Pohrdání všemi věcmi lidskými (1.)

26. září 2013 v 10:48 | Misantrop

Mějme v opovržení všechny hloupé povídačky (jaké nevážnější jméno bych měl dát něčemu tak nevážnému?) a veškerou podstatu dobrého žití položme do duševní síly a velikosti a do pohrdání všemi věcmi lidskými.
(Cicero: Tuskulské hovory: O pohrdání smrtí)

*

V lásce zvířat není jediný stín, jediný černý mrak pochybností, žádné tajné pohrdání tím druhým.

*

Ukažte mi vaše nejzazší pohrdání člověkem a únavu z člověka, vaše zděšení z člověka!

*

O prasatech, o těch ubohých zotročených tvorech, zavřených nadosmrti, leč krátce, do přeplněných špinavých kotců, říkají s pohrdáním, že si serou pod sebe, ale co dělají sami lidi? Prasatům nic jiného nezbývá - ostatně víc než o prasečí špinavosti svědčí jejich takzvaný chlívek spíše o vrozené špinavosti lidí, kteří je v špíně chovají - ale lidi si nechávají pod sebe srát naprosto normálně a běžně, přičemž jako další důkaz lidské špinavosti těla i mysli nemohu neuvést například stav záchodků ve fabrice a vůbec veškerých veřejných "sociálních zařízení"; jak to pak asi musí vypadat u lidáků doma si nechci raději ani představovat.

*

Není divu, že se tak rozmohl kult otroctví: zbožnění kolektivismu, vynášení lásky mezi lidmi a budování států. A jako výsledek i příčina zároveň, je naprosté pohrdání člověkem, jeho kreativními silami a jeho vůlí a pudem sobeckosti.

*

Nepotlačím na tomto místě povzdech. Jsou dny, kdy na mne přijde cit černější než nejčernější melancholie - pohrdání lidmi. Abych pak neponechal pochybnost, čím pohrdám, kým pohrdám: je to člověk dneška, člověk, jehož jsem z dopuštění osudu současníkem. Člověk dneška - dusím se jeho nečistým dechem...

*

Muž, který klesá
a který stále hloub upadá,
vzbuzuje v hrudi jen pohrdání.

*

Jsou jiní než já a až se příští rok sejdeme na večírku maturantů z roku 1953, bude mi mezi nimi trapně. Mnozí z nich už mají děti, rodinné starosti, zájmy velice dospělých a ustaraných lidí, a na mne budou hledět se směsí údivu a lehkého pohrdání.

*

Jsme neteční vůči jakémukoliv podkuřování a naše pýcha a libertinství vítězí v okamžiku, kdy ukojíme všechny své smysly a naše pohrdání okamžitě vystřídá nenávist.

*

Jak zhoubné jsou pro manželství následky dlouhotrvajícího pohrdání přírodními předpoklady, se dá rozpoznat u naší šlechty. Zde lze spatřit výsledky rozmnožování, které spočívá z jedné strany na čistě společenské nutnosti, a z druhé pak na finančních důvodech. To první vede k oslabení jako takovému, to druhé pak k otravě krve, neboť každá Židovka z obchodního domu se zdá být vhodnou k doplnění potomstva Její Jasnosti, které pak také podle toho vypadá. V obou případech je pak následkem naprostá degenerace.

*

Základní odlišnost ducha kynismu od ducha askeze vystupuje nápadně na pokoře, která je bytostná askezi, kynismu je však tak cizí, že si dal do štítu přímo její protiklad, hrdost a pohrdání všemi ostatními.

*

Lidí se nebojím, i když by rozhodně bylo proč. Ne, to není strach v pravém slova smyslu. Je to spíš, kromě nesmiřitelného hněvu, hlubokého pohrdání a neskrývané nenávisti, touha vyhnout se jim a nevidět je.

*

NATURAM EXPELLES FURCA, TAMEN USQUE RECURRET
ET MALA PERRUMPET FURTIM FASTIDIA VICTRIX
Vyháněj přírodu vidlemi, ona se přece zas vrátí
a triumfálně prolomí tvé pošetilé pohrdání.

*

Mám potíže přejít přes silnici. Za pár let už nebudou ti degéni říkat s takovým povýšeným pohrdáním, zda se máme vrátit na stromy či do jeskyň. Ne, za pár let budou se stejnou namyšlenou převahou říkat: "To máme zase začít chodit pěšky?"

*

Jeho pohrdání lidstvem se přiostřilo; pochopil konečně, že svět sestává z větší části z chvástavců a hlupců. Rozhodně neměl nijaké naděje, že najde u jiného stejných tuh a stejných nenávistí, nijaké naděje, že by se sdružil s inteligencí, která by si libovala, zrovna jako jeho inteligence, v bedlivé vyžilosti, nijaké naděje, že by se přimknul k duchu, vytříbenému a prohloubenému jako jeho duch, k duchu některého spisovatele neb učence.

*

Pohrdání se dostává zbabělci, bázlivci, malichernému, tomu, kdo myslí na úzký prospěch; právě tak nedůvěřivci s jeho nesvobodným pohledem, tomu, kdo se ponižuje, psovskému druhu člověka, který se nechá týrat, žebravému lichotníkovi, a především lháři: základní vírou všech aristokratů je, že nízký lid je prolhaný. "My pravdiví" - tak si ve starém Řecku říkali urození.

*

Napoleon: nutná sounáležitost vyššího a strašného člověka. "Muž" je obnoven. Ženě se dostává zase povinného tributu pohrdání a strachu.

*

Jsme umělci v pohrdání; nám každý styk s lidmi působí lehké mrazení; se vší svou mírností, trpělivostí, laskavostí, zdvořilostí nedokážeme přesvědčit svůj nos, aby zanechal předsudku, který má proti blízkosti člověka; milujeme přírodu, čím méně je lidská, a umění, když je útěkem umělce před člověkem nebo výsměchem umělce člověku nebo výsměchem umělce sobě samému...

*

V pohrdání jakoukoli ctižádostí lze nalézt jeden ze základních principů pozemského štěstí. Cožpak skutečně není možné, aby navzdory tomu, že génius je obvykle nezbytně ctižádostivý, byli nejvyšší duchové povzneseni nad všechno, co bychom mohli ctižádostí nazvat?
(Poe: Zahrada v krajině)

*

Aristokratičtí umělci našich demokracií s drtivým pohrdáním shlížejí na každého, kdo by chtěl při zkoumání umělecké tvorby vyhledávat prvky milostné. Toto pohrdání je, pravda, více než sdostatek odůvodněno povrchností nebo nestoudností kupčíků i velkoobchodníků s takzvanými "románovými" dějinami.
(Rolland: Beethoven a ženy)

*

Vše, čemu lidé říkají štěstí, nestojí za utrpení, které pro ně snášíme. Myslím si, že jen pohrdání může z této vášně vyléčit.

*

Zkoumám vše a pochybuji o všem. Jak tak stojím před rozpadávajícími se přikrášlenými fasádami vašich nejnadutějších morálních dogmat, napíšu na ně písmem spalujícího pohrdání a výsměchu: Hle! Toť vše jen podvod a klam!

POKRAČOVÁNÍ >>>

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm