HAD v literatuře a filosofii

16. března 2014 v 15:01 | Misantrop

CHLAPEC A HAD
Chlapec si hrál s ochočeným hadem. "Mé milé zvířátko," řekl chlapec, "nepřátelil bych se s tebou tak, kdyby ti nebyli vzali jed. Vy hadi jste nejpotměšilejší, nejnevděčnější tvorové! Dobře jsem si přečetl, jak se vedlo chudému rolníkovi, který jednoho, snad některého z tvých prarodičů, napolo zmrzlého nalezl pod křovím, soucitně zvedl a vložil na svou zahřívající hruď. Sotva přišel ten zlý k sobě, hned svého dobrodince uštkl; a dobrý laskavý muž musil zemřít."
"Žasnu," řekl had. "Jak asi jsou straničtí vaši dějepisci! Naši vypravují tento příběh docela jinak. Tvůj laskavý muž myslil, že had je opravdu zmrzlý, a protože to byl jeden z pestrých hadů, zastrčil si ho, aby mu doma stáhl krásnou kůži. Bylo to správné?"
"Ach, jen mlč," odpověděl chlapec. "Který nevděčník by se nedovedl na něco vymluvit!"
"Správně, můj synu," vpadl chlapci do řeči otec, který rozmluvu poslouchal. "Nicméně kdybys někdy uslyšel o obzvláštním nevděku, prozkoumej pečlivě všechny okolnosti, než vtiskneš někomu tak ohavné znamení hanby."
(Lessing: Bajky)


Vždycky, když jsem někdy přišel k úrazu za přičinění někoho jiného, než jsem byl Já sám, vždycky to bylo po setkání s člověkem. Žádný pes mě nikdy nepokousal, žádný had mě nikdy neuštknul. Ty otřesy mozku, naražené čelisti a rozbité huby byly vždycky dílem člověka.


"Žena je svou podstatou had, Heva" - to ví každý kněz.


Ano! My jsme Bohu pomohli definitivně přemoci ďábla - vždyť to byl on, kdo lidem našeptal, aby překročili zákaz a okusili zhoubnou svobodu, on - ten jedovatý had. Ale my jsme mu botou rozdrtili hlavu - rrup! Hotovo - zase máme ráj.


Velký Řetěz Bytí se přetrhl jako had z příliš mnoha kancelářských sponek pospojovaných uslintaným idiotem.


Zaslechl jsem v suché trávě plazivý šelest. To by mohl být nějaký had! A opravdu! Další zmije! Již druhá ve dvou dnech a na dvou rozdílných místech. Viděl jsem ji krásně zblízka se sunout těsně kolem stanu. Byla poněkud větší a živější než ta včerejší. Říkám, že je to tady učiněný ráj - i s hady moudrosti. Budu si muset dávat větší pozor kam šlapu, i když obezřetnost je u mne samozřejmostí vždy. Později odpoledne jsem našel třetí zmiji. Tentokrát to však bylo jen mrtvé mláďátko v prachu lesní cesty, zřejmě přejeté vozem. Vloni jsem také míjel na cestě zmijí mládě. Bylo ale živé a s hlavou vztyčenou stočené ve výhrůžném postoji. Tak malá, a už tak bojeschopná! Mám hady rád, třebaže jsou mnozí nebezpeční. Už proto, že je lidi nenávidí a mají z nich panickou hrůzu. Had je přece také ten biblický potměšilec, který způsobil, že byli lidáci vyhnáni z ráje. Já se hadů bojím taky, ale zároveň je i obdivuji a ctím je. Konec konců bych byl jen a jen rád, kdybych se jim trochu podobal. Kdyby i díky mně jednou ta vypasená lidská havěť zmizela nejen z rajské zahrady Edenu, ale i z celé planety Země!


Nápis v knihovně kláštera San Pedro v Barceloně:
Tomu, kdo krade knihu nebo si ji půjčuje od majitele a nevrací, ať se mu v ruce promění v hada a ten ať jej uštkne.
(Manguel: Dějiny čtení)


"Mauglímu se teď v džungli nemůže celkem nic stát, protože mu neublíží ani had, ani pták, ani šelma. Nemá se tedy koho bát."
"Leda svého plemene," zašeptal Baghíra.


Mlč jako had,
jed hněvu ať se v tobě perlí!
Dech zmijí vydechuj,
jejž čáry nezaženou!


Jsi bledý had, světe, naditý sračkami, nic jiného nejsi, byl bys obstojný a pozorováníhodný bez lidí.


Nedoufej marně v jeho mravní přerod, tak jako nedoufáš v mravní přerod tupého kamene či jedovatého hada; uč se člověka raději nenávidět - to je pevný základ misantropického řádu světa! Nezbývá ti nic než nenávist k lidem - jedině v tom je pravda.


Slyšel jsi, jak se vedlo útrpnému sedlákovi, který naleznuv hada zmrzlého, za ňadra jej schoval? Moudrý, jenž poznává slabost svou, nerad má co do činění s mocným nepřítelem.


Hadem na cestě buď, buď na stezce růžkatou zmijí, jež do paty uštkne koně, že se jeho jezdec skácí nazpět.
(Bible: Genesis)


Nechť hada (člověka) jak chceš držíš,
vždy zlé sobě utržíš.
Zlého (člověka) se straň
a jak před hadem se chraň.


Fausta má chyby a mnoho jiných. Nepodívej se nikdy na toho hada. Jestliže budeš nemoudrý a podíváš se, zapomeneš na její rozmarnost.


"Měla jsem ráda život. Víte, tahleta směšná slabost je možná jedním z našich nejzhoubnějších sklonů. Copak může být něco bláznivějšího než touha vláčet břemeno, kterým chceme co chvíli praštit o zem? Děsit se toho, čím jsme, ale neustále na tom lpět? Hřát za ňadry hada, který nás požírá tak dlouho, dokud nám nesežere srdce?"


Nemusím sníst kouzelného hada, abych porozuměl řeči zvířat.


"A ty by ses měl stydět," pokračoval Oblomov, "vyslovit něco takového! Takového hada jsem si hřál na prsou! Jak jsi to jen mohl vypustit z úst? On ještě stále není spokojen, povýšil mě mezi 'jiné'! To mám za to! Pěkně si pána váží!"


Svět jej obkličoval nenávistným kruhem úkladů a lží. Láska nechodila světem s pomněnkovýma očima, nýbrž s hadem za ňadry. Řekneš s hadem, a ani tím nic nepovíš.


Starý indián:
"Bylo nebylo, jednou sbírala žena dříví na oheň. Ve sněhu našla zmrzlého jedovatého hada. Vzala ho domů a navrátila ho k životu. Jednoho dne ji had uštknul do tváře. Když umírala, zeptala se hada: 'Proč jsi mi to udělal?' A had odpověděl: 'Hele, čubko, vědělas, že jsem had.'"


LATET ANGUIS IN HERBA
V trávě se skrývá had
Celý verš zní: frigidus, o pueri, fugite hinc, latet anguis in herba - prchněte odtud, chlapci, v trávě se skrývá studený had. Rčení se tedy užívá o velkém, ale skrytém nebezpečí.


Asklépios dovedl nejen vyléčit všechny nemoce, uměl křísit i mrtvé. Pomáhal, kde mohl. Tak dosáhl mužného věku a zestárl. Byl z něho vlídný, laskavý stařec s dlouhými vousy. Nosil řasnaté roucho až k zemi a opíral se o hůl. Okolo té hole se vinul had jako obraz života, jenž se stále obnovuje. A obrázek té hole s otočeným hadem mají na památku lékaři na celém světě jako odznak svého umění.


Plivám jed jako kobra, abych je od sebe zahnal. Uchyluji se ke lstem jako had z ráje, aby bylo lidské plémě vypuzeno z mého království. Nižádný muž a nižádná žena nesmí víc za mé hořící kruhy! Ssss...! Ssssvině, nesssserte mě...! Ssss...!
Še, čínský znak pro hada,
v jehož znamení jsem se narodil

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm