Lidská špatnost je nenasytná

2. prosince 2013 v 15:22 | Misantrop

Kočkorové jsou zvířata velmi hrozná a děsná. Mají drápy tak silné, dlouhé a jakoby z ocele, že jim neunikne nic, co jednou do svých spárů dostali. Chňapají vše, hltají vše a poserou vše; věšejí, pálí, čtvrtí, stínají, vraždí, vězní, ničí a podryjí vše bez rozdílu, dobré i zlé. Vždyť u nich neřest nazývá se ctnost, špatnost nazývá se dobrotivost, zrada má název věrnosti, krádeži se říká štědrost; jejich heslem je loupež, a provedou-li ji oni, pokládají ji všichni lidé za dobrý skutek, vyjímám ovšem kacíře; a to vše konají se svrchovanou a nevývratnou pravomocí.
A jestliže kdy přijde na svět mor, hlad nebo válka, propadání země, potopa, převraty, neštěstí, nepřisuzujte je, nepřičítejte je zlopověstným spojením planet, zlořádům dvora nebo ukrutnosti pozemských králů a knížat, pokrytectví licoměrníků, falešných proroků, obmyslnosti lichvářů, penězokazů, ani nevědomosti, nestoudnosti, zpozdilosti lékařů, ranhojičů, mastičkářů, ani zkaženosti cizoložných žen, traviček a vražednic dětí; přisuzujte to vše jejich nesmírné, nevyslovitelné, neuvěřitelné a neocenitelné špatnosti, kterou ustavičně kují a provádějí ve své dílně Kočkorů.

*

Králové mají vládnout tvrdou a nelítostnou rukou pouze těm přemnohým špatným, kteří si nedovedou vládnout sami a kteří by jinak, ponecháni sami sobě napospas, dávali jen průchod své zhoubné špatnosti, jejíž jméno je "lidskost".

*

Každému špatnému spisovateli, každému bezduchému kompilátorovi, každému opisovači z cizích knih, každému dutému, neschopnému, po místě prahnoucímu pseudofilosofovi, každému nafouklému, ješitnému pseudopoetovi by musela vyhlídka na pranýř, na němž se jeho slátanina záhy a nevyhnutelně ocitne, ochromit svrbějící psavé prsty, věru ku prospěchu literatury, neboť v té špatnost není snad jen nepotřebná, nýbrž aktivně ničivá. Ovšem naprostá většina knih je špatná a měla zůstat nenapsána.

*

Není věci tak nevinné, aby lidé nemohli do ní vpašovat zločinnost, umění tak blahodárného, aby nemohli zvrátit jeho úmysly, nic samo o sobě tak dobrého, aby to nemohli obrátit ve špatnost.
(Molière: předmluva k Tartuffovi)

*

Všichni ti rázem nově obvinění, kteří svou vražedkyni "vyrobili", by nyní museli uvést (udat!) také jména všech těch, kdo "vyrobili" je samé a jejich špatnost. Jediný člověk by nezůstal čistý, na všech by ulpěla vina.

*

V každé zemi se projevuje lidská omezenost, zvrácenost a špatnost pouze v nějaké jiné formě a to se nazývá národním charakterem. Každý národ se vysmívá druhým, a všichni mají pravdu.

*

Věřím v poslední soud, kde budou strašlivě zatraceni všichni, kdož se opovážili na tomto světě lichvařit se vznešeným a čistým uměním, kdož je pro špatnost vlastního srdce a z hnusné hamižnosti hanobili a zneuctívali; - věřím, že budou odsouzeni, aby na věky poslouchali svou vlastní hudbu.

*

Nelekejte se jeho zevnějšku! Je hrůzu budící obr a má divokou tvář, - ale divokost a plápolavá energie není špatností, naopak jen v ní je pravá dobrota!
(Klíma: Ženy Cesareovy)

*

Stopeni v bahno lžete sobě v hloubi, že jezdíte po zlatých zádech nebeských obláčků, hudbou sfér je zbahnilému sluchu vašemu mlaskot bahna a dechem růží jeho smrad. Schází vám první podmínka polepšení: schopnost uzřít svou špatnost. Kdo ji nemá, je nejnižší vůbec druh člověka.
(Klíma: Lidská tragikomedie)

*

Někteří lidé jsou otroky všude, druzí nikde.
Říkají-li však toto, nerozlišují otroka od svobodného člověka podle ničeho jiného než podle ctnosti a špatnosti.

Vzájemné spory o smlouvy, žaloby pro křivá svědectví a pochlebování boháčům. K tomu všemu však nedochází proto, že majetek není společný, nýbrž pro mravní špatnost.

Lidská špatnost je nenasytná; zpočátku se sice lidé spokojí se dvěma oboly, ale jakmile se to stane obvyklým, žádají stále více a stupňují své požadavky až do nezměrné výše. Povaha žádostivosti, pro jejíž ukojení mnozí lidé žijí, nezná totiž mezí.
(Aristotelés: Politika)

*

Nebývají škarohlídy, nýbrž spíše bývají dobromyslní, poněvadž ve svém životě ještě neviděli mnoho špatností.

*

Gauneři jsou ti nejupřímnější a nejzajímavější lidé, protože si ani nedovedeme představit hranice lidské špatnosti.

Člověk je od přírody podlý. Nečekej od něho nic dobrého a pak tě žádná jeho špatnost nezraní.
(Arcybašev: Sanin)

*

Je to snad opravdu špatné, nebo všichni tak padli, že nemohou již vidět ničeho kromě špatnosti... i v nejlepší věci!
(Arcybašev: Odboj)

*

Svou špatnost nepopíral, ale věděl, že kdesi hluboko mu v nitru sídlí vzhůru toužící duch, trpící ponížením, že na sebe musí brát podobu lidské bytosti.

Existuje jistý druh špatnosti, kterému se říká ničemnost nebo infamie; lze ji jen těžko definovat, ale zato ji snadno poznáme. Je to prastaré zlo v člověku, ona vyložená touha bezdůvodně ubližovat, ubližovat bez oprávnění k pomstě nebo k odplatě. A tuto zlobu je těžké prominout.

*

Pro obyčejné lidi, tento odporný bahenní hmyz, je bahno zcela přiměřeným pobytem; zůstávají-li v něm lidé vyšší, je to špatnost všech špatností.

*

Druh ctnosti jest jen jeden, nesčíslné však jsou druhy špatnosti.
(Platón: Ústava)

*

Špatnost je silnější než prostředky proti ní.

*

Hospodin Bůh je trochu sympatický jen tehdy, když hřímá na lidstvo a chce je vyhladit; ale jeho důvody k tomu jsou vždy malicherné a sobecké jako je On sám a jako každý tyran: nechce vyhladit lidi pro jejich povšechnou základní špatnost neboli proto, že je to taková hnusná pakáž, škodící celému světu, nýbrž jen proto, že se tato jeho milovaná trestaná pakáž dostatečně přesně neřídí jeho směšnými nařízeními, je mu nevěrná a neuznává jej.
(Misantrop: předmluva k Bibli)

*

Sotva se narodíme, už zanikáme, umořili jsme se vlastní špatností.

Jejich původ je zlý, jejich špatnost vrozená a jejich myšlení se nezmění navěky. Bylo to od počátku plémě prokleté.

Člověk může svou špatností zabít, ale nemůže přivést zpět ducha, který odešel, ani osvobodit duši ze zajetí smrti.
(Bible: Kniha moudrosti)

*

Kdo bude litovat zaklínače, že ho uštkl had, a všechny ty, kdo si zahrávají s šelmami?
Právě tak se stane člověku, který se spolčuje s hříšníkem a zaplétá se do jeho špatností.

I když udělá něco dobrého, udělá to proto, že se zapomněl, ale nakonec ukáže svou špatnost.

Každá špatnost je malá proti špatnosti ženy!

Ze šatů vylétá mol a od ženy vychází ženská špatnost.
Lepší je špatnost muže než dobrota ženy.
(Bible: Sírachovec)

*

Jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsou samá závist, vražda, svár, lest, zlomyslnost, jsou donašeči, pomlouvači, odporní, zpupní, nadutí, chlubiví. Vymýšlejí zlé věci.
(Bible: Římanům)

*

Kde je závist a svárlivost, tam je zmatek a kdejaká špatnost.
(Bible: List Jakubův)

*

Na světě není nic dobrého, co by ve svém prvopočátku nebylo obsahovalo špatnost.
(Čechov: Pavilón č. 6)

*

Na tomhle světě je všechno jen sprostota, špatnost a špína! Všechno! Samá sprostota... samá špatnost... Ano, sprostota, špína... Hluboká, nemilosrdná, drásavá pravda!
(Čechov: Darebák Platonov)

*

Ty nejsi Héraklés a nemůžeš vyhladit špatnosti jiných a nejsi ani Théseus, abys očistil od špatností Attiku: své vlastní špatnosti vyhlaď!

Což se člověk diví něčemu z toho, co se děje? Což se jemu něco zdá nové? Což neočekává od špatných lidí něco ještě horšího a krutějšího, než je to, co se mu právě děje? Což nepokládá za zisk, když se tito zdrží svrchované špatnosti?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm