Co smysl dává

17. února 2014 v 17:42 | Misantrop

Neploď a nezabíjej! To smysl na tomto světě.
Nestaň se příčinou plození a zabíjení! I to svůj hluboký smysl na tomto světě.
Měj soucit se zplozenými i nezplozenými a nestaň se příčinou jejich utrpení! Také toto svůj filosofický význam.
Všechny tyto Tři vznešené příkazy Probuzeného Vítěze mohou změnit tento svět násilí a hrůz.


Tělo jest veliký rozum, mnohost s jediným smyslem.


Násilí mělo odjakživa smysl. Říkával, že přeražený nos je univerzální jazyk. Čím víc musel jednat s lidmi, tím víc jim chtěl rozbít držku. Byla to jediná věc, která ho napadala, protože s těmahle lidma se nedalo mluvit. Všichni potřebovali dostat přes hubu. Říkával, že na světě neexistuje problém, který by se nedal vyřešit tím, že někoho střelíte rovnou do ksichtu. Jen musíte najít toho pravého člověka, sakra, někdy ani to nemusíte, někdy stačí zastřelit člověka vedle něho.


Pro každou životní situaci platí jiná zaklínací formulka, abych tak řekl, jiná definice, jiné pravidlo - nebo jich je dokonce několik. Proto je Epikúrovo učení plné paradoxů, protimluvů a nesrovnalostí. Zdánlivě ovšem! Nietzsche si také odporuje v každé větě, a přesto celek dává smysl. A co teprve věčná féerická hříčka Ladislava Klímy! Takový je totiž život. Nelze jej vtěsnat do logických škatulek, sám je nelogický, nerozumný, plný omylů a nečekaných zvratů. U mne byste také našli mnoho paradoxů a protimluvů. Ale myslitel je špatný, pokud nedovede hned v následující větě vyvrátit větu předešlou! Tak je nejvíc podoben životu! Ten se přece také sám vyvrací!


Uprostřed této literatury, kdy už řidne vzduch, zakouší možná duch nejasnou úzkost, bázeň nachýlenou k slzám a srdeční obtíže, jež jsou doma na takových zvláštních a nesmírných místech. Prostor se prohloubil opiem; opium v něm dává všem barvám magický smysl a rozeznívá všechny zvuky významnější zvučností.
(Baudelaire: Doslov k: Poe - výpisky z díla)


Kdo ovládá umění správného čtení, toho cit při studiu každé knihy, každého časopisu nebo brožury okamžitě upozorní na to, co by si podle svého mínění měl trvale zapamatovat, protože je to buď účelné anebo to stojí za zapamatování. A také to, co tímto způsobem získáme, tj. smysluplné zařazení do stávajícího obrazu, aby bylo možné mít představu o té či oné věci, obraz buď opraví nebo doplní, tedy zvýší správnost nebo zřetelnost téhož. Jestliže život položí najednou nějakou otázku k přezkoušení či zodpovězení, tak u tohoto druhu čtenářů paměť okamžitě sáhne po měřítku už existujícího názorného obrazu a vybere z něj jednotlivé příspěvky týkající se této otázky, nashromážděné za desetiletí, předloží ji rozumu k přezkoušení a k novému zaujetí stanoviska, dokud otázka není vysvětlena a zodpovězena.
Jen tak četba smysl a účel.


Říká, že mě měl proto, aby se mnou mohl živit. Dává to smysl, tak ho nechávám. Říkám si, že bych se svým potomkem mohl dělat to samé. Není to ten hlavní důvod, proč mají lidé děti?


Napadlo ho, jak by bylo všechno jednoduché, kdyby mu přišli na pomoc. Dva silnější lidé - měl na mysli otce a služebnou - by docela stačili; musili by mu jen vsunout paže pod vypouklý hřbet, vyloupnout ho tak z postele, sehnout se s břemenem a pak jen opatrně vyčkat, až provede přemet na podlahu, kde snad nožičky dostanou nějaký smysl.


S lidmi jste uprostřed světa, který se vymkl z kloubů a šílí, uprostřed světa, jenž je v nepořádku a jenž není normální. S nimi můžete být jakkoli sám, přesto veškerý ponor na dno své duše je zhola vyloučen. Musíte být víc zvířetem, odpoutaným od všeho lidského, i od soucitu s nimi, aby mělo oduchovnění nějaký smysl.


Nadčlověk je smysl země.


Byl vychován obklopen nenávistí. Na to, že je mu šest let, už rozumí spoustě věcí. Pořád má strach a je rád zavřený ve svém pokoji. Moc často se neusmívá. Není se čemu usmívat. Nejlépe rozumí strachu a nenávisti, dávají smysl a nikdy nelžou.


Kocourkovství a zápecnost morálního hodnocení a jeho pojmů "užitečný" a "škodlivý" svůj dobrý smysl; je to nutná perspektiva společnosti, která může přehlédnout jenom to bližší a nejbližší vzhledem k následkům.


Ježto lidé všecko přehánějí, je-li jim to možno, přehnali i tuto nerovnost; usmyslili si v některých zemích, že žádný občan nesmí opustiti kraj, v němž se náhodou narodil; smysl tohoto zákona je viditelný: Tato země je tak špatná a tak bídně spravovaná, že každému zapovídáme odejíti z ní ze strachu, že by z ní všichni odešli. Učiníte lépe, budete-li si počínati tak, aby všichni vaši poddaní tam rádi zůstali a cizinci dostali chuť tam přijíti.


Vypadal prý jako tulák. Jeho tělo i tvář byly zestárlé a vrásčité. Avšak v každičkém slově, které vypustil z úst, byl hluboký smysl a vyjádření nejjemnější podstaty věci, jen dokázal-li se kdo nad ním hlouběji zamyslet.


Ibn Mokaffa, překladatel těchto bajek do arabštiny, žádal od svých krajanů, aby se nenechali ošálit jejich zevnějškem, nýbrž aby spíše vyhledávali skrytý filosofický smysl. Teprve pak bude tato kniha užitečná.
Uvedené výpisky z této knihy snaží se postihnout právě ono filosofické jádro jejích příběhů.
Ed. Valečka, 1893
MISANTROP, 2012
(Předmluva k Bajkám Bidpajovým)


Pravý smysl tragédie je hluboké pochopení, že hrdina neodpykává své partikulární hříchy, nýbrž dědičný hřích, tj. vinu samotného existování:
Pues el delito mayor
Del hombre es haber nacido.
(Neboť největší vinou
člověka je, že se narodil.)
Jak přímo vyslovuje Calderón.


Zmenšení pracovních hodin jen zvětšuje dobu, kterou tráví po hospodách. Všude, přesto, že ubylo hodin pracovních a zvýšena byla mzda, zhoršuje se, oproti rolnickému životu, zdraví a mizí mravnost, jak nemůže být ani jinak, je-li kdo odtržen od podmínek, jež nejvíce působí na mravnost, z rodinného života a svobodné rolnické práce, zdravé, rozmanité, která smysl.


Nemluvím s pomatenou myslí, má slova mají smysl. Lidské tělo je plno nevýslovné nečistoty; je hnusné již svým zrozením, je polem neštěstí a za krátký čas pomíjí. Proto prohlašují moudří, že v kolotání životů jediným bohatstvím je získání zásluhy pomocí bezcenného těla.


Proč je tanec krásný? Dá se odpovědět: protože to je nesvobodný pohyb, protože veškerý hluboký smysl tance je právě v absolutní estetické podřízenosti, v ideální nesvobodě. A je-li pravda, že se naši předkové oddávali tanci ve chvílích největšího zanícení (náboženské mysterie, vojenské přehlídky), znamená to jedině, že instinkt nesvobody je člověku odedávna vlastní.


V dějinách celého lidstva vyskytl se jen jedinec tak všestranně dokonalý, a to jsem já. Vezměte si kupříkladu jen některou z mých neobyčejně zdařilých povídek. A co vidíte, obracejíce stránku za stránkou? Že každá věta svůj hluboký smysl, každé slovo že jest na pravém místě, všechno že jest v souhlase se skutečností.


Zůstaňte mi věrni zemi, bratří moji, celou mocí své ctnosti! I vaše poznání nechť slouží smyslu země!



Související článek:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm