Něco o psech (a zároveň i o lidech)

26. prosince 2013 v 14:12 | Misantrop

OPTIMISTA: Když už mluvíme o zvířatech - schoval jsem tu pro vás jeden neslýchaný inzerát: "Prodají se za vysokou cenu psi na porážku." Něco takového by se přece nemělo inzerovat! Jaké závěry si asi pro sebe vyvodí nepřátelé stran stavu naší výživy, až uslyší -
BRBLAL: Závěry stran stavu naší kultury mi připadají ještě hrozivější. Kdyby psi neměli rádi lidi, ještě předtím než by se od nich někam zdejchli, prohlásili by, že oni jsou ti lepší lidé! Kde není nic lidského, tam nemá co pohledávat ani nic psího.


Také jsem slyšel, že bylo na politické schůzi voláno na kandidáty 'ty pse!' Kdyby se mně to stalo, poděkoval bych ještě tomu muži, že mne poctil názvem nejšlechetnějšího tvora, a slíbil bych jim, že jim ve šlépějích onoho zvířete jejich požadavky budu aportovat z Vídně. Veřejnost nedovede tedy nežli zvířata soustavně urážet, skromného a hodného psa nazývá jmény různých monarchů. Mlíkařského psa, který trpělivě a oddaně táhne vozík s potravinou, nazývá Neronem. Malého ratlíčka, který nikomu neublížil a nikoho netyranizuje, nazývají Césarem.
O psech se mluví s největším opovržením, poněvadž jich jménem nadává se tak lidem. A přece vidíme, že psi v zájmu bezpečnostní služby pod titulem policejní psi konají dnes tak výborné služby celému lidstvu. Bylo by tedy záhodno, aby zvířata byla rehabilitována alespoň v těchto nejmoudřejších zástupcích celé říše živočišstva. Bude dobře, když ti, kteří urazí policejního psa, budou stíháni pro urážku úřední osoby.


"Vždyť piješ vodu jako zvěř, jíš kde co najdeš, jako psi, a ani lože nemáš o nic lepší než psi: stačí ti, právě tak jako jim, trochu trávy."
(Lúkiános: Kynik)


Deset minut před tím zemětřesením celá příroda ztichla: Psi přestali štěkat, slepice kdákat, kohouti kokrhat. Jenom lidi neztichli. Ti snad nikdy neztichnou.


A vůbec psi: Jak může někdo chovat takovou uštěkanou, kousavou a nebezpečnou potvoru!


Kdybych začal lidi jednoho po druhém vyvražďovat, nebyl bych s prací hotov ani do konce života, a to nemluvím o tom, že by po mně pomstychtivě slídili jako vzteklí psi, aby mě vypátrali.


Mnozí lidé jsou prasáčtější než prasata, vzteklejší než šelmy, chlípnější než kozli, závistivější než psi.


Ne všichni lidé jsou bezpochyby jedinci vhodnými pro civilizaci a to, že většina je, stejně jako psi a ovce, krotká z vrozené dispozice, není důvodem k tomu, aby se i ostatní nechali podmanit a snížili se tím na stejnou úroveň.
(Thoreau: Chůze)


Uvázaní psi jsou nejzuřivější obránci majetku. A první, kdo je odváže, bývá od nich pokousán.
(G. B. Shaw: Na úskalí)


Hlad zuřil všude; lidé padali
a jejich kosti nepoznaly hrob.
Hubení zhltli hubené, i psi
napadli pány.
(Byron: Tma)


Cestou na mne hlasitě štěkal jakýsi volně puštěný čokl, jehož panička si ho hned k sobě úzkostlivě volala, jakmile mě uviděla jít pevným krokem celého v maskáčích. Ten pes byl podoben Kerberovi z podsvětí, jenž se lísal k příchozím, leč na odcházející štěkal, vrčel, cenil žluté zuby, vyvaloval ohnivé zraky a nebezpečně dorážel. Dnešní doba už však dávno překonala všechny dřívější představy o peklech, záhrobích a podsvětních světech. Dnes na vás odevšad štěkají psi jazyků ohnivých a halasů troub armageddonových jak při odchodu, tak i při příchodu, nemluvě už o neustávajícím štěkání i při pouhém pobývání v tomto pekle.


Co chcete, psi, jimž vadí mír i válka?
(Shakespeare: Koriolanus)


Matematik Claude Shannon řekl: Představuji si časy, kdy budeme pro roboty tím, čím jsou dnes pro lidi psi, a já strojům fandím.


Ani psi nesnášejí velkou přátelskost, natož lidé.


Zvykem mágů je pochovávat tělesné pozůstatky teprve tenkrát, když je dravá zvířata roztrhala. V Hyrkanii na to mají psy; pro obyčejné lidi jsou chováni psi na obecní útraty, šlechtici si chovají psy vlastní. Víme, že to je zvláštní ušlechtilá psí rasa, ale přesto si jich každý podle svých možností opatří i víc, aby jeho mrtvolu roztrhali, a to považují za nejlepší pohřeb.


Vlci a psi vyjí. Psům nelze se divit, neboť staletým stykem s lidmi stali se již příliš nervosními.


Psi mívají obvykle dvě rozlišné barvy, světlou a tmavou, aby na kterémkoliv místě v domě mohli být viděni u nábytku; jinak by je lidé na stejné barvě nepostřehli.
(Bernardin de Saint-Pierre: Harmonie přírody)


Kromě mnoha různých ptáků jsem zahlédl jen jednoho zajíce, jinak nic. Kdo ví, jestli je odsud někdo nezaplašil. Mohli to být třeba ti dva velcí černí bojoví psi, co se tady flákají v doprovodu nějaké nezaměstnané paničky, jíž se přezdívá rusky "nemakačenko" a německy "Nichtsmächerin". Když si představím, že z mých daní misantropa bez příjmu si někdo nakoupí žrádlo pro psy, tak se mi dělá mdlo. Hlavně že máme armádu 140000 takzvaných "myslivců"; ale to jsou jen řezníci, ne ti, kteří mají myslet na les a na jeho obyvatele. Myslivci by měli správně hlídat les, aby tam nikdo nedělal bordel a měli by hnát solí nabitou brokovnicí šupem z lesa na volno puštěné láje čoklů, i s jejich nezodpovědnými majiteli, kteří je nechají se potulovat mezi stromy a honit zvěř. To by zase spustili humanisti povyk!


Spal jsem do půl jedné, buzen neustále štěkáním nějakých psisek. Jednou to byla dvojice otravných čoklů staré otravné Páskové, podruhé nesnesitelně hlučná Čubka od nás z baráku, potřetí a pošestnácté jiní čokli, jichž je na sídlišti plno. Jeden zmlkne, další začne a tak pořád nanovo. Rád utíkám odsud pryč do lesů.


Mauglí povstal. "Slyšte," křikl. "Dost už toho psího žvástu. Že jsem člověk (být po mém, byl bych ovšem zůstal vlkem až do smrti), to máte pravdu. Řeknu vám, jak se na člověka sluší, nejste už pro mne bratří, ale sag (psi). Co uděláte, nebo neuděláte, to nezáleží na vás. Záleží to jen na mně."


Příhodnější by bylo srovnávat člověka ke psu, jeho neodlučitelnému společníku: pak by platilo spíše Homo homini canis čili člověk člověku psem. Když se totiž lidé právě nervou sami mezi sebou jako psi, pak alespoň psa poštvou proti jinému člověku nebo proti jinému zvířeti; a nemá-li odvahu člověk sám zaútočit nebo poštvat psa, alespoň mu dovolí jiné lidi či zvířata obtěžovat za něj, tělesně i hlukem, dorážením i štěkáním, aby on sám, člověk, zůstal naoko čistým.


Jste nanejvýš obyčejní lidé, zato zcela neobyčejní červi, psi a padouši.


Ti, kdo jsou na stráži, jsou slepí, nikdo z nich nic neví; všichni jsou to němí psi, nedovedou ani štěkat; jen mluví ze sna, když ulehnou, rádi podřimují. Ale jsou to psi hltaví, nenasytní.
(Bible: Izajáš)


Když jsem chtěl strýce rozzuřit, stačilo mu připomenout, že psi mají také naprosto zednářské způsoby, jak se poznávají.
(Maupassant: Strýc Sosthène)


Jaký může být půvab a ne spíše omrzelost, poslouchat, jak štěkají a vyjí psi?


Opodál někdo venčí kočku přivázanou na vodítku pro psa. U psa to chápu, tam je to dokonce nutné, že je držen zkrátka, ale u kočky mi to přijde jaksi zvrácené. Kočka se má svobodně toulat, poněvadž je to svobodný tvor. Pes je tvor otrocký a obtížný - stejně jako člověk - je tedy správné, že je na vodítku, ačkoli mnozí psi, zrovna ti nejotravnější, jsou pouštěni na volno. S lidmi bych udělal totéž jako se psy - na vodítko s nimi! Každý obyčejný člověk by měl mít svého misantropického pána, jenž by jej vodil na vodítku, držel jej pěkně zkrátka, jak si zaslouží, a na hubu mu dal košík.


Pruhy ranních mlh, ploužící se namáhavě po korunách smrků vzhůru do hor, jsou průvody umrlých, a oblaka, proplouvající nad úžlabinami, jsou zlí psi s otevřenými tlamami, kteří se za horou snesou, aby někomu ublížili.


Samota lidstva je samotou tyrana, jehož se musejí všichni obávat. Ono samo je příčinou i důvodem, dokonce i příznakem své samoty, jíž se jen a jen užírá a užírat se bude, až do dne, kdy se v jeho mase červi rozlezou, osiřelí psi budou trhat jeho tělo na kusy a hyeny a supi se budou rvát o jeho kosti. To bude jediný zájem, který o lidstvo a jeho osud projeví ostatní zvířata.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm