Spánek - laskavý utěšitel všeho tvorstva

22. března 2014 v 14:02 | Misantrop

V podsvětí přebývá také Hypnos (Spánek), odkud chodí na svět. Je to blahodárný, milosrdný bůh, laskavý utěšitel všeho tvorstva po denní námaze, dárce milých snů.


Co je to spánek, spáči? Spánek se podobá smrti; proč tedy nekonáš takové dílo, abys i po smrti žil dál, když už se za života podobáš ve spánku smutným nebožtíkům?


V zimě miluji spánek láskou medvěda. Někdy bych se nejraději neprobouzel z utišujícího spánku sladkého jako med, ze spánku netečného, vysvobozujícího a dobrého jako smrt.
Dřív jsem takový nebýval; vím, že jsem se těšíval na svítání a vítal jsem s nadšením a radostným očekáváním každý nový den. Teď mám raději tichou noc a bezesný spánek, protože vidím, jak se všechno postupně víc a víc zhoršuje, všechno už mi leze na nervy, ze všeho jsem už akorát otrávený, znechucený vším a každým. Myslím, že takhle nějak se asi umírá, takhle nějak prosí o smrt, o vysvobození z útrap životem a lidmi uštvaný vyděděnec, pro něhož už není na světě radosti. "Umřít a spát, nic víc...", řečeno s Hamletem.


Smrt je jako spánek. Když je nuda, snáze se usíná. Snad jsi někdy taky poznal můj každodenní zážitek, že nemůžeš usnout, když se těšíš na druhý den... Když je nuda, snáze se umírá.


Nejeden chudák student s rozbolavělýma očima by vyrostl duševně i fyzicky rychleji, kdyby si namísto vysedávání dlouho do noci dopřál řádný spánek líného vandráka.
(Thoreau: Chůze)


Rolník má bezpečný klid, má úskoků neznalý život,
doma má hojnost všeho, má poklid na širých polích,
jeskyně, jezera živá a krásná údolí chladná,
veselé bučení skotu a lahodný pod stromem spánek
vždycky tam má.
(Vergilius: Zpěvy rolnické)


Žijeme dvojí život. Spánek vlastní
hraniční panství mezi dvěma stavy,
zvanými nepřípadně smrt a bytí -
svůj širý svět divoké skutečnosti.
(Byron: Sen)


Hodně spát. - Co počít, aby se člověk povzbudil, když je unaven a sám sebou přesycen? Někdo doporučuje hernu, druhý křesťanství, třetí elektřinu. Avšak nejlepší, můj drahý melancholiku, vždy bylo a bude: hodně spát, ve vlastním i přeneseném smyslu! Tak se opět dočkáme svého rána! Pravým uměním životní moudrosti je dokázat vsunout na pravé místo spánek všeho druhu.


Spánek je stejně osobní jako několik jiných fysiologických úkonů, které i v tom nejužším vztahu mezi mužem a ženou zůstávají soukromé.


Osvobozování poznáním nás tolik a zcela povznáší od všeho, jako spánek a sen.
Co se týká individuálního vědomí, vázaného na individuální tělo, tak je denně zcela přerušováno spánkem. Hluboký spánek nelze za přítomnosti jeho trvání vůbec odlišit od smrti, do níž často, např. při zmrznutí, zcela souvisle přechází, nýbrž jen pro budoucnost, totiž s ohledem na probuzení. Smrt je spánek, v němž se zapomíná individualita: všechno jiné se opět probouzí nebo spíše zůstalo vzhůru.
Mohlo by se snad říci, že nejšťastnější okamžik šťastného je přece jeho spánek, jako nejnešťastnější nešťastného jeho probuzení.


Těším se na kvalitní spánek. Usínám za zpěvu a tlukotu křídel ptáků. Frr! Píp! Frr! Tik, tik!
Dopřávám si také každou noc barokní hudbu. Dá se poslouchat i při spaní, ale spánek přitom neruší. I v polosnu a s očima dokořán můžete při jejím poslechu ještě dlouho po procitnutí ležet a snít, ještě hodiny a hodiny nežít, netrápit se životem.


Člověk přes cestu je mor. Už jen ty zvídavé pohledy. Připadám si jako nahý. Však se mi kvůli tomu neustále vracívá jeden úděsný sen, ve kterém utíkám nahý po ulici před přísnými zraky veřejnosti, poněvadž jsem se zapomněl obléknout! Vidíte? Ani klidný spánek mi nedopřejí, hovada!


Spánek je pro člověka tím, čím natahování pro hodinky.


Považuješ spánek za obraz smrti a každý den se do něho noříš: ještě ti není jasné, že ve smrti není možno něco vnímat, třebaže vidíš, že v jejím obraze - spánku - žádná schopnost vnímat není?


Když je dílo dlouhé, může se vloudit i spánek.


Nějaký mladík jménem Eutychos seděl na okně, a protože Pavel mluvil dlouho, přemáhal ho spánek. Usnul a spadl z třetího poschodí.
(Bible: Skutky apoštolů)


Dnes chci už jen jedno: zalézt jako myška tiše do svého kabinetu, zamknout za sebou, vysvléct se do naha, osprchovat se, očistit se od všeho a uvelebit se s knížkou v křesle a číst a číst v tichu noci, dokud mě hojivý spánek nezmámí.


Nejraději zde v lese spím. Nikde není pocit malé smrti a malého zmrtvýchvstání, jenž provází spánek, tak nyvě malátný a tolik oblažující mysl i tělo.
Uléhám na lehátko ve stanu a ještě dlouho dlouho se dívám oknem na hvězdné nebe, dokud mě slastný spánek nepřemůže. Paráda. Tomu říkám ŽIVOT!
A posléze usínám posilujícím spánkem, z nějž procitám občerstven a odpočat. Je po dešti, voda s uklidňujícím pleskotem skapává s větví na kupoli stanu i na lesní půdu a Já ještě dlouho, předlouho sním s otevřenýma očima. Nejen spánek, ale i probuzení je v lese nejlepší.
Po chvíli meditace a rozjímání si lehám, pokládám svou bolavou hlavu na polštář a umírám. Neumírám sice doslova, neb bych to již nezapsal, ale smrti se ten hluboký spánek, do nějž upadám, podobá víc, než se obecně o spánku soudí.


V přírodě se prostě dobře spí, ježto je to vysoce harmonické prostředí. V baráku pitomém se nikdy tak dobře nevyspím jako v přírodě. A co nenaspím přes pracovní týden, to musím holt dospat venku v lese. A přece jsem již několikrát řekl, že nepovažuji spánek za ztracený čas.


Lidé zaměňují příliš často spánek a bdění, božské odpočívání a lenost, pomalu se ploužícího tygra a prase.
(Klíma: Utrpení knížete Sternenhocha)


Po smrti není nic, jen smrt, dokonalý spánek bez uspávadel. Očistec, Peklo, Ráj, kdo si to vymyslel? Toho by bylo nutno popravit mayským způsobem, tj. stahovat mu kůži zaživa.


Neusnou, když nespáchají něco zlého, o spánek jsou připraveni, když někoho nepřivedou k pádu.
(Bible: Přísloví)


Spánek, jenž dává klid
má sídlo spíše v stínu u řek nebo kdesi
v líbezném údolí mírných vánků.
(Horatius: Ódy)


METUS CUM TENUIT, RARUM HABET SOMNUS LOCUM
Kde strach má sídlo, zřídka spánek přebývá


Já jsem tak rád sám, že ani nesnesu sousedství jiných spících lidí pod mou střechou; nemohu bydlet v Paříži, protože tam věčně skomírám. Zmírám duševně a také tělesně i nervově, mučí mě ten nesmírný dav, který se hemží, žije kolem mne, dokonce i když spí. Ach, spánek jiných lidí mi je ještě trapnější než jejich hovor. A nikdy si neodpočinu, když cítím, když vím, že z druhé strany stěny někdo žije a občas jeho mysl zastíní spánek.
(Maupassant: Kdo ví?)


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm