Labyrint světa, skutečné bludiště

21. března 2014 v 13:24 | Misantrop

Na Krétě vládl král Mínós. Ten Daidala srdečně uvítal, neboť o jeho umění a vynálezech slyšel mnoho chvály. Od té doby žil Daidalos se synem na jeho dvoře a udělal tam mnoho znamenitostí. Dodnes je v celém světě známa obrovská stavba nazývaná labyrint, skutečné bludiště. Sám Daidalos se stěží vymotal z té nekonečné spleti chodeb a chodbiček, křižujících se a rozbíhajících se na všechny strany.
V tomto bludišti byla zavřena hrozná stvůra Mínótauros, kterého po čase usmrtil Théseus. Když pak Théseus s krásnou Mínóovou dcerou Ariadnou uprchl, Mínós vinil Daidala, že byl do celé věci zasvěcen a že uprchlíkům pomáhal. Za to ho uvěznil i s Íkarem v bludišti.


Žijeme vlastně v hrozném světě, plném lží. A když někdo náhodou zahlédne záblesk pravdy, má to pro něj tragické následky, z nichž se málokdo nevzpamatovává po celý zbytek života. Známe ty konce, kdy takový člověk, omráčený zjevením pravdy, hledí co nejrychleji na ten úkaz zapomenout - ke své vlastní škodě, ovšem - pomocí rozumu, mysticismem, alkoholem. A to nechytám rozumy ze vzduchu, mluví ze mne zkušenost. Že jsem se z toho bludiště dostal, za to vděčím své vůli, svému chtění a své odvaze k tomu, že jsem vydržel pohled na pravdu, pohled nepříliš vábný, a že jsem místo zbabělého útěku zvolil prozíravější - co dím: nejprozíravější! - způsob, jak se vyrovnat s pravdou: změnit ji!


Ó nešťastný Simplicie! Kam tě přivádí tvá nevděčnost? Hleď! Pročpak ses i nadále neživil bukvicemi a boby a nevytrval? Nevěděl jsi, že tvůj poustevník a učitel zanevřel na svět a dal přednost pustině? Ach, ty zaslepený klacku! Tys opustil samotu pro marnou naději i žádostivost kochat se pohledem na svět. Co však teď vidíš, je jen návnada pro tvé oči, která tě zláká do bludiště, v němž se nevyznáš.


To není výplod šíleného mozku, to je otázka instinktu, který mě pudí pryč z betonových bludišť, pryč z drsného severu zpátky, odkud jsme se zatoulali. A tak hledám, protože nic jiného mě netěší.


Vykopali šachty a štolami a doly se drali do útrob země a povstal ten nejumělejší podzemní důl, a kopalo se dál, zakládaly se chodby a vedlejší doly, až nakonec povstal v tom bludišti zmatek a vědomost o správném směru se nadobro ztratila. A celá ta mylná stavba, při jejíž klopotě se nakonec zapomnělo i na drahokam, ležela tu docela marně: a nechali ji být. Šachty, chodby i doly zpustly: už už hrozilo všecko sesutím - když, jak se povídá, přišel ze Solnohrad chudý horník. Jal se přesně zkoumat práci svých předchůdců: pln obdivu sledoval nesčetné mylné chodby; a vytušil, že byly založeny marně. Ale náhle se v něm srdce pohnulo pocitem blaha; škvírou k němu zasvítil drahokam; jediným pohledem obhlédl celé bludiště; vytoužená cesta k zázračnému drahokamu se mu otevřela sama od sebe; veden září světla pronikl až na nejhlubší dno propasti, až docela k němu, k tomu božskému talismanu. V tom okamžení rozlil se po celé zemi letmou nádherou zázračný jas a všechna srdce zachvěla se neskonalým okouzlením: ale solnohradského horníka už nikdo nespatřil.
(Wagner: Virtuos a umělec)


Bludištěm se plížit po údolí,
pak po skalách lézt na vrcholy,
s nichž skáče pramen věčně šumící,
toť slast, jíž toulku kořenit si chci!


Dnes, v našich zkažených dobách, není bezpečná žádná žena, i kdyby byla ukryta a uzavřena v nějakém novém labyrintu krétském, neboť i tam k nim skulinami nebo přímo z ovzduší proniká se zběsilostí proklatého chtíče milostný mor a veta je po jejich zdrženlivosti.


Neblahé přízraky! Tak strašíte
vždy novou mukou lidské pokolení;
i na lhostejné chvíle síť vy házíte,
jíž život v trapné bludiště se mění.


A tak člověk byl a zůstal vždy dítětem bez zkušenosti, otrokem bez odvahy, hlupákem, který se bál myslet a který se nedovedl vymanit z bludiště, kam byli zavedeni jeho předkové.


A tak jestliže bloudíš v labyrintu záhad a nemůžeš najít cestu tam ani zpět, můj buldozer primitivismu už se sune vstříc jeho rozpukaným zdem. Ten buldozer smrdí a vydává ohlušující rachot, ale bludiště se mění v sutiny a ty už vidíš znovu světlo vysvobození.


S obrovským množstvím slov nejasného obsahu nebo nesrozumitelného významu jsou sestavovány věty rádoby duchaplné, leč nesmyslné. Jen dekadence naší velkoměstské bohémy se může cítit jako doma v tomto bludišti rozumu a vybírat z hnoje tohoto literárního dadaismu "vnitřní prožitek", podporována přitom příslovečnou skromností části našeho lidu, který v tom, co je mu nejméně srozumitelné, větří o to hlubší moudrost.


Vážně ty třesky plesky snad může brát jen nějaký knihomol, naprosto odtržený od přírody, jenž se zamotal do vlastních kliček vlastního chorého mozku a nemůže ven. Komenský napsal Labyrint světa a ráj srdce - stejným stylem, ba ještě horším, plným scholastiky a "Boha" -, ale co takhle, pánové "učenci", Labyrint vlastní mysli a ráj přírody! To by byl titul, to by byla kniha všech knih! Jen nevím, kdo z vás potrhlíků by ji dokázal jasně a zřetelně napsat.


Opouštím-li tento ráj srdce a vydám-li se v labyrint světa, stačí mi k zhnusení kolikrát jen úvodní sousloví s nějakým lingvistickým nešvarem, jako např. když v odpověď na kladnou otázku zazní pouhé úsečné "Určitě. Stoprocentně.", jako by ani neexistovala věta rozvitá.


Celá tato společnost je zbudována ne jako systém podnětů, ale brzd. Zde se dává pracovní příležitost pouze a jen impotentovi. Banda podprostředních lidí, a copak o to, šlendriánských a neukázněných zcela habituálně, nachází v tomto protirozumovém bludišti nejen možnost uživit se, ale ideální příležitost ustavičně mizet.


Puzena po též stopě jako Následování, tato Schopenhauerova teorie pesimismu dospívala rovněž, ale aniž zbloudila v tajuplných bludištích a na pravděnepodobných cestách, stejného konce, rezignace nečinnosti.


Moji lidští příbuzní si jistě myslí, že jsem blázen. Nebudu jim to vyvracet. Jak bych také mohl, vždyť nehovořím lidštinou. Jsem vždy krok v předstihu. Vždy pár tahů napřed. Na co jim vysvětlovat všechny mé královské gambity, všechny mé jinotaje a přesmyčky a tajná písma? Na co jim drobit kousky chlebové střídy v mém posvátném labyrintu? Aby se snáze ke mně a na mne dostali? To nemohu potřebovat.


Podmínky za nichž mi kdo rozumí a pak nutně rozumí, - znám až příliš přesně. Záliba síly v otázkách, k nimž dnes nikdo nemá odvahy; odvaha k tomu, co je zakázáno; předurčení k labyrintu.
Pohlédněme si do očí. Objevili jsme štěstí, známe cestu, nalezli jsme východisko z celých tisíciletí labyrintu. Kdo jinak je nalezl? - Moderní člověk snad? - "Nevím kudy kam, jsem vším, co neví kudy kam" - vzdychá moderní člověk...
Lidé nejduchovnější nalézají tím, že jsou nejsilnějšími, své štěstí v tom, v čem by jiní našli záhubu: v labyrintu, v tvrdosti k sobě i k jiným, v pokusu; jejich radostí je přemáhat sebe sama: asketismus se jim stává přirozeností, potřebou, instinktem.


Je to směšné, ano, směšné, jak jsou lidičkové naivní, jak dovedou celý život promrhat zabýváním se úplně nesmyslnými záležitostmi, umělými problémy, a jak se dovedou celou svou bytostí upnout k naprosto šíleným věcem, úplným hloupostem a zbloudit v labyrintu pověr.


Přísní logikové vždy byli také těmi nejdůslednějšími lháři, dokonce byli fanatiky posvátné lži, zákonodárci, byli těmi, kdož tvořili zákazy, kdož ničili duchovní hodnoty, byli demagogy, moralisty a byli sofisty. A co hůř: byli nudní a otravní jako samy jejich poučky. Jejich úzký rozum se prostě nevyznal v nádherně členitém labyrintu přírody a života, a proto si stvořil zákon železné logiky; zákon, jejž s železnou důsledností prosazoval.


Každá odpověď přináší další otázky, a je jich stále víc. Octneme se před stále složitějšími křižovatkami, které vedou k dalším křižovatkám, k fantastickým labyrintům, kde si budeme muset zvolit cestu.


Každá filosofie jednou skončí ve svém vlastním labyrintu, který původně měl být a také dlouho jistě i byl projektem k dalšímu novému a lepšímu zvládnutí poznání skutečnosti. Tento trpký osud však filosofii ani filosofy zaplaťpánbůh nezastavuje. Naše myšlení se bystří i na těchto věcech.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm