To zas bylo něco pro chlapy! Zvýšená hladina testosteronu, ztopořené údy, pivo, teplé párky-studené párky, teplý prodavač, pivo! Nenávidím auta! Trakař má větší cenu, než tyhle nečisté stroje!

A ještě si ten zbytek mozečku vyplachujou chlastem! Já když si dám pivo, mám zkažený celý den: nebaví mě poslouchat hudbu, nic smysluplného nejsem schopen udělat, nic vytvořit, jen čumím do blba jako senilní stařec. Ale to jsou přesně Oni!


Pracovní doba skončila a do výčepu se hrnuli muži chtiví duchovní úlevy. Čepovalo se pivo, destiláty se odměřovaly do malých kalíšků jako drahý lék. V ležáku, v hořké a whisky si kupovali náhražku za cesty do dalekých krajů, za mystickou extázi, za poezii a nedělní výlet, za lov na dravé šelmy a hudbu.


Máme u nás velice dobré pivo. Piješ desátou, jedenáctou, a jak potom mluvíš o politice! Rozkoš poslouchat ty řeči. Ani se nenaděješ, už do tebe mlátí, poněvadž my u nás nejsme stejného přesvědčení.
(Hašek: Schůze zastupitelstva)


A jako v kostele voní kadidlo, jehož vůně opájí věřící, tak i zde vonělo pivo a slivovice. Přicházela na stůl i fašírovaná pečeně, která svou vůní nutí volit. Mnozí sem přišli jako sociální demokrati. Vypili jedno pivo, druhé, třetí, dostali hlasovací lístek se jménem, vypili ještě slivovici a šli volit. Když už je všeobecné právo hlasovací, třeba z něho pokud možná nejvíce vytlouci.
"Vítězství je jisté," pravil ve volební kanceláři předseda volebního výboru, "pijte, přátelé, a po volbách dostanete piva dvojnásob."
(Hašek: Volby)


Každá strana politická má množství organizačních místností, nikoliv snad v soukromých bytech, nýbrž po hospodách. Čím víc alkoholu v hlavě, tím lépe se daří politice. Pohleďte na tábory lidu, velké veřejné schůze v prostranných sálech, tu nesmíte při řeči vůdce lidu, vůdce strany zakašlat nebo kýchnout, jinak jste ihned okřikováni, abyste byli tiše. Ale číšník, který nosí sklenice piva, zahřmí do toho davu zcela nerušeně: "Kdo chce pivo, platí se hned!" A tu i sám řečník umlkne, počká, až se shromáždění uklidní, až se pivo roznese.

a nové myšlénky zas
do boje povedou nás.

Alkohol vzpružuje politické sebevědomí, působí ono příjemné rozčilení v duši, která stává se přístupnější slovům řečníka, alkohol jest jakási průprava k disciplíně všech politických stran. Za sklenici piva dají lidé pro vás duši. To bývalo kdysi. Dnes političtí vůdcové nechají si sami za sebe pivo zaplatit. Okrsky politických skupin jsou tedy vždy v hospodách a jsou velkými utopisty ti, kdož se domnívají, že by bylo možno zřídit velké budovy, kde by sály byly propůjčovány ku schůzím lidu a přednáškám a kde by žádné lihové nápoje, hlavně ani víno, ani pivo se neprodávaly. Pak bylo by po politických stranách. Politika stala by se věcí minulosti, poněvadž by na tyto bezalkoholní schůze přišel jen řečník, a ten by měl tajně v kapse lahvičku koňaku.
Je-li novorozeně živeno mlékem výtečné jakosti, prospívá na duchu i na těle; každá novorozená strana musí vyvolit svá střediska jedině tam, kde jest pivo první jakosti, jinak by nejen nepřibrala členů, nýbrž naopak své stávající členy by ztratila. Neboť alkohol jest mlékem politiky.
(Hašek: Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona)


Se závistí si také vyprávěli o hýření a pitkách svých nadřízených, podrobně popisovali tělesné vnady známých prostopášnic a vášnivě se přeli o různé způsoby pohlavního styku. Žena byla pro ně něčím na způsob vodky: uklidňovala, uspávala, poskytovala odpočinek po rozčilující, těžké službě. Skoro všichni nosili po kapsách neslušné fotografie, navzájem si je ukazovali a vyprávěli při tom všelijaké hanebnosti, které v Jevsejovi budily pronikavou zvědavost, ale ještě častěji znechucení a odpor. Věděl, že někteří z nich pěstují pederastii, mnozí že jsou nakaženi pohlavními nemocemi a nezřízeně pijí, a aby se co nejrychleji dostali do nálady, míchají vodku s pivem a pivo s koňakem.


Homer: "Páni, jak já bych si dal pivo..."
Marge: "Tady máš."
Homer: "Jé! Ach, já tě tak miluju!"
Marge: "To říkáš mně, nebo tomu pivu?"
Homer: "Přece tobě, ty má orosená, zrzavá krasavice."


Komisař Ledvina (ochutnav víno): "Málo platný, není nad plzeň."
Nick Carter: "Plzeň?"
baron Kaunitz: "Proslulé tuzemské pivo -- tekutý chléb českého lidu."



Související článek:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm