Jaká hanebnost!

15. listopadu 2013 v 13:14 | Misantrop

Jaká hanebnost, krmit živé tělo jinými živými těly, cpát svá chamtivá těla jinými těly, živit jedno stvoření smrtí jiného stvoření!

*

Místa ze svých spisů nacházím neustále uváděna nesprávně - jen mí nejrozhodnější stoupenci tu tvoří výjimku. Často způsobí chybnou citaci ledabylost, neboť těmto autorům jsou jejich triviální a banální výrazy tak vžité, že je píší ze zvyku; občas k tomu dojde z všetečnosti, která mě chce opravovat, ale až příliš často se tak děje ze zlého úmyslu - a potom jde o ostudnou hanebnost a o uličnictví, podobné penězokazectví, jímž jeho původce jednou provždy ztrácí charakter poctivého muže.

*

Obraz představoval Republiku nebo Pokrok nebo Civilizaci v podobě Ježíše, který řídí lokomotivu projíždějící pralesem. Frédéric se na to na chvilku zahleděl a zvolal:
"To je ale hanebnost!"

*

Knihy, kterým svět říká nemorální, to jsou knihy, jež světu předvádějí jeho vlastní hanebnost.

*

Všechny ty slavné konfuciánské ctnosti, počínaje velebenou humanitou a spravedlivostí, jsou jen důsledkem všeobecného zkažení, ba co dím důsledky: přímo současně i nástroje tohoto všeobecného zkažení, jsou to berly pomáhající udržovat nepřirozený stav, násilnický vykořisťovatelský stát, a slouží mu jako fíkový list pro hanebnost.

*

Na oslavě kapitánových narozenin hrál orchestr americkou hymnu. Postavili se všichni, jen já ne. Po americké hymně následovala Marseillaisa a já jsem položil okázale nohy na stůl. Přišel ke mně mladý muž a řekl mi anglicky, že je to hanebný postoj. Odpověděl jsem, že se mi nezdá nic hanebnějšího než státní hymny.

Odsuzuji přehlcení informacemi. Četba novin je nejotravnější věc na světě. Kdybych byl diktátor, omezil bych tisk na jediný deník a na jediný magazín, obojí přísně cenzurováno. Cenzura by se vztahovala jen na informace, mínění by zůstalo svobodné. Senzační zprávy jsou hanebnost. Z obrovských titulů - v Mexiku překonávají všechny rekordy - a senzačních palcových názvů článků je mi na zvracení. Všechno jsou to výkřiky nad bídou, aby se prodalo trochu víc papíru. K čemu je to dobré? Navíc jedna zpráva potlačuje druhou.

*

Schopenhauer byl přesnější; jeho učení a učení církve vycházela ze společného hlediska; opíral se také o nespravedlnost a hanebnost světa, vyrážel také s Následováním Ježíše Krista[4]bolestný výkřik: "Je skutečně bída žíti na zemi!"

Ech! sesuj se tedy, společnosti! Zemři tedy, starý světe! zvolal des Esseintes, pobouřen hanebností divadla, které si vyvolával.

*

Nu, tak tedy lapili také mne! Byl jsem, čemu se říká - zamilovaný. Byl jsem úžasné prase, a domýšlel jsem se o sobě, že jsem - anděl! Jaké to bylo hanebné!
Není pražádných slastí v manželství, ba naopak. Je v něm nevolno, stydno, smutno, hanebně, a hlavně nudno, do nemožnosti nudno.
Fuj, hanebnost! Jak jsem jen mohl neviděti tenkrát vší mrzkosti toho... Ale tu lidé naopak se tváří, jako by mrzké a hanebné bylo - krásné a vznešené.
Zvířata páří se jenom tenkrát, kdy mohou zploditi potomstvo, ale hanebný vládce přírody - stále, jen když je to příjemné. A málo toho, povznáší ještě toto opičí zaměstnání na perlu stvoření, na lásku.

*

Víme zcela jistě, že ve starších dobách konzumovali Indové maso v mnohem větší míře než dnes, ba že jedli dokonce i hovězí a telecí, což nyní pravověrní hinduisté považují za hanebnost rovnou kanibalismu.

*

Rány kladivem, štěkání psů a křik dětí jsou odporné: ale opravdovým vrahem myšlenek je jedině práskání bičem. Jeho určením je rozmělnit každý dobrý, smysluplný okamžik, který má někdo teď a tady. Tento nejodpornější ze všech zvuků by bylo možno omluvit, jen kdyby neexistoval žádný jiný prostředek ke krocení zvířat. Ale zcela naopak: toto prokleté práskání bičem nejenže není nutné, ale dokonce je neužitečné. Pokud se totiž toto záměrné fyzické působení na koně stane zvykem, který je zneužíván, jeho účinek se otupí a nedostaví se. Koně po něm svůj krok nezrychlí, jak je to vidět obzvláště u prázdných a zákazníky hledajících fiakrů, jejichž kočí ustavičně práskají bičem, a přesto koně jdou tím nejpomalejším krokem. Nejjemnější dotyk biče působí mnohem více. Avšak dejme tomu, že by bylo nezbytné koně neustále zvukem upomínat na přítomnost biče. I k tomu by však stačily stokrát slabší zvuky, jelikož je známo, že zvířata si všímají i těch nejtišších, ba sotva znatelných náznaků, slyšitelných jako viditelných. Úžasné příklady toho druhu poskytují vycvičení psi a kanárci. Věc se tedy ukazuje jako čistá svévole, ba jako drzý výsměch části společnosti pracující rukama vůči těm, kdo pracují hlavou. Že se ve městech taková hanebnost trpí, je velké barbarství a nespravedlnost, větší o to, čím snadněji by mohla být odstraněna - policejním nařízením uzlu na konci každého biče.

*

Chraň nás pánbůh, vždyť on ani nevypadá jako člověk! Spíš jako nějaký troglodyt, nebo snad byla pravdivá ta povídačka starého Fella? Nebo takhle proniká navenek hanebná duše a přetváří jinak neporušenou tělesnou schránku? Tohle to, myslím, bude, protože jestli jsem někdy v něčí tváři uzřel znamení Satanovo, je to v obličeji tvého nového přítele, nešťastný Henry Jekylle!"
Pan Hyde zmizel policii z obzoru, jako by vůbec nebyl existoval. Vyšlo sice najevo mnoho z jeho minulosti, samé hanebnosti: povídalo se o ukrutnostech, jaké napáchal ten člověk, necitelný a přitom prchlivý, o jeho ničemném životě, jeho prapodivných stycích, o nenávisti, kterou zřejmě odjakživa všude budil, ale o tom, kde by se snad mohl zdržovat, ani slechu.

*

Viděl jsem lidi s ohyzdnými hlavami a strašlivýma očima, zapadlýma v temných očnicích, překonávat tvrdost skály, nepoddajnost ocelolitiny, krutost žraloka, drzost mládí, zběsilost šíleného vraha, zrady pokrytce, nejznamenitější herce a povahovou sílu kněží i největší přetvářku nejchladnějších bytostí světů i nebe; viděl jsem umdlívat moralisty, marně dobývající jejich srdce a svolávající na ně nelítostný hněv shůry. Viděl jsem je všechny najednou, hned nejmohutnější pěst napřaženu k nebi jako pěst dítěte, které zrůdně povstává proti matce, všechny patrně vzbouřené nějakým pekelným duchem, oči obtížené palčivou lítostí a zároveň nenávistí, v ledovém mlčení, neodvažující se vyslovit dalekosáhlé a nevděčné úvahy, plné nespravedlnosti a hanebnosti, skryté v jejich prsou, ani rozesmutnit Boha milosrdenství vynuceným soucitem, hned zas od počátku dětství až do konce staroby v každé denní době chrlit neuvěřitelné a nesmyslné klatby proti všemu, co dýchá, proti sobě samým i Prozřetelnosti, prostituovat ženy i děti a tak zneuctívat části těla určené studu.

*

Smilstva se dopouští matka, hanebnosti rodička.

Sami kněží se spolčují s nevěstkami! Je to lid nerozumný, padne. Propadl modlářským pitkám, smilní a smilní, jsou posedlí hanebnou láskou, ta je jim štítem.
(Bible: Ozeáš)

*

Protože hanebně vydíráte nuzáka a vymáháte na něm obilnou daň, mohli jste si vybudovat domy z kvádrů.
(Bible: Ámos)

*

Neúčinné byly jejich čarodějné kejkle a znalosti, jimiž se vychloubali, se ukázaly jako hanebný klam.
(Bible: Kniha moudrosti)

*

Lež je hanebná poskvrna člověka, bude stále v ústech nepoctivých lidí.
(Bible: Sírachovec)

*

Jenom hanebný podvod zanechali svým potomkům.
(Bible: Báruk)

*

Vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti, a tak sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svou scestnost.
(Bible: Římanům)

*

Lidé mají zatemnělou mysl a odcizili se životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce. Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci.
(Bible: Efezským)

*

Je mnoho těch, kteří vedou prázdné řeči a svádějí lidi: jsou to hlavně ti, kteří lpí na obřízce. Těm je třeba zavřít ústa. Pro hanebný zisk učí tomu, co se nepatří. Prohlašují, že znají Boha. Jsou však odporní.
(Bible: Titovi)

*

Mnozí magoři v Ježíšovi poznali svého vrchního spolumagora, uvěřili jeho hanebným bludům, dali se jimi svést a dokonce zachovali tuto odpornost až dodnes v obřadní podobě tzv. svatého přijímání. Hrůza, na jakých děsivých barbarských základech stojí křesťanství, jež je náboženstvím třetiny světa (třetina světové populace má být ovšem pobita podle Zj.Jan.9,15 resp. 9,18)!
(Misantrop: pozn. k biblickému evangeliu sv. Jana)

*

Se závistí si vyprávěli o hýření a pitkách svých nadřízených, podrobně popisovali tělesné vnady známých prostopášnic a vášnivě se přeli o různé způsoby pohlavního styku. Žena byla pro ně něčím na způsob vodky: uklidňovala, uspávala, poskytovala odpočinek po rozčilující, těžké službě. Skoro všichni nosili po kapsách neslušné fotografie, navzájem si je ukazovali a vyprávěli při tom všelijaké hanebnosti, které v Jevsejovi budily pronikavou zvědavost, ale ještě častěji znechucení a odpor. Věděl, že někteří z nich pěstují pederastii, mnozí že jsou nakaženi pohlavními nemocemi a nezřízeně pijí, a aby se co nejrychleji dostali do nálady, míchají vodku s pivem a pivo s koňakem.
"Využívají zdivočelosti všelijakých hladových otrapů a snaží se nám dokázat, že je u nás svoboda nemožná právě pro spoustu takovýchhle elementů. Ale dovolte, copak je zde tahle lůza od včerejška? Byla zde odedávna, jenže si s ní věděli rady a dovedli ji držet na uzdě. Ale dnes? Pročpak jí dnes dovolují páchat všechny ty hanebnosti a zhovadilosti? Protože nám chtějí dokázat - vidíte, domáháte se svobody, pánové, no prosím, tady ji máte! Svoboda znamená vraždy, loupeže a všelijaké hanebnosti. Ale to není pravda, protestuju! Čestní a poctiví lidé nepotřebují svobodu proto, aby se navzájem rdousili, ale aby se každý mohl bránit proti násilnostem, které u nás bují na každém kroku. Svoboda je bohyně rozumu. Protestuju! Ať žije svoboda!"

*

Předsudky a všechny lidské hanebnosti a mrzkosti jsou nutné, protože běh času je přetváří v něco prospěšného jako hnůj a černozem. Na světě není nic dobrého, co by ve svém prvopočátku nebylo obsahovalo špatnost.
(Čechov: Pavilón č. 6)

*

Máme asi na svědomí tolik hanebností a ničemností, že kolem našeho smrtelného lože a nevychladlých ještě našich těl divoké skřeky jásajících diplomatů se již směle rozléhati mohou (promiňte mi latinskou stavbu věty), z nichž každý má na duši nějaký drobounký kousíček nečisté práce, nějaký miniaturní smrdutý záměr, kterým se má na účet bližního jeho vetché tělo nasytit.
(Saltykov-Ščedrin: Samomluva starého idealisty)

*

Rád by člověk složil ruce v klín, rád by seděl u moře a čekal na pohodu, ale čekat nelze, protože duše sténá a ochabuje pod tíží vezdejší hanebnosti.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm