O rovnosti všech lidí

18. prosince 2013 v 15:11 | Misantrop

ROVNOST
Lidstvo za současných poměrů nemůže existovati beze spousty užitečných lidí, kteří nemají zhola ničeho, neboť zámožný člověk jistě neopustí svou půdu a nepůjde orat vaši, a potřebujete-li pár střevíců, nebude to jistě státní rada, který vám je udělá. Rovnost jest tedy nejpřirozenější a přitom zároveň i nejutopističtější věc.

*

Žádný růst bohatství, zjemnění mravů, reforma nebo revoluce nepřiblížily ani o milimetr lidskou rovnost. Z hlediska Těch dole žádná historická změna nikdy neznamenala o mnoho víc než změnu jména jejich pánů.
V minulosti vedli Ti uprostřed revoluce pod praporem rovnosti, a nastolili novou tyranii, jakmile byla stará svržena.

*

Aristokratismus smýšlení byl nejpodzemněji podkopán lží o rovnosti duší.
"Rovnost duší před bohem", tato falešnost, tato záminka zákeřné nevraživosti všech nízce smýšlejících, tento pojem-třaskavina, který se nakonec stal revolucí, moderní ideou a úpadkovým principem celého společenského řádu, - toť křesťanský dynamit.

*

Myšlenka, že existuje člověk esencielně vyšší než já, - toť něco, čeho lidská přirozenost nesnese: příliš hluboko koření víra v rovnost všech lidí.
(Klíma: Podivná příhoda)

*

Rovnost surovců, stejná úroveň krvavých hanebností; neboť fanatismus zištných zájmů vyvážil šílení bídy, aristokracie si osvojila zběsilost opilé lůzy a noční čepice se neukázala méně ohyzdnou nežli rudá čapka.

*

Ženy mohou se líčit jak libo, česat jak libo, nosit co libo. Mohou se kompletně ostříhat jako chlap a oblékat jako chlap, a je to v pořádku. Ještě jim pochlebují, jak jim to sluší. Já kdybych se naplácal make-upem a vzal si sukni místo kalhot a na nohy červené lodičky na vysokém podpatku - a ne že bych po tom toužil, i když taková sukně by v opravdu parném dni byla rozhodně pohodlnější než jakékoli sebekratší kalhoty -, tak vzbudím vzbouření na vsi, posměch a vykoleduji si možná i předběžné zadržení se závěrečnou pokutou za obscénní výtržnictví. Ale ženy si mohou dovolit všechno. Když rovnost, tak všude! Co např. společné šatny a záchody a sprchy atd.! Nevím, stejně taková veřejná místa nerad navštěvuji; je úplně jedno, jestli mě v mých intimních chvílích očumuje chlap nebo ženská. Taková rovnost by se jim asi nelíbila, když by zvýhodňovala chlapy s jejich mlsnými pohledy. Ale co Já vím, třeba se pletu.
Ženy volají po větší rovnosti a samostatnosti. Kéž by byly samostatnější! Ale nejsou!

Jediná spravedlivá rovnost mezi zvířaty a lidmi panuje v dopravním značení, i když je mi jasné, že to je spíše kouzlo nechtěného než skutečný záměr. Máme jak značky Pozor zvěř, tak i cedule Pozor, přechod pro chodce. Kdyby se to nerozumělo samo sebou, bylo by také více než příhodné navěšovat na ploty u domů varovná upozornění Pozor, zlý člověk! hned vedle nápisu Pozor, zlý pes!

*

Co velkým duchům ztrpčuje společnost, je rovnost práv, tedy nároků, při nerovnosti schopností, tedy (společenských) výkonů druhých.

*

Kdo je originální, ten se v jistém smyslu vyvýší nad ostatní. Kdo je originální, porušuje tedy rovnost.

*

Morálně soudit a odsuzovat je oblíbenou mstou duchovně omezených na těch, kteří jsou omezeni méně, také jakýmsi odškodněním za to, že je příroda odbyla. Na dně srdce jim činí dobře, že existuje měřítko, před nímž jsou jim rovni i ti, kdo byli obdařeni statky a přednostmi ducha: bojují za "rovnost všech před bohem" a už k tomu víru v boha více méně potřebují.

*

"Vzájemnost" je velká sprostota; právě že něco, co činím, nesmí a nemůže být učiněno někým jiným, že nesmí být vyrovnání (leda v nejvybranější sféře sobě rovných, inter pares), že v hlubším smyslu člověk nic nevrací, poněvadž je něčím jedinečným a jenom něco jedinečného činí - toto základní přesvědčení obsahuje důvod aristokratického odlučování od davu, poněvadž dav věří na "rovnost", a proto také na vyrovnatelnost a "vzájemnost".

*

Ve chvíli, kdy jeden člověk potřeboval pomoci druhého, kdy zpozoroval, že je užitečné, aby jeden měl zásoby pro dva, však rovnost zmizela.

*

Rousseauovi je zřejmě starověká Sparta sympatická tím, že se vyznačovala výjimečnou rovností svých občanů. Lykúrgovy reformy zahrnovaly např. rozdělení pozemkového vlastnictví na stejně velké díly (kléros) pro každého, zákaz veškerého přepychu a rozmařilostí, zákaz užívání zlatých a stříbrných mincí, a mimo jiné též na dnešní dobu značně pitoreskní zákaz písemných zákonů.

*

Zahraďte průchody
a zataraste dveře,
otupte hroty,
rozvažte pouta
a ztlumte světlo -
buďte jen prach!

Toto je tajemná rovnost!

Ten, kdo jí dosáhl, nikde nemá příbuzných;
ten, kdo jí dosáhl, nikde není cizincem.
(Lao-c': Tao te ťing)

*

Divoch žije bez představeného, bez otročení, je silnější než rolník, protože je šťastnější, těší se blahu rovnosti, a především neocenitelnému statku svobody, jíž se marně dovolává většina národů.
Je to pravda vhodně vyjádřená těmito dvěma verši o divoších:

U nich vše je společné, u nich je ve všem rovnost;
žijí bez paláců, ale také bez chudobince.
(Helvétius: O duchu)

*

AEQUALITAS NON PARIT BELLUM
Rovnost neplodí války

*

Posledním stupněm závisti je učení o rovnosti všech lidí.

*

Nietzscheho minula jen ve spěchu - jako druzí - a odložila ho, jakmile z něho vyčetla malý korektiv svých přepjatých očekávání ve věci všeobecné rovnosti...

*

Tlachají pořád o rovnosti lidí, idioti! Ale ve skutečnosti je to všecko pustý podvod.

*

Jak marná je snaha člověka, když usiluje dodat si vážnosti před těmi, kdož mu nejsou naprosto rovni, ba ani nesnesou srovnání s ním.

*

Chybí nám jedna důležitá věc, abychom byli šťastní, a tou je rozkoš pramenící z porovnání, k níž může dojít jedině tehdy, staneme-li se svědky nějakého neštěstí. Pouze při pohledu na někoho, kdo trpí, si člověk může říct: Jsem šťastnější než on. Tam, kde si jsou lidé rovni a kde nejsou žádné rozdíly, nemůže nikdy existovat štěstí.

*

Lidská společnost je tak nebezpečné prostředí, že nebýt stádního instinktu lidí, který je nutká se spolčovat, i když je to mnohdy značně riskantní a někdy i přímo život ohrožující, nikdo by společenství lidí nejenže nevyhledával, ale dokonce by se jich aktivně stranil, jako Já. Ale lidé jsou si ve své špatnosti a zhýralosti tak rovni, že toto riziko vždy rádi podstoupí.

Škoda těch peněz a té námahy vynaložené na jejich vzdělávání. Jim by úplně stačilo poznat rozdíl mezi hráběmi a vidlemi a umět si koupit v nálevně kořalku. Jenže jim do hlavy vtloukli "vzdělání", a tak mají dojem, že jsou si všichni rovní a že mohou do všeho kafrat.

*

Blázen, který si namlouvá, že je panovníkem, liší se od skutečného panovníka jen tím, že blázen je negativní panovník a panovník negativní blázen; vynecháme-li znaménka, jsou si rovni.

*

Všechny argumenty o nadřazenosti člověka nemohou popřít fakt, že v utrpení jsou si lidé a zvířata rovni.
(Peter Singer)

*

A všichni ti jsou mi rovni, kdož sami si určují svou vůli a odhazují od sebe všechnu oddanost.

Vyšší vy lidé, tomu se ode mne naučte: na trhu nikdo nevěří ve vyšší lidi. A chcete-li tam mluviti, budiž! Luza však mžourá: "Všichni jsme si rovni!"

*

Šíj chcete chýlit,
pružné koleno vhod sklánět vám?
Ne, není, dobře-li znám vás,
dřív rabi nikoho,
a byť ne rovni vesměs,
volni přec.

Křivdou zveš poutat volné zákonem
a rovnému dát,
by vlád' rovným.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm