Lidská blbost je věčná - 1. část

12. ledna 2014 v 14:21 | Misantrop


Na počátku byli dva nedomrlí orangutani - samec a samice. Spadli ze stromu, ale zpátky se už nedovedli vyšplhat. Spadli na hlavu, a tím se připojila blbost k jejich neduživému, k brzkému zahynutí předurčenému tělu.
Tito prarodiče lidí zplodili, k smůle všeho volně žijícího, tvora, jenž od nich podědil jejich zmrdanost, blbost a zvrhlost.
Když zvrhlost a blbost vysoce inteligentního mozku člověka vyprodukovala nápad využívat oheň a obdělávat půdu, dosáhla lidská hamižnost svého prvního vrcholu.


"Poslušně prosím, pane obrlajtnant, von celej svět a celej život je jedna blbost. Vono to tak musí bejt, aby lidi měli bejt z čeho živi."

Švejk je tak blbý, až je prohnaný, ale i při své notorické blbosti je pořád chytřejší a moudřejší než všichni dohromady. V životě se nikdo takový nevyskytuje; Švejk je výjimečný doklad Haškovy literární geniality.


Někdo před sto lety napíše nějakou blbost do učebnic a všichni to pak bezmyšlenkovitě opakují jako skalní ozvěna.


Komunisti si mysleli, že odstranili třídy, když zařadili byrokraty mezi "pracující inteligenci". Prosím vás, taková blbost!

Dnes už jen málokteré lidské výtvory se můžou pochlubit mým uznáním. Z filmů to platí o Planetě opic, americkém snímku, tak poučném, že verbež jej musela mít za blbost.

Utíkám do zdánlivé nadlidskosti. A přece v tom není kouska sebezapření. Z lidské perspektivy je to jen zdání a přelud. Nemožnost, hrdinství, šílenství? Blbost! Moje pojmy se shodují s lidskými pojmy. Jsem Misantrop, protože kriticky a bez skrupulí pohlížím na lidi.

To byla blbost! Stejně, jako byl omyl, že jsem se učil a dělal nějaký čas jako automechanik. Představte si: automechanik, který nenávidí auta! Ó, jak jsem zkusil!


Zřejmě budeš, chlapečku, obklopen idioty i v roce 2035, v roce stého výročí mého narození, protože já už dávno nevěřím, že blbost je přechodná.


Jak se zdravili! Brali se vám navzájem za ruce. Taková blbost! Jak to musí být nehygienické a navíc tak důvěrné, až se člověk stydí. Takhle se navzájem dotýkat těl, a úmyslně!


Blbost doktorsky radící rozumu,
tím, ach, unaven, já zemřel bych už rád.
(Shakespeare: Sonet LXVI)


Filosofičtí samotáři většinou Konfuciovi dost posměšně předhazují, že se chce zabývat praktickou politickou filosofií, tedy něčím, o čem přece normální člověk ví, že je to jen svinstvo nebo aspoň blbost.


Na svahu, kde je sjezdovka, zase navážejí zeminu a kamení a vrší je zde. Hotová "Putinova sjezdovka", jako když si ruský faraon Putin - nebo vlastně prezident, pardon! - nechal navršit umělý kopec na lyžování uprostřed ruské roviny. Anebo jinak: Je vám záhadou, proč Egypťané stavěli pyramidy? Přijeďte se podívat sem - a pochopíte. Nemají prostě roupama co dělat. Akorát že tohle není pyramida, jen pyramidální blbost. Vůbec všechny záhady světa jsou lépe pochopitelné z hlediska hlouposti, a ne rozumu.


Řádil jako smyslů zbavený; celé dny se choval tak, jako by ztratil rozum. Kdyby byl zaměstnán v nějakém soukromém podniku, hned by o tom všichni věděli; ve státní správě je však šílená blbost a nepříčetnost jako doma.
(France: Ostrov Tučňáků)


Škola andělská (ve francouzském originále l'école angélique) = zřejmě jakýsi esoterní mystický nesmysl operující s bludem o reálné existenci andělů, o jejich styku s člověkem, o jejich vzájemné přeměně jednoho do druhého a naopak - zkrátka další ukázka choré lidské psychiky. Nejcharakterističtější byly kdysi zcela vážně vedené učené disputace o tom, kolik andělů se vejde na špičku jehly. Takzvané Andělské školy fungují samozřejmě dodnes po celém světě, neboť lidská blbost je věčná.


Většina toho, co většina lidí dělá, pracuje, páše od rána do večera, je při bližším popatření holá, prostěradlovitá blbost, a k tomu fraška.


Dřív byly povodně tak jednou za sto let; ještě před deseti lety přišla potopa nejvýš jen jednou za rok; v současnosti vyplaví vzedmutá voda lidácké příbytky už ne jednou, nýbrž hned několikrát za rok, pokaždé když trochu zaprší. Kdo máš rozum k přemýšlení, zamysli se. Jen naprostý blbec, blbý tak, že si svou blbost ani neuvědomuje, by mohl popírat, že se cosi neblahého děje a že cosi horšího se ještě dít bude.

Lidáci to mají v hlavách tak do blýskava vymaštěné, že dostane-li se jim do nich nějaká myšlenka, idea, blbost, odráží se tato blbost od hladkých stěn jejich mozkovny donekonečna jako odraz obrazu v zrcadlové síni a vypudit ji odsud může zase jen jiná taková blbost. Takže jsou blbí pořád, jenom každou chvíli jinak.

Čím je nějaká blbost větší, tím je i nakažlivější, přenosnější z člověka na člověka. A čím je která bytost nelidštější, tím je vůči této infekci také odolnější.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm