Prsa (ženská i obecně) v citátech

19. listopadu 2013 v 15:50 | Misantrop


U žen se prsa z velké části skládají ze žláz a tukové tkáně, a vzdor jejich chutně vypadajícímu vzhledu jsou spíše nejedlá.
(Euthanasijská církev: Úprava lidské mrtvoly ke konzumaci)


Sen č. 12:
Jsem v místnosti s mužem a ženou. Vstanu, jdu k té ženě a začnu jí osahávat prsa. Snaží se uniknout, ale chytím ji a kousnu ji do zadku. Přijde ke mně ten chlap, popadne mě a říká: "Podívej, co jsi udělal." Žena krvácí skrz sukni.


Dechu málo, a dudy veliké.
(Ruské přísloví. Smysl je asi tento: Málo možností (sil), ale plány veliké. Zaměníme-li "dech" za "ducha" smysl se opět mění na: Ducha málo, ale halasnost veliká. Možno též pozměnit na: Ducha málo, a dudy (kozy, prsa) veliké - a máme z toho pěkné přísloví o ženách.)


Ve starém Egyptě ženy nosily typické dlouhé šaty na ramínkách s velice hlubokým a odvážným výstřihem, který sahal až pod prsa, takže ňadra zůstávala odhalená. Pěkná móda.


Každý muž vidí na ženě něco jiného erotického: jedni jsou zaměřeni na její prsa, druzí na boky, na nohy, jiní na zadek, další zase na dlouhé vlasy, krásnou tvář, vůni či na její umění líbat, Já považuji za nejerotičtější na ženách krásný čistý soprán.


Za vesnicí jsem potkal jakousi čůzu nahoře oblečenou jen v podprsence, kterak kráčí dolů proti mně. Čuměla na mne vyzývavě; asi si myslela, že jí budu zírat na prsa, nebo co. Vycítil jsem ten sprostý pohled děvky a schválně jsem se na ni ani očkem nepodíval, hlavu i zrak sklopený k matičce zemi. Matičku zemi mám rád, děvky nesnáším.


Víc a více si zamiloval Mignonin zjev i celou bytost. Ve všem svém konání a počínání bylo to dítě zvláštní. Vilém také zpozoroval, že má pro každého jiný způsob pozdravu. Jej od nějaké doby pozdravovalo s rukama zkříženýma na prsou.


U ženy se sídlo point d'honneur shoduje s těžištěm, u mužů je trochu výš, v prsou, kolem bránice.


Člověk patří k býložravcům. Ale v celé skupině jsou i podskupiny a zde je nutno dát člověka do společné skupiny. Jeho nejbližšími biologickými příbuznými jsou šimpanz a gorila. Společné znaky: přímá postava, dvě ruce, dvě nohy, ploché nehty na nohách, bez ocasu, oči se dívají před sebe (ne do strany), podobný chrup a zažívací ústrojí, hladký jazyk, mléčné žlázy na prsou (ne na břichu), délka střev 12krát delší než délka těla (u masožravců pouze 3krát delší).
Pokud lze brát společné znaky anatomicko-fyziologické jako argumenty, pak přirozeným modelem pro člověka by byla strava opic. A jak známo, opice se živí zásadně ovocem.


Klecové zvíře už ztratilo naději, vzdalo se boje, dostalo takzvaně "rozum", nevzdoruje; už nedoufá, že bude opět někdy součástí toho velkého svobodného světa tam venku; nedoufá, že znovu bude smět odpočívat s hlavou v klínu paní Přírody a se rty u prsou Matky Země; ví, že už nezapustí kořeny do její půdy, jak je to dopřáno každému jívovému proutku u potoka; nedoufá, že bude moci poznovu volně běžet s větrem o závod, kam se mu zlíbí; nedoufá již více v nic, oči má vyhaslé, neb je mrtvé, hluboko uvnitř již nežije... - a tak si toto nešťastné zvíře stvořilo náhradní domov v nedozírných hlubinách své ztrápené duše.

*

Nenávist pochodní mává.
Z prsou dmoucích se vztekem jí vybuchla taková slova:
"Ó národy, s ohnivou myslí,
rovněž se pochodní chopte a do měst vprostřed je vmeťte!"


Vyjímám několik skeptiků, slušný to typ v dějinách filosofie: leč ostatní neznají předních požadavků intelektuální poctivosti. Dělají to vesměs jako ženské, všichni tito velicí blouznivci a zázračná zvířata, - pokládají "krásné city" už za argumenty, "vzdutá prsa" za měch božstva, přesvědčení za kritérium pravdy. Má-li kdo posvátné úkoly - například napravovat lidstvo, zachránit je, vykoupit -, nosí-li božstvo v prsou, je-li troubelem imperativů z onoho světa, stojí takovýmto posláním již mimo všechno jen rozumové hodnocení, - sám jsa již posvěcen takovýmto úkolem, sám již typ vyššího řádu!

*

Člověku - v jeho situaci a s jeho hnusnou povahou - by nejlépe slušel kult zvířat a pokorné ponížení; stud za svoji existenci! Měl by se denně zvířatům a Zemi omlouvat za to, co jí způsobuje! Přinášet zvířatům krvavé obětiny v podobě panen a prvorozených synů. Bít se kajícně v prsa, sypat si na hlavu popel svých zemřelých, drásat si do krve svou křiváckou tvář, rvát si za trest své naondulované vlasy po trvalé a roztrhat své lněné roucho na znamení smutku, jenž přináší pohled na takovou stvůru! Takový obřad by měl člověk denně vykonávat!

*

Fabrika je čím dál větší kriminál: lidská vynalézavost nezná mezí; včera nainstalovali do dílny průmyslovou kameru. Takže nyní jsme pod neustálým dohledem, už i tak hodně ostrém. Moc "pěkné". Orwell se teď někde bije v prsa: "Já to věděl, kam to spěje!"

*

Hořekování a bědování žen, všichni prolévají slzy, bijí se v prsa, rvou si vlasy a zkrvavují tváře; leckde si také trhají oděv a sypou si popel na hlavu - živí jsou na tom vlastně hůř nežli nebožtík. Neboť oni se válejí po zemi a tlučou hlavou o podlahu, ale on, úpravný a krásný, celý ověnčený si leží vystaven ve výši, jako by byl vyzdoben k průvodu.
(Lúkiános: O zármutku)

*

Nikoho z masa a kostí nelze napadnout, s nikým se utkat. Vaše hůl se propadá do hnoje, hnůj se holi otevírá, celá hůl je už ponořena v hnoji, už je v hnoji i vaše zápěstí, celá paže, prsa, jste tam po pás, propadl jste se do hnoje, a zápasíte-li přesto dál, sám se stanete hnojem.

*

Sup, jenž na samý kořen jater vniká,
jenž rve prsa a útroby až na dno,
není pták, jak jej vlídní básníci zvou,
nýbrž tkvící v tvém srdci chtíč a závist.

*

Ó Stvořiteli světa, dnes neopominu obětovat ti kadidlo své dětské modlitby. Někdy na to zapomínám a pozoroval jsem, že v takových dnech se cítím šťastnější než jindy; prsa se mi šíří ničím netísněna a dýchám volněji vonný venkovský vzduch.

*

Dokud žijeme, trpíme a sami jsme též příčinou utrpení. To je nevyhnutelné jako sama smrt. Ty s tím nic nenaděláš; ty nejsi ten, kdo se má kát a bít v prsa. Ty, světče, jsi nevinný jako příroda sama, ty jsi pravý arahant.

*

Máš-li žaludek zdravý i prsa a nohy, pak nic ti
většího nebudou moci ni královské poklady přidat.
(Horatius: Listy)

*

A tu se v mých prsou zrodilo zoufalství. Stal jsem se mravním mrzákem. Jestli se vám zdá moje zpověď směšná - prosím, smějte se. Ujišťuji vás, že mě to ani dost málo nebude mrzet.

*

Nejsem z těch, kteří se ustavičně tlučou do prsou a štkají:
"Moje vina! Moje vina!"

*

Lucifer:
Mysli a trp - a utvoř vnitřní svět
v svých prsou, zevnější když upadá.
(Byron: Kain)

*

Již tam, kde je hodně hostů, je hodně pakáže, i kdyby měla hvězdy na prsou.

*

Kraj. Jak jen trochu času bylo, už si s ním ležel v náručí. Když se takhle toulal krajem a byla tu jen obloha a hlína, slunce a vítr, pták a pryskyřice, jaká to sváteční radost byla v jeho prsou!

*

Bijete se do tříbarevných prsou
Voláte "svobodu, už nikdy násilí!"
Ale ten fašistický prvek přetrvává.

*

Jak v kruhu strážných géniů žil jsem mezi kvetoucím stromovím, a jasné potoky, které tudy stékaly dolů, mi v prsou svým šuměním tišily zármutek jako božské hlasy.

*

Mohli byste předpokládat, že lidmi určenými k vykonávání řezničiny se opovrhuje! Ne. Zahrnují se poctami! Oblékají se do látek zářivých barev a zdobí se zlatem; na hlavě nosí chocholy z peří, na prsou ozdoby; a udělují jim vyznamenání, odměny a tituly všeho druhu.

*

Zrada! Hřál jsem si člověka na prsou!

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm