Všechno je opilé

28. prosince 2013 v 15:22 | Misantrop

Kdepak, já se nemotám. Já ne, ale všechno ostatní je opilé, všecko se motá, všecko se točí dokola, pořád dokolečka. - Padnul jsem pod svým křížem. A ty sis myslela, květinko, že jsem opilý? Račte odpustit, já že jsem opilý? Račte dovolit, opilý jsem, ale hodný.


Nedávno byla v denních listech zpráva, že krysy, které se napily rozlitého lihu ve sklepě, se opily a celá sta jich byla pobita. Tato zpráva je úplně pravdivou, neboť je množství zvířat, která milují alkohol. Podobně jako krysy, tak i myši často se opily. Sestra známého přírodozpytce Lenze nalezla jednu opilou myš ve sklepě, která pochutnávala si tak dlouho na starém vínu, až se tak opila, že nemohla běžet.


"Ach vy rozumbradové!" zvolal jsem s úsměvem. "Vášeň! Opojení! Šílenství! Stojíte tu tak poklidně, bez účasti, vy mravopočestní občané, spíláte opilci, opovrhujete šílencem, nesete se mimo jako veleknězi a děkujete Bohu, jako ten farizej, že nejste jako jeden z nich. Byl jsem už leckdy opilý, mé vášně nikdy nebyly příliš vzdáleny šílenství, a ani jednoho, ani druhého mi není líto, neboť naučil jsem se tak pochopit, ve svých mezích ovšem, proč všichni lidé, kteří vykonali něco velkého, něco, co se zdálo nemožné, musili být odjakživa prohlašováni za opilce a za šílence. Ale také ve všedním životě je to nesnesitelné, když volají za chlapem, který vykonal aspoň poněkud svobodný, šlechetný, neočekávaný skutek: ten člověk je opilý, je blázen. Styďte se, střízlivci, styďte se, mudrci!"


Střízlivý člověk, který se něčeho nebo někoho bojí, je jakžtakž snesitelný, ale opilý člověk ztrácí veškeré zábrany. Nestává se zvířetem, čili mně podobným tvorem, který běhá a dýchá tam někde venku v lese, ale stává se větším ne zvířetem, nýbrž větším člověkem, to znamená větším hajzlem. Chlast jen násobí jeho vrozenou perfidnost. Ze mne dělá alkohol naopak člověka.


Nikdy nedovedu překonat zábrany. Jen někdy, když jsem opilý. Druhý den mi lidé říkají, že jsem vlastně nesmírně zajímavý a příjemný člověk, že dovedu zábavně vyprávět a že si toho nikdy nevšimli, teprve včera večer nebo v noci. Nedovedu vylíčit, jak mi pak bývá. Jirka Štíbr okouzluje a baví každého za všech okolností. A přece je jeden z nejhloupějších a nejnevzdělanějších lidí, které znám. Jenom když jsem se opil a zapomněl se pozorovat, jenom tehdy jsem byl jako on. Když jsem si to poprvé uvědomil, bylo mi z toho smutno.


Zcela šťasten se necítí nikdo, ledaže by byl opilý.


O athénském tyranu Peisistratovi se vypravuje, že když jeho opilý spoluhodovník hodně mluvil o jeho krutosti a někteří z přítomných chtěli za to naň vztáhnout ruku a jeden tyrana popichoval tak, druhý onak, on to klidně snesl a těm, kteří ho dráždili k hněvu, řekl: "Nebudu se na něho hněvat víc, než bych se hněval na toho, kdo by měl zavázané oči a vrazil do mne."
(Seneca: O hněvu)


ZA JARNÍHO DNE PROCITÁM OPILÝ
Jak velký sen je být na tomto světě!
Proč se trápit žitím, jež nic neváží?


Vždycky mě překvapovalo, proč lidi tak brojí proti pití. Podle mého názoru jenom opilý člověk žije jaksepatří. Opilec dělá jen to, co chce... Když si zamane, zpívá nebo tancuje a nestydí se za svou radost a veselí... Lidi ale neumějí pít... Jsou příliš vzteklí... Já se spíš peru, když jsem střízlivý. Když se napiju, zapomínám na spoustu svinstva a je ze mne ten nejhodnější člověk na světě.
(Arcybašev: Sanin)


Zkusím, třeba dnes, mluvit dvacet minut pravdu - budu vyveden ze závodu jako opilý.


Ležel v roztrhaném šatu na cestě. Zhovadilost s prasečím rypákem ho přikrývala svými ochrannými křídly a zamilovaně naň pokukovala. Byl opilý! Hrozně opilý!


Bouřná radost zmítala mu nitrem... Ale v radosti té vřelo i silné narkotisující rozčílení... A občas Vittoria něco zamrazilo... Cítil se být jako opilým - a mrzelo jej to: vždyť neužíval svého osvobození tak čistě a důstojně, jak byl doufal.


Mé srdce je zlomeno v mém nitru, všechny mé kosti se chvějí, jsem jako opilý člověk, jako muž zmožený vínem, kvůli Hospodinu, kvůli jeho svatým slovům.
(Bible: Jeremjáš)


Opilý a hloupý, jen s ním do stoupy.
Vyhni se opilému, jakož i bláznu.
Opilý se z toho vyspí, ale blázen nikdy.


Uprostřed XIX. století objevili se v jižních Uhrách podivní lidé. Zavrhovali vojenskou službu. Sedlák Möcske odepřel v Temešváru na nádvoří kasáren honvéd-husarských přísahat. Domnívali se, že je opilý, a dali ho odvést do vězení.


QUA VINUM INFLUIT, REFLUENT DECRETA BIBENTIS
Kudy se vlévá víno, i tajemství pijáka proudí
Smysl: Opilý poví všechno na sebe i na jiné. Srov.: Nejspíše vopilej pravdu poví (Komenský); → QUOD IN CORDE SOBRII, ID IN LINGUA EBRII - Co má střízlivý na srdci, má opilec na jazyku.


Celý život citlivé duše není než svárem opilého snu a střízlivého bdění, není-liž pravda?


Lidstvo se sebou smýká od extrému do extrému, ode zdi ke zdi, tam, kde by bylo užitečné jít střední cestou; a zase, když je třeba být nekompromisní, tak si volí cestu váhavosti, nerozhodnosti, opatrnictví a opilého potácení.


V době svátků Hermových a Athéniných jíte a pijete v gymnasiích i uprostřed samotného náměstí, potácíte se tam opilí, provádíte necudnosti, dáváte si všechno líbit jako ženy. Ale jestliže máte rozum - jako že ho nemáte, když jste opilí -, uposlechněte moudrého Sókrata a mne a sejděte se všichni dospělí ke společné poradě a naučte se buď uměřenosti, anebo si raději dejte oprátku na krk. Neboť není možné jinak žít, jestliže nechcete žít jako na hostině, kdy se po nemírném pití a v nadměrné opilosti motáte a potácíte, takže vás druzí musí vést a sami nejste schopni se chránit.


Punk není punk, když je násilí
Punk neznamená, že jste opilí
Punk není jen to, když máš kohouta
Punk je změna vašeho života!


Praví indický básník Mir Kamar Uddin Mast: "Vsedě jsem cestoval krajinou duchovního světa - díky svým knihám. Jedinou číškou vína jsem se opil: tuto slast jsem zakusil, když jsem ochutnal nápoj esoterických nauk."


Opilost není nic jiného než dobrovolné šílenství.
(Seneca: O blaženém životě)


Každým opitím, každým požitím téhle drogy zasazuje rány pod pás sám sobě. Každým opitím se připravuje o zbytky rozvahy a odvahy vůči životu, jehož úskočná povaha odvahy a spolurozvahy vyžaduje. Když byl mlád a začal se ve dvaceti opíjet s kamarády, myslel si, že právě oněmi kony chvilkové vytrženosti vítězí nad smrtí, ji oddaluje, ostatně tehdy nedohlednou. Dnes vidí, že to bylo ze zásady klamné. Se smrtí nutno bojovat nadmíru střízlivě, ona je všechno, jenom ne opilá, není přízraku střízlivějšího nad smrt.


Bůh tě chraň, světe! Neboť ze zlatého kalichu, jejž držíš v ruce, dáváš nám pít hořkost a faleš a činíš nás slepými, hluchými, ztřeštěnými, opilými a nerozvážnými.


Zmocnilo se mne vzrušení, jež se podobalo náhlému vnuknutí. Cítil jsem, jak můj duch byl náhle oslněn tisíci živoucích myšlenek, jež na mne doléhaly všechny najednou, takovou silou a v tak pestré směsici, že jsem propadl nepopsatelnému neklidu. Má hlava byla zachvácena ohlušujícím vzrušením, které se rovnalo opilosti.


Čas je přeplněn fantasmagorickými výjevy a blábolením, pravda se donekonečna převrací naruby jako opilý žaludek, pojmy ztrácejí významy, čas se řítí odnikud nikam nesmyslným tempem, v němž zaniká prastará povaha věcí, nelze se ničeho s jistotou dotknout, protože ze všech částeček okolního světa vyhřezne ihned nesrozumitelnost...


Jako by tu luzu židovskou, kramářskou, praktickou, prosaickou, střízlivou něco mohlo z rovnováhy přivésti! Luzu lazzaronskou, cikánskou, zbrklou, potrhlou, opilou taky z ní nic nedovede přivésti, protože v ní nikdy není!
(Klíma: Ženy Cesareovy)


Sílén býval většinou opilý, a proto jezdíval nejraději na oslu a podřimoval. Jestliže šel pěšky, museli ho mladší druhové podpírat.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm