Co je to za drzost!

7. února 2014 v 15:09 | Misantrop

Drzost je nejspolehlivější prostředek, aby se neutonulo v bahně, které nazýváme životem.


Ať žije drzost! Je mým andělem strážným na tomto světě.


Zůstal mi především svobodný, uznávaný a vytoužený přístup do hloubky bytí, výzva k iracionálnímu, k temnosti, ke všem podnětům, které vycházejí z našeho nejhlubšího já. Výzva, která zazněla poprvé s takovou silou a odvahou, a k níž se družila mimořádná drzost, smysl pro hru, soustavná čilost v boji proti všemu, co se nám zdálo škodlivé. Z toho všeho jsem nic neodvrhl.


Svatý Eustach, tento dobrý svatý muž, potkal v lese medvěda. Medvěd šel ve své drzosti tak daleko, že chtěl světce sežrat. Klerikální listy by napsaly, že ten medvěd byl volný myslitel.
(Hašek: Světci a zvířata)


Viděl jsem lidi s ohyzdnými hlavami a strašlivýma očima, zapadlýma v temných očnicích, překonávat tvrdost skály, nepoddajnost ocelolitiny, krutost žraloka, drzost mládí, zběsilost šíleného vraha, zrady pokrytce, nejznamenitější herce a povahovou sílu kněží i největší přetvářku nejchladnějších bytostí světů i nebe; viděl jsem umdlívat moralisty, marně dobývající jejich srdce a svolávající na ně nelítostný hněv shůry. Viděl jsem je všechny najednou.


Je to v nich, je to v lidech, je to v jejich zparchantělé přirozenosti, v jejich chlupatém přirození, v jejich lepkavé dotěrnosti. Znamená to mít za zadkem neustále nějakého vztyčeného čuráka, navlečeného do taláru místo do šprcky, který má tu drzost ti říkat, co máš dělat nebo nedělat a radit ti, abys zůstával ohnutý s vystrčenou prdelí nebo s roztaženýma nohama, že je to ta nejpříjemnější poloha. Pro něj možná. Pro ně určitě. Pro mne nikdy!


Je až neuvěřitelné, jakou drzost si takový chlapík dovolí a před jakými literárními podlostmi se nezastaví, je-li si jist svou anonymitou.


Dostal jsem dopis od vojáků. Dopis, v němž se mi nařizuje, abych šel na psychiatrické vyšetření. Taková drzost! Kdybych řekl Já jim, aby se nechali vyšetřit, považovali by to za urážku uniformy! A Já si to mám nechat líbit?!


Co je komu do cizí pitomé svatby nějakého vola, který si nedával pozor! Jak může mít někdo tu drzost ještě se tou hloupou, ubožáckou ordinérností chlubit! Já bych se styděl.


Večer venku za lesem zase řádil nějaký motorkář. Chvilku, ale stačí to. Vadí mi nejen ten otravný hluk a smrad a že plaší zvěř, ale i ta drzost a vposledku již i samotná existence toho člověka. Mít ho někdy na mušce, mít někdy moc nad jeho životem, zlikvidoval bych ho okamžitě. Všem by se ulevilo. Zas by byl svět o jednu šestimiliardtinu lepší.


Ideologické pojednání je drzost: Vy si tedy myslíte, že nedovedu správně uvažovat.


A zde pak mohlo vidět oko lidské
nestoudnost, drzost, skutky násilnické,
nechutnou dravost, hnusu výstřelky,
když zpitá vášeň slaví veselky
a dusí jakýkoli něžný vztah,
protože utápí se v sprostotách.
Zde bylo možno vidět, co je lidský rod,
když bezuzdně si tropí to, co je mu vhod.


Všichni nám budou plácat; jen jízdenku si nesmíme zapomenout zakoupit! Jakmile by nás přistihli, že jedem načerno, ihned by se nasupili a od nás odvrátili. Co je to za drzost! mezi námi, vrahy a samovrahy, jezdit načerno!


Proklínal jsem veřejně lidskost. A každému, kdo byl ochoten naslouchat, jsem pověděl, jak je mi líto, že už není možné si počínat jako jeden ruský statkář, jehož charakter ve mně budil obdiv: dal zbičovat zároveň ty své vesničany, kteří ho zdravili, i ty, kteří nezdravili, aby tak ztrestal drzost, podle jeho mínění v obou případech stejně nestoudnou.


Dnes jsem se poprvé setkal s člověkem. Byl to jeden dřevák, jejž jsem mlčky, výletním krokem míjel na své obchůzce revírem. Měl tu drzost, že na mne promluvil:
"Turystyka?", řekl pidžinizovanou češtinou větu neúplnou.


Jen těžko se dnes hledá místo, kde bys na pět minut nespočinul a nezačalo se to kolem hemžit lidmi. A to ještě mají tu drzost si stěžovat, že jich je málo!


Klesne drzost škůdce zlého
před smělostí nevinného.
Shovíváním dobroty,
roste drzost holoty.


Proč skáčeš, psisko, na pokojné poutníky?
Dej pozor! Proti bídníkům já obracím
svůj hněv tak jako býk svůj roh,
tak jako Archilochos nebo Hippónax
svým veršem rány vraceli.
Mám před vyceněnými zuby jako kluk
se třást a drzost netrestat?
(Horatius: Epódy)


Takové člověčisko přeřízne dokonce provaz nehybného už oběšence - vrchol drzosti a nelidskosti - bylo by přát každému takovému, aby sebevrah, přijde-li k vědomí, na místo sebe jej oběsil.


Uzavírají se ještě víc přírodě a jejich vlastní umělý svět je čím dál víc pohlcuje, aby je již nikdy nevydal. A ještě mají tu drzost prohlašovat o sobě, že člověk je také součástí přírody a že tedy ochrana přírody musí zahrnovat i ochranu člověka! Není příkladnější logiky, která požírá samu sebe.


Úředníci, tito malí plazi,
zbytnělí korupcí
jistě placeni jsou od drzosti,
ne že by v práci topili se po pás,
a pokud ještě máte pochybnosti,
ptejte se souseda, jenž žádal o pas
či jiný doklad k jejich nelibosti -
("ten otrava, proč obtěžuje, co zas!")
a našel sprosté z kurvy syny samé,
ztučnělé navíc za veřejné daně.
(Byron: Don Juan)


Nepřetržité koukání do oken duše je drzostí nesmírně větší než koukání oknem do cizí ložnice - nebo kapsy nebo peněženky.
(Klíma: Hledění do očí)


Hilar vrhl se na dráhu dramatického kritika. Věc velmi lehká. Samé fráze. Hloupost. Podivuhodná drzost. Darebáctví. Zaprodanost. Nemohoucnost.
(Hašek: Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona)


Ó běda lidské mysli! Kam až dokročí?
Jaký cíl si ještě vytkne ve své drzosti?
(Eurípidés: Hippolytos)



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm