Běda, ach, jaký to zločin!

11. prosince 2013 v 12:52 | Misantrop

Běda, ach, jaký to zločin, když maso se do masa noří,
dravé a lačné tělo když tuční polknutým tělem,
když jest živočich živ zas jiného živoka smrtí!


Denně se přesvědčujeme o tom, že díky přírodě máme sklon k tomu, co jiní nazývají zločinem.


Každý zločin je vulgární, stejně jako každá vulgárnost je zločin. Zločin patří výhradně k nižším vrstvám. Já je za to ani v nejmenším nekárám. Dovedu si představit, že zločin pro ně znamená to, co pro nás znamená umění, prostě způsob, jak si opatřit neobyčejné vzrušení.


Co jest větší zločin: ponořiti ve zbožném shromáždění na uctění Božstva nůž do srdce mladé dívky, ozdobené obětními páskami, nebo snísti ničemného člověka, jenž se mohl brániti, než byl zabit?
(Voltaire: Lidojedi)


Proč tedy zabíjet je zločin? Ano, proč? Vždyť je to naopak přírodní zákon. Každá bytost má jako poslání zabíjet, zabíjí, aby mohla žít, a zabíjí pro zabíjení.


Když pozorujeme lidi, shledáme, že není zločinu, který by nebyl pokládán za počestné jednání ve společnostech, jimž zločin prospívá.
(Helvétius: O duchu)


Kdysi byl zločin proti bohu největším zločinem, ale bůh zemřel, a s ním zemřeli též tito zločinci. Páchati zločin proti zemi a vnitřnosti nevyzpytatelného ceniti výše než smysl země - to je teď nejhroznější!


Člověk, jenž týrá-li či zabíjí-li někoho jiného, nazývá to "vědou" resp. "přírodním zákonem", avšak zkřiví-li jemu někdo jediný vlásek na jeho olysalé hydrocefální palici, je to "donebevolající zločin a nespravedlnost". Přitom není nic tak svrchovaně spravedlivé jako to, když Člověk dochází k nějaké újmě či ho stihne nějaký trest. Nic na světě se neděje neprávem. Za všechno si každý může sám. Myslíš, že ten, kdo ti ublížil, byl zlý? Ne. Já říkám, že jsi byl slaboch; že jsi nebyl dost silný a že ses nechoval dost sebevědomě. Nebo jsi byl příliš hodný - a za svou dobrotu také patříš na mučidla. Nebo jsi neměl dost štěstí - i za to zasluhuješ trest! Nebo jsi byl nakonec příliš pomalý a váhavý - možná jsi mu měl ten nůž vrazit do zad dřív ty, když se k tobě na chvíli neopatrně obrátil zády. Takže nechoď za mnou s brekem, ani k nikomu jinému. Nikdo netrestá původce zločinů, a když přece, pak nedostatečně.


Bývá-li někdy politika jasnozřivě a podezřivě spojována s organizovaným zločinem, pak to není až tak daleko od pravdy. Politika sama je organizovaný zločin. Nic jiného než zločinné spiknutí za účelem krádeže, omezování osobní svobody, vydírání, vyhrožování a ohrožování na životě. Už staří Řekové říkali, že μακραι χαι τον βασιλεον χειρες (vládcové mají dlouhé ruce). Je to ještě horší: oni mají nejen dlouhé ruce, ale také dlouhé prsty, takže jim leccos zůstane za nehty.


Ty směšný panáku, jsi pyšný, ale nemáš sílu, smělost, a proto zločin neprovádíš sám, jen po něm lačně paseš, dýkou sám se neoháníš, jsi jen donašeč, a snažíš se jen trýznit, hubit soudy a popravištěm!
(Grabbe: Don Juan a Faust)


Zabíjet a vykořisťovat zvířata kvůli jídlu je zbytečné; tudíž je to zločin.


Co nás odděluje, není to, že nenalézáme boha ani v dějinách, ani v přírodě, ani za přírodou, nýbrž že vidíme v tom, co bylo božsky uctíváno, nikoli něco "božského", nýbrž něco ubohého, absurdního, škodlivého, nikoli jen omyl, nýbrž zločin na životě...


Podívej se pozorně na každého, kdo obžalovává a vyslýchá, - odhaluje přitom svůj charakter: a nezřídka horší, než jaký má oběť, jejíž zločin pronásleduje. Žalující se ve vší nevině domnívá, že odpůrce zločinu a zločince musí už sám o sobě mít dobrý charakter nebo za dobrého platit, - a tak se neovládá, to jest: prozradí se.


Myšlenka na nějakou diktaturu by mi při mém vztahu k habsburskému domu připadala jako zločin proti svobodě a rozumu.


V zkaženém víru světa může zločin odstrkovat právo a často lupič právě za svou kořist si koupí zákon.


Cesare Lombroso (1835-1909), žido-italský kriminolog, zakladatel tzv. italské školy pozitivistické kriminologie, popírá, že zločin je nedílnou součástí lidské povahy - názor to zjevně scestný a mylný.


Sprostý ničema se soudu nebojí.
Smí páchat zločiny a dál žít v pokoji.
Dalek možnosti si škodit na pověsti,
spíš zítra povýší a upevní své štěstí.
(Molière: Misantrop)


Akt, jímž si vůle přitakává a vzniká člověk, je jednání, za něž se všichni v nejhlubším nitru stydí, které proto pečlivě skrývají, ba děsí se, že budou při něm přistiženi, jako by páchali nějaký zločin.


Žádný pocit není pro vás omluvou (tak jako není pro mne). Z tohoto hlediska mám zrovna takové právo na čin, na zločin, jako vy (vzhledem ke mně).


STÁTOTVORNÝ ZLOČIN ČLOVJEKA. Človjek uzavřel společenskou smlouvu. Jedním z důvodů pro tento státotvorný zločin byla vize o malé saint-exupéryovské ZEMI LIDÍ, jež bude prosta venkovního násilí a surovosti. Jak se přepočítal chorobný ledský mozeček!


Čím to, že všechno, co lidé dělají, vypadá jako zločin, má to důsledky jako zločin - a nakonec to i je zločin?


Osvobození? To je úžasné, jak se v lidské rase udržují zločinné pudy. Vědomě říkám zločinné. Svoboda a zločin jsou spojeny tak nerozlučně jako... třeba jako pohyb aera a jeho rychlost: rychlost = 0, a aero se nepohybuje; svoboda = 0, a člověk nepáchá zločiny. To je jasné. Jediný způsob, jak zbavit člověka zločinů, je zbavit ho svobody.


Už jejich stvořením byl spáchán zločin, a nechat je, aby se množili, znamenalo jen pokračování v tomto zločinu.


Obětovat samu existenci jakékoli formy života pro něco tak nadbytečného a pomíjivého jako jsou peníze, je pobuřující zločin proti přírodě.


Ve jménu přísahy Hippokratovy, který staví úctu k lidskému životu nade vše, vytvořili lékaři nejrafinovanější formu moderního mučení: přežívání. To mi připadá jako zločin.


Vždyť ty bytosti, které se pudově dopouštějí zločinů a nejhorších ničemností, jsou zlé šelmy - a ani o tom nevědí.


Mořští tuleni doplatili na módu čepic a kožichů, za které se dobře platilo. Brian Davis, autor knihy Barbarský luxus, popisuje lov na tuleně, jak ho sám viděl. Celá armáda lovců přijížděla na lodích a přilétávala na helikoptérách a nemilosrdně zabíjela mláďata i matky, které se vrhaly na obranu svých dětí. Mnohdy z položivých zvířat sedírali kůži, aniž by se zajímali o jejich další osud. Je to masový zločin, konaný pro zisk a uspokojení choutek bohatých elegantek.


Snad nejhorší zločin člověka je týrání a zabíjení zvířat. Takových zločinů proti přírodě se může dopouštět s dobrým svědomím jen člověk s velkým Č, morální zrůda, psychisch abnorm, sadistický úchyl, a jediná smysluplná reakce na toto jeho řádění, jež nemá v celé přírodě obdoby, je nesmiřitelná nenávist k celému lidskému rodu, protože jedni se těch zločinů proti přírodě dopouštějí, druzí jim to tolerují a žerou; takovýchto poznávacích znamení jsme my ne-lidé již naštěstí ušetřeni.
Ostatně, když už jsme u těch zločinů proti přírodě, plně souhlasím se Schopenhauerem a starými mudrci starověku, že prvotním hříchem či vinou člověka je již jen to, že se narodil.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm