Jářku, válka, to je moje!

24. ledna 2014 v 15:05 | Misantrop


Jářku, válka, to je moje. Mír a válka, to je jako noc a den. Válka je čiperná, bystrá a plná vyražení. Mír je hotová mrtvice a mdloba, tupý, hluchý, ospalý, nemrcouchovatý a naplodí parchantů víc, než válka stačí zahubit mužských.
(Shakespeare: Koriolanus)


Válka je nejspíš nejpřirozenější lidská činnost.


Válka, válka. Pořád ta nešťastná válka. Druhá světová válka. Hitlerova válka. To byl jen pokus o "Velký Úklid", nic víc. Co pořád mají proti válkám? Je to ta nejpřirozenější lidská činnost. Války jsou dokonce potřeba, jako je potřeba, aby existovala nemoc a smrt. Uvědomme si, že v té době byli lidi tak nepříčetní, že mívali deset i víc dětí! To si zasloužilo potrestání! A čím by byl život bez utrpení a bolesti? V mírových dobách je nízký člověk tak znechucen svou vlastní pohodou, svým vlastním štěstím, svým vlastním mírem, že si musí najít nějaké své privátní martyrium, např. drogy. Co je lepší: válka, nebo drogy? Já myslím, že drogy jsou lepší, jakožto jistý nutný eliminační prvek v přírodě. Ve válce sice zahyne víc lidí, ale s těmi špatnými a slabými zahynou i ti silní, což odporuje přírodnímu výběru. Drogy, naproti tomu, jsou čisté: likvidují jen ty slabé a nemocné. Nedivme se současným vládám, jež skrytě podporují obchod s narkotiky. Je to levnější a čistší způsob vedení války, který je navíc i výnosný.


Žádný soucit! Válka je válka! Dobrá lidská bytost je mrtvá lidská bytost! Smrt lidstvu!


Válka je oblíbená lidská slavnost. Jen místo ohňostroje třaskají pumy a granáty. Válku odsuzují vždy jen ti slabí a poražení. To jsou též ti, kteří chtějí žít ve světě bez válek a každou válku odmítají již jaksi ze zásady, třebaže se odehrává daleko od nich, v bezpečné vzdálenosti, kdesi na druhém konci zeměkoule, kde chcípají bezvýznamní, nadpočetní, neznámí a bezejmenní lidé, po nichž nám nic není. Válka ještě nedorazila na náš práh a nikdy ani nedorazí, nemůže zabušit na naše dveře, nemůže je nikdy rozrazit; ale oni jsou už předem předposraní a už předem se vžívají do role oběti, jíž se nikdy nestanou. Vítězové válku neodsuzují nikdy. Pro ně je to slavnost, karnevalové třeštění, kdy v maskách a úborech zabijáků je najednou dovoleno mnohé z toho, o čem lidé ve všedních a nudných dnech míru jen sní. Může se nyní podle libosti vraždit, loupit, znásilňovat ženy, zastřelit každého bídného psa, jenž má tu drzost na vás zaštěknout, jeho pána můžete za trest zatknout, mučit, vykastrovat, popravit, přibít na vrata; ve válce vás všechny ženy obdivují jako hrdiny, lid vítá jako své osvoboditele; ve válce jste mezi svými nejvěrnějšími kamarády, v přátelství, jež upevnilo nebezpečí boje a blízkost smrti. Kdo byl v civilu zanedbatelným deklasovaným živlem, v armádě se rázem povznáší mezi privilegovanou elitu, disponující milionovým vybavením a právem zabíjet.
Já také války neodsuzuji, jsem-li od nich dost daleko. Jsem spíš jako ti olympští bohové, kteří s popcornem v náručí přihlížejí tomu lidskému představení, jež lidé uspořádali pro jejich povyražení. Je správné, že se lidé vzájemně zabíjejí. Čím víc, tím líp. To je regulativní opatření přírody. Války se nevedou za jakési vymyšlené a namyšlené ideály míru a svobody. Nevedou se dokonce ani kvůli přírodním zdrojům nebo kvůli životnímu prostoru. To jsou jen druhotné, zástupné důvody. Prvotní příčinou válek je vždy regulace přelidnění. Takže prvořadým cílem jsou vždy jatka. Čím větší, tím lepší. Ve válkách proto zápolí a zmírají nejčastěji muži. Je to logické: Zatímco žena může povít za život nanejvýš kolem deseti dětí, muž by mohl do konce života zplodit tisíce parchantů! Takovému dopuštění musí být zbraňováno všemi prostředky; válka je jedním z nich, byť hrubě nedostačujícím. Ve válce jsou lidé zase jednou pouhými nevědomými nástroji přírody, podobně jako jsou jimi též v lásce či v hudbě. Však ta nejlepší hudba také připomíná svým rykem válečnou vřavu!


Ať žije válka, která by vás chtěla nadobro zničit!


Atomovou válku navrhuje například finský spisovatel Pentti Linkola - ale jen jako prostředek k snížení lidské populace za účelem zachránit tento druh. - Jak říká Pentti Linkola ze Saaksmaki ve Finsku, citován ve Wall Street Journal: "Další světová válka by byla šťastnou událostí pro naši planetu."


Kopaná, box a válka, to se jim líbí.
(G. B. Shaw: Na úskalí)


V této souvislosti citujme mínění lorda Byrona, že požívání masa podněcuje lidi k válkám a prolévání krve.
(Wiśniewska-Roszkowska: Vegetariánství)


Život je opravdová válka, ale ne frontová, nýbrž "občanská" - smrt může přijít odkudkoli.


Dávno nalezené, potvrzené a neustále se rozšiřující poznání hrubé, kruté, násilnické a krvelačné povahy válečnického lidoopa, jenž neváhá (často i dobrovolně) podstupovat nezměrná muka hladu, mrazu a stálého strachu o holý život pro pochybný požitek ze zabíjení, znásilňování, rabování, terorizování, pocitu moci a dobrodružství v cizích zemích. Válka je hodně špatným druhem turistiky a adrenalinového sportu. Ach, ta nuda! Nejvíc misantropa na fotografiích z té doby a z těch válčišť překvapí rozesmáté, téměř šťastné tváře vojáků, kteří - zvlášť na ruské frontě - šli téměř na jistou smrt. Přesto se, jak vidno, náramně bavili. Že ti válečníci radši neseděli doma za pecí! Myslím, že na týdenním trampu by si bývali užili víc; a možná by se vrátili stejně utrmácení jako od Stalingradu, jen živí a zdraví a duševně vyléčení. Divně se to zvrhlo hnutí Wandervogelů!
Myslíte, že to je naivní pohled na fenomén lidského válčení ve všech jeho rozličných podobách, nejen v těch organizovaných? Ne. To lidáci jsou naivní ve způsobu, jak žít na tomto světě!


Ne, tohle je VÁLKA! Tohle je VÁLKA, vy kurvy, VÁLKA!


Lidé mají rádi obojí: mrd i mord. A neradi se jednoho či druhého vzdávají. Rozmrdávat se přece dokázali docela dobře i v koncentrácích a je-li válka vítězná, nemají nic ani proti válkám. Války jsou tedy potřeba. Už proto, poněvadž je navýsost spravedlivé, že člověk, tvor, který na světě způsobuje tolik utrpení, také sám občas trpí. A měl by trpět víc, soudím Já, jinak zaplaví svět sám sebou a zničí jej.


Říká se tomu válka a lidé se jí oddávají s rozkoší. Nikdy by je patrně nebylo napadlo páchat tento podivný zločin, kdyby je naň nebyla připravila nutnost zabíjet pro potravu zvířata. Osud to tak rozhodl: od počátku života až dodnes je Země zasvěcena vraždění a bude se na ní vraždit tak dlouho, až na ní život vyhyne. Zabíjet, aby se mohlo žít, bude jejím věčným zákonem.
(France: Blouznivá snění)


No jo, svět vůbec není horskou bystřinou
Ani úsměvem, jenž se mihne na tváři ženy
Žádná báseň básníků oslepených
Je to věčná válka, jako výsledek lidských povah


Válka jako druh antikoncepce!


A ať jen na nás neulpí žádná poskvrna, zvolal jsem, žádná pohana, jíž nás špiní naše století jako lůza zdi! zvolal Alabanda, proto je také válka tak prospěšná.


Dějiny lidstva, tedy obecného průměru, jsou lemovány nespočetným množstvím válek a jistě je každému velice dobře známo, že při nich dochází k ničení, smrti a zániku. Každá válka je tedy nezdravá. Kdyby byl obecný průměr jakožto většina zdravý, nebylo by válek. Nechcete mi snad namluvit, že válkám je na vině pár šílenců, že ne? A bláznem je označovaný člověk, který nechce jít na vojnu, protože by se musel učit zabíjet.


Lidský život je válka proti lidské zlobě.


NADČLOVĚK: Toho dne, kdy bylo vykonáno dílo stvoření, vypukla válka.


Vraha odsuzujeme a trestáme! Poněvadž však nemůžeme žít bez ukájení přirozeného mocného pudu zabíjet, ulevujeme si čas od času válkami, při nichž jeden národ vraždí některý druhý národ. To je pak plýtvání krví, plýtvání, při němž se vzrušují celé armády a které opájí i měšťany, ženy i děti; čtou večer pod lampou přepjaté líčení toho hromadného vraždění.


Uhasínající válka zanechává člověka nahého, bez iluzí, odkázaného na vlastní síly, neboťkonečně pochopil, že se může spoléhat jenom na sebe.


Válka jako hra
Bertrand Russell napsal: "Předpokládal jsem, že většina lidí má raději peníze než cokoliv jiného, ale objevil jsem, že ještě raději mají ničení."
Války se nevedou proto, aby se zabránilo nudě, mají svůj původ v etnických a náboženských konfliktech, v soutěžení o obchod a území, v zápase na život a na smrt o ubývající zdroje. Ale jakmile je válka v plném proudu, často je přijata jako uvolnění. Stejně jako tyranie slibuje i válka přetnout pouto okolností, které váže průměrného člověka k jeho každodenním povinnostem. Jako v případě tyranie i zde je slib falešný; ale válka přeruší svět úkolů a jeho zaniklé naděje a prázdné povinnosti lze na chvíli odložit. Jestliže válku oslavujeme, je to proto, že pro velkou část lidstva představuje sen o svobodě.
Válka zůstává hrou - mezi znuděnými spotřebiteli v bohatých, postmilitaristických společnostech se stala další zábavou. Pokud jde o skutečnou válku, ta je jako kouření - návykem chudých.


Skončí-li jedna válka, brzo zas vypukne jiná. Na to já se mohu vysrat.


Když bohové dávnověků shlédli na zem, aby se pobavili vzrušující podívanou, spatřili tam jen divý rej rvoucích se lidských bestií, nikoli ušlechtilé výtvory ducha, třebaže ani válka není nic jiného než výtvor lidského ducha. Když teď shlížejí na svět bohové současnosti - televizní diváci - baví se bez omrzení pořád touž krvavou lázní a týmž přemnožováním jako bohové minulosti.


"Ha!" řekl Mauglímu slon Háthí. "I mne pálilo na kůži škrábnutí bodce tak dlouho, až před našima očima zanikly jejich vesnice v jarním porostu. Tvá válka bude naší válkou. Pustíme tam džungli."


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm