Hnus, hnus, hnus!

16. února 2014 v 14:55 | Misantrop

Hnus, hnus, hnus! To je to slovo! Lidé nejsou jen méně než zvěř; není to jen podhmyz, i to je málo! Oni jsou hnus! Měli by se honosit doživotním titulem "Hnusák roku". Ba i ten hnus je mi milejší než lidé - lidský podhnus! Jak je nenávidím!


Ti učitelé oddanosti! Kde je co malého a chorého a prašivého, tam všude vlezou jak vši! a jen můj hnus mi zabraňuje, abych je rozmáčkl.


Lidé jsou stále ještě spokojeni s tímto světem a s tímto stavem. Jsou dokonce tak spokojeni, že jsou schopni plodit a rodit další děti na tento prohnilý svět, od nějž se Já s hnusem odvracím.


Já jsem celé dny sám a že bych právě dychtil patřit na nějakou odpornou Rakovinu, to bych netvrdil. Naopak: čím déle je nevidím, tím větší hnus pak ve mně vzbuzují.


Ta šelma, nad níž v tobě křičel hnus,
uštve ho k smrti ve štvanici hrůz.


V okamžiku, kdy od bohů odstoupí hnus (- a také od nás!), jsou vděčni za divadlo křesťanů.


Myslím, že lidé jsou celkem horší, než se zdají. Neukazují se takoví, jací jsou - skrývají se, když konají skutky, které by mohly vzbudit nenávist nebo opovržení k nim, a veřejně jednají tak, aby je lidé schvalovali nebo aby se jim podivovali. Zřídka se mi stalo, že bych omylem otevřel dveře a nespatřil při tom divadlo, které ve mně probudilo lítost, hnus nebo zděšení nad lidským pokolením.


Všechno ženské a všechno, co pochází z rabů, a především míchanice luzy: to vše chce se teď státi pánem všeho lidského osudu - ó hnus! hnus! hnus!


Vidíme-li člověka, přepadá nás nepřekonatelný pocit hnusu. Jako když lidé uvidí nějaký "odporný hmyz". Jejich uražená estetická přirozenost jim velí okamžitě zahlušit tu "děsnou potvoru". Ale pomysleli někdy na to, že by oni sami mohli probouzet takovéto pocity hnusu?


Žádný ufuněný lidomrd se ani nestydí; není za co, vždyť ty jejich nečisté dělohy jsou veřejným majetkem, a ten zasoplený uřvaný hnus, jenž z jejich lůn a beder leze, jakbysmet!


Zplodí-li má slova větší hnus
pak promluvím a vypláču proud slz.


Pan Hyde byl bledý a zakrslý - budil dojem člověka zrůdného, ač se ta zrůdnost nedala popsat, měl nepříjemný úsměv, choval se k advokátovi odporně bojácně a zároveň vyzývavě a mluvil ochraptělým, sípavým, až selhávajícím hlasem - to všechno svědčilo proti němu, ale ani to všechno dohromady nemohlo vysvětlit dosud nepoznaný odpor, hnus a strach, jaký budil v panu Uttersonovi. "Jistě za tím vězí něco jiného," řekl si, celý popletený. "Určitě za tím vězí něco víc, jen kdybych to dovedl pojmenovat! Chraň nás pánbůh, vždyť on ani nevypadá jako člověk!"


Rakovina, kam se podíváš. Lidská žumpa a lidský hnus.


Takový živočich, jako je člověk, nepatří na žádný vrchol ničeho, leda na vrchol hnusu z rozpadajícího se shnilého smyslu své existence.


Pořád stejný hnus: snaha o to, aby byli všichni stejní.


Lidé. Pakáž. Hnus. Podhnus! Chtělo by se tam, mezi ty hadrníky, hodit granát, aby už byl konečně od nich pokoj, aby skončilo to nervy drásající vřískání, zabít ten hnus, abychom se už na něj nemuseli dívat.


Lidé jsou jako špatná kniha: obšírná nudná eurípidovská předmluva, navíc nepravdivá, fádní tuctový obsah plný schizoidních bludů a blázincových průpovídek, přičemž poznámkový aparát a vysvětlivky pod čarou jsou delší než sám hlavní text, a pochvalný vychloubačný lživý doslov na závěr jako trnová koruna všeho hnusu.


Už dnes se mnozí vegetariáni dívají na své kanibalské spoluobčany s opovržením a neskrývaným hnusem jako na primitivní sprostou pakáž, již by patřilo vyhladit.


To je citová záležitost, jestliže je pociťován přirozený odpor k zabíjení a hnus k zotročování divokých tvorů.


Člověk je od začátku až do konce strašlivý omyl přírody, defektní zemský hnus.


Dnes už je všechno jenom hnus, nesvoboda, frenetický kvalt, neurotické pinožení a nesnesitelný randál.


Ubohá zvířata nemají sílu, nemají představivost a tolik výkonné mozky jako lidi. Proto trpí pod nadvládou nelítostných lidí, kteří si z nich udělali bezduché stroje na maso, otroky na práci, prostředky k zabití nudy a pokusné zkumavky na jedno použití. To mě naplňuje nevýslovným hnusem.


Je toho hodně, co bychom mohli uvést na podporu mého tvrzení, že lidská kultura a myšlenka humanismu není nic jiného než hnus, v němž není pražádná oduševnělost ani výše. Už si tolik neříkají "pán tvorstva", to není v dnešní socialistické demokracii právě košer být "pánem"; takže si říkají na dnešní dobu lépe znějícím termínem "dobří hospodáři". Jenže ono je to totéž! Pán tvorstva, nebo dobrý hospodář - vždy jde o tentýž zažraný humanistický hnus!


Já nedovedu všedně lhát; ústa by se mi zkřivila pohrdáním a hnusem.


Hle, všude křivdy vláda bludná,
tma předsudků, lži chmurný hnus
a robství hrozný génius
a k slávě vášeň přeosudná.
(Puškin: Volnost)


Pro někoho, jako jsem Já, kdo má rád starý jazyk a čistou mluvu, je moderní lidové křovisko trnitým pandemoniem. A co ta jejich řeč vyjadřuje, to už je vůbec úplný hnus!


Podle toho se pozná ordinérní člověk bez vlastního názoru: že mu nevadí nechat se bavit nezábavným, otravným vysíláním bez vlastního výběru, v podstatě propagandou; že mu nevadí ta odporná rádoby "muzika", která nahluchle, leč ryčně chrčí bez ustání pořád dokola z reproduktorů jako z tlampače volebního náhončího, přerušovaná stejně pořád dokola omletou a otravnou reklamou, či "akčními" zprávami a "horkými" novinkami "ze světa i z domova" - no hnus, hnus, hnus! Prosím, nerušit!


Kdysi jsem si slíbil, že se odřeknu všeho hnusu: tu jste mé bližní a nejbližší proměnili v hnisající vředy.


Kdyby se společnost rázem dala obrátit jako rukavička, a kdybychom spatřili rub, omdleli bychom všichni hnusem a hrůzou.
(France: Komická historie)


Hnus existence se přiostřuje a splín zdrcuje; setby kalů, jež má každý v duši, vzkličují.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm