Smrt je laskavá

3. ledna 2014 v 14:49 | Misantrop

Smrt je laskavá. Přece právě život a věci života člověku ubližujou. A přesto milujem život a nenávidíme smrt. To je hrozně divný.
(London: Ženská statečnost)


Sókratés:
"Labutě, které jsou ne bez důvodu zasvěceny Apollónovi, to proto, že od něho, jak se zdá, mají věštecký dar a s jeho pomocí předvídají, co dobrého má v sobě smrt, umírají s radostným zpěvem. A stejně si mají počínat všichni lidé dobří a moudří."
Vždyť, jak praví Sókratés, celý život filosofů je přípravou na smrt.


Stroj vyrábějící životní energii, který se naráz zastaví - to je smrt. Je to naprosto jasné a není na tom nic strašného... Stalo se. Je to prosté a přirozené... Ano. Co vlastně ztrácíme, když umíráme? V každém případě je v životě víc špatného než dobrého a radostného... I když radost přece jen existuje a je trýznivé ji ztratit. Ale vysvobození z té spousty zla, které smrt přináší, by mělo znamenat plus. Ano, je to velice jednoduché a ani trochu to neděsí.
(Arcybašev: Sanin)


Smrt není proti životu. Smrt je prazdroj všeho života. Život přichází ze smrti a do smrti opět směřuje. Smrt je jako oceán a život je jako řeky: přitékají a mizí v oceánu a pak se znovu objevují mraky a znovu prší a znovu je vytvořena řeka a znovu teče do oceánu.


Člověk, který není zaznamenaný, se nepočítá; zabijte ho v poušti nebo ve stepi, v horách nebo v nížině, co na tom! Příroda miluje smrt, ta netrestá.


Je smrt pro zem, změní-li se ve vodu, smrt pro vodu, změní-li se ve vzduch, smrt pro vzduch, změní-li se v oheň, a naopak.


Myšlenka na smrt zemi ovládla,
na neslavnou a okamžitou smrt.
(Byron: Tma)


Zvykni si na představu, že smrt se nás netýká. Neboť všechno, co je dobré a zlé, se zakládá na smyslovém vnímání, a smrt nás smyslového vnímání zbavuje. A tak správné poznání, že smrt se nás nijak netýká, nám dává plný požitek ze smrtelného života, protože neprodlužuje jeho dobu do nekonečna a zbavuje nás naopak touhy po nesmrtelnosti. Neboť není nic hrozného v žití pro toho, kdo opravdu pochopil, že není nic hrozného v nežití. Pročež je pošetilý, kdo říká, že se bojí smrti ne proto, že mu způsobí bolest, až se dostaví, ale proto, že mu působí bolest očekávat ji. Jestliže na nás nějaká věc nedoléhá těžce svou přítomností, pak je zbytečné rmoutit se jejím očekáváním. Nejobávanější ze všech neštěstí, smrt, se nás tedy nijak netýká, protože pokud jsme my, není tu smrt, a když je tu smrt, nejsme již my. Nic proto neznamená ani pro živé, ani pro mrtvé, protože prvních se netýká a druzí již neexistují. Lidé však jednou před smrtí prchají jako před největším neštěstím, jindy si ji zas volí jako východisko z neštěstí v životě. Moudrý člověk se ani nezříká života, ani se nebojí nežít.


S přibývajícím věkem nastoupí místo ohebného prutu železný hrot hole a začíná strašlivé utrpení udřeného dobytčete, upachtěného a otlačeného, které pořád tahá nadměrná břemena, dobytčete, které bolí všechny údy a celé staré tělo, odřené jak žebrákovy šaty. A pak ho vysvobodí smrt, dobrotivá smrt, tři kroky od trávy příkopu, kam ho zavleče s kletbami první muž, který jede kolem, aby si uvolnil cestu.
Poprvé pochopila Kristina utrpení a bídu zotročených tvorů, a také smrt jí připadala za určitých okolností jako něco dobrého.
(Maupassant: Příběh jednoho života)


Stehlík dává jedovaté byliny svým potomkům uvězněným v kleci. Raději smrt než ztratit svobodu.


I takový odsouzenec na smrt, jehož vedou na popravu, stále ještě do poslední chvíle očekává něco od života. A nevyhnutelná smrt, které se teď nemusíš vůbec obávat, přijde sama, až budeš tak starý, jako znuděný mými rozkošemi. Jak k životu, tak ke smrti je potřebná odvaha.


Žijeme-li svrchovaně, je představa smrti nemožná, neboť přítomnost již není podřízena nárokům budoucnosti. Proto žít svrchovaně zcela zásadně znamená uniknout ne-li smrti, tedy alespoň úzkosti ze smrti. Ne proto, že by umírání bylo hodno nenávisti - naopak je třeba nenávidět život v podřízenosti. Svrchovaný člověk v tomto smyslu smrti uniká: nemůže zemřít jako člověk. Uniká tedy v jistém smyslu smrti tím, že žije v okamžiku. Svrchovaný člověk žije a umírá stejným způsobem jako zvíře.


Co je to zemřít? Přihlédneme-li k věci samé, pak nebudeme pokládat smrt za nic jiného než za úkon přírody: bojí-li se však někdo úkonu přírody, je dětina. Ale smrt je nejen úkon přírody, nýbrž přírodě dokonce prospívá.


Neměj strach!
Nejhorší smrt je z vyděšení
Dělej, co chceš, žij naplno!
Smrt může kdykoliv přijít


Život přechází smrtí vlastně jen do nové formy a tak se děje věčně. Na jednom místě uvažuje o tom, jak z mrtvého těla povstanou časem třeba nohy hmyzu nebo jiné tělesné orgány živočichů, na jiném místě rozvíjí představu o proměně v nějaký další živý subjekt, ať už motýla nebo koně, zřídkakdy uvažuje o přímém dalším proměnění v člověka. Tělo i psychika podléhají v každém případě po smrti desintegraci. Nejsou však anihilovány, v průběhu přírodního dění (Čuang-c' často hovoří tak, jako by měl na mysli přímo přírodní evoluci) se nic nevytratí, nic nezanikne, vše se jenom přetransformuje. Proto též smrt přestává být děsivou. Čuang-c' má často poněkud morbidní náladu a vykládá o smrti jako o štěstí, nebo dokonce mluví o tom, že život je vřed, který se smrtí provalí a konečně bude od něho pokoj, ale v podstatě vidí jednotu života a smrti podobně jako jednotu bdění a snu a několikrát se vrací k úvaze o smrti jako Velkém probuzení.
"Když existuje život, je smrt, a když existuje smrt, je život."


Je trapné, jestli muž chce dlouhý život mít,
však nezakouší přitom radost, jenom strast;
neb jakou radost může skýtat řada dnů,
když každý vzdaluje i přibližuje smrt?
(Sofoklés: Aiás)


Tragédie lidské jsoucnosti je dovršena. Člověk je mrtev. Smrtelnou nenávistí Misantropovou zemřel člověk. A nikdo nad ním nezanaříkal, slzu neuronil, nikdo nezalitoval smrti člověka. Tragédie člověka očistila svět, jím zašpiněný. Jeho dávným osudem bylo páchat na Zemi zlo. A jediné dobro, jež Zemi přinesl, byla až jeho smrt. Všemi nenáviděný, všemi obávaný, nikým nectěný a nemilovaný, sešel ze světa k úlevě všech. Pějme Aleluja! Neboť člověk je mrtev a s ním padla i poroba, jejímž byl strůjcem, vynálezcem i objevitelem. Mrtev je člověk a všichni jsou teď svobodni. Tragédie člověka jej zahubila, ale nás očistila. Tragický osud člověka dovolil Zemi konečně volně dýchat. Radujme se: smrtí lidstva byl spasen svět.


Ticho odhalí najednou prázdnotu života, takže při tomto tichu zaslechneme i šepot a šelest smrti. Když člověk je zmámen křikem a shonem, oslepen září ohňů a třpytem rudých praporů, ohlušen výstřely, výbuchy a rachotem velké, úmorné a tvořivé práce, nezamýšlí se nad opravdovým smyslem života, nevidí jeho černé prázdnoty a neuvědomuje si, proč to vše zde je a čím se to vše skončí. Nastoupí-li však hrobové ticho a tma, pak vynikne z přítmí holá lebka nesmyslnosti a je slyšet jasně hlas smrti, hlásající, že vše pomíjí a mizí do temnoty...


Cíl? Pryč s ním! Nejmenuj mi cíl, i když oň zápasím - ten pojem buď proklet: každý cíl je vlastně smrt.
(Grabbe: Don Juan a Faust)


Narozením počíná se smrt.
(japonské přísloví)


Eva se zabývá mnoha pošetilostmi, například studiem důvodů, proč se zvířata zvaná lvi a tygři živí travou a květinami, když jejich zuby, jak ona říká, byly podle všech známek zamýšleny k tomu, aby požírala jedno druhé. Je to hloupost, protože by to znamenalo, že by se ta zvířata musela navzájem zabíjet, a pokud tomu rozumím, zavedlo by se tím to, čemu se říká "smrt", a smrt, jak mi bylo řečeno, do Parku ještě nevstoupila. Toho z jistých příčin lituji.
(Twain: Výňatky z Adamova deníku)


Smrt člověka je jeho první dobrý skutek.


Smrt pak nejtvrději přijde na toho,
kdo ve svém životě poznal kdekoho,
zhyne však, když smrt už čeká na něho,
že doposud nezná sebe samého.


My, i všechno, co naše, jsme určeni smrti. Ať moře,
vklíněné v pevnou zem, nám loďstvo před větry chrání
ať bažina splavná a dlouho neplodná
živí teď okolní města a cítí pluh těžký,
řeka, jež ničila plody, ať změnila běh svůj a byla
vedena vhodnějším směrem: přec zaniknou výtvory lidské.
(Horatius: Listy)


A radši chceme patřit smrti, než náležet k otrokům!



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm