Pět témat, o kterých se moc nemluví

3. března 2014 v 15:03 | Misantrop


1.
NEMLUVÍ SE UŽ O LÁSCE

Už se ani v poslední době nesnaží předstírat, že by tu šlo o nějaký vznešený cit. Všimněte si: Nemluví se již tolik o "lásce" - mluví se spíše o "vztahu", o "poměru" nebo rovnou o "sexu". Objekt sexuálního zájmu již není "milý/á" - je to prostě jen "přítel/kyně", "druh/družka" (či spíše "držka") nebo rovnou natvrdo jako v každém jiném byznysu - "partner/ka"! Za čas si budou milenci říkat "klient/ka", ne? Takovou "lásku" odmítám devateronásob.



2.
JAK SE KDO CÍTÍ

Vůbec mě nepřekvapuje, že téměř nikdo nemluví pravdu, když říká, jak se cítí. Ti chytří moc dobře vědí, proč si to své nechávají pro sebe. Proč byste měli komukoli vykládat o něčem, co je vám drahé? I když je máte rádi a nechcete nic jiného než k nim mít blíž a blíž? Je to tak bolestivé být vedle někoho, ke komu cítíte něco silného, a vědět, že nemůžete říct, co chcete. Prošel jsem si tím peklem mnohokrát a vy také. V tom jsme zajedno.



3.
O ŠKODLIVOSTI ROZENÍ DĚTÍ

Mít a plánovat děti, anebo vůbec žít jakožto normální zlověčí patvor: i to už je v dnešním přelidněném světě obskurní činnost, rovnající se zločinu; a že plodit a rodit další přebytečné haranty není vposledku ani ekologické, to už se ví dávno - jen se o tom nemluví.



4.
ŽE REŽISÉŘI NEJSOU SKUTEČNÝMI TVŮRCI FILMŮ

V historii by se dala vyjmenovat spousta takových případů. Existují slavní režiséři, jejichž jména zůstanou zachována staletí, kteří v podstatě připomínají ptáky chlubící se cizím peřím. Slavnými se stali pouze shodou okolností. Třeba Wiene. Jenom náhoda rozhodla, že producent svěřil natáčení Kabinetu doktora Caligariho jemu, protože Lang odmítl. Wiene scénář natočil a stal se navěky klasikem německého expresionismu. Do té doby a od té doby točil jenom komerční zboží. Skutečnými tvůrci Caligariho byli scenárista a výtvarníci. O nich však historie nemluví.
Něco podobného není v jiné umělecké disciplíně možné. Spisovatel, hudebník, malíř nebo herec si musí i sebemenší úspěch poctivě zasloužit; filmový režisér přijde k hotovému. Žádná umělecká cena se nezíská tak snadno jako filmová. Některé případy jsou donebevolající.



5.
ŽE LIDÉ NEŘÍDÍ SVŮJ VLASTNÍ OSUD

Většina lidí dnes soudí, že patří k živočišnému druhu, který je schopen řídit svůj vlastní osud. To je víra, ne věda. Nikdy nemluvíme o tom, že jednoho dne se velryby nebo gorily stanou vládci nad svým vlastním osudem. Tak proč lidé?

Jsme na tom stejně.
Na posvátném japonském ostrově Mijadžima
jsou si lidé a divoká zvířata rovni.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm