Vše jest jen zvyk

7. března 2014 v 14:32 | Misantrop

Vše jest jen opakování slyšeného, - a striktně vzato jest vše jen papouškování, jen opičení se, totiž zvyk.
(Klíma: Soud Boží)


Je zvykem naříkat, že je mnoho válek a zabíjení. Ale ne: je málo válek! Chtělo by to jich víc!


Naším zvykem není věřit. Co víme, to víme, co nevíme, víme, že nevíme, a neobelháváme se, že to víme, - čemuž se právě říká víra.
(Klíma: Ženy Cesareovy)


"Je bez srdce svět celý
a to mu za zlé mít je hloupý zvyk!"


Procházím takzvanou "Královskou alejí" lip, jež vysadily v roce 1879 školní děti na počest 25. výročí panovnické svatby Františka Josefa I. s jeho sestřenicí Alžbětou Bavorskou, lidově přezdívanou "Sissy". Minimálně tedy 128 let staré lípy! Ty ještě pamatují lepší časy! Pěkný zvyk to byl oslavovat něco významného sázením stromů!


Mnoho nervozity pramení také ze zvyku a z výchovy, což je vidět na tom, že hysterické záchvaty a omdlévání ustaly téměř úplně od té doby, kdy vyšly z módy.


To byl také pěkný zvyk - sázet kolem polí a lesů ovocné stromy pro užitek odpočívajících čeledínů a děveček. Dnes už se nic takového lidužel nepěstuje. Dnes si s sebou vezmou plastikovou lahev vody a prázdnou ji pak odhodí v lese.


Swift měl již od raného věku zvyk (jak informuje Walter Scott v jeho životopise), netrávit narozeniny jako časový bod v radosti, ale v zasmušilosti. K tomu si četl místo v Bibli, v němž Job proklíná den, kdy se narodil svému otci.


Vyzbrojil jsem se na cestu mou kynickou holí proti psům a šel jsem. S tou holí se jde dobře, lépe, sebevědoměji, nejsem tak docela bezbranný - proti komukoliv. Nejradši bych ji nosil s sebou všude, ale po městě, kde bych ji potřeboval nejvíc, je to příliš nápadné, neboť ten dřívější praktický zvyk chodit ven s vycházkovou holí nebo dokonce se šavlí či s kordem, vyšel, žel, z módy. Je to škoda, protože právě v dnešní době by to byla více než příhodná a užitečná móda.


Každý nazývá u druhého počestností jen zvyk takového jednání, které je jemu užitečné.
(Helvétius: O duchu)


Kde nenutí jedince nutnost, tam jsou obvykle samotářští - nenutí-li je k tomu ovšem zvyk.


Ještě jedna věc přispívá k tomu, že se pozornost lidí ze společnosti oddaluje od rostlinné říše: je to zvyk hledat v rostlinách jen koření a léky.


Zármutek trvající dvě léta je jen špatný zvyk.
(G. B. Shaw: Povolání Cashela Byrona)


Nemohl žít bez hudby, zvláště ne beze zpěvu a měl při tom zvláštní zvyk, že nechtěl vidět zpěváky.


Přemáhá divoký, zoufalý a nezodpovědný vzdor: Proč já, proč právě já? Já přece nechci! Nikdy jsem na to nemyslel. Nestojím o to! Je to konvence, tradice, zvyk! Proč se mu jednou musím podřídit?


Zvyk žít prostým a nenákladným způsobem života přispívá jednak k dobrému zdraví, jednak činí člověka rozhodným při plnění nevyhnutelných úkolů v životě. Vyzbrojuje nás k tomu, abychom dovedli lépe snášet bohatý požitek, jestliže se nám ho tu a tam dostane, a připravuje nás k tomu, abychom dovedli neohroženě čelit náhodám osudu.


Těch poklon můžeme, můj Bože, nechat snad.
Mne nic tak nezlobí jak tyto formality.
Být po mém, byly by jich naše mravy zbyty.
Ten zpropadený zvyk by také měl vzít ďas.
Svět hloupě marní jím z dvou třetin vzácný čas.
(Molière: Škola pro ženy)


Kdo má ve zvyku bouchat dveřmi, místo aby je zavíral rukou, není pouze nevychovanec, ale také hrubý a omezený člověk.


V nynější době, kdy se psaní románů stalo výlučně ženskou ruční prací, opakují také spisovatelky tradiční, mužem vynalezený ideální obraz ženy, jen a jen protože nejsou schopné povznést se nad zvyk a myslet individuálně.


Dříve se k užitku cestovatelů sázely podél cest aleje ovocných stromů. Kde je tomuto prospěšnému a spolu i pěknému zvyku konec! Dnes rostou kolem dálnic jen předražené supermarkety, poněvadž ovoce stromů by bylo stejně plné olova z výfukových zplodin. Otrávili svět a ještě ti ho chtějí draze prodat!


Germáni žili ještě v prosté prvobytně pospolné společnosti, jako ve šťastném pravěku, byť rozhodně ne namačkáni jeden na druhého. Neštítili se ještě svého domácího zvířectva, svého dobytka (tedy "do bytu patřícího"!), nepohrdali jím a žili s ním pěkně pospolu pod jednou střechou. To považuji za velice pěkný zvyk!
Je zajímavé, že Germáni si zesvětlovali ještě víc své plavé vlasy nebo si je barvili na rudo. Dokonce i Římané, jejich úhlavní nepřátelé, kteří je dobývali a pokořovali a kteří je považovali za nekulturní barbary, po nich napodobovali a převzali ten zvyk barvit si vlasy.


K nepříznivým důsledkům vlivu islámských zvyklostí na indickou civilizaci patří posílení a velké rozšíření zvyku odlučovat ženy od ostatní společnosti. Tento zvyk se nejčastěji označuje perským slovem parda, tj. záclona, rouška, závoj, a někdy také perským slovem góša, tj. koutek, ústraní. Musí-li už žena vyjít za obstaráním nezbytně nutných potřeb na veřejnost, má příkaz nosit volný pytlovitý oděv, kterému se v Indii podle jeho hlavní části, roušky přes obličej s otvory pro oči, říká burka.


Mnoho lidí má ten zvyk: když chtějí něco mít, jsou potud dobří, než to získají; když ale mají, po čem toužili, jsou z dobrých nejhorší a proradní.
(Plautus: Zajatci)


Nové boje. - Po Buddhově smrti ještě po staletí ukazovali v jedné jeskyni jeho stín, - strašlivý, příšerný stín. Bůh je mrtev: ale jak je mezi lidmi zvykem, budou snad ještě po tisíciletí existovat jeskyně, kde bude ukazován jeho stín. - A my - my musíme zvítězit ještě i nad jeho stínem!


Mnoho mrtvých mohlo - a to navíc v pověrčivé době - zhoršit lékařovu pověst. Vzpomeňme si při té příležitosti na zvyk, dodržovaný dlouhou dobu v Číně, nutící lékaře, aby za každého mrtvého zavěsil na dveře své ordinace lampion.


Kdo lidem přivykl, ten nejhorší má zvyk.


Přestože lidé o tom nevědí, ovládá zvyk u většiny z nich despoticky jejich obraznost. V tomto výroku nalézám poklad literární snášenlivosti: zvyk ovládá despoticky obraznost i těch nejosvícenějších lidí a prostřednictvím jejich obraznosti pak i požitek, který jim umění může poskytnout.


Protože je zhola neužitečné věčně předstírat a hrát si na někoho jiného než jsem, neobejde se to bez velkých nesnází a rozpaků. To mi vskutku připadá jako prastaré obřady a úkony, jež se však přesto udržují pouhou silou zvyku. Já obřady zachovávat neumím a neumím ani přistoupit na takový prázdný zvyk.
(Leopardi: Timandros a Eleandros)


Ale stejně je to milý zvyk v té zemi tisíců bohů, kde i ta nejposlednější kanálie užívá stejné úcty jako lidé, neboť nikdo neví, není-li to zrovna nějaký jejich převtělený předek či bůh.


Je zřejmě pošetilé dávat život nešťastníkům. Ale děje se to denně a ani všichni filosofové světa nedokážou ten hloupý zvyk napravit.
(France: Zločin Silvestra Bonnarda)

Až donedávna jsem považoval rozmnožování za pouhý neškodný zlozvyk...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm